RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

LANFEAR - X To The Power Of Ten


Přiznejme si, že v dnešním přetlaku informací (nehledě na celkovou globalizaci a unifikaci), buď už člověk musí mít jméno, sakra důkladnou mediální podporu nebo image naprosto výstředního a unikátního jedince, aby o něm vědělo víc lidí, než jen pár zasvěcených jedinců. Jeden by musel mít hlavu jak pátrací balón a čuch jak policejní pes, aby dokázal objevit, vytřídit a pobrat všechny hudební laskominy, které se na něj hrnou ze všech stran. A pak občas jen zírá, když nečekaně zakopne o kapelu (respektive o album), jejíž název..více

[recenze]

[25.12.2008]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


VOLNAYA STAYA - Staya


Našinec by mohl říci “...už jsou tady zase. Člověk je vyhodí dveřmi a oni vlezou komínem... !“ Žijeme v době, která není zrovna nakloněna ruštině a všemu, co ze země „Velkého bratra“ jest. Pohrával jsem si s myšlenkou, jak moc je ode mne pošetilé poslechnout a veřejně ohodnotit něco východního. S mým nickem mi snad nebude mít nikdo za zlé, když zavzpomínám na dobu „hlubokého“ socialismu. Všichni jsme tehdy chodili do kina na sovětské velkofilmy, poslouchali z rádia sovětské umělce... Je až s podivem, že dnes neznám ..více

[recenze]

[23.12.2008]

[lenin2001]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


WHITE LION - Mane Attraction


V nejlepším se má přestat…?!? Nevím, jestli někdy ve White Lion tahle fráze zazněla, ovšem je fakt, že s její praktickou realizací si lvíčci poradili přímo ukázkově. Bohužel. Bohužel proto, že na „Mane Attraction“ se White Lion vytáhli až k obloze. Jednak se velice statečně vypořádali s nastupující grungovou vlnou, jednak neváhali sáhnout ke svým kořenům a jednak povýšili svojí největší neřest – sladkobolný cukrkandl – na velkou přednost. „Mane Attraction“ je parádní kombinace lišáckého nadhledu, mazácké vyspělosti a lehkého ..více

[recenze]

[22.12.2008]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ABSTRACT – The Pantomime In Neosolium


Poměrně zajímavý náhled na instrumentální hudbu představují slovenští ABSTRACT na nové placce „The Pantomime In Neosolium“. Pánové dokazují, že pojem instrumentální hudba neznamená jen nekonečnou onanii. Stačí vytvářet nálady a atmosféru, která zaujme a hlavně po celé ploše pobaví. Nelehký úkol, ale ABSTRACT se ho zhostili naprosto suverénně.

Nebudu vám tady kapelu k ničemu přirovnávat. Faktem je, že hraje správně ..více

[recenze]

[19.12.2008]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


ASSESOR - Invaze (reedice)


Jsou to dva roky, co se na stránkách Metal Forever vypořádával Venca s albem „Invaze“ kapely Assesor. Je to tu znova. U příležitosti toho, že „Invaze“ vychází v reedici na dvojCD, kde první část tvoří původní LP, obohacené o bonusy a demo z roku 1989, druhá část zachycuje záznam z Live Invaze Tour z roku 1990 a záznam koncertu z Rybitví v roce 1988.

Nemůžu začít jinak, než vyjádřením obdivu nad sisyfovskou prací vydavatelství ..více

[recenze]

[18.12.2008]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 3/10]


EVA, OLAF, PEPA (EVAREST) - Nejde o to, dělat něco nového, jde o to dělat něco pěknýho


„Já už to vidím, ty napíšeš, že tenhle rozhovor probíhal v kamrlíku dvakrát jeden metr…“, zhruba tohle konstatovala zpěvačka Eva, když jsme ještě spolu s jejími parťáky z kapely Evarest, Pepou a Olafem, hledali v pražském klubu Futurum klidnější místo k následujícímu povídání. A tak to tak píšu :-). I přes stísněné poměry (vzhledem k tomu, že se do tohoto prostoru dokázal na chvíli vměstnat i kolemjdoucí bubeník Vláďa, nebylo to tak hrozné ;-) ) bylo moc fajn podebatovat s touhle nadějnou speed metalovou bandou...více

[rozhovory]

[17.12.2008]

[Savapip]

[0 komentářů ]


GOJIRA - The Way of All Flesh


Tři roky uplynuly jako voda a máme tu další výbušný a nezvladatelný atak francouzského moderního mastodonta GOJIRA. O tom, že se nám tahle monstrózní příšerka během tří let docela slušně přikrmila, a je zpět v plné síle, rozhodně není pochyb! Nová placka vyvržená přímo z horkého mateřského lůna - „The Way of All Flesh“ je nekorigovanou smrští peprného moderního metalu který se celou deskou line v sakra velkém stylu.....více

[recenze]

[16.12.2008]

[Michelleta]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


WHITE LION - Big Game


Dlouhatánské turné k desce „Pride“ zřejmě White Lion důkladně vysálo. Těžko si jinak vysvětlit určitou impotenci, která se objevuje na nové desce „Big Game“. Při povrchním pohledu se může zdát, že u White Lion zůstalo vše při starém. Ubrečený vokál Mika Trampa, kytarová virtuozita Vitto Brata, chytlavé melodie, dostatečně razantní písně, aby se dalo mluvit o hard rocku, dostatečně sladké provedení, aby si kapela udržela pozornost i ženské části publika. White Lion znovu kromě šťourání do mezipohlavních vztahů neváhají ..více

[recenze]

[15.12.2008]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


CRAWLING DEATH – New Murder Art (Promo cd 2008)


Polská scéna je velmi významná a reprezentují ji taková jména, jako např. Vader či Behemoth. Myslím, že nadějní Crawling Death se mohou pomalu začít zařazovat mezi takto zvučná jména. Jejich debutové album "New Murder Art" potěší jistě každého deathového šílence.

