RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

NIGHTWISH - Wishmaster


Přestože se všeobecně traduje, že třetí deska rozhoduje o osudu mnoha kapel, u Nightwish to vidím trochu jinak. Jim na získání statutu nové hvězdy stačily pouhé dva počiny, a to se nepovede jen tak někomu. Jejich popularita měla však ještě vzrůst. V roce 2000 kapele vychází novinka s názvem „Wishmaster“, na kterou se těší daleko početnější fanouškovská základna, než tomu bylo u předchůdce. ..více

[recenze]

[30.05.2013]

[Mikka]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DEEP PURPLE - The Book Of Taliesyn


V Americe platili Deep Purple po vydání „Shades Of Deep Purple“ a zejména po emisi singlu „Hush“ za hitový objev. Singlu se prodaly miliony a kapela se hřála na výsluní. „Když jsme přijeli poprvé do Ameriky, lidé říkali – skvělá kapela, skvělý jméno,“ vzpomíná na rok 1968 Jon Lord. Jenže doma v Anglii už tak na růžích ustláno neměli. Deska se ani nedostala do žebříčků a kapela hrála po hospodách a malých sálech. Hudebníci se ale nenechali odradit a takřka hned po vydání debutu začali připravovat desku „The Book Of Taliesyn“. ..více

[recenze]

[30.05.2013]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


DAVE EVANS AND JOHN NITZINGER - Revenge


Honosit se ještě po skoro čtyřiceti letech nálepkou ex-AC/DC mi přijde trochu ujeté. Navíc, když víte, že Dave Evans byl zpěvákem této australské legendy jen pár měsíců než jej nahradil Bon Scott, a než vůbec kdy vyšla první deska AC/DC. S bratry Youngovými natočil pouze dva singly „Can I Sit Next To You Girl“ a „Rockin´ In The Parlour“, což není samozřejmě zaručený status nehynoucí legendy. Evans po svém odchodu/vyhazovu (záleží koho se zeptáte) z AC/DC postavil krátkodechou kapelu Rabbit,..více

[recenze]

[29.05.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AVANTASIA - The Mystery Of Time


Je poměrně zábavné pozorovat výkyvy v Tobiášově tvorbě. Zatímco u EDGUY lze už roky pozorovat sestupné tendence, u Avantasie je to obráceně. Po dvou nemastných neslaných, tři roky starých deskách, tu je jedna další, ovšem o mnoho povedenější.

Opět se nezapomnělo na příběh, tentokrát se odehrává ve viktoriánské Anglii, kde se mladý vědec pokouší vysvětlit souvislosti mezi Bohem, časem a vědou. Proč ne,..více

[recenze]

[28.05.2013]

[Hermes]

[51 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


QUEENSRYCHE - Frequency Unknown


Je to rok, co jako časovaná bomba vybuchla seattleská pětice Queensryche, když přímo na pódiu došlo k potyčce mezi zpěvákem Geoffem Tatem a zbytkem kapely. Kytarista Michael Wilton a bubeník Scott Rockenfield okamžitě prohlásili, že Tate už není členem kapely a místo něj do svých řad doplnili někdejšího zpěváka Crimson Glory Todda La Torreho. Tate reagoval okamžitě a hned si postavil svou verzi Queensryche, kde se objevil i kytarista Kelly Grey, který před patnácti lety nahradil legendárního Chrise DeGarma. ..více

[recenze]

[27.05.2013]

[Jan Skala]

[23 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Martin FIALKA, Petr VOHÁŇKA (PROXIMITY) - Lidé by měli dělat to, co je baví a nekoukat na ostatní


Debutové album pražských Proximity, nazvané “Zero Point” mi krapet pootevřelo oči (a uši) porovnalo hodnotové žebříčky. Pokud bych se držel škatulkového zařazení (metal-metalcore), asi bych se s touhle deskou minul. Jenže jejich muziku nacpat do jednoho šuplíku prostě nejde a troufnu si tvrdit, že to “svoje ořechové” si na “Zero Point” dokáže najít každý příznivec tvrdší a moderní muziky. Už to je sám o sobě důvod vyzpovídat tuhle kapelu. A když se k tomu přidalo i vítězství v jednom z kol naší Metalparády, ..více

[rozhovory]

[26.05.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]


KILLSWITCH ENGAGE - Disarm The Descent


Loňský rok byl pro Killswitch Engage zlomovým. Kapelu opustila po dlouholetém působení její hlavní tvář a dosavadní zpěvák Howard Jones, což vyvolalo u fanoušků doslova zděšení a pocity nejistoty ohledně budoucnosti této bandy. Poměrně brzy však dorazila potěšující zpráva. Na pozici zpěváka se místo Howarda navrací Jesse Leach. Bývalý frontman KSE, jež ji opustil po vydání druhého a přelomového alba „Alive or Just Breathing“, které v podstatě definovalo žánr. Osudem jest, ..více

[recenze]

[26.05.2013]

[Kozel]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


PANIKK - Unbearable Conditions


Rychle a zběsile! Rychle a zběsile! Rychle a zběsiléééééé! S trochou nadsázky lze říct, že o nic jiného tady ani nejde. Slovinští uctívači old school thrashe Panikk na svém debutovém albu „Unbearable Condition“ dokazují, že mají dobře najeté Exodus, Anthrax, Overkill… Mají je naštudované natolik dobře, že nemají potřebu do své smrště montovat vlastní invenci, mají tuhle starou školu zjevně v oblibě natolik, že nemají potřebu do ní cpát ani špetku moderny či kliček a zároveň jí mají v krvi natolik, ..více

[recenze]

[25.05.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


STONE SOUR - House of Gold & Bones - Part 2


Že by Corey Taylor opravdu vytvořil své životní dílo? S první částí to při nejmenším naznačil, teď už to stačí „jen“ potvrdit. „House of Gold & Bones - Part 2“ je bezpochyby jedna z nejočekávanějších desek tohoto jara a Stone Sour se můžou navždy zapsat do rockové historie. Americká čtyřka je silnější, než kdy předtím. Tohle jim musí vyjít!

