GREAT WHITE - ...Twice Shy
The House Of Broken Love je od GW můj top. Jiným...

GREAT WHITE - ...Twice Shy
K této desce není co dodat. Jsou v ní všechny ty...

GREAT WHITE - Once Bitten
Deska je to skvělá, ale asi o něco více u mě...

AMBROSE SLADE - Beginnigs
Seriál o Slade? - Super !!!

David GILMOUR - Luck And Strange
Plne súhlasím s H.R.

David GILMOUR - Luck And Strange
Typický David Gilmour. Nečekal snad někdo něco co...

GREAT WHITE - Once Bitten
výborné album. Pro mě jasná jednička GW, 10/10.

David GILMOUR - Luck And Strange
protože PF jsou pro mě od střední absolutní...

XIII. STOLETÍ, MUNROE - 17.11.2023, Praha, Futurum
Tak jsme se konečně dočkali! Zapomeňte na nové...

David GILMOUR - Luck And Strange
Toto album má velmi povedený obal... Sabati v...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Angra jako nezdravě vzývaný kult

O účasti zpěváka Fabia Lioneho v kapele Angra si může každý myslet své, pravdou ovšem zůstává, že tento sympatický Ital stvořil s nejslavnější power metalovou brazilskou partou několik povedených alb. Jenže Angra je ve své domovské zemi považována za totální kult, který ve vnímání fanoušků nemá daleko k fotbalovému šílenství. Pozice ne-brazilského zpěváka uvnitř jejich oblíbené kapely proto většině z nich nikdy příliš nevoněla. A protože nedávno éterem proběhla zpráva o pozastavení činnosti brazilské formace, ihned se objevily spekulace o návratu některých dřívějších členů. Jde ale spíše o zbožné přání: Edu Falaschi se dle svých slov cítí nadmíru spokojen ve své vlastní skupině a bicmen Aquiles Priester se z Angrou rozešel vyloženě ve zlém. Přesto je vhled do problematiky díky současné situaci velmi cenný. Potvrzuje pravdu o hlubokém konzervatismu brazilské power metalové scény, nejen na straně fanoušků, ale i interpretů (snad každá žánrová kapela chce znít jako Angra). Přestože se Bittencourtův spolek snaží o umělecký progres, tamní příznivci jej nutí k ústupkům. Současný stav může být odrazem tohoto tlaku, který se sice na první pohled tváří přátelsky, ve skutečnosti ale působí mimořádně nezdravě.

Petr Štěpnička, 20. 9. 2024

THORAX - Proč věštírny mlčí


Debutové album pražských Thorax „Proč věštírny mlčí“ je praktickou ukázkou toho, jak ošidné (a ryze berličkoidní) může být škatulkování a jak vlastně blízko k sobě mají klasický heavy metal, thrash metal, power metal zámořské provenience i tradiční český zábavový bigbít. Všechny tyhle ingredience – budete-li chtít – na téhle desce najdete a přitom nejde o žádné balancování na hranách či samoúčelné vyzobávání pozitiv výše uvedených stylů. Thorax, kteří na konci loňského roku ..více

[recenze]

[10.01.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


L.A. GUNS - Hollywood Vampires


Z historického pohledu se to zdá jako chvilička, ale hodně vody proteklo Green River od doby, kdy vyšla deska „Cocked And Loaded“. I když „Hollywood Vampires“ vyšlo jen necelé dva roky po zmíněném díle, scéna za tu dobu doznala změn a navíc „Hollywood Vampires“ vyšlo přímo do víru historických událostí. Není pochyb o tom, že právě rok 1991 byl na hudební scéně jeden z těch nejzásadnějších, které ještě na dlouho potom celý žánr poznamenaly...více

[recenze]

[09.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DAWN OF TEARS - Act III


Už roky neplatí, že konkrétní metalové subžánry jsou typické pro konkrétní země. Přesto si pořád např. pod black metalem představíme Norsko, pod melodeathem Švédsko, pod thrashem USA nebo Německo. Proč tomu tak (díky bohu) je, by bylo téma pro samostatnou úvahu, pro což tady a teď není místo. Chtěl jsem touto myšlenkou hlavně uvést španělskou sestavu Dawn of Tears, kterážto posledního října vydala svou druhou řadovou placku ..více

[recenze]

