SECRET RULE - UNInVERSE

Když v době covidové patálie italští Secret Rule vydali desku „Quarantine: The Other Side of Us“, na které se pustili do předělávek mj. Eminema, Amy Winehouse, či Tears For Fears, jako by překročili bludný kořen a docela intenzivně šlápli na krk tvrzení, že začínají chytat hodně zajímavou formu. I když od té doby vydali další dvě alba, předcovidový zápis „Against“ zůstal nejpovedenější (a zdánlivě nedosažitelnou) položkou v diskografii kapely. Proto nepřekvapí, že sestava kapely se od té doby proměnila a zakladatelé (zpěvačka Angela Di Vincenzo a kytarista Andy Menario)..více

[recenze]

[12.01.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

ŠKWOR - Sobě věrnej

Nelze přehlédnout, že se pražská parta Škwor vypracovala mezi nejúspěšnější české kapely a nepotřebovala k tomu tupé soutěže typu Slavíka ani estrádní televizní show na Nově. Za Škworem stojí poctivá práce, která sice během let přinesla řadu kompromisů, ale je jen málo těch, kteří by dnes partu Petra Hrdličky chtěli slyšet jako bandu sprosťáků z doby, kdy pod názvem Skwar vydali trochu úsměvný debut "May Day". Když porovnáme debutovou desku a alba z posledních let, je možné mluvit o zradě původních ideálů nebo o komerční přizpůsobivosti,..více

[recenze]

[12.01.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

MOTÖRHEAD - Overkill

Start Motörhead byl pozvolný a dlouhou dobu to vypadalo, že Lemmy po konci u Hawkwind vsadil na špatného koně. Album „On Parole“ leželo v šuplíku, když jej firma odmítla, takže ho kapela z větší části přehrála na plnohodnotný debut „Motörhead“, který vyšel v roce 1977 přímo do víru punkové horečky. To nebyla pro Lemmyho a jeho obnovenou partu, v níž se etabloval jak kytarista Eddie Clarke, tak bubeník Phil Taylor úplně nejlepší doba, ale nakonec byli vzati na milost jak maličkou vydavatelskou firmou Chiswick, jež si však od první desky slibovala více,..více

[recenze]

[11.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

CRADLE OF FILTH - V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein

Stejně jako je temná podstata kapely, byly často temné okolnosti, které provázely její vývoj. Někdy v půli devadesátých let se zkomplikovaly vztahy s vydávající firmou Cacophonous Records, která podle Daniho Filtha neplnila své finanční závazky. Konflikt se dostal až před soud, jenž nařídil Krejdlům nahrát ještě jednu nahrávku pro příslušný label. Vzniklo tak EP "V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein" (fanoušky překřtěné na stručné "Vempire"), které postupem času nabylo natolik kultovních rozměrů, že si plně zaslouží svoji vlastní recenzi...více

[recenze]

[11.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

STARCHILD - Magic Well

Byly časy, kdy v německé power metalové partě Starchild jistili frontmanovi Sandro Giampietrovi záda bubeník Michael Ehré (Primal Fear, Gamma Ray, The Unity) a basista Jens Becker (Grave Digger, ex-Running Wild). Jenže to už je deset let, Jens Becker je dávno pryč a Michael Ehré se sice měl podílet na aktuálním albu „Magic Well“, ale stálým členem kapely není. Ne, že by tyto posty měly něco zásadního ve výrazu Starchild ovlivnit, rytmika slouží hlavně jako jistota, prioritní je frontmanův vokál a melodika v kombinaci ..více

[recenze]

[10.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

DANKO JONES - Electric Sounds

Bylo by snadné říct v případě kanadského tria Danko Jones, že u něj vítězí forma nad obsahem. Přesně víte, jak bude každá nová deska znít od chvíle, kdy ji Kanaďané ohlašují. Pro fanoušky to možná bude výhoda, ale pro ostatní posluchače je rutina už léta ubíjející. Kapela sice své kouzlo má a nelze jí upřít až buldočí drajv, kterým žene kupředu rock n`rollový stroj, ale motivace, pustit si každou novou desku nebo nedejbože celou diskografii je pramalá. Když už se k tomu rozhoupete a přece jen si na novou desku uděláte čas,..více

