RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Jirka RAIN (SEBASTIEN) - Spánek je vymoženost, na kterou není čas :)


Jak ten čas letí…, už jsou to skoro tři roky, co jsem naposledy (na těchto stránkách) zpovídal frontmana melodiků Sebastien Jirku Raina. Z kapely, která tehdy se svojí první deskou začala vystrkovat růžky je spolek, který se může pochlubit zkušenostmi, nasátými po boku slavných metalových jmen. A hlavně neutuchajícím entuziasmem a snahou definitivně prorazit i v zahraničí. Pomůže jim k tomu jejich připravovaná druhá deska, chystané turné s Masterplan nebo některý z vedlejších Jirkových projektů?..více

[rozhovory]

[15.09.2013]

[Savapip]

[4 komentáře ]


MEAN MESSIAH - Hell


Když se vás někdo zeptá na metalové multi-instrumentalisty, nejspíš vás napadnou jména jako Devin Townsend, Dan Swanö nebo i Serj Tankian. Co ale naše domácí scéna? Možná je to způsobeno pouze mou neznalostí, ale nenapadá mě vlastně nikdo významnější. Proto se ve mně probudila zvědavost, když se mi dostala do ruky nahrávka projektu Mean Messiah, jehož alfou i omegou je Daniel Friml. On sám není na scéně žádným nováčkem. ..více

[recenze]

[14.09.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


FADE OUT - Welcome to my Hell


Dějí se to v Rusku ale zajímavé věci. Teď nemám na mysli politiku, ale muziku. Dostalo se mi k uším debutové album skupiny Fade-Out „Welcome to my Hell“. Rusové svou hudbu prezentují jako Alternativní metal či Nu-metal. A řekl bych, že tyto škatulky sedí přesně.

..více

[recenze]

[13.09.2013]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DEEP PURPLE - Bananas


Začátkem nového tisíciletí kredit Deep Purple povážlivě klesal. V kapele po odchodu Jona Lorda zbyl už jen jako původní člen, který pamatuje debut „Shades Of Deep Purple“, pouze bubeník Ian Paice. Když k tomu připočteme neúspěch slabého alba „Abandon“, je jasné, že na vyskakování nebylo. Vzpruha přišla, když se na uvolněné místo za klávesami postavil někdejší hráč Ozzyho Osbournea Don Airey. esami postavil někdejší hráč Ozzyho Osbournea Don Airey. Deep Purple se také po dlouhých letech rozhodli, že producentskou taktovku nebude třímat Roger Glover, ..více

[recenze]

[12.09.2013]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


SCORPIONS - Fly To The Rainbow


Příchod Uliho Rotha nebyl jedinou změnou, která předznamenala vydání druhého alba Scorpions. V kapele se sjednotili dva tábory – na jedné straně pozůstalí Scorpions, na straně druhé Uli Roth, který z kapely Dawn Road přivedl i kompletní rytmiku. Zatímco pro bubeníka Jürgena Rosenthala šlo pouze o jednoalbovou epizodu, basák Francis Buchholz se měl stát členem Scorpions na následujících šestnáct let, a zároveň i elementem, na který dnešní železná trojka (tedy Rudolf Schenker a Klaus Meine, ..více

[recenze]

[12.09.2013]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


FESTIVAL ZA BARÁKEM - 25.8. 2013 - Úterý


Festivalová sezóna nám pomalu, ale jistě končí. Proto jsem si dal hodně záležet na tom, abych ji zakončil pořádnou porcí kvalitní muziky. Volba nakonec padla na menší festival „Za barákem“, na kterém se již tradičně představily žánrově různorodé formace. Já osobně jsem do malého městečka Úterý dorazil kvůli kapelám, které bychom zaškatulkovali do oblasti progresivní rockové či metalové hudby. Prostor byl nicméně věnován i jazzu, hard rocku či doomu. ..více

[reporty]

[11.09.2013]

[Mikka]

[0 komentářů ]


IVANHOE – Systematrix


Německá kapela Ivanhoe se zrodila už v roce 1986, po třech vydaných albech se ovšem v roce 1997 odmlčela. Kapelu opustil tenkrát ještě neznámý Andy B. Franck, který se namísto toho rozhodl pro působení v Brainstorm. Až v roce 2005 kapela vydala návratové album „Walk in Mindfields“ a mikrofonu se ujal Mischa Mang (ex-Dreamscape). Dlouhých pět let od následující „Lifeline“ je tu letos deska číslo šest s názvem „Systematrix“...více

[recenze]

[11.09.2013]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


LAMMOTH - Vast Land Of Solitude


Pražští symfoprog metaloví Lammoth vydali novou desku. Pro ty, kteří před čtyřmi lety nešetřili chválou na adresu jejich debutu „Machine“ jistě zpráva, která by mohla zvýšit tep. Jejich hudba i nadále vychází z power metalu, i nadále voní symfoničností i progresivností, i nadále má chuť sáhnout po komplikovanějších kompozicích, i nadále má tendence pohrávat si s atmosférou, opět umí žonglovat s melodiemi, opět lze v některých chvílích mít připomínky ..více

[recenze]

[10.09.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


KING KOBRA - King Kobra II


Tahle kapela měla vždycky ty nejlepší předpoklady stát se hvězdou mezinárodní velikosti. Byla totiž jedna z prvních (ne-li vůbec první) superskupin v hairmetalovém ranku v jejímž čele stál protřelý bubeník Carmine Appice, který už v šedesátých letech působil u - v té době hodně vlivných - Vanilla Fudge. Jenže skutečnost byla jiná a přestože desky „Ready To Strike“ nebo o poznání měkčí „Thrill Of A Lifetime“ byly nepopiratelně kvalitní, prodejními trháky se nikdy nestaly. Proto jsem se také před dvěma lety divil, ..více

[recenze]

[09.09.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Milan FLECK (BAD VICTIM) - Muzika má vyvolávat emoce!


