RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

ReinXeed - 1912


Need for speed? Může být! Tímto spojením jsem sice začínal recenzi na druhé album kapely ReinXeed, tentokrát to ale platí ještě mnohem víc. Novinka s názvem „1912“ totiž šlape ve spídovém rytmu od začátku do konce, a to takřka bez jediné výjimky! Tommy Johansson je evidentně nadšený fanoušek tohoto žánru a k radosti nás všech, kteří jsou ujetí podobným způsobem, se to nebojí dát umělecky najevo. Koresponduje ale i tentokrát ona vášeň s chytlavostí jednotlivých skladeb, nebo už definitivně kvantita ..více

[recenze]

[08.07.2011]

[Petr Štěpnička]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SANCHEZ - Run For Streets


Škoda, že se nikde na netu nedočtete, zda členové švédské kapely Sanchez nemají zálibu v extrémních tělesných aktivitách. Zajímalo by mě, jestli si kluci těsně před nástupem do studia zaběhli maratón, zorali fotbalové hřiště, pomohli s kopáním druhého Bosporu či kýho čerta to páchali, ale jinak si nedokážu vysvětlit, že jejich album „Run The Streets“ zní tak strááášlivě utaaahaaaně. No a když k tomu připočtete fakt, že při tvůrčím procesu se nápady zrovna nehýřilo a od pohledu nedomorodý Švéd ..více

[recenze]

[07.07.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


LIMP BIZKIT - Gold Cobra


Je jasné, že nejlepší léta už mají Limp Bizkit za sebou. Doba „Significant Other“ a „Chocolate Starfish And The Hot Dog Flavoured Waters“ je už dávno pryč a móda nu-metalu už dávno pominula. Navíc se Limp Bizkit prezentovali ne zrovna podařenými alby jako „Results May Vary“ ( i když z komerčního hlediska se díky singlu „Behind Blue Eyes“, coveru od The Who, o žádný průser nejednalo). A i když Limp Bizkit jsou (nepočítejme Linkin Park) komerčně nejúspěšnější nu-metalová parta, ..více

[recenze]

[06.07.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


DRAGON GUARDIAN - Destiny Of The Sacred Kingdom


A zase přičel čas učinit zadost mým spídofilním choutkám. Této japonské kapele jsme se na našich stránkách věnovali už dvakrát, pár lidí si recenze přečetlo, přesto seriózně pochybuji, že by muzika někoho výrazněji nadchla. Je tedy velice pravděpodobné, že si následné řádky budu psát jen a jen pro sebe. Ale což, venku leje jako kdyby nebe běželo maraton, takže alespoň nějak zaplním nudný čas...více

[recenze]

[05.07.2011]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Václav Votruba


Osmdesátky byly zvláštní dobou. Jednak se rodily naprosté disko zrůdnosti, na druhou stranu ale vystrčil své drápy pořádně drsný metal. Tak či tak, perfektních desek se urodilo mnoho. Některé trendové, některé novátorské, některé archaické, avšak dobré. ..více

[ankety]

[04.07.2011]

[Venca Votruba]

[13 komentářů ]


JUDAS PRIEST, WHITESNAKE, 28. 6. 2011 - Praha, O2 Aréna


Společný koncert Judas Priest a Whitesnake považuji za jeden splacený dluh z puberty. Obě formace, krom dalších typu Mötley Crüe nebo Guns n´Roses lemovaly moje roky dospívání a dosud jsme neměl příležitost se na ně naživo podívat. Pravda, nejraději bych je viděl třeba v roce 1990, kdy obě kapely byly na vrcholu, ale jelikož to v té době nebylo prakticky možné, rád jsem se na ně jel s čipernou agenturou Ozzy a Potkan podívat v červnu roku 2011. Cesta ve více než třicetistupňovém vedru přes totálně zašvíkanou Prahu ..více

[reporty]

[03.07.2011]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]


DYNAZTY - Knock You Down


Dynazty. Dovedete si představit kapelu s ještě blbějším názvem, než je tenhle? Jistě, několik by se jich našlo, ale Dynazty jsou letos jedním z horkých adeptů na titul. Ale co, nejde až tak o název, ale o to, co se pod ním skrývá. Z obalu je jasné, oč se bude jednat. Čtyři vlasáči v kožených bundách a ověšení řetězy se pochopitelně hlásí k nové hair metalové vlně. Jsou to přesně ti, kteří v pubertě poslouchali Mötley Crüe, Guns n´Roses nebo Poison a poté, co jim úspěch debutu Crashdïet „Rest In Sleaze“ ..více

[recenze]

