GREAT WHITE - Sail Away
Můj černý kůň diskografie. Mám tu desku defakto...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Podle mě je ta deska příšerná a nabubřelá nuda,...

KALANDRA, LILI REFRAIN - 9.10.2024, Praha, Underdogs
Mohlo by to být v lepším prostředí, ale jinak...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Asi chápu recenzenta - s láskou vzpomíná na stará...

NIGHTWISH - Yesterwynde
i hodnocením naprostý souhlas.

NIGHTWISH - Yesterwynde
Naprosto s recenzí nesouhlasím. Todle album je...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Sorry, ale 4/10 je úlet. Drtivá většina recenzí...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Objektivní recenze neexistuje, vždycky to musí...

WINTER`S VERGE - The Ballad Of James Tig
Na album som natrafil prakticky náhodou, zaujal...

NIGHTWISH - Yesterwynde
autorovi článku bych jen doporučil aby si toto...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Power metalové žně na konci roku

Bývá celkem běžné, že je na závěrečnou čtvrtinu roku připraveno mnoho zajímavých alb, a letošek není výjimkou. Zcela jistě to platí pro fanoušky power metalu, kteří nemusí čekat na vánoční dárky do prosince, neboť budou obdarováváni průběžně, a to zhruba od začátku druhé říjnové dekády, kdy všechno odstartovala úžasná novinka rakouských symfoniků Dragony. Hned následující týden na posluchače vlítnou Italové Frozen Crown v doprovodu švédských Astral Doors a Veonity, kteří novinku "The Final Element" osekali na základní a chutnou žánrovou dřeň. Sotva stačíme všechny desky doposlouchat, už nás čeká další melodická várka. Řečtí InnerWish nabídnou novinku "Ash of Eternal Flame", jejich krajané Silent Winter třetí zápis "Utopia". Magic Kingdom se po půldekádě přihlásí s titulem "Blaze of Rage", ještě delší pauzu mezi alby si vybrali naši východní sousedé Within Silence, kteří v prosinci přijdou s očekávaným zápisem "The Eclipse of Worlds". Své (španělské) slovo do hudební pranice si rovněž řeknou románští klasici Tierra Santa. Již dokončená novinka švédské Majesticy zatím potvrzené datum vydání nemá, ale vzhledem k Johanssonově snad až fanatické oblibě Vánoc fanoušci věří v radostné adventní oznámení. Já osobně doufám v brzké zveřejnění evropské emise novinky japonských Minstrelix, úplně nejvíc se ale - společně s tisícovkami dalších - těším na druhou desku Britů Fellowship, jejichž předloňský debut patřil k vrcholům power metalové sezóny. Melodikům zkrátka začínají žně, pojďme si to užít!

Petr Štěpnička, 12. 10. 2024

ATROPHY - Asylum


Americká smečka Atrophy datuje svůj zrod k nejlepšímu období thrashmetalého věku. Tehdy stihla vydat dvě alba "Socialized Hate" a "Violent by Nature". V současné sestavě už ale figuruje pouze jediný pamětník tehdejších časů, zpěvák Brian Zimmerman. Kapela se dvakrát rozpadla, poprvé ji v roce 1993 smetla grungeová tsunami, o druhý zánik se před čtyřmi lety postaral covid. Až teprve předloňský restart byl úspěšný, jeho výsledkem je nová řadovka s titulem "Asylum", která vychází vychází po čtyřiatřicetileté studiové pauze. ..více

[recenze]

[13.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


THE END MACHINE - The Quantum Phase


Není to zas tak dávno, co se basista Jeff Pilson v souvislosti s vydáním posledního alba jeho nejslavnější štace, kapely Dokken, vyjádřil, že by ještě jednou chtěl udělat opravdovou desku Dokken, ale že k tomu už pravděpodobně nedojde. Tehdy to působilo jako povzdech nad zklamáním, které mu „Heaven Comes Down“ přivodilo, či stesk po starých časech. Jeff je nejen dobrý basista, ale i všemi mastmi mazaný obchodník a jeho vyjádření spíše působí jako příprava na promoakce projektu..více

[recenze]

[13.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


JUDAS PRIEST - Invincible Shield


Přestože se o to Judas Priest vehementně snaží, čas se zastavit nedá. Ačkoliv hlas Roba Halforda popírá všechny přírodní zákonitosti, neduhy stáří už ze hry prakticky vyřadili dalšího člena klasické sestavy, kytaristu Glenna Tiptona. Všemu navzdory a vzhledem k faktu, že od doby založení původních Judas Priest (u něhož ze současných členů byl jen basista Ian Hill) letos uplyne pětapadesát let a od vydání debutu „Rocka Rolla“ půl století, by se asi nenašel příhodnější termín, kdy vydat nové řadové album. Poslední? Bůhví… Možná Judas Priest budou následovat příkladu The Rolling Stones..více

