Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Rok 2023 byl náročný, ačkoliv to vlastně říkám pokaždé. Letos jsem se věnoval více své literární činnosti, a tak článků ode mne bylo méně než dřív. Když píšu příběhy, dělá mi to radost. Ale potřebuji k tomu hudbu. I proto jsem stihl toho naposlouchat celkem dost. Bylo víc nebo méně „skvělých“ alb oproti minulému roku? Těžko říci. Neměl jsem tentokrát žádného jednoznačného favorita, ale hodně desek se mi moc líbilo. Tady je výběr z nich a ještě něco navíc.
..
Ať už si o tvorbě Harleje člověk myslí cokoliv, je jasné, že v českých luzích a hájích je kapela jistým druhem fenoménu. Vyčítat se jí dá mnohé, od stylizované pražsko-vesnické image, přes stále se opakující nápady (což se kapele, co hraje třicet let, vytýkat až tak nedá) až po některá alba, která koketovala se silným podprůměrem. Nedá se jí upřít především to, že dokázala získat širokou posluchačskou základnu a má řadu hitů, které znají i ti, jenž o rockovou hudbu nezavadí. Do jisté míry ji lze přičíst k dobru, že dokázala nahradit tak osobitého zpěváka,..
V loňském roce se možná neurodilo tolik prvotřídních alb, nicméně hudebních počinů, které se dají označit jako velmi dobré, vyšla celá řada. I proto jsem bilanční výčet doplnil o dvě obsáhlé podtabulky, včetně thrashmetalové sekce. Ve všech případech jde o díla, která by se měla v přehrávačích ohřát déle, nežli jednu jedinou sezónu. V celkovém měřítku je tedy možné uplynulý metalový rok hodnotit jako úspěšný a v rámci předchozích let v pohodě konkurenceschopný. ..
V dnešní záplavě muziky, v níž tisíce kapel rozmělňují stále dokola jednu či dvě povedené desky, nutno vyzdvihnout album, které si skupina hýčká v kolébce několik let, vydá nezapomenutelnou nahrávku a potom se nad ní zavře voda. Málokdo si dnes přidá na poličku dvacáté sedmé cédečko od stejného autora, jehož produkci od sebe rozlišíte jen podle barvy obalu. To se vám u progresivně rockových Holanďanů I Spy nestane. Pídění po jejich prvních dvou albech vydaných na přelomu osmdesátek v očekávání ..
Jestliže si před dvěma lety Pink Floyd svou existenci bez Syda Barretta nedokázali představit, protože podivínský frontman byl ztělesněním jejich psychedelických vizí, do roku 1969 šla parta jako pevná čtveřice, v níž už pro Barretta místo nebylo. Roli frontmana převzal naplno David Gilmour, přestože se o ni musel dělit se stále ambicióznějším basistou Rogerem Watersem, který po Barrettovy přebíral skladatelské otěže a na konci šedesátých let ho šlo označit ..
Rozjedete si sólový projekt a postupně se z něj vylíhne kapela kapela s mezinárodním složením. Takhle by se ve stručnosti dal popsat příběh československé prog metalové party Ions, která na sklonku loňského roku vydala druhé album „Counterintuitive“. Troufnete si odhadnout, jaký koncert Ions potvrdili nejrychleji? I to je jedna z věcí, které prozradí zakladatel Ions Jakub Tirčo. ..
Asi nikdo nepochyboval po o tom, že se Amalie Bruun po éterické a folkem skrz na skrz prosáklém albu „Folkesange“ nevrátí k původnímu atmosférickému black metalu, jaký prezentovala na prvních dvou deskách. Jimi si esoterická kráska získala pozornost metalové komunity a jistý obdiv, neboť se pustila do temné a zlé hudby, ovšem až s „Folkesange“ předvedla, kde leží její skutečné kořeny. Že za to slízla pár nenávistných komentářů, které mluvily o zradě metalu (skutečně ještě v dnešní době…?) vůbec nevadilo, ..
Přestože kapela In Victory ještě nevydala plnohodnotný nosič, celkem často své fanoušky obdaří nějakým singlem nebo ípíčkem. Stalo se tak i na začátku letošního roku, kdy vyšlo EP s názvem "Ignited", jehož obsah pokračuje v produkci oslavného a v každém momentu pozitivního power metalu, se kterým nešlápne vedle žádný příznivce inkriminovaného žánru. A jelikož zároveň došlo k produkčnímu posunu, můžeme rovnou mluvit o nejlepším příspěvku kapely...
Když v době covidové patálie italští Secret Rule vydali desku „Quarantine: The Other Side of Us“, na které se pustili do předělávek mj. Eminema, Amy Winehouse, či Tears For Fears, jako by překročili bludný kořen a docela intenzivně šlápli na krk tvrzení, že začínají chytat hodně zajímavou formu. I když od té doby vydali další dvě alba, předcovidový zápis „Against“ zůstal nejpovedenější (a zdánlivě nedosažitelnou) položkou v diskografii kapely. Proto nepřekvapí, že sestava kapely se od té doby proměnila a zakladatelé (zpěvačka Angela Di Vincenzo a kytarista Andy Menario)..
