MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

KLAN – Bone By Bone, Soul By Soul


Pardubičtí KLAN na svém debutu „Bone By Bone, Soul By Soul“ celkem slušně klamou. Po prvním poslechu si totiž člověk říká „další obyčejná death metalová tuctovka“. Není to ale tak úplně pravda. V první řadě mate hodně hrdelní, až kanálový zpěv, který strhává pozornost. Může se zdát, že Asgar svým projevem tahá kapelu dolů, ale ve finále si tam neumím představit lepší zpěv. Prostě k muzice KLANu sedí. Matoucí je také zvuk, který zní hodně old schoolově. O to větší překvapení, že byl pořízený v Shaarku...více

[recenze]

[02.10.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NECROCOCK – Návrat Master´s Hammer na koncertní prkna není příliš reálný


Tento rozhovor vznikl původně pro magazín Hard Rocker. Plánované číslo se ale doposud nepodařilo zrealizovat, tudíž jsem se rozhodl rozhovor zveřejnit dříve, než bude pozdě. Kdo pozoruje Master´s Hammer, jistě ví, že už u nás byl rozhovor s Františkem Štormem. Některé informace v tomto povídání tedy nebudou pro někoho úplně nejnovější. Nechal jsem ho ale tak, jak byl napsán.....více

[rozhovory]

[01.10.2010]

[Venca Votruba]

[6 komentářů ]


BLACK LABEL SOCIETY - Order Of The Black


Když před jedenácti lety Zakk Wylde postavil kapelu Black Label Society a vydal desku „Sonic Brew“ bylo o senzaci postaráno. Nejenže navázal na odkaz Black Sabbath, smíchal ho se svými klasickými postupy, ale ještě všechno řádně zahustil moderním zvukem. Postupem času ale Black Label Society bledli. Čím více se dostávali k vrcholu oficiálního amerického žebříčku, tím více měkli a kvalita jejich desek šla pozvolnu dolů. Ovšem vždycky úroveň a vlastní tvář zůstala zachována...více

[recenze]

[01.10.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Pasi KOLARI (FOR SELENA AND SIN) - Ten pivo, please!!!


Finská gothic/pop/metalová parta For Selena And Sin se brzy už potřetí v historii ukáže u nás. Třetí turné během půldruhého roku, to už je rutina, že jo, o nic nejde. A nebo jde? A jak to vlastně všechno vypadá a bude vypadat? O tom a spoustě dalších věcí se opět rozpovídal nejukecanější člen kapely, kytarista Pasi...více

[rozhovory]

[30.09.2010]

[Karolína]

[0 komentářů ]


BLACKMORE´S NIGHT - Autumn Sky


Senilita není hezká věc. Obzvlášť když postihne rockového bouřliváka, který se ještě ke všemu zamiluje do, o generaci mladší, blondýny. A takové stařecké vrtochy máme možnost v případě Ritchieho Blackmorea pozorovat už třináct let. Právě tehdy opustil své legendární Rainbow a spolu se svou budoucí manželkou Candice Night začal budovat romanticko-středověký projekt Blackmore´s Night. S první deskou „Shadow Of The Moon“ sklidil úspěch, ovšem už s následující „Under The Violet Moon“..více

[recenze]

[30.09.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


SERJ TANKIAN – Imperfect Harmonies


Jestliže se podíváme do minulosti, Tankianova cesta vede zajímavým směrem. S tvrdými rock/metalovými System of A Down sklidil nevídané úspěchy. Po „rozpadu“ kapely vydal rockové album „Elect The Dead“, následně tuto nahrávku obléknul do orchestrálního kabátu a dal vzniknout kotouči „Elect The Dead Symphony“. A co přijde teď? Teď přicházejí „Imperfect Harmonies“.....více

[recenze]

[29.09.2010]

[Ascela]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


METHODS OF MAYHEM - A Public Disservice Announcement


„Když letěl metal, byl Tommy metalista, když punkrock, byl zase pankáč a kdyby byl v kurzu hip-hop, bude hip-hopper,“ řekl kdysi na adresu svého spoluhráče z Mötley Crüe zpěvák Vince Neil. Samozřejmě tato slova můžeme přičíst na vrub ne zrovna vřelému přátelství mezi Vincem a Tommym Lee, ovšem když se nad nimi zamyslíme, zajistíme, že na nich něco je. Byl to totiž Tommy Lee, kdo v devadesátých letech (zejména po Neilově dočasném odchodu) měl v Mötley Crüe stále větší slovo..více

[recenze]

[29.09.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


HUNGRYHEART – One Ticket To Paradise


BON JOVI. To musí trknout i naprostého ignoranta, který od BON JOVI zná jeden jediný hit. Italští HUNGRYHEART mají vše, jen na vlastní ksicht. Od svých slavnějších kolegů si totiž půjčili, co mohli – od muziky, přes aranžmá, po zpěv. A právě ten zpěv je největší průser nahrávky „One Ticket To Paradise“. K čemu to, že Josh Zighetti zpívá dobře, když zní úplně jak přesná kopie Jona Bon Joviho? Nemůžu si pomoci, ale mě to prostě po celou hrací dobu rozptyluje. Já vím, že Jorn Lande je také David Coverdale, a já mu to s chutí baštím...více

[recenze]

[28.09.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


ROYAL JESTER - Night Is Young


Recenzent-amatér si předměty svých příspěvků z logiky věci vybírá, nemá cenu svůj drahocenný čas trávit nad něčím, co ho nebaví a nic dobrého se o tom napsat nedá. To je pravý důvod, proč jsou výsledná hodnocení většinou vysoká, nikoli tedy, jak by si mohl leckterý rozumbrada vydedukovat, že dotyčný autor vychválí úplně všechno, postrádajíc přitom přísný kritický metr. I přesto se ale vždy nepoštěstí, a přestože vybraná kapela podle jedné či dvou písní na YouTube vypadá docela slibně, dojem z poslechu celého alba zůstane hodně rozpolcený. ..více

