RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

KOMUNÁL - Best Of Live


Pokud se dobře pamatuju, v hospodě, do který jsem léta chodíval, pouštěli v jukeboxu KOMUNÁL (tehdy ještě KOMUNÁLNÍ ODPAD) úplně všichni, od uhratejch puberťaček, přes huliče a skíny, až po metalisty nejtěžšího kalibru. Tak oblíbená tahle kapela byla a zřejmě ještě je, i když si myslím, že už má svý nejlepší roky za sebou, minimálně co se kvality kompozic týká. Posledním slušným albem pro mě bylo „Jedenáct hodin do útoku“. A je neodvratitelným faktem, že právě skladby vzniklé do roku 2004 tvoří tu nejlepší část..více

[recenze]

[23.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SONIC SYNDICATE, BLOWSIGHT - 18.11.2010 - Praha, Exit Chmelnice


Je vidět, že i přes to, co se za poslední rok a půl v kapele Sonic Syndicate událo, tito divocí Švédové pořád táhnou. Jak jinak si vysvětlit téměř plnou Chmelnici ve čtvrtek večer? Každopádně, ať už je to ohledně skladatele a zpěváka Richarda Sjunnessona (který zjevně opustil kapelu natrvalo) jak chce, nemění to nic na tom, že fanoušci – někteří staří, jak bylo vidět, ale hlavně ti noví – sežrali..více

[reporty]

[22.11.2010]

[Veronika]

[3 komentáře ]


UMBRTKA – Ivo


Plzeňští black metaloví experimentátoři UMBRTKA se v žádném případě neflákají. Sotva si člověk poslechl desku „Kovový háj“, už je tu placka nová, tentokrát pojmenovaná „Ivo“, neboli „Industriální velké obrození“.

Příjemné je, že se Lord Morbivod tentokrát ubránil svým experimentálním choutkám a natočil stylově čistější nahrávku. Samozřejmě se zde najdou pro kapelu typické úlety..více

[recenze]

[22.11.2010]

[Venca Votruba]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


TIERRA SANTA - Caminos De Fuego


Tahle vynikajicí španělská banda patří již dlouho mezi mé top oblíbence a očekávání nového alba bylo tedy mimořádné. Zvlášť po čtyřletém půstu, který následoval od vydání poslední regulérní řadovky „Mejor Morir En Pie“. Tato deska byla vskutku mistrovským dílem melodického heavy/power metalu, což moji nadrženost po novém matroši umocňovalo ještě více. V rámci této kapely to bylo rovněž album nezvykle vyrovnané, když ta předešlá trpěla určitou jakostní rozpolceností a proti pár výjimečným kouskům..více

[recenze]

[21.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


ANGRA – Aqua


Poslouchat Angru může být pro ucho, které je navyklé „běžnému“ evropskému či americkému power metalu, napoprvé asi stejně těžký oříšek, jako když se mírně pokročilý angličtinář pokouší přelouskat Shakespeara v originále. Tohle srovnání se samozřejmě nabízí, neboť kapela uvedla, že právě tenhle anglický klasik je svým dílem při psaní nové desky inspiroval. „Aqua“ byla mezi fanoušky bezpochyby nesmírně očekávaná. Jistě, že nás má většina pořád Angru spojenou s Andre Matosem, ale Edu Falaschi už dlouho ..více

[recenze]

[20.11.2010]

[Ray]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


NELSON - Lightning Strikes Twice


Možná se zvedne vlna nevole a rozbouří se diskuze nad tím, jestli bratrská dvojice Nelson patří na tyhle stránky. Já mám za to, že ano a to z jednoho prostého důvodu. Nelson jsou už zase rocková kapela. Po countryových chvilkách, kdy uctívali památku svého otce, guru amerického country Ricka Nelsona, se dvojčata Gunnar a Matthew Nelsonovi vrací k duchu svého debutového alba „After The Rain“ z roku 1990. K albu, které brzy po svém vydání dosáhlo platiny, což ale nebyla zásluha ..více

[recenze]

[19.11.2010]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


UNDEROATH – Ø (Disambiguation)


Slavná americká metalcorová formace Underoath měla divoký rok: tour po Evropě, odchod Aarona Gilespieho (jediného člena, který zůstal z původní sestavy), příchod nového bubeníka a další album. Underoath po personálním karambolu nelenili a po odchodu vynikajícího zrzavého bicmena/čistého vokalisty si přivzali neméně zdatného hudebníka Daniela Davisona (ex-Norma Jean), aby dali vzniknout novému kotouči s názvoznakem “Ø (Disambiguation)“. ..více

[recenze]

[18.11.2010]

[Ascela]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


CHOBOTNICE/LA PIOVRA - Jak mafie utrpěla vítězství 2/4


Pro milovníky italského krimi seriálu Chobotnice jsou první dvě série absolutním kultem, kdy komisař Corrado Cattani hledá nejen sicilské drogové dealery a jejich bosse, ale posléze i únosce své dcery Paoly. Přesto se najdou i tací, kteří preferují třetí a čtvrtou sérii, se kterou se se seriálem loučí i hlavní představitel Cattaniho, herec Michele Placido. Seriál už ale tehdy měl tak silnou diváckou účast, že v tradičně fotbalové Itálii mu diváci dávali přednost před utkáním v kopané. Dodnes si řada lidí myslí, ..více

[Filmový blog]

[18.11.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


STAR ONE - Victims Of The Modern Age


S muzikou máme my „natvrdlí“ obvykle dva problémy. Buď sa vtiera a vlezlosť melódií nám neznesiteľne píli uši, alebo naopak na nej zdanlivo nie je nič zaujímavé a objavovanie vzrušujúcich komponentov trvá a trvá, že by medzitým mohli vyhynúť pandy. Osobne ale nepoznám nikoho, kto by tieto dva protipóly vyvážil tak dokonale ako Lucassen. Silné, originálne melódie okamžite vťahujú do deja na ktorejkoľvek jeho nahrávke, v citlivo vystavaných skladbách je však samozrejm..více