Nelze přehlédnout, že se pražská parta Škwor vypracovala mezi nejúspěšnější české kapely a nepotřebovala k tomu tupé soutěže typu Slavíka ani estrádní televizní show na Nově. Za Škworem stojí poctivá práce, která sice během let přinesla řadu kompromisů, ale je jen málo těch, kteří by dnes partu Petra Hrdličky chtěli slyšet jako bandu sprosťáků z doby, kdy pod názvem Skwar vydali trochu úsměvný debut "May Day". Když porovnáme debutovou desku a alba z posledních let, je možné mluvit o zradě původních ideálů nebo o komerční přizpůsobivosti,..
Start Motörhead byl pozvolný a dlouhou dobu to vypadalo, že Lemmy po konci u Hawkwind vsadil na špatného koně. Album „On Parole“ leželo v šuplíku, když jej firma odmítla, takže ho kapela z větší části přehrála na plnohodnotný debut „Motörhead“, který vyšel v roce 1977 přímo do víru punkové horečky. To nebyla pro Lemmyho a jeho obnovenou partu, v níž se etabloval jak kytarista Eddie Clarke, tak bubeník Phil Taylor úplně nejlepší doba, ale nakonec byli vzati na milost jak maličkou vydavatelskou firmou Chiswick, jež si však od první desky slibovala více,..
Stejně jako je temná podstata kapely, byly často temné okolnosti, které provázely její vývoj. Někdy v půli devadesátých let se zkomplikovaly vztahy s vydávající firmou Cacophonous Records, která podle Daniho Filtha neplnila své finanční závazky. Konflikt se dostal až před soud, jenž nařídil Krejdlům nahrát ještě jednu nahrávku pro příslušný label. Vzniklo tak EP "V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein" (fanoušky překřtěné na stručné "Vempire"), které postupem času nabylo natolik kultovních rozměrů, že si plně zaslouží svoji vlastní recenzi...
Byly časy, kdy v německé power metalové partě Starchild jistili frontmanovi Sandro Giampietrovi záda bubeník Michael Ehré (Primal Fear, Gamma Ray, The Unity) a basista Jens Becker (Grave Digger, ex-Running Wild). Jenže to už je deset let, Jens Becker je dávno pryč a Michael Ehré se sice měl podílet na aktuálním albu „Magic Well“, ale stálým členem kapely není. Ne, že by tyto posty měly něco zásadního ve výrazu Starchild ovlivnit, rytmika slouží hlavně jako jistota, prioritní je frontmanův vokál a melodika v kombinaci ..
Bylo by snadné říct v případě kanadského tria Danko Jones, že u něj vítězí forma nad obsahem. Přesně víte, jak bude každá nová deska znít od chvíle, kdy ji Kanaďané ohlašují. Pro fanoušky to možná bude výhoda, ale pro ostatní posluchače je rutina už léta ubíjející. Kapela sice své kouzlo má a nelze jí upřít až buldočí drajv, kterým žene kupředu rock n`rollový stroj, ale motivace, pustit si každou novou desku nebo nedejbože celou diskografii je pramalá. Když už se k tomu rozhoupete a přece jen si na novou desku uděláte čas,..
Hej, živí lidé, zvedněte pěsti do vzduchu, rozsviťte všude majáky, přes dráty, přes zemi křičte, že tohle je konec…
Britští samorosti Gypsy Pistoleros zažívají velký comeback. Velký na jejich poměry, devadesátá léta jako vyjukaní zajíčci spíše promarnili a další čas prochlastali a profetovali, takže ze slavné hudební kariéry nebylo vůbec nic. To, co Lee Mark Jones a jeho parta zažívají nyní, je (ač je principálovi už šedesát) splnění rock n`rollového snu, který předtím utopili v kokainových vánicích a flaškách whisky. Dnes je to o něčem jiném, věk je hlavně o čísle a jako pojem působí zcela relativně. Lee se nechce pasovat do role nějakého zasloužilce, ..
„Stalo se to po jednom víkendu, kdy to Syd skutečně přehnal. Jeho mozek prostě řekl dost a od té doby se jeho stav už jen zhoršoval,“ řekl basista Roger Waters k osudovému okamžiku nejen v kariéře Pink Floyd, ale i životě Syda Barretta. „Víkend, kdy to Syd přehnal“, se stal startovním výstřelem k nové epizodě kapely. Je jasné, že kdyby k té politováníhodné události nedošlo a Syd Barrett by alespoň v rámci možností zůstal při smyslech a vydržel v čele kapely, tvorba Pink Floyd by se ubírala jiným směrem. ..|
Dnes je 31.7.2025, svátek má Ignác
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
Redaktorská bilance roku 2023 - Tomáš Marton
|
[17.01.2024] |
|
[16.01.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
Redaktorská bilance roku 2023 - Petr Štěpnička
|
[16.01.2024] |
|
[15.01.2024] [hodnocení: 10/10] |
|
[15.01.2024] [hodnocení: 6/10] |
|
[14.01.2024] |
|
[13.01.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[13.01.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.01.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.01.2024] [hodnocení: 7/10] |
|
[11.01.2024] [hodnocení: 10/10] |
CRADLE OF FILTH - V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein
|
[11.01.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[10.01.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[10.01.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[09.01.2024] [hodnocení: 8/10] |
GYPSY PISTOLEROS - Duende A Go Go... Loco!
|
[09.01.2024] [hodnocení: 7/10] |
PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets
|
[08.01.2024] [hodnocení: 8/10] |