[08.01.2014]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


TÝR - Valkyrja


S Týr je to jako s kofolou. Když ji milujete, není co řešit. Když se napijete nějakého plagiátu, poznáte to při prvním loku. Když máte možnost ochutnat novou příchuť, třeba si i pošmáknete, ale stejně se zase s chutí vrátíte k tomu osvědčenému chuťovému pramenu. A takhle nějak to mám i se sedmým albem zpěváčků z Faerských ostrovů. Byť nabízí i odlišné chutě, stejně je nejpříjemnější chytit se jejich důrazně dynamické a živé rytmiky, svěže a jednoduše riffujících kytar, podmanivě důstojného a pocitově bohatého sólového zpěvu ..více

[recenze]

[08.01.2014]

[Savapip]

[34 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLACK DIAMONDS - Perfect Sin


Člověk už si zvykl, že rocková hudba je v podstatě bez hranic. V sedmdesátých letech byla v podstatě jen výsadou anglo-americké kultury, v letech osmdesátých se rozšířila i do jiných zemí a dnes už se hraje prakticky po celém světě. A proto Švýcarsko už také není jen země bankovního sektoru, sýrů, Alp, Krokus a Gotthard. První jmenovaní už delší dobu fungují (pokud ještě vůbec) z podstaty svého názvu a těm druhým už pomalu roste konkurence v podobě krajanů Black Diamonds. ..více

[recenze]

[07.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


LEAVES' EYES - Symphonies of the Night


Když před dvěma lety vydali gotici Leaves‘ Eyes album „Meredead“, neskutečně mě tím potěšili. Kouzelná hudba plná krásných melodií ve mně totiž ještě teď vzbuzuje mnoho emocí. Nyní máme před sebou jejich pátou desku, s níž se kapela snaží potvrdit svou pozici a možná se i někam posunout. Ty, kteří však počítali, že se nový materiál ponese v duchu svého předchůdce, musím vyvést z omylu. Nové skladby se bohužel drží notoricky známých postupů, které jsme mohli slyšet v minulosti nespočetněkrát u více žánrových kolegů. A je to škoda …..více

[recenze]

[06.01.2014]

[Mikka]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


POISONBLACK - Lyijy


Sentenced jsem měl ve své době hodně rád. Jejich desky „North From Here“ a především nedostižnou „Amok“ považuji za vrcholná díla tvrděmetalové scény poloviny devadesátých let. Proto odchod jejich frontmana Taneliho Jarvy, kterého nahradil Ville Laihiala, jsem tehdy nesl velice nelibě. V mém osobním žebříčku už Sentenced, i přes vynikající album „Down“, které poprvé Laihialu představilo, nikdy nedosáhli takové mety jako na „Amok“. I když nikdy nešli až k průměru, kouzlo bylo pryč. ..více

[recenze]

[06.01.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


WOLFHEART - Winterborn


Když jsem před lety slyšel skladbu „Deadsong“ od Before the Dawn, prakticky okamžitě jsem ji začal považovat za jednu z nejepičtějších věcí, co jsem slyšel. Začal jsem tedy sledovat vše, co kapela stvořila, hlavně však přímo Tuomase Saukkonena, který byl vůdčí postavou nejen zmíněné kapely, ale i těles Black Sun Aeon, Dawn of Solace (čili b-side skladeb Before the Dawn) a RoutaSielu. Proč mluvím v minulém čase a jmenuji jen jednoho muzikanta?..více

[recenze]

[05.01.2014]

[Kozel]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


BLACK VEIL BRIDES - Wretched And Divine: The Story Of The Wild Ones


Těch paralel s nedávno recenzovanými Asking Alexandria je v případě Black Veil Brides více než dost. Stejně jako britští mladíci začínala tahle americká pětice na metalcoru. Brzy ale přišli na to, že skutečná hudba je také o něčem jiném než o šíleném tempu a někdy až nesmyslném řvaní. Stejně jako Asking Alexandria otočili po svém metalcorovém debutu „We Stitch These Wounds“ své kormidlo prudce do Kalifornie a dnes už jsou považováni za plnohodnotný hairmetalový spolek. ..více

[recenze]

