RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

MYSTIC PROPHECY – Ravenlord


Pokud jde o první čtyři alba, nedám na Mystic Prophecy dopustit. Když má člověk chuť pustit si něco, co pořádně sype a moc se s ničím nepáře a přitom něco, co je zároveň chytlavé a ještě tlačené o třídu výš parádním pěvcem, nemůže s touhle partou udělat chybu. Jenže od „Satanic Curses“ z roku 2007 začíná tahle mašina trochu ztrácet výkon. Ani jedna z desek, které kapela od té doby vydala, není vyloženě špatná, jen to prostě začíná trochu nudit tou jednotvárností, která vás už nedokáže nadchnout, jakkoli poctivě je udělaná...více

[recenze]

[04.04.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PEEPSHOW - Brand New Breed


Když jsem před dvěma a půl lety psal recenzi na debutovou desku Peepshow (tehdy psaní jako Peep Show), hovořil jsem o nich jako o špatné skotské odpověď na Crashdïet. To se psal konec roku 2009. Dnes jsou Peepshow zde zpátky. Ze sestavy debutu „Out For Blood“ zbyl už jen zpěvák Johnny Gunn a kytarista Rusty Gill a korekturu doznal i sound kapely. Leccos už bylo slyšet na tributním albu „Reborn In Sleaze“, poctě to zemřelé hairmetalové ikoně Daveu Lepardovi (Crashdïet)...více

[recenze]

[03.04.2012]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


AXEL RUDI PELL - Circle Of The Oath


Nad Pellem jsem v jistém ohledu už dávno zlomil hůl, přesto si žádnou z jeho novinek nenechám ujít, neb jsem nepřestal věřit na zázraky a tajně doufám v návrat jeho dávné formy. Ale protože jsem Čech, je v tom také vždy trochu zlomyslnosti, když se chci zas a znova přesvědčit o tom, že to tomuto subtilnímu pánovi opět moc nevyšlo. Podobně jsem si ho vychutnal při psaní recenze na minulé album "The Crest" a chystal se na něj i v rámci novinky "Circle Of The Oath". Ta mi ovšem vyplavení škodolibých endorfinů nedopřála...více

[recenze]

[02.04.2012]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


FATHER GOLEM – I/O


Father Golem, španělská progressivní partička, má sice podle všeho na kontě už třetí album, ale jak ta předchozí, tak i novinka „I/O“ byly vydány ve vlastní produkci a tak nemůžete čekat, že se k vám dostanou díky nějaké masivní promo kampani. Jednoznačně ale stojí za pozornost, pokud vás baví technický prog, hodně postavený na kytarách, který zároveň není skoupý na melodie. Každopádně, i když se jedná o vlastní produkci, a i když kapela pochází z oblasti, kde příliš žánrových kolegů rozhodně nemá..více

[recenze]

[01.04.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


FIRE OF REVENGE - Burning Madness


Recenzí desky "Burning Madness" se vracíme do roku 2008. A důvody této drobné retrospektivy jsou následující: hudební kvalita a absence kláves. Na své si tedy můžou přijít všichni, kterým učarovala první speed metalová vlna, jež se vyznačovala skladatelskou přímočarostí, bez akutní nutnosti symfonické podpory. Španělům FIRE OF REVENGE se na tuto linii podařilo navázat a zároveň ji umně propojit s dynamikou druhé power/spídové vlny, a rovněž aktuálně precizním soundem (čehož bylo opět docíleno pouze vlastní režií)...více

[recenze]

[31.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DONNIE VIE - Wrapped Around My Middle Finger


Po bezmála třiceti letech na scéně vydává zpěvák amerických glam metalových hippíků Enuff Z´Nuff, Donnie Vie, své třetí sólové album. Jeho mateřská kapela v těchto dnech neoplývá bůhvíjakou činností a tak se Donnie opět pustil do sólové práce. Není divu. Basista a vůdčí osobnost kapely Chip Z´Nuff stále koketuje s někdejším odpadlíkem z Guns n´Roses, bubeníkem Stevenem Adlerem a věnuje se svému bočnímu projektu Johnnie Rotten, někdejší kamarádi, kytarista Derek Frigo a bubeník Rick Parent jsou už na pravdě boží ..více

[recenze]

[30.03.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


RAGE - XIII


Numeorologie a předsudky zdá se u Rage stoprocentně fungují. Tak jak šťastná pro ně byla sedmička, tak nešťastnou se může zdát třináctka (samozřejmě, stále počítáme s nultým albem Avenger). Pokud vám vývojová stagnace kapely na „Konci všech dnů“ nešla pod fousy, patrně vám obrat na „Třináctce“ může vonět sympatiemi. Ovšem je nutné zavčasu dodat i druhou stranu této mince. Peavy jako by nevěděl, kam se vrtnout. Zjevně ho to táhne ke klasice, na desce má symfonický orchestr zvaný Lingua Mortis velké množství prostoru. ..více

[recenze]

[29.03.2012]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Trojrecenze: ARKANIA, EDHELLEN A QUINTA ENMIENDA


ARKANIA - La Bestia Dormida (2012)
Ze španělských končin přichází stále větší počet zajímavých nahrávek, pročež jim dnes věnujeme hned celý recenzentský miniblok. ARKANIA vydává již třetí fošnu, což se projevuje skladatelskou konzistencí, jež protkává většinu tónů a v daném směru je jednoznačně nejvyzrálejším dílem tohoto článku. Dominantou jsou zpěvné refrény a příjemné (ale nikoli přehnané) množství speed metalového tempa. ..více

[recenze]

