RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA - Night Castle


Dlouho, předlouho slibovali Jon Oliva či Chris Caffery páté pokračování hudebních orgií, vydávaných pod hlavičkou Trans-Siberian Orchestra. Styl práce projektu, vzniklého na základě instrumentální skladby („Christmas Eve/Sarajevo 12/24“) v dílně floridských Savatage je neměnný a dá se na něj stoprocentně spolehnout. Takže i nyní došlo na zhudebnění příběhu, i tentokrát je album plné odkazů na klasické mistry, i tentokrát přetéká symfoničností a dramatičností, i tentokrát vám..více

[recenze]

[13.09.2010]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


LABYRINTH - Return To Heaven Denied Pt. II - A Midnight Autumn's Dream


Desku „Return To Heaven Denied“ z roku 1998 považuju za jednu z nejlepších nahrávek novodobých power/speed metalových dějin. V diskografii této italské kapely ale čněla jako růže mezi trním, protože ji žádné z dalších pěti alb nesahalo ani po notové kotníky. A důvod byl (alespoň u třech posledních desek) zřejmý: z kapely odešel tvůrce veškérého úspěchu, Olaf Thorsen a zbylí členové bez něj zůstali bezradní jako vesnickej balík v New Yorku. Jako zázračné zjevení se proto jevily loňské informace,..více

[recenze]

[12.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


MURDERDOLLS - Women And Children Last


Jak to vypadá, Slipknot jsou dnes pro některé zásadní členy až na druhé koleji. Přestože jejich poslední deska „All Hope Is Gone“ se jako jediná dokázala dostat na první místo v oficiálním americkém žebříčku, dnes je ticho po pěšině. Zemřel basista Paul Gray, zpěvák Corey Taylor s úspěchem vede svou post-grungeovou kapelu Stone Sour a bubeník Joey Jordison obnovil spolu se zpěvákem a kytaristou Wednesday 13 kapelu Murderdolls. Ta působila v letech 2002 až 2004, kdy vydala úspěšnou desku „Beyond The Valley Of The Murderdolls“...více

[recenze]

[11.09.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MALIGNANT TUMOUR - Eartshaker


Kdo by řekl, že v České republice jednou vyroste ta nejlepší kapela na světě? Samozřejmě, jak už to tak bývá, samozvaná nejlepší metalová kapela na světě. Ano, je to tak. Ostravští krasavci MALIGNANT TUMOUR se po vydání své nasrané novinky „Eartshaker“ postavili do stejné řady s MANOWAR či KISS. Jenomže zatímco se tyto kapely už pomalu utopily v penězích, na Bilose a spol. to teprve čeká. Jestliže předcházející fošna „In Full Swing“ byla perfektním našlápnutím, „Eartshaker“ je jasným výstupem na domácí Olymp...více

[recenze]

[10.09.2010]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


BLIND GUARDIAN – Nightfall in Middle-Earth


The field is lost, everything is lost...
Navzdory prvním slovům dnes už legendárního intra „War of Wrath“ Blind Guardian v době vydání tohoto alba rozhodně v ničem neztráceli a na melodicko-metalovém bitevním poli jim „Nightfall in Middle-Earth“ naopak vydobyla další slavné vítězství. I když to rozhodně nebylo předem dané – kapela si ukousla opravdu velké sousto, když se rozhodla vytvořit koncepční album založené na Tolkienově Silmarillionu – vždyť už jen číst tuhle knihu není žádná legrace. ..více

[recenze]

[09.09.2010]

[Ray]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ŘÍPFEST – 28. srpna 2010, Krabčice


Bláto, kam se podíváš. To si mohli pořadatelé klidně připsat pod logo. Jednodenní festival Řípfest lákal sestavou kapel (především jménem Ozzyho Osbourna samozřejmě) a také atraktivním umístěním pod horou Říp. A jak to nakonec dopadlo? Hned z kraje si mohli návštěvníci vyzkoušet, jak to asi musel mít Praotec Čech těžké, když se musel drápat do takového kopce. Většina byla ráda, když se doplazila k místu konání festivalu a na nějaké další výstupy už nebylo ani pomyšlení. Navíc se většině podařilo zabahnit si boty..více

[reporty]

[08.09.2010]

[Ray]

[1 komentář]


GREEDY INVALID – Anna


GREEDY INVALID z Nového Jičína natočili bezesporu svoji nejdospělejší (tudíž nejvyzrálejší) nahrávku. Novinka „Anna“, která se ukrývá pod báječně temným obalem (zasluhujícím jedničku), má „drajv“, atmosféru, slušné aranže, dobré nápady. Její poslech je příjemný, což je u gothic rockového žánru velmi důležité. Nemůžu se ale ubránit tomu, že se z momentálního potenciálu GREEDY INVALID dalo vymačkat přece jenom více. ..více

[recenze]

[08.09.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SPIRITUAL BEGGARS - Return To Zero


Kytarista Michael Amott je skutečně renesanční člověk. Ve svých čtyřiceti letech může být právem řazen mezi takové osobnosti rockové kytary, jako je třeba Dave Mustaine, Kirk Hammett, Michael Schenker, Slash či dokonce Ritchie Blackmore nebo Jimmy Page. Amott toho totiž pro rockovou hudbu udělal mnoho. Když si odmyslíme dřevní (tedy spíše hrobní) začátky v Carnage, jeho první výrazný otisk můžeme najít na deskách „Necroticism: Descanting The Insalubrious“ a „Heartwork“..více