Při hodnocení této desky se logicky nabízí srovnání s jeho prvním dílem. ..více

[recenze]

[24.05.2013]

[Mikka]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


NIGHTWISH - Oceanborn


Nightwish dokázali na svém debutu přijít s unikátním a originálním stylem, který leckoho až ohromil. Světová popularita se sice ještě nedostavila, ale lepší odrazový můstek si Finové přát snad ani nemohli. Za nejdůležitější milník jejich diskografie si však dovolím označit až druhou desku. Byla to právě ona, která mohla kapelu buď zařadit do šedého průměru, nebo naopak vynést do výšin. Jak to nakonec dopadlo, to už asi všichni víme...více

[recenze]

[23.05.2013]

[Mikka]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DEEP PURPLE - Shades Of Deep Purple


„Pojďte a poslyšte příběh z dávných časů, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi...“ Lépe než tento citát ze seriálu Cirkus Humberto, by asi jiný tento příběh o Deep Purple uvádět nemohl. Psal se totiž rok 1967, kdy se mladý, teprve dvaadvacetiletý, kytarista Ritchie Blackmore vrátil z Hamburku, kde zkoušel prorazit po vzoru Beatles, do své rodné Anglie. Jedním z prvních lidí, které potkal, byl mohutný varhaník s mrožím knírem, který se jmenoval Jon Lord. Právě v tu chvíli byl položen základní kámen kapely..více

[recenze]

[23.05.2013]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


HIM - Tears On Tape


S každým novým albem přinášejí HIM do sebou pojmenovaného hudebního subžánru „love metal“ něco nového. Každá nová deska zní jinak než předchozí, snad vyjma prvních dvou. A stejně je tomu i s novinkou „Tears On Tape“, na kterou frontman Ville Valo sliboval natřískat silné skladby, ve kterých se kapela vrátí nejen ke svým kořenům, ale také zabrousí do vod svých dávných inspirací, jako jsou kupříkladu Black Sabath...více

[recenze]

[22.05.2013]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


THE STOOGES - Ready To Die


Věční loseři, kteří nikdy nebudou úspěšní, tak jak by si zasloužili. Odpadlíci z postkvětinové scény šedesátých let, na které se vždy bude koukat mezi prsty. Souputníci New York Dolls a MC5, kteří skončili stejně neslavně, jako jejich vrstevníci. Ožralové, feťáci, ale také vynikající muzikanti, kteří ovlivnili nejen udergroundovou scénu, ale i zásadní kapely hairmetalového rozpuku v Los Angeles osmdesátých let. To všechno jsou The Stooges, kterým už od nepaměti dominuje hlas Iggyhgo Popa. ..více

[recenze]

[21.05.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CRYSTALLION - Killer


Pokud byste snad někdo měl chuť mě jednoho krásného dne zabít, snažně prosím, pošlete na mě zabijáka made in Crystallion. Jednak ta holčina na obálce alba „Killer“ nevypadá úplně marně, takže by bylo aspoň na co koukat, druhak drtivá většina nábojů v jejím palebném průměru na desce je buď slepá nebo navlhlá, takže bych měl docela slušnou šanci se z toho dostat s jen lehce pocuchanou kůží. A přitom ta náplň na „Killerovi“ není až tak úplně marná, jen trpí diagnózou „naprostá ztráta osobitosti“...více

[recenze]

[21.05.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


GLORYHAMMER – Tales from the Kingdom of Fife


Christopher Bowes je… jak to říct? Velmi svérázná osobnost. To na metalové scéně dokazuje už nějakou dobu tím, že stojí za kapelou Alestorm. Jenže se svým novým projektem tomu vážně nasadil korunu. Asi už ho nebavilo hrát si pořád jenom na piráty, tak si protentokrát oblékl čarodějnický plášť, pojmenoval se Zargothrax, sehnal si k sobě další čtyři šílence a rozhodl se složit epické válečné chóry o alternativní historii středověkého Skotska. Zavání to neskutečným průšvihem, ale světe div se, ono to tak není. ..více

[recenze]

[20.05.2013]

[Ray]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TAUNTED - 9 Sins


Při poslechu „9 Sins“ amerických thrasherů Taunted jsem si tak nějak mimochodem vzpomněl na podvečer, kdy nám třídní pyroman a experimentátor v jedné osobě slíbil velkolepé představení s třaskavinou vlastní výroby, kterou se chystal veřejně odpálit a sliboval i dalekosáhlé následky. Z jeho lektvarů vycházely jen různobarevné čmoudíky a decentní pšoukance. I přes to, zábava se protáhla až do černočerné tmy a celkem jsme se ten večer i pobavili. Ale exploze se ne a ne dostavit… A takhle nějak to mám i s „9 hříchy“. ..více

[recenze]

[19.05.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 439 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.19456 sekund.