[28.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


KATJUSCHA - Heavy Industry


Film pro pamětníky? Pokud by snad na naše stránky zavítal někdo, kdo pamatuje události druhé světové války, třeba by se mu teoreticky právě teď mohly v hlavě začít probouzet již dávno zapomenuté obrázky. Na scénu totiž přijíždí Katjuscha. Jde sice o kapelu z nedalekých Rakous, ale s pověstným kanonýrstvem Rudé armády má společnou jednu zásadní věc. Doba největší slávy (v případě hudebníků hovoříme o stylu, který provozují) obou zmíněných rozhodně udělá radost staromilcům a modernisté po ní ani neštěknou...více

[recenze]

[27.03.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


FATES WARNING, SEBASTIEN – 18. března 2012, Praha – Exit-us


Fates Warning jsou legendou žánru v pravém slova smyslu. V mnoha ohledech byli pro formování prog metalu ještě důležitější, než takoví Dream Theater, a minimálně jejich album „Parallels“ je zapsáno v knize hudební historie zlatým písmem. Navíc zas tak často do Evropy nezavítají, a proto byla nedělní akce v Praze přímo povinností. Trochu jsem se obávala o návštěvnost, protože podobná hudba vyžaduje pozorné a chápavé posluchače, ale mé obavy byly nakonec naprosto zbytečné...více

[reporty]

[26.03.2012]

[Ray]

[8 komentářů ]


AGE OF ARTEMIS - Overcoming Limits


Další balíček melodického metalu z největší latinsko-americké země je zaslán pod názvem AGE OF ARTEMIS (původně ARTEMIS). A protože jej expeduje produkční pošťák Edu Falaschi (zpěv u ANGRY), je zde naštěstí výrazně eliminován častý neduh tamějších smeček, kterým je prachbídné ozvučení. No a jelikož by Falaschi nepomohl jen tak někomu, dá se očekávat i přítomnost nemalé kompoziční jakosti. Ano, fanoušek power a speed metalu bude určitě spokojen. Ačkoli, úplně na nejvyšší větev stromu zvaného "Wow!" to vymrští jen málokoho...více

[recenze]

[26.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SEVENTH AVENUE - Between the Worlds


V našem nepravidelném seriálu, jenž mapuje zdařilé počiny power metalové historie, se dnes časovým posunem vrátíme do Německa roku 2003, konkrétně na Sedmou Avenue. Ačkoli, co si budeme povídat, zrovna tahle kapela nikdy nepatřila mezi žánrovou elitu, spíše se vždy pohybovala v pásmu mírného nadprůměru. Až na jednu výjimku, jíž je album "Between The Worlds". To se z onoho šedivého pásma vymanilo a alespoň na chvíli dostalo SEVENTH AVENUE do prostor s daleko kvalitnějším slunečním zářením. ..více

[recenze]

[24.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DIMENSION ACT – Manifestation of Progress


Když jsem viděla obal debutového alba téhle úplně neznámé bandy, řekla jsem si: Páni, to je paráda! To musím slyšet. Naštěstí se v tomhle případě nepotvrdilo známé pořekadlo „navrch huj a vespod fuj“ a hudební náplň, kterou tenhle úžasný postapokalyptický cover skrývá, je nadmíru zajímavá a poutavá. Ostatně, Norové dělají z velké většiny muziku trochu jinak, než zbytek světa a progu se u nich poslední dobou opravdu hodně daří. Proč tedy nevydat debut, který obsahuje jenom čtyři skladby..více

[recenze]

[23.03.2012]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


RAGE - End Of All Days


U desky „End Of All Days“ není od věci hned na úvod vychrlit pár zajímavostí. Třeba to, že materiál, byť naprosto odlišný, pro tuhle desku vznikal souběžně s „Lingua Mortis“. Nebo to, že se ve studiu nahrávalo pěkně pohromadě, vše společně a najednou. Snad i proto máte možnost (tedy za předpokladu, že vám ty správné dráty směřují do těch správných zdířek) slyšet kytaru Spirose Efthimiadise výhradně z levé a kytaru Svena Fischera výhradně z pravé bedny. Případně to, že taková pecka jako „Higher Than The Sky“ vznikla..více

[recenze]

[22.03.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


Trojrecenze: CRUSHER, NECRONOMICON a SACCAGE


A máme zde po delší době sérii thrash metalových novinek. Na debut této ukrajinské party mě velmi navnadil drtící klip ke skladbě "S(k)atanic Ride". To je prvotřídně nadupaná žánrová skluzavka, na jejímž riffovém podkladu si prdel nejradostněji svezou příznivci old school thrashe (s lehkou příměsí crossoveru). Sound tohoto videa má skvělý říž, jenže ouha, samotné CD je z nějakého záhadného důvodu ozvučeno bídněji a i v tomto ohledu znamená určitý návrat do osmdesátých let...více

[recenze]

[21.03.2012]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


LILLIAN AXE - Days Before Tomorrow


Nikdo mi nevymluví, že Steve Blaze nemá doma na zahradě voliéru, do které, kdykoliv ho opustí některý ze zpěváků, sáhne a pohotově vytáhne dalšího, co má hlasivky vyladěné přesně na principálovy nápady a dokonale zapadá do melancholicky kousavého hard rockového obrazu, jenž Lillian Axe po své reinkarnaci systematicky kultivují. Poté, co kapela vyladila vzájemnou chemii s pěvcem Derrickem LeFevrem a vypustila na trh jedno ze svých nejlepších alb (s geniálním titulním songem)..více

[recenze]

[20.03.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


Listování : << < 464 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21052 sekund.