[04.01.2014]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


PERSONA GRATA - Reaching Places High Above


Poté, když jsem prvně projel album „Reaching Places High Above“ slovenských progrockerů Persona Grata, říkal jsem si, že i kdyby mě kapela chtěla do svých řad sebevíc (i když na co by jim byl trianglista bez praxe?), že bych odmítl. Ne snad proto, že by mi jejich muzika nešla pod nos (naopak), ale proto, že jsem už starší člověk, paměť mi občas vynechává a ta řada zajímavých motivů, kterými je deska nabitá, vypadala strašně komplikovaně. Ale šlo fakt jen o první dojem – dojem postupně nabobtnávající..více

[recenze]

[03.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


L.A. GUNS - Cocked And Loaded


Byla to doba, která připomínala pohádku. Svět kolem Sunset Stripu se řídil vlastními pravidly, pro které neexistovaly běžné zákony, ale vše se točilo kolem toho, kdo zrovna hrál v klubech Whiskey-A-Go-Go, Trubadour, Roxy nebo Starwood. Kolem toho, jak která kapela vypadala, kolik spotřebovala laku na vlasy, rtěnky a kolik koncertů dokázala vyprodat. Kdybyste se zeptali kteréhokoliv z muzikantů, který tohle v Los Angeles zažil, zvlhnou mu oči steskem po těch časech a rozpovídá se o historkách, večírcích a tom všem, co je tehdy provázelo. ..více

[recenze]

[02.01.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


BEASTO BLANCO - Live Fast Die Loud


John Corabi (ex-Mötley Crüe): Naprosto tuhle desku miluju. Od začátku do konce je to syrové a plné energie.
Nicko McBrain (Iron Maiden): „Live Fast Die Loud“ je výborný kus. Jako starý porcelán…
Mikkey Dee (Motörhead): Tahle deska má skutečný kick ass efekt.
Alice Cooper: Tohle je kapela, která exploduje v příštích několika letech.
..více

[recenze]

[01.01.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


SACRED GATE - Tides Of War


A sakra… Já to tušil. Když jsem nad debutovým albem německých heavíků Sacred Gate přál (v té době již vydanému) následníkovi trochu vlastní krve, říkal jsem si, jestli by to paradoxně nebyla pro Sacred Gate tak trochu cesta zpátky. Rozhodně nechci tvrdit, že Sacred Gate pustili z hlavy všechna zaběhaná klišé a mantinely klasického (převážně) germánského heavy metalu a vrhli se na modernu, to ani náhodou. Oni se stále drží jedné a té samé kovadliny a perlíku (dokonce natolik, že některé fráze z minulého článku můžu doslovně ..více

[recenze]

[31.12.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


VIETCONG PORNSÜRFERS - We Spread Disease


Rychlý a hlasitý rock ze Švédska, tak sami sebe titulují mladíci z kapely Vietcong Pornsürfers (hergot, to je název!) a nelze než jim dát za pravdu. Tahle čtveřice, která původně začínala na brutálně ultrarychlém punku to spolu válí už od roku 2007 a letošní album „We Spread Disease“ je v pořadí jejich druhým albem. I když postupem času kapela nabrala i trochu jiný směr než jen punkrockové běsnění od začátku do konce, rychlost a špinavost soundu zůstává stále tím stěžejním..více

[recenze]

[30.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


HAKEN - The Mountain


O Haken jsem před rokem prohlásil, že se jedná o novou senzaci na progresivní rockové (potažmo metalové) scéně. Po vynikajícím debutu a následném (neméně kvalitním) nástupci nyní přichází zbrusu nové dílo, které si vysloužilo název „The Mountain“. A je to vcelku příhodný název, protože se s ním opět dostaneme až na vrchol samotného žánru. Hudební kvalita zde opravdu dosahuje těch největších rozměrů, které mají v současnosti potenciál převyšovat i dosud nepřekonatelné velikány Opeth, Dream Theater či Riverside...více

[recenze]

[29.12.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


ROCKY SHADES´ WILDSIDE RIOT - No Second Take


Pamatujete si ještě kapelu Wrathchild, která na začátku osmdesátých let míchala Novou vlnu britského heavy metalu s popěvky á la Slade či The Sweet a měli naprosto šílenou glamovou image, kdy výška jejich vyčesaných vlasů dosahovala skoro půl metru? Debutová deska „Stakk Attakk“ byla i přes totálně zprasený zvuk docela bomba. Dvojka „The Biz Suxx“ ovšem v roce 1988 přišla už pozdě, což bylo zaviněno sporem ..více

[recenze]

[28.12.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 439 / 630 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 1.12432 sekund.