Velkomeziříčská parta Bad Victim se v posledním kole Metalparády umístila sice na druhém místě, ale pokud sledujete Metalforever, tak víte, že Ancient Desire se ve prospěch druhého vzdali postupového místa. Proto si v tuto chvíli můžete přečíst rozhovor se zpěvákem zmíněných kluků z Vysočiny Milanem Fleckem. Položil jsem Milanoviotázky týkající se současného stavu kapely, nejbližších plánů, byl jsem zvědavý také na jeho názory o moderním metalu i scéně obecně. Přeji příjemné počtení...více

[rozhovory]

[08.09.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]


STEIK - War With Yourself


Pokud se chcete vžít do toho pocitu, jak obtížné je pro naprosto normální a tuctovou tuzemskou kapelu, zpívající v domorodštině, prosadit se v zahraničí, zkuste si pustit promo materiál ruských Steik, a uvidíte, jestli vás nějak osloví. Na Steik je asi úplně nejzajímavější fakt, že jsou totální partyzáni. Tedy alespoň z hlediska schopnosti o sobě utajit pokud možno veškeré informace, a to i v případě, že po nich pátráte nejen pod názvem Steik, ale i Steak, kteréžto oba názvy jsou užívány (ale předpokládám, ..více

[recenze]

[07.09.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


TRISTANIA - Darkest White


"Darkest White" je název již sedmého alba legendy gothic metalu kapely Tristania. Sedm desek, osmnáct let existence, mnohé změny v sestavě a přesto je Tristania stále silná a řekl bych, že nyní i nejsilnější. Největší slávu zažili v období konce devadesátých let, kdy žánr vzkvétal. Pro mě však největším milníkem v jejich diskografii asi navždy zůstane „Ashes“, které už tak trochu uteklo ze zaběhnutých gothic metalových klišé a ukázalo Tristanii jako progresivní a experimentální skupinu...více

[recenze]

[06.09.2013]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


SCORPIONS - Lonesome Crow


„Rozhodli jsme se, že jednoho dne budou Scorpions jednou z největších rockových kapel na světě“ , prohlásil jednou Rudolf Schenker, kytarista těchto hudebních dinosaurů. A i když to možná zní trochu velkohubě, povedlo se. Kapela, které na jedné z vln její největší slávy předskakovali Iron Maiden, Metallica, Def Leppard či Bon Jovi, která odehrála koncert před víc jak třista tisíci diváky, třikrát za sebou vyprodala Madison Square Garden, kapela, která se dokázala zviditelnit i politicky tím, že v pravý čas byla na pravém místě,..více

[recenze]

[05.09.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


DEEP PURPLE - Abandon


Přestože předchozí „Purpendicular“ po komerční stránce neznamenalo bůhvíjaký úspěch, bylo natolik kvalitní, že kapela prokázala své právo na další existenci. Na život po Blackmoreovi. V kapele díky kliďasovi Morseovi byla dobrá atmosféra a nic nenasvědčovalo tomu, že by se další deska neměla tvořit lehce. Jenže s čím nikdo moc nepočítal, studnice nápadů Deep Purple začala najednou pěkně rychle vysychat. Můžeme spekulovat o tom, ..více

[recenze]

[05.09.2013]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


SIRENIA - Perils of the Deep Blue


Myslím, že každého hudebního nadšence napadne alespoň jedna kapela, u které by si přál, aby se její směr vyvíjel trochu jinak. Tento postoj většinou vzniká po poslechu debutových desek, kdy se posluchač často zamiluje do unikátního a jedinečného stylu interpreta. Jenže umělci se vyvíjí, nechtějí se moc často opakovat, někdy se dokonce stane, že podlehnou komerčnějším záměrům a začnou tvořit tak, aby to zaujalo širší spektrum posluchačů. Abych se držel žánru recenzované desky (female metal), ..více

[recenze]

[04.09.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


EXCELSIS - Vo Chrieger u Drache


Švýcaři Excelsis začínali jako taková svérázná víceméně power metalová kapela. Postupem času, snad pod vlivem úspěchu kámošů Eluveitie, vytáhl Münggu Beyeler ze skříně nějaký ten lidový inštrument a Excelsis se začali přibližovat hranici mezi power a folk metalem. V pětileté pauze, která dělí aktuální novinku a předchozí desku, se zřejmě Münggu dostal až na dno skříně, vytáhl všechno lidové, co tam našel (něco půjčil i svým kolegům), a díky tomu „Vo Chrieger u Drache“ zní hodně folkově...více

[recenze]

[03.09.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TŘI SESTRY - Líná hudba holý neštěstí


Nebudeme se bavit o tom, že Tři sestry jsou skutečný fenomén. Jejich pivní punk rock na debutu „Na Kovárně to je nářez“ se stal už dávno kultovním, stejně jako skladby typu „Zelená“, „Hrábě“, „Homosexuál“, „Pijánovka“ nebo „Modlitba pro partu“ z dalších desek. Dneska Tři sestry v podstatě už nejsou skoro vůbec punk. Je to prostě lidová zábava. Fanánkovy texty prodchnuté hospodskou poetikou čtvrté cenové mají k prostému lidu hodně blízko, a proto jsou dnes Ségry tak uznávanou kapelou, ..více

[recenze]

[02.09.2013]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


Listování : << < 432 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20962 sekund.