[recenze]

[10.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DOMINUM - Hey Living People

Hej, živí lidé, zvedněte pěsti do vzduchu, rozsviťte všude majáky, přes dráty, přes zemi křičte, že tohle je konec…

Spíš doufám, že tohle je teprve začátek. Felix Piccu alias Mr. Dead, který má prsty v nahrávkách Feuerschwanz, či Visions Of Atlantis a v hlubší minulosti si brouknul s Freedom Call, v předloňském roce přivedl k životu kapelu Dominum, do níž zlákal basistu Korbiniana Benedicta z Ad Infinitum, kytaristu Jochena Windische z Winterstorm a tlučouna Marcose Feminellu,..více

[recenze]

[09.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

GYPSY PISTOLEROS - Duende A Go Go... Loco!

Britští samorosti Gypsy Pistoleros zažívají velký comeback. Velký na jejich poměry, devadesátá léta jako vyjukaní zajíčci spíše promarnili a další čas prochlastali a profetovali, takže ze slavné hudební kariéry nebylo vůbec nic. To, co Lee Mark Jones a jeho parta zažívají nyní, je (ač je principálovi už šedesát) splnění rock n`rollového snu, který předtím utopili v kokainových vánicích a flaškách whisky. Dnes je to o něčem jiném, věk je hlavně o čísle a jako pojem působí zcela relativně. Lee se nechce pasovat do role nějakého zasloužilce, ..více

[recenze]

[09.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets

„Stalo se to po jednom víkendu, kdy to Syd skutečně přehnal. Jeho mozek prostě řekl dost a od té doby se jeho stav už jen zhoršoval,“ řekl basista Roger Waters k osudovému okamžiku nejen v kariéře Pink Floyd, ale i životě Syda Barretta. „Víkend, kdy to Syd přehnal“, se stal startovním výstřelem k nové epizodě kapely. Je jasné, že kdyby k té politováníhodné události nedošlo a Syd Barrett by alespoň v rámci možností zůstal při smyslech a vydržel v čele kapely, tvorba Pink Floyd by se ubírala jiným směrem. ..více

[recenze]

[08.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

METALITE - Expedition One

Švédská pětice Metalite to na novém albu vzala pořádně zeširoka. Vymyslela futuristický koncept o životě na zemi v roce 2055, jenž narvala do šestnácti skladeb, a to v hrací době přesahující jednu hodinu. To je poměrně děsivá informace, jelikož si lze těžko představit, že se prezentovaný žánr, kterým je moderně melodický metal, dá smysluplně vměstnat do podobně megalomanského objemu. Poslech alba potvrdí, že se žádný zázrak nestal a pesimistické obavy byly zcela oprávněné. ..více

[recenze]

[08.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

FREAKSTORM - Angel In The Dark

David Readman, Dennis Ward, Oliver Hartmann. Víte, co má společná tato trojice? Pokud dumáte, kde se protnula cesta Pink Cream 69 s Avantasií, At Vance, či sólovou dráhou Olivera Hartmanna, možná na nějaké společné pódium narazíte, ale podstatnější spojnicí je zpěvačka Sinah Meier a sdružení Freakstorm, jehož dalším stálým členem je už pouze bubeník Olli Fuchs. Příběh o tom, kterak tributní projekt Freakstorm nahrál cover od Halestorm a snaha předat Lzzy nahrávku osobně vedla k tomu, že Freakstorm začali pracovat ..více

[recenze]