[recenze]

[07.09.2010]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


CROWN OF GLORY - A Deep Breath Of Life


Tohle album vyšlo již před dvěma lety, vzhledem k jeho vysoké kvalitě by ale bylo opomenutí recenze nesmírnou škodou. Jedná se o debut, což je trochu s podivem, neboť kapela vznikla už v roce 1998. Celou jednu dekádu tedy potřebovala švýcarská pětice k přípravě materiálu pro svoji první dlouhohrající fošnu, toto neobvykle dlouhé období se ale evidentně zúročilo a deska „A Deep Breath Of Life“ patří k čertovsky podařeným debutům! ..více

[recenze]

[06.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SONIC SYNDICATE - We Rule The Night


Od vydání prvního alba „Eden Fire“ v roce 2005 se změnilo opravdu hodně. Nejen sestava kapely, ale hlavně a především label. Je to pravděpodobně a dost možná díky Nuclear Blastu, že kapela téměř s každým albem obléká nový kabát. Když si po melodeathovém „rajském ohni“ inspirovaném převážně tvorbou kolegů z In Flames, label usmyslel, že chtějí kapelu posunout víc do mainstreamu, hodil se jim čistý vokál, Rolanda Johanssona, možná aby Soníci trochu připomínali Scar Symmetry, možná pro to..více

[recenze]

[05.09.2010]

[Veronika]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


HOLE - Nobody´s Daughter


Hlavní otázka zní: Kdo dnes potřebuje grungeovou desku jako z roku 1992? Čest výjimce Alice In Chains, kteří loni přispěchali s výtečnou „Black Gives Way To Blue“. Ale co ti další? V souvislosti s Pearl Jam se dnes o grunge už snad vůbec mluvit nedá, Stone Temple Pilots vydali vcelka příjemnou poprockovou kolekci, Soundgarden zatím čekají na vývoj situace na trhu a Nirvana je už šestnáct let víte kde. A pak jsou tady ještě Hole, kde z původní sestavy zbyla jen principálka Courtney Love. ..více

[recenze]

[04.09.2010]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


EXCALION - High Time


Před třemi lety jsem na stránkách zinu hýkal nadšením nad v pořadí druhým albem nadějných Finů Excalion. Pravda, již tehdy se v souvislosti s touhle bandou skloňovalo jméno Sonata Arctica, z jejichž odkazu Excalion vydatně čerpali (a stále ještě čerpají). Na začátku letošního roku přišli fiňáci se svým třetím (no a znáte tu mojí oblíbenou a již téměř kýčovitou teorii o důležitosti třetího alba) kouskem do kolekce. Jejich „High Time“ určitě příznivce rychlých melodií v klidu nenechá. Ale co ti ostatní?..více

[recenze]

[03.09.2010]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLIND GUARDIAN – The Forgotten Tales


Ačkoli jsem původně plánovala sestavit seriál recenzí o Blind Guardian pouze z jejich standartních řadových alb, nakonec jsem se (na četná přání jedné divačky, která právě odešla) rozhodla zařadit i bardí Zapomenuté příběhy. Protože i když je tahle deska vlastně jen rozšířením singlu „Mr. Sandman“ a obsahuje předělávky vlastních i cizích skladeb, které se navíc dříve nebo později objevily na nějakém singlu či jako bonusy na remastrovaných verzích alb..více

[recenze]

[02.09.2010]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ENEMY OF THE SUN - Caedium


Polský inseminátor Waldemar Sorychta zplodil už několik hudebních uskupení, přičemž ENEMY OF THE SUN je jeho nejmladším dítkem. Jablko ale samozřejmě zase nepadlo daleko od stromu, takže otcovy stopy jsou jasně čitelné a kdo si rochňal v hudebních postupech GRIP INC., nebude zklamán ani tentokrát. Základní stavební kámen, tedy thrash metal, je zde ovšem ještě více zmodernizován a nabobtnává do široké žánrové podoby. Takže kromě progresivního thrashe uslyšíme i death, nu-metal, řadu elektronických prvků a díky nebývalé..více

[recenze]

[01.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ACCEPT - Blood Of The Nations


Dávno, dávno tomu, co jsme měli naposledy možnost poslouchat nějaký nový výtvor Accept. Za těch čtrnáct let od poslední desky „Predator“ uteklo v řekách mnoho vody a rocková scéna se několikrát změnila k nepoznání. Poté, co ji skoro pohřbil nejprve grunge a potom elektronická a taneční hudba, vstala s nu-metalovými kapelami jako Fénix z popela. Znovu spolu s nástupem kytar na počátku desetiletí se začaly vracet na scénu také prachem dávno zapadané legendy. I když to ještě před pár lety vypadalo..více

[recenze]

[31.08.2010]

[Jan Skala]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SWEET SYBIL - Sweet Sybil


Další kapela, která koncem osmdesátých let slavila alespoň lokální úspěchy v amerických klubech, se nyní prostřednictvím firmy Eonian Records dostává na pulty obchodů. Jak jsem už psal v recenzi na Gynger Lynn, firma se soustřeďuje právě na tyto, v našich končinách prakticky neznámé, kapely, což je na jednu stranu činnost záslužná (a kterou ocení hlavně sběratelé), ovšem jak už to v takových případech bývá, jedná se o desky, které sotva dosáhnou průměrné úrovně. Když už se najde nějaká dobrá píseň, chybí dobrý zvuk. ..více

[recenze]

[30.08.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


Listování : << < 504 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23507 sekund.