VHÄLDEMAR - Sanctuary Of Death

Asi by stačilo velkými písmeny napsat několikrát za sebou HEAVY POWER METAL a tím by byl dostatečně popsán obsah sedmého alba španělských Vhäldemar. Není náhoda, že skladba s názvem „Heavy Metal“ je jedním ze střípků nové kolekce „Sanctuary Of Death“. Jako by tím Vhäldemar chtěli zdůraznit, že u nich je čas totálně relativní veličina a oblíbený žánr je železné zaklínadlo, jemuž se nelze zpronevěřit byť jen jediným tónem, jediným fíglem, jedinou zvukovou odlišností...více

[recenze]

[10.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PRAYING MANTIS - Defiance

Je překvapující, jak se po více než čtyřiceti letech v promo materiálech opakuje, že Praying Mantis byli součástí Nové vlny britského heavy metalu, což je jedna z největších mýlek v dějinách rockové hudby. Hrál u nich dlouhá léta kytarista Dennis Stratton, který natočil první album Iron Maiden, ale ani on nikdy žádný metalista nebyl. Že se do sestavy v roce 1990 připletl Paul Di`Anno a o šest let později i Clive Burr byl spíše omyl, který neměl na hudbu kapely prakticky žádný vliv...více

[recenze]

[10.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VADER - The Ultimate Incantation

Život v sovětských satelitech nebyl ničím příjemným. Sedmdesátá léta minulého století jsou zastřena normalizační šedí, v osmdesátkách se dýchalo trochu lépe, o nějakých projevech svobodného ducha ale nemohla být řeč. Bylo úplně jedno, jestli šlo o Československo, Maďarsko nebo Polsko, všude vládla komunistická zvůle a perzekuční hrozba visela nad každým náznakem odporu. Jedním z největších trnů v oku rudého politbyra byla metalová komunita. Vlasaté máničky divoce přikyvující agresivní a nemelodické muzice,..více

[recenze]

[09.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Motörizer

„Už nejde, abych bral tolik drog,“ řekl Lemmy někdy v roce 2007. „Beru je pořád, že jo, ale ne tolik. Nejde přestat najednou. Piju taky už jen jednu flašku Jacka denně a i cigarety jsem omezil.“ V té době začaly Lemmyho dohánět zdravotní problémy. Měl vysoký tlak, diagnostikovali mu cukrovku. Nařízenou abstinenci porušoval bez hnutí brvou, nemohl se vzdát životního stylu, který vedl skoro padesát let, ovšem šlo to čím dál více ztuha. Odmítl si dát pauzu a hned po návratu z turné k albu „Kiss Of Death“ chtěl začít tvořit novou desku...více

[recenze]

[09.05.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

DARK GAMBALLE - Dobrý lhář

A tak jsou tu další úplně obyčejné příběhy úplně obyčejné kapely, která si věci dělá po svém, bez ohledu na zeměpisnou šířku, počasí, politickou situaci či jakékoliv hudební trendy a vlivy. Po téměř čtvrtstoletí (a budeme-li počítat éru pod značkou Dark, tak je možné přihodit další dekádu) na scéně není pochyb o tom, že Dark Gamballe si s jinou kapelou nespletete, zároveň ale máte jistotu, že nikdy nemůžete dopředu tušit, kam vás vyškovská družina na další desce (potažmo v další skladbě) zavede. ..více

[recenze]

[08.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

VANDEN PLAS - The Empyrean Equation Of The Long Lost Things

Pokud budete při poslechu muziky přemítat, kdo je dnes králem progresivního metalu v Německu, tak jsou to (krom zaniklých velikánů Sieges Even) Vanden Plas, kteří za necelé dva roky oslaví čtyřicet let na scéně. Tahle pětice je v podstatě ztělesněním představ a všech klišé, jak by měla prog metalová kapela znít. Do toho všeho zapadá příběh hudebníků, kteří stáli bok po boku celou kariéru, i jejich působení v dalších bočních projektech, učínkování v rockových muzikálech a spolupráce na symfonickém projektu. ..více

[recenze]

[08.05.2024]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

MEAN MESSIAH - In Infinite Illusion

Tuzemští Mean Messiah jsou na scéně více než deset let a za tu dobu stihli vydat tři desky a jedno EP. Když se podíváte na jména, která tvoří Mean Messiah, mohli byste si klidně říci, že jde o all-star sestavu. Lídrem kapely je Dan Friml, který kromě toho, že je muzikantský všeuměl, je známý především jako hudební producent, mistr zvuku a majitel nahrávací studia The Barn. Za bicími najdeme Miloše Meiera, jenž si zahrál ve spoustě hudebních projektů, ale nejznámější je díky působení v Dymytry. Baskytaru má na starost půvabná Lenka Čechová, ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

DARKTHRONE - It Beckons Us All

Co si počít s Darkthrone, kteří jsou stále vnímáni jako jedni z nejdůležitějších zástupců pure norwegian black metalu, ovšem dnes už takoví nejsou? Co si počít s kapelou, která je snad největší retro z celé metalové scény, protože se nevrací jen ke svým kořenům (i kdyby to bylo k deathmetalovému debutu "Soulside Journey"), ale ještě tak o dekádu dále? Norská dvojice kašle na všechny předsudky a dělá desky takové, jak to cítí. Že leckdy nejsou úplně nejlepší je jedna věc, že jsou proklatě upřímné je věc druhá. ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

MAD HATTER - Oneironautics

Se švédským powermetalovým spolkem Mad Hatter to nemají fanoušci žánru jednoduché. Zatímco na jednu stranu by mohli být rádi za přísun obstojných rychlomelodických vzorců, na druhou musí každého byť jenom lehce kriticky naladěného posluchače dráždit zpěv Pettera Hjerpeho (Morning Dwell). Ten si vzhledem k pozici vrchního kapelníka dělá za mikrofonem co se mu zlíbí, nikým evidentně nenapomínán a nekorigován. Což není dobré, protože Petter nepatří mezi extra nadané nebo charismatické frontmany...více