[07.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

BLACK REUSS - Arrival

Black Reuss je muzika absolútne melancholického charakteru. Toľko prvý poznatok a druhý asi ten najpodstatnejší je to, že Black Reuss je projekt jedného muža, ktorý naspieval a nahral všetky nástroje sám. Je z Lichtenštajnska a volá sa Maurizio Dottores. Black Reuss je veľmi zaujímavý projekt, ktorý je konceptom. Zahŕňa štyri albumy, prvý „Metamorphosis“ tématizuje premenu, druhý „Journey“ cestu, tretí je "Príchod" a posledný by mala byť smrť – koniec. Toto nevšedné hlboké a zmyselné divadlo mi učarovalo ..více

[recenze]

[07.01.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

KVELERTAK - Endling

Kvelertak je svým způsobem unikát. Která jiná kapela, jež zpívá hrbolatou norštinou, dosáhla takového mezinárodního uznání, že se o nich zmiňují členové Metallicy či Guns N`Roses? Která jiná kapela vyrazila takovým způsobem za hranice své země a hraje uhelně černý black metal? O tento styl se Kvelertak jako praví Norové otřeli zejména v začátcích, dnes v jejich tvorbě hraje hodně podružnou roli. Když ze sestavy před minulým albem „Splid“ vylétl zpěvák Erlend Hjelvik, zavelela sestava společně s novicem Ivarem Nikolaisenem ..více

[recenze]

[06.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE RODS - Rattle the Cage

Letos je tomu čtyřicet pět let, kdy na scénu poprvé vstoupila americká formace The Rods. Dvojice hlavních členů má na krku sedm křížků, věkový průměr ale nedávno snížil nově příchozí basák Freddy Villano, kterému je pouhých padesát čtyři let. Frontman David Feinstein je bratrancem Ronnieho Jamese Dia, což je celkem zajímavá informace, daleko podstatnější je ale skutečnost, že studiová novinka s titulem "Rattle the Cage" obsahuje velmi dobrý materiál, oscilující na pomezí hard rocku a klasického heavy metalu...více

[recenze]

[06.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

EVERDAWN - Venera

Kterýsi z hlavounů firmy Frontiers prý měl na adresu kapely Everdawn prohlásit, že se jedná o nejlepší novou symfo-metalovou kapelu ze severní Ameriky. Znáte tyhle řeči zástupců labelů, ale pomineme-li maličkost, že zpěvačka Alina Gavrilenko a klávesák Boris Zaks (oba hrají v Everdawn dost podstatnou roli) mají ruskou národnost, čímž trošku nabourávají severoamerickou příslušnost, nemusela by úvodní hláška být úplně mimo realitu. O tom, že to tomuto uskupení může fungovat, dobře vypovídalo debutové album „Cleopatra“, které zároveň zdůraznilo fakt, ..více

[recenze]

[05.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

THERION - Leviathan III

Tři roky práce, tři alba, mnoho hostů a téměř tři hodiny muziky. To jsou základní statistické údaje trilogie s názvem "Leviathan", se kterou vyrukoval švédský autor Christofer Johnsson pod záštitou své druhdy obdivované kapely Therion. Přejdeme-li ke statistice recenzentské, pak první díl z roku 2021 nebyl ničím převratným, avšak loňská dvojka dokázala překvapit vyšším tvůrčím potenciálem, který nás chvílemi vracel do devadesátých let, kdy Johnssonova parta trůnila na uměleckém piedestalu...více

[recenze]

[05.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

MOTÖRHEAD - On Parole

„Kapela mě propustila, protože jsem užíval špatné drogy,“ řekl v polovině sedmdesátých let basista space rockových Hawkwind Ian Fraiser Kilmister, jemuž však už v té době nikdo neřekl jinak než Lemmy. Prohlášením se pokusil zakrýt mrzutost, která se stala na kanadsko-americké hranici, kde byl zatčen za přechovávání drog a kapele to dalo záminku k tomu, aby se zbavila problémového člena, jenž si hrál na hvězdu, chlastal jako duha a drogy pro něho neznamenaly tabu. Lemmy měl už tehdejších spoluhráčů plné zuby ..více

[recenze]

[04.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]