Na kotouči se nachází 7 skladeb, které při běžném mrtvolném tempu dávají ..více

[recenze]

[14.12.2008]

[Ascela]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


CHAOS IN HEAD – Rezzonation


CHAOS IN HEAD bloudí po české ug scéně již nějaký ten pátek. Najít si poměrně vlastní ksicht se jim ale povedlo relativně nedávno. Pomohla tomu mladá hulvátka za mikrofonem slyšící na jméno Petra. „Rezzonation“ není v žádném případě bomba, ale příjemná a hlavně upřímná deska.

Zapomeňte na obal nahrávky. Ten je ošklivý až běda. Kapela evidentně zapomněla..více

[recenze]

[12.12.2008]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


THE PARTISAN - 16


Jak ty ses k nám, kotoučku, dostal?!? No jak, to je jednoduché, kapela The Partisan je jednou ze stájových akvizic aktivního vydavatelství Cecek Records. A neb firemních bratříčků se na redakčním stole ocitla velká kupa, proč by nemělo dojít i na partyzány? No, protože (já vím, že muzika je jen dobrá nebo špatná a škatule jsou blbost…) se naše světy totálně míjí. Abych předešel rozhořčeným výtkám, proč se já, zaprděný hevíkář (díky, laskavý čtenáři, lépe bych se necharakterizoval :-) ) zase montuju do věcí, které nejsou mým šálkem čaje..více

[recenze]

[11.12.2008]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 2,5/10]


WINTER MASTERS OF ROCK 2008 - 29.11.2008, Zlín – hala Novesta,


Již třetím rokem pro mne končí koncertní a festivalová sezóna návštěvou Zlínské haly Novesta u příležitosti konání zimního klonu Masters Of Rock. Letošní sestava kapel mě navíc, co se hlavních hvězd týče, zaujala asi nejvíc ze všech ročníků, a tak nebyl důvod znovu nevyrazit přes celou republiku za zvučnými jmény melodického metalu. ..více

[reporty]

[10.12.2008]

[Čárlie]

[1 komentář]


SATYRICON - The Age Of Nero


Ze zdravotních důvodů jsem nemohla přinést report z pražského koncertu norské špičky Satyricon, a tak se alespoň vynasnažím o částečnou náhradu v podobě recenze na jejich aktuální počin The Age Of Nero.

Na toto album čekali všichni vskutku netrpělivě. Po předchozím albu "Now, Diabolical", které bylo naprosto úžasné, maximální a zasluhující 100% kladné ohodnocení..více

[recenze]

[09.12.2008]

[Ascela]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WHITE LION - Pride


Ironie osudu? V roce 1987 White Lion podepisují smlouvu s Atlantic, sesterským labelem už profláknuté Elektry. A vypadlo z nich velice silná deska. Vést polemiky o tom, jestli se jedná i o desku nejlepší, by byla asi debata na dlouhé hodiny. Osobně bych hlasoval za rozlučkové album staré sestavy, ale to jen z toho pohledu, že na „Pride“ White Lion ještě stále nedokáží udržet konstantně vysokou hladinu úrovně svých songů. Bráno z pohledu úspěšnosti, asi už nic nepřekoná mánii a ohlas, vyburcovaný v souvislosti se dvěma skladbami z desky ..více

[recenze]

[08.12.2008]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


DANGER - First Touch


Všechno tady už jednou bylo. A jak se zdá, to, co tady kdysi bylo a už dlouho nebylo, tady zase dřív nebo později bude. Aspoň tenhle dojem mám nejen při pohledu, ale i při poslechu EP „First Touch“, se kterým se představuje švédské nebezpečí. Tedy kapela Danger. Byly časy, kdy se z předních stránek časopisů zubily postavičky s pořádně nakadeřenou hřívou, dobře zvládnutou lekcí v používání šminek a navlečené v co nejtěsnějších hadříkách. I mezi těmito stvořeními se však našli tací, kteří dokázali hrát schopnou, přímočarou ..více

[recenze]

[04.12.2008]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Dance With The Devil Party II. - 29.11.2008, Black Pes, Praha


Poslední listopadový víkend se na okraji Prahy v klánovickém klubu Black Pes pořádal festival Dance With The Devil Party II. Je pravda, že tento klub je trochu z ruky, na úplný okraj Prahy se jen tak někomu jet nezamlouvá, ale přesto si myslím, že tento večer za to stál.

Nejhoší je začít jako první, to je jasná věc. Tuto nemilou úlohu měli na starosti chýničtí Val-Muquabala. Jejich svižný metal core vyzněl celkem dobře, ale uvažte, ..více

[reporty]

[02.12.2008]

[Ascela]

[3 komentáře ]


WHITE LION - Fight To Survive


Glam metal. Hair metal. Metal pro holky. Možná teď tvrďáci obrací oči v sloup. Přiznám se, že jsem tuhle kapitolu považoval ne snad za definitivně uzavřenou, ale přece jen za momentálně těžce okrajovou. Švédští Danger ve mně nabudili dávno zapomenuté vášně. Myslím, že by byla chyba opomíjet tuhle tvář „tvrdší“ muziky. A tak se pojďme v dalším seriálovém putování vydat po stopách reinkarnované šelmy, jedné z nejvýraznějších glamových (či, chcete-li, hardrockových) kapel, dánsko-americké party White Lion. ..více

[recenze]

[01.12.2008]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 556 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22783 sekund.