MASTER'S HAMMER - Maldorör Disco

Od Master's Hammer můžete čekat cokoliv a proto jejich současná reinkarnace zase tak překvapivá není. Když se dokázali vrátit v roce 2009, poté, co jejich předák František Štorm až do sedmého kolene proklel styl, jemuž sám pomohl na svět a jako rozlučku s klasickou érou předhodil fanouškům prapodivnou kolekci lidových písní, koled a zmasakrovaných „Šlágrů“, proč by nemohl být návrat možný i v roce 2025? Jediné, co mohlo klást překážku, je věk hudebníků. Táhne jim na šedesát a bavit se perverzním black metalem nebo co to Master's Hammer od minulé desetiletky hrají, je přece jen záležitost trochu mladších ročníků. Jenže čas běží u pražské formace úplně jinak a tahle parta vždy popírala nejrůznější zákonitosti, zejména ty, co se týkají stylové čistoty. Štormovo dávné přiznání, že nejvíce poslouchá Immortal, King Crimson a Pet Shop Boys hovoří za vše.

Master's Hammer od minulé dekády (k nelibosti části fanoušků) nikdy nenavázali na první dvě desky, divošský „Ritual“ a sofisitkovanější blackmetalovou operetu „Jilemnický okultista“, a pokud do novější tvorby chcete proniknout, je nutné se smířit s tím, že to tak už nikdy nebude. Štorm je člověk, který se v minulosti příliš nepitvá a proto něco jako byl „Ritual“ už nenatočí. Bylo by to krajně neupřímné a svým způsobem i směšné. Přesto se v novodobější fázi vývoje Master's Hammer objevily dobré desky, ať už fanoušky uznávané „Vracejte konve na místo“ nebo poslední „Fascinator“. Vždy, když kapela přidala více metalové tvrdosti na úkor dnes všudypřítomné elektroniky, byl to pro fanoušky malý svátek. Novinka „Maldorör Disco“ bude možná stejný oříškem jako kdysi „Šlágry“, možná i ještě tvrdším. Ale s protichůdnými reakcemi se v jejich případě vždycky počítá.

Změny doznala sestava kapely, která je zase studiovým projektem. Z pětice, která odehrála nezapomenutelné koncerty v minulé desetiletce, se na novince neobjevuje kytarista Petr „Blackosh“ Hošek, basista Petr Mecák, ani kultovní tympánista Silenthell, přičemž jeho nepřítomnost je pro současný zvuk velkou ztrátou. Základem současných Master's Hammer je Štorm, jenž na desku natočil většinu nástrojů a bubeník Jan Kapák. Doplňuje je klávesista Kamil Princ a člen legendární sestavy Necrocock, který sice nepřispěl kytarovými riffy jako na „Ritualu“ a „Jilemnickém okultistovi“, ale pouze vokály, kvílením a vyluzováním psychicky chorých zvuků. To „Maldorör Disco“ částečně spojuje s kultovními Kaviar Kavalier, s nimiž má společnou i zálibu v elektronickém zvuku, jenž je pro album dominantní.

Spíše než na poslední album „Fascinator“ tím „Maldorör Disco“ navazuje na Štormův projekt Mortal Cabinet, který měl v minulé desetiletce s rapperem Řezníkem a předákem industriální Vanessy Samirem Hauserem a také na tanečně-industriální snažení pod hlavičkou Airbrusher. Rozdíl mezi všemi třemi působišti se smrskl na dosud nejmenší úroveň, přičemž největší změnu prodělal jediný legendární a kultovní projekt - Master's Hammer. Na „Maldorör Disco“ se ztrácejí všechny původní hudební atributy kapely a fanoušci musí spoléhat zejména na neotřelé Štormovy texty, které jsou na desce tím zdaleka nejzajímavějším. Stěží ji ale dokážou utáhnout, protože hudební složka je mixem toho, co Štorm tvořil posledních deset let, tedy ničím překvapivým, a ničím, kvůli čemu by Master's Hammer mohli být považováni za pojem, jakým ve skutečnosti jsou.

Pokud vám nevadí, že spalující Necrocockovy riffy z „Ritualu“ nebo mrazivou atmosféru „Konví“ Štorm na novince vyměnil za zvuky podobné legendárním hracím konzolím Atari z osmdesátých let a syntetickou jedovatost, mohou vás skladby „Anděl slizu“, „Take It Or Leave It“, „Beast Within“ a „Doppelganger“ (abychom zmínili ty nejvýraznější) uspokojit. Úplně špatná není celkově dusivá atmosféra nahrávky, kterou tvoří jednolitá masa kytar, elektronických zvuků a Štormova zpěvu, jenž už zcela pozbyl někdejší třeskutý výraz a místo nezaměnitelného krákoru (jaký jiný blackmetalový zpěvák z celého světa zní lépe než Franta na prvních dvou deskách?) se ozývá spíše úchylné deklamování, které se také stalo jeho poznávacím znamením. Devizou je i dobré zvukové balení, teleportující Master's Hammer do současnosti. Ale postačí to?

Někdy v dobách „Mantras“, což je oproti „Maldorör Disco“ na poměry Master's Hammer velice konvenční deska, Štorm řekl, že se teprve uvidí, jestli vytvořili geniální věc nebo vychlastanou debilitu. V případě novinky, kterou lze nazvat nejhorším albem této kultovní formace, se zůstává stát někde na půli cesty.