[recenze]

[12.03.2024]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Blaze BAYLEY - Circle Of Stone


Ač Blaze Bayley není hudebníkem, který by byl obletovaný médii a vydával desky u velkého labelu, těší se zájmu věrných žánrových fanoušků. Býval zpěvákem Iron Maiden, ale to nezaručuje, že bude o jeho novou hudbu zájem. Jenže Balze dělá svůj hevík poctivě, a tak není divu, že se mu daří oslovovat stabilní základnu fandů. Osmá řadová deska nesoucí jeho celé jméno dostala název „Circle Of Stone“ a na Stonehenge upomínající pěknou obálku. Album má dvanáct songů, ..více

[recenze]

[12.03.2024]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


David ELLEFSON - Bass Warrior Tour - 8. 3. 2024 - Klub Eden, Broumov


Letošní 8. březen nebyl jenom Mezinárodním dnem žen, ale v Broumově, malém městečku ve Východních Čechách, také svátkem všech metalistů. Majitel místního undergroundového klubu Eden, chartista a věčný disident pan Stanislav Pitaš, už dokázal zlanařit nejedno zvučné jméno, většinou se ale jednalo o osobnosti nemetalového ražení (doposud největší hvězdou byl bezesporu Ian Paice z Deep Purple). Výjimkou se stal loňský koncert řeckého kytaristy Guse G., a zejména páteční vystoupení Davida Ellefsona..více

[reporty]

[11.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]


PINK FLOYD - The Wall


I když se na konci osmdesátých uváděla floydovská „The Wall“ skoro jako soundtrack ke změnám ve střední a východní Evropě a zejména k bourání Berlínské zdi, její koncept s budoucími politickými událostmi vůbec nic společného. O deset let dříve se nemohlo nic tušit o pádu komunistického bloku, slovo "The Wall" symbolizovalo příběh Rogerta Waters o izolaci člověka od lidí kolem. Ten nebyl smyšlený, zakládal se na stavu, do kterého se dostali sami Pink Floyd a z nich nejvíce Waters. ..více

[recenze]

[11.03.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


LAST IN TIME - Too Late


„Vždy jsem miloval hard rock, progresivní rock, ale především velkolepost sborů a orchestrální pojetí mnoha nástrojů, hrajících v unisonu. Všechny tyto prvky jsem začlenil do kompozičního procesu, protože mi to připadá přirozené. Vývoj zvuku kapely je spontánní a je výsledkem vlivu všech kapel, které miluji a které mi dávají emoce, když je poslouchám.“

Italský kytarista Massimo Marchetii si chtěl udělat radost,..více

[recenze]

[10.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


HONEYMOON SUITE - Alive


V tom, že že Honeymoon Suite letos oslaví čtyřicet let od vydání debutu, možná hrálo roli, že kapela kývla na nabídku společnosti Frontiers Music k natočení nové desky. Zda comebackové, to se teprve ukáže, ale jak to vypadá z prohlášení firmy i kapely a naplánovaných koncertů, patří Kanaďané z města Niagara Falls znovu k živým kapelám. Zda budou v roce 2024 působit relevantně, když jsou silně spojeni s osmdesátými lety, je otázka, na kterou ani novinka „Alive“ zcela jednoznačně neodpovídá. ..více

[recenze]

[09.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SUICIDAL ANGELS - Profane Prayer


Slovo "profánní" znamená čin, který je opakem věcí posvátných. V užším slova smyslu označuje někoho, kdo "zůstává před chrámem, aniž by do něho vstoupil". Nick Melissourgos, lídr Sebevražedných Andělů, vymyslel pro nové album atraktivně provokativní titul "profánní modlitba", a legendární umělec Ed Repka k němu obstaral neméně strhující art-motiv. Trojice vypuštěných singlů, které předcházely březnovému vydání alba, potvrdila, že jedna z nejlepších žánrových smeček současnosti ..více

[recenze]

[08.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SMOKING SNAKES - Danger Zone


„Naším cílem je začít psát novou kapitolu hudby, kterou milujeme. Nesnažíme se znovu vynalézt kolo, ale využíváme naše zkušenosti a vášeň pro žánr a jsme odhodláni ho udržet při životě.“ Švédové Smoking Snakes jemně naznačují, že u nich není třeba obávat se žádného pokroku, že staví na dávných hodnotách, pravidlech a postupech, jinak řečeno, že hrají v podstatě na jistotu. Zodpovědět zbývá jen dvě otázky – jaký je ten jejich oblíbený styl a zda pro fanouška, ..více

[recenze]

[08.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MOTÖRHEAD - March Ör Die