[recenze]

[17.11.2010]

[Martin]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


AUDIOVISION - Focus


Zpěvák Christian Rivel je neuvěřitelně kreativní člověk. Účinkoval v několika velice zajímavých kapelách, nejznámější z nich bude určitě NARNIA, mnohým nebude cizí ani název DIVINEFIRE. Z jakéhosi důvodu jsou už obě skupiny minulostí, ještě v roce 2005 ale vzniknul boční projekt NARNIE pojmenovaný (pro melodický metal poněkud scestným názvem) AUDIOVISION. Debutové album „The Calling“ ze stejného roku nezbořilo svět, dokonce jej ani nenakřáplo, přesto nebylo úplně marné. ..více

[recenze]

[16.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SAYONARA - Chceme zaplout trošku do hardcoru


Jen dva roky funguje kapela Sayonara, která pochází ze Smržovky u Jablonce nad Nisou a už si stihla udělat vcelku slušné renomé. Letos také vydala svou první eponymní nahrávku. Ta obsahuje ty nejlepší skladby, které Sayonara za svou kariéru složila, včetně svého nomen omen, věci "Harley". Právě ona nejvíce symbolizuje motorkářský duch kapely. O tom, o plánech do budoucna a o řadě dalších věcí se rozpovídal kytarista Honza Mulač, kterému nikdo neřekne jinak než Johnny. Tak tedy... ..více

[rozhovory]

[16.11.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


SEBASTIEN - Tears Of White Roses


Štěstí se musí jít naproti. Tedy aspoň pokud chcete se svojí tvorbou sáhnout o kus dál, než kdysi dávno stály ostnaté dráty, vymezující hranice naší domoviny. Že tuzemské spolky tyhle ambice (a jim odpovídající nápady) mají, již dokázali třeba Symphonity či Signum Regis (nejen) tím, že angažovali do svých řad světově profláknuté vokalisty. Pardubičtí Sebastien na svém debutovém (ano, debutovém, jejich předchozí počin pod hlavičkou Navaru se současnou formou ani tvorbou zrovna moc nesouvisí) albu na to šli trochu jinak..více

[recenze]

[15.11.2010]

[Savapip]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


DEPRESY - Morph - Near Death Experiences


Obávám se, že má recenze nepotěší členy slovenského tělesa DEPRESY tolik, jako názory kolegů, kteří horlivě hodnotili, vznášejíc se v pomyslných nebesech kvalitativních měřítek na nejvyšších možných stupních. Co mi nejvíc vadí na dlouho očekávané novince této formace? Nejspíš bude lepší tím začít, ať to máme z krku a na konec ze sebe mohu vysypat chválu (neboť, ač to tak možná nevypadá, tato deska se mi opravdu líbí). Především mi vadí to, že se skupina přílišně snaží následovat své vzory..více

[recenze]

[14.11.2010]

[Moonroot]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


GALLOWS END – Nemesis Divine


Pure Fucking Heavy Metal píší na svém webu švédští GALLOWS END. Člověk, aby se skoro bál... Už podle obalu je zcela zřejmé, že tady se z heavy otěží opravdu neuhne. Měl jsem strach, že se do mě pustí kýčovité rádoby hymny ve stylu HAMMERFALL a jim podobných. Naštěstí se tomu tak nestalo. GALLOWS END mrskají naprosto old schoolový heavy metal, který čerpá z tradice těch nejlepších osmdesátkových kapel...více

[recenze]

[13.11.2010]

[Venca Votruba]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


CRADLE OF FILTH - Darkly, Darkly, Venus Aversa


Krejdly jsem svého času žral jako buráky a byl je schopen poslouchat do zblbnutí, dnes už si je pustím pouze při vhodné náladové konstelaci, možná tak jednou za dva měsíce. Myslím ale, že tento emotivní odstup nebude na škodu, jelikož dává určitou naději na objektivní hodnocení, nezatížené ani jednou z obvyklých názorových polarit, které k této kapele chová široká metalová veřejnost. A jelikož se právě nacházím někde mezi, tak nebudu nové desce nadržovat, ani ji předpojatě hanět..více

[recenze]

[12.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


SABATON, ALESTORM, STEELWING – 6., 7. listopadu 2010 – Zlín, MoR Café, Praha, KD Vltavská


Jeden by řekl, že vidět u nás Sabaton je jedna z těch událostí, které už takový poprask nevyvolají. Přeci jen jsou tu každou chvíli (jako ostatně ve spoustě zemí, je to velmi koncertně aktivní kapela). Když ale z jejich masivního headline tour po celé Evropě začaly přicházet zprávy, že naprostá většina jejich koncertů se postupně vyprodává, napjatě jsem čekala, jak dvojice švédských a jedna skotská kapela zabodují u nás. Že se vyprodá MoR Café, to jsem celkem i čekala. Že se ale Sabaton povede něco, co před nimi nedokázali ..více

[reporty]

[11.11.2010]

[Ray]

[10 komentářů ]


ETHEREAL BLUE – Essays In Rhyme On Passion & Ethics


ETHEREAL BLUE mají evidentně rádi OPETH. Na tom není nic špatného. Vlastně jsem za to v případě těchto Řeků jedině rád. Jejich muzika je totiž stejně jako u slavnějších kolegů... excelentní!

Novinka ETHEREAL BLUE s šíleným názvem „Essays In Rhyme On Passion & Ethics“ musí rozsekat každého, kdo má rád bohaté kompozice ..více

[recenze]

[10.11.2010]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 498 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21438 sekund.