[recenze]

[28.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


ALTAR OF PLAGUES - White Tomb


Nadišiel čas prehrabať sa trošku minuloročným archívom a sfúknuť nemilosrdne sadajúci prach z novinky pochmúrnych ekológov ALTAR OF PLAGUES. Takéto návraty totiž občas stoja za to a toto je ten prípad. Textová zložka operuje s podobným materiálom, na aký minulý rok vsadili A STORM OF LIGHT, všímať si ju ale tentoraz nemusíte, hudba samotná vás bude opakovane zamestnávať po veľmi dlhú dobu...více

[recenze]

[27.09.2010]

[Martin]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


LORDI - Babez For Breakfest


Myslím, že je jen málo těch, kteří před čtyřmi lety unikli z doslechu hitu „Hard Rock Hallelujah“. Lordi tehdy prostě byli díky vítězství v Eurosongu v kurzu a zmíněná skladba je dostala tam, kam se ve svých začátcích nedovolili ani nahlédnout. Zástupy teenagerů po celé Evropě začaly tuto kapelu pěti finských příšer objevovat a zjistili, že „nějací“ Lordi existují už pěknou řádku let před albem „The Arocakalypse“ a že v podstatě tvoří podobnou hudbu, jaká je očarovala na singlu „Hard Rock Hallelujah“...více

[recenze]

[27.09.2010]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THE WAY OF PURITY - Crosscore


Deatheři, nevěřte kapele THE WAY OF PURITY to košaté logo. Grindeři, vy zase ten sebevražedný a zakrvácený obal. THE WAY OF PURITY totiž jen klamou. Na své nové fošně „Crosscore“ nedrtí nic jiného, než trendový metal core.

Švédští THE WAY OF PURITY si půjčují odevšad něco. Od thrasherů občas nějakou tu rifovačku, od nu-metalistů schizoidní vyhrávku ..více

[recenze]

[26.09.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


REVOLUTION RENAISSANCE - Trinity


V recenzi na poslední album RR jsem Tima Tolkkiho nařknul z nudného rockového pragmatismu. Jenže u tohohle chlápka si prostě člověk nemůže být nikdy jistý a u novinky je zase všechno naopak. Zjednodušení kompozičního procesu, návrat k přímočarým melodickým kořenům, silná hitovost a chytlavé klenutí všude, kam ucho doslechne, to je v pořadí třetí deska RR! ..více

[recenze]

[26.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


PRIMAL FEAR, SALAMANDRA – 19. září 2010, Pardubice – Žlutý pes


Když Primal Fear odcházeli z pódia na Masters of Rock, nadšeně jsem si říkala, že je musím znova vidět – a to co nejdřív. Rozhodně jsem ale nepočítala, že se tu kapela objeví už v září. A protože Pardubice nejsou zas tak daleko a s klubem Žlutý pes už taky mám zkušenosti, nebyl důvod se na tuhle skvělou bandu znovu nevydat. Obzvlášť když vím, jak jim to šlape na živo. Nikde se ovšem nedala dohledat informace, jestli budou diváci poctěni nějakou předkapelou. Až u klubu na mě vykoukl plakát, kde byla uvedená Salamandra..více

[reporty]

[25.09.2010]

[Ray]

[2 komentáře ]


TREAT - Coup De Grace


Treat znamenali v osmdesátých letech v určitých kruzích pojem. Podařilo se jim v druhé polovině dekády vydat několik opravdu zdařilých hitů jako „World Of Promises“, „Get You On The Run“, „Fallen Angel“ nebo „Outlaw“ (která v děsném podání západočeské kapely Vejce zaznívala i na vesnických tancovačkách). Úspěchu, který byl dopřán jejich severským krajanům Europe a TNT, ovšem nedocílili, i když se nedá říct, že by jejich hudba v porovnání s těmito kapelami byla výrazně horší. ..více

[recenze]

[25.09.2010]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


AXEL RUDI PELL - Magic


V recenzi na zatím poslední Pellovo album jsem na jeho adresu namířil až příliš ostnatých slov, když mě poslech „The Crest“ opravdu nebavil. Trochu mě to mrzelo, obzvlášť při vzpomínce na desku „Magic“, která mě naopak dodnes bavit nepřestává a energie z ní sálající mě celkem spolehlivě dobije, ať už se nacházím v jakékoli náladové poloze. A tak pro jakési vyvážení přidávám i recenzi magického díla z roku 1997, které považuji z jakostního hlediska za nejucelenější počin tohoto kytarového introverta. ..více

[recenze]

[24.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MANIC STREET PREACHERS - Postcards From A Young Man


K Manic Street Preachers jsem měl vždycky zvláštní vztah. Nijak zvlášť mě totiž nechytla první tři kritiky vyzdvihovaná alba „Generation Terrorists“, „Gold Against The Soul“ a „Holy Bible“, ale mnohem více se mi líbila jejich komerční stránka alb, která natočili poté, co za podivných okolností zmizel kytarista Richey James Edwards. Samozřejmě ne všude, na některých Manics předvedli jen svůj průměr (hlavně „Send Away The Tigers“ a „Journal For Plague Lovers“), jinde se vzepjali ke skutečně chytlavým výkonům..více

[recenze]

[24.09.2010]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


Listování : << < 503 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22735 sekund.