[02.07.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Savapip


Osmdesátá léta byla, jsou a budou nepřekonatelná (netvrdil jem něco podobného i o devadesátkách :-)?). Bylo to období, kdy jsem začal hudbu vnímat a prožívat. A i když mi spousta těch pro metal důležitých alb začala doklapávat až v následující dekádě, když mě dneska přepadne chuť vypnout, relaxovat, či se jen v téhle uspěchané době zastavit a udělat si radost, pravděpodobnost že mi při tom bude dělat společnost některá z následujících nahrávek je hodně vysoká. I když nechci tvrdit, že všechny tyhle desky ..více

[ankety]

[01.07.2011]

[Savapip]

[5 komentářů ]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ray


Původně jsem myslela, že ze své sbírky snad ani deset alb nevyberu. Přeci jen, osmdesátá léta jsou pro mě v mnoha ohledech vzdálená až příliš. Nakonec to byla velká bitva a nesmírně těžké rozhodování. Legendární. To slovo mě napadalo prakticky u každého druhého alba, na které jsem narazila. A přišlo mi pomalu jako rouhání, že se mi některé nahrávky do desítky prostě nevešly. Nějak jsem se ale rozhodnout musela, takže tady to je:..více

[ankety]

[30.06.2011]

[Ray]

[3 komentáře ]


THE POODLES - Performocracy


Hudba The Poodles mi dodnes z nějakého důvodu unikala. Přestože tahle kapela není na scéně žádný zelenáč, prvním albem, které jsem slyšel celé, je právě až novinka „Performocracy“. Kapela sází na hair metal, který ovšem v jejím podání nezní tak punkově a rozjíveně jako v případě Hardcore Superstar, Rakel Traxx nebo Vains Of Jenna, ale spíše čerpá z klasických hardrockových tradic. Nedočkáte se proto drzých fucků, ale spíše tvrdých kytarových riffů, přesné strojové rytmiky a zpěvných refrénů...více

[recenze]

[30.06.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


DUAL COMA - Wake Me Up


Návod jak se probrat z dvojnásobného kómatu? Banda z polských Katovic Dual-Coma vydala vloni, po šesti letech své existence, dvou demonahrávkách, jednom EP a jedné výběrové desce, své debutové album a nazvala jej "Wake Me Up“. Do jejich míchanice thrash metalu a metalcoru, načichlé nepříliš výrazným odérem industriálu, je propašována dostatečná dávka přístupnosti - tvořená především občasnou melodičností a vytrvalým dialogem brutálního (Maciek) a čistého (Leszek) vokálu...více

[recenze]

[29.06.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pepsi Stone


Je nezpochybnitelné, že osmdesátá léta dala rockové muzice mnoho. Hned na jejich začátku vypukla Nová vlna britského heavy metalu, kterou následovala i vlna toho amerického. Přišel thrash, přišel hair metal, ale i black nebo death. A všechny tyhle proudy vlily do žil rockového národa čerstvou krev. Je jasné, že právě v osmdesátých letech se zrodily ty největší kapely, které dodnes vyprodávají stadiony a které už nikdy nebudou překonané. Vybírat proto nejlepší alba osmdesátých let bylo nesmírně těžké. ..více

[ankety]

[29.06.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]


KING KOBRA - King Kobra


Ještě třeba před rokem to vypadalo, že King Kobra je pojem jen ryze encyklopedickým. Kapela, která vydala svá tři alba v rozmezí let 1985 až 1988 byla natolik (především svou přehnanou natupírovanou image a knírkem bubeníka Carminea Appice) spjata s osmdesátými léty, že jsem si jejich účinkování v dnešní době dost dobře nedokázal představit. Ale co se stalo? Světe, div se, King Kobra jsou v roce 2011 zpět s novým albem. A to dokonce skoro v původní sestavě. Za bicími samozřejmě sedí..více

[recenze]

[28.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pagan


V osmdesátých letech se žádné subžánrové škatule neřešily, všichni jen spontánně hráli to, co prýštilo přímo z jejich krve. Pouze nátura muzikantů diktovala brutalitu hudebního materiálu. Tato nestrojenost měla za následek několik zásadních desek, které jsou nepřekonatelnými žánrovými monumenty, stejně jako představují jedinečný odkaz doby, ve které se rodily. Pro mě to jsou tato díla:..více

[ankety]

[28.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[18 komentářů ]


FALCONER - Armod


První, co mě po vydání novinkového alba švédských Falconer zarazilo, byly poměrně otrávené ohlasy na internetu, kdy někteří neváhali označit "Armod" jako nejslabší položku sokolnické diskografie v celé historii kapely. Uběhlo pár týdnů a není problém se dočíst, že sedmé album Falconerů je to nejlepší, co kdy z party kolem Stefana Weinerhalla a Mathiase Blada vypadlo. Čert se v tom vyznej. Osobně zaujímám pozici umírněného středu a souhlasím s jediným. Že "Armod" je zatraceně rozporuplná deska. ..více

[recenze]

[27.06.2011]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 480 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.27115 sekund.