Album „1916“ dostalo Motörhead do situace, kterou kapela neznala. Králové věčného outsiderství a svérázného přístupu jak k hudbě, tak k životu, se nestačili divit, když deska byla jmenována na žánrovou cenu Grammy, což se předtím zdálo být absolutně nepředstavitelné. Přestože kapele cenu vyfoukla Metallica s „černým“ albem, byla to věc, která pro Motörhead znamenala první skutečný dotyk světa celebrit. Lemmy si zahostoval na slavném albu „No More Tears“ od Ozzyho Osbournea, kam přispěl textem ke slavné baladě „Mama I`m Coming Home“..více

[recenze]

[07.03.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CRADLE OF FILTH - Godspeed on the Devil´s Thunder


Osmá řadovka Cradle Of Filth byla popisována ještě před vydáním jako "nejbrutálnější a zároveň nejmelodičtější" album v historii. V éteru, který se tetelil nervózním očekáváním, se dokonce objevovaly zvěsti o "návratu k devadesátkovým albům". Mluvíme sice o zápisu "Godspeed on the Devil´s Thunder" z roku 2008, nutno však zmínit, že počínaje touto deskou se podobné hlášky vyrojí před zveřejněním každé studiové novinky. Vyčíst z toho lze jediné: odkaz první čtyř alb je věčný a pro Cradle of Filth ..více

[recenze]

[07.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


Bruce DICKINSON - The Mandrake Project


Snadno by se dalo říct, že Bruce Dickinson žil v posledních letech pouze z podstaty a přitom by to bylo vůči čipernému Britovi krajně nespravedlivé. Když ohlédneme od toho, že se musel poprat s rakovinou, z čehož vyšel jako vítěz, je pravdou, že poslední alba Iron Maiden jsou tvořena už spíše ze setrvačnosti a pod pevnou rukou kapelníka Stevea Harrise se zakazují jakékoliv nové postupy, takže se z kdysi energické a nápady sršící kapely stal líný moloch. Může udivovat svou velikostí, ale kdejaký mladý dravec mu je schopen zasadit silnou ránu...více

[recenze]

[06.03.2024]

[Jan Skala]

[30 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


KILLCODE - Life, death, rock´n roll


Klišovitý názov alba vám po vypočutí vôbec nebude vadiť. Album je plný klišé, ale nie je žiadny problém, aj klišé vie potešiť. V tomto prípade to platí dvojnásobne. Američania Killcode hrajú čistý a rýdzi hard rock. Ani len o kúsok doprava, alebo doľava. Charakteristické črty tohto žánru sú rozpoznateľné hneď na prvé počutie. Perfektné slohy a štadiónové refrény vypeckované na maximum, ktoré sa rýchlo dostanú pod kožu. Zmiešajte Def Leppard s Bon Jovi, pridajte ako dobrú koreninu kúsok rock`n rollu a vyjde vám kapela Killcode,..více

[recenze]

[06.03.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň


Pro pamětníky zlaté éry tuzemského heavy metalu a hard rocku se jedná o jednu z událostí letošního jara. Ostravská kapela Citron vyrazila na turné Síla návratů, které je symbolickým comebackem pro tři poslední žijící členy, kteří tvář kapely určovali v osmdesátých letech a natočili první skutečné heavymetalové tuzemské album "Radegast". Na jednom pódiu se sešli zpěvák Ladislav Křížek, kytarista Jaroslav Bartoň a basista Václav Vlasák. Tato sestava, doplněná o členy současného Citronu a hostující zpěvačku Tanju,..více

[reporty]

[05.03.2024]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]


SHAARK - Hybrid War


Česká republika sice nemá moře, neznamená to ale, že ve zdejším okolí nekrouží žádní žraloci. Jeden takový se zrodil před třiadvaceti lety v nádherném městě Bzenec (případně kdesi poblíž), a od té doby čeří tuzemské thrashmetalové proudy, i když je pravda, že si mezi jednotlivými útoky dává celkem dlouhé pauzy. Nejnovější atak nese titul "Hybrid War" a moravská smečka jej mezi hladové fans vhodila 16. února...více

[recenze]

[05.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


SUICIDE BOMBERS - All For The Candy


Ať už šlo o výraznou image, lascivní chování, či texty, v glam metalu, potažmo sleaze rocku, zpravidla měly navrch kapely, které k dobré muzice dokázaly v rámci lehce šokové terapie přidat i nějaké body navíc. Do této definice spolehlivě zapadá norská čtveřice Suicide Bombers. Název kapely si spolehlivě o pozornost řekne, historka o čtyřech intergalaktických superhvězdách, jež byly z budoucnosti vyslány zpět v čase, aby znovu nakoply k životu krvácející rock´n ´rollovou mrtvolu, má také svoje kouzlo, i názvy desek koketují s určitou rebelií..více

[recenze]

[04.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 24 / 632 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.13149 sekund.