[recenze]

[06.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

MONTROSE - Mean

Dlouhá léta se soudilo, že odchod zpěváka Boba Jamese v poslední den roku 1976 byl pro Montrose definitivní ránou a kapela byla považována za nenávratně pohřbenou. Ronnie Montrose sběhl nejprve k sólové tvorbě a vytvořil album "Open Fire" ve stylu jazz - fusion, aby na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let přivedl k životu hard rockovou formaci Gamma, s níž natočil tři slušná alba a v níž se objevili i jbývalí spoluhráči z časů Montrose kromě zpěváků Boba Jamese a Sammyho Hagara, který už měl slušně rozjetou sólovou kariéru, ..více

[recenze]

[06.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

Paula TELES - Desencanto

Portugalská zpěvačka Paula Teles může být ve své zemi známa díky působení v kapele Waterland, do jejichž poměrně rozsáhlé diskografie se však ještě nestačila zapsat, či z působení v Lilith´s Revenge, s nimiž před dvěma lety nahrála debut "Children From Eden". Tahle skromná bilance zafungovala jako odrazový můstek k tomu, aby se pustila do svého prvního sólového alba. Debut „Desencanto“ splňuje limit pro dlouhohrající album s odřenýma ušima, nahrávka má takřka přesně třicet minut a obsahuje pouze sedm songů. ..více

[recenze]

[05.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Jiná

„Nová nahrávka je krom singlu průřezem písní alb minulých s neobvyklými aranžemi v akustickém kabátu. Kapela se dokáže ztišit a proměnit v pokorný potůček bezbožných elegií, aniž by rezignovala na svůj čitelný metalový rukopis“. Tolik velmi stručný výňatek z doprovodné zprávy k nové desce Silent Stream Of Godless Elegy s názvem „Jiná“, která je … prostě jiná. Jako kdyby kapela chtěla po šestiletém studiovém mlčení s pobaveným výrazem ve tváři podtrhnout konstatování, které zaznělo v souvislosti s albem „Smutnice“..více

[recenze]

[04.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Billy MORRISON - The Morrison Project

Přestože Billymu Morrisonovi je už pětapadesát let, dlouhou kariéru za sebou nemá, ačkoliv o sobě poslední dobou dává vědět čím dál hlasitěji. Nejen tím, že je členem doprovodné kapely Billyho idola, ve které spolu s legendárním Stevem Stevensem vytvořil kytarovou dvojici, po které Idol léta marně prahl, ale také tím, že na svou první, právě vydávanou sólovku „The Morrison Project“ přilákal v roli speciálního hosta Ozzyho Osbournea, a to ve chvíli, kdy se soudilo, že Madmanova kariéra je na konci. Ozzy přišel, ..více

[recenze]

[04.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

HELEVEN - New Horizons Pt.2

Zástupci progresivního groove metalu Heleven před rokem vydali povedené album „New Horizons Pt.1“, které časem uzrálo a jeho plná krása se rozvinula až po systematickém dlouhodobějším poslechu. Nyní Španělé předkládají pokračování v podobě duhého dílu, u něhož slibovali větší agresivitu a nové vokální polohy. „New Horizons Pt.2“ má prakticky stejný rozsah jako předchůdce a je to nářez, ale řádně sofistikovaný...více

[recenze]

[03.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NAPALM STRIKE - MK-Ultra

I když se crossover thrash může jevit jako jednodušší žánr, realita naznačuje pravý opak. Spolků, které tento styl zvládají na jedničku, je velmi málo. Zástupy snaživců neřídnou, většinou se ale sami vyřadí ze hry mizivou tvůrčí invencí, špatným zvukem, zpěvem, nebo rovnou vším dohromady. Kvůli tomu se zas a znova přesvědčujeme o tom, že vyskytne-li se kvalitní žánrová nahrávka, není to v žádném případě samozřejmost. Druhý zápis americké smečky Napalm Strike mezi takovou sortu desek spadá, přestože v jeho obsahu několik drobných mušek objevíme...více

[recenze]

[03.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Kiss Of Death

Že Motörhead existují a vydávají desky se v době po roce 2000 bralo jako samozřejmost. Lemmy dosáhl takřka důchodového věku, pohodlně uveleben na štamgastské stoličce v Rainbow Bar & Grill vypadal spokojeně a začínajícím zdravotním neduhům nepřikládal žádnou větší váhu. Když je člověku šedesát a ráno vstává, už jej prostě bolí ledacos. Chuť do nové tvorby ale stále byla velká, ačkoliv inspirační zdroje byly staré jak rock n`roll a už nebylo moc kudy se vydat, aby mohl fanouškům nabídnout něco nového, vzrušujícího a jiného než dosud. ..více

[recenze]

[02.05.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

TIERRA SANTA - Mi nombre será leyenda

Hudební produkce Španělů Tierra Santa nedoznala v celé své historii výraznějších odchylek. Po reunionu kapely, ke kterému došlo v roce 2010, sice proběhly určité změny, ty však spadají do kategorie "ostatní". Zaprvé do kapely nastoupili nový bicmen David Karrika a klávesák Juan Antonio San Martín, přičemž oba v sestavě vydrželi do dnešních dnů. Dále se hudebníci přesunuli k vydávající firmě Maldito Records. A nakonec došlo ke kosmetickému, přesto však důležitému posunu. Někdo se totiž zamyslel nad prezentací obalů nahrávek,..více

[recenze]

[02.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]