AVATAR - Don`t Go In The Forest

Není na světě moc kapel, kterým by stálo za to odpustit, že na obal desky využijí tak profláknutý motiv, jako je červený balónek klauna Pennywise. Partě potrhlých Švédů Avatar v čele s excentrickým Johannesem Eckerströmem to projde zcela bez problémů. U novinky „Don`t Go In The Forest“ se totiž můžete stejně tak dobře bát, jako se královsky bavit. Co na tom, že snaha desku napasovat do nějaké škatulky je naprosto marná, co na tom, že desítka skladeb je v podstatě každý pes jiná ves a deska zní jako dobře střelená třičtvrtě hodinka odvážného rádia,..více

[recenze]

[10.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

Tommy BOLIN - Teaser

Už je to půl století, co na krátký okamžik zazářila na rockovém nebi kometa amerického kytaristy Tommyho Bolina, v jehož hře kritici spatřovali budoucnost rockové hudby. Někteří historici o něm hovoří jako o možném předchůdci fenomenálního Eddieho Van Halena, protože (stejně jako on) i Tommy Bolin měl zcela specifický styl a pouze v jeho podání zní jeho skladby jako nedostižný originál, jemuž se nepřiblížil nikdo z těch, kdo se pustil do jejich přehrávání. Stačilo by, kdyby nahrál jen instrumentálku „Owed To G“ a slavnou „You Keep On Moving“ ..více

[recenze]

[10.11.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

Ozzy: No Escape From Now

Stačí se jenom dozvědět o existenci nového dokumentu o Ozzym a zjistit letmý nástřel jeho obsahu, aby bylo okamžitě jasné, že tohle bude síla. Všichni přece víme, jak snímek mapující (zhruba šestiletý) závěr Ozzyho éry skončí. Už dopředu známe dramaturgické rozuzlení, které v tomto případě zařídil sám život, o to víc nás ale může film režisérky Taniy Alexander (dvojnásobné nominantky na cenu BAFTA) ..více

[Filmový blog]

[09.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

SOULFLY - Chama

Co bude dál se Sepulturou, až dojede zaručeně poslední turné, ví možná jen pánbů, protože řečí o konci brazilské legendy už proběhla celá řada. Jistota však je, že někdejší frontman Max Cavalera, člověk, který kapelu postavil na nohy, nekončí. Dnes sice už není inovátorem, který s deskami „Chaos A.D.“ a „Roots“ dokázala postavit do pozoru metalový svět, rád se obrací do minulosti, ale ani v sedmapadesáti (což není tak moc) o konci kariéry neuvažuje...více

[recenze]

[08.11.2025]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SHIRAZ LANE - In Vertigo

Sever Evropy a glamová scéna, to je spojení, které má (respektive mělo) ve své době velmi silný zvuk. To, že z něj bude žít ještě další generace po nejsilnější vlně, se čekat dalo, stejně jako to, že když začne docházet dech Hanoi Rocks, Reckless Love, Crashdiet, Crazy Lixx, či Hardcore Superstar, že se na jejich místo (možná už ne zdaleka tak intenzivně, ale přece) budou tlačit méně zásadní kapely. A tak se mohli před devíti začít do hledáčku fanoušků tlačit Shiraz Lane. ..více

[recenze]

[07.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Ronnie ROMERO - Backbone

S Ronniem Romerem je to trochu oříšek. V minulé dekádě byl jako zjevení a díky výbornému hlasu a jeho skvělé barvě si jej do čela Rainbow vybral Ritchie Blackmore, což mohl být start k hvězdné kariéře. Jenže bublina splaskla velmi brzy. Šílená nadprodukce, kvůli které jeho hlas zní od roku 2018 z několika alb ročně, způsobila úplný opak, na Romera se začalo nahlížet jako na děvku pro všechno a jeho velebený hlas začal být vlezlý, až protivný. ..více

[recenze]

[07.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

TIAMAT - Wildhoney

Vítejte ve snovém polosvětě, v místech, kde si slunce pohrává s mraky, kde se otevírá vstup do pekla a kde se nedozírné dálky vesmíru dotýkají s vědomím vlastního bytí člověka. Vítejte v kaleidoskopu roztodivných nálad a psychedelična, kde zlo a dobro odhazují svou tvář a stávají se jedním neuchopitelným tvarem. Stačí si lehnout jen tak v odpoledním vedru do vzrostlé trávy a poslouchat. Vnímat tlukot srdce přírody, i nekonečnost všehomíra a ve stavu nehlubokého spánku cestovat v nekonečnu…..více

[recenze]

[06.11.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

TIME REQUIEM - Time Requiem

Švédský klávesista a skladatel Richard Andersson udělal první zkušenost s kapelou Majestic. Po dvou albech nicméně usoudil, že je čas posunout se trochu jinam, nejlépe pod štítem nového tělesa. V roce 2001 založil spolek Time Requiem, do kterého si přitáhl některé spoluhráče z bývalého působiště (včetně zpěváka Apolla Papathanasia) a s nímž v budoucnu zveřejnil tři studiové desky. První z nich dostala eponymní titul, na trh byla expedována v říjnu roku 2002..více

[recenze]

[06.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

MEMORIES OF OLD - Never Stop Believing

Co může znamenat název Memories of Old? Doufám, že tím kapelník Billy Jeffs nemyslí svůj bezmála čtyřicetiletý věk, protože to už bych se musel nejenom já, ale také většina naší redakce řadit mezi fosílie. Víc by se mi líbila domněnka o návratu ke zlaté (symfo) power speedové vlně, ke které se britský spolek otevřeně hlásí. Ať je to, jak chce, pravdou zůstává, že debutový zápis "The Zeramin Game" byl velmi obstojným žánrovým příspěvkem. Jenže od té doby uplynulo pět let.....více

[recenze]

[05.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MAMMOTH - The End

Jmenovat se Van Halen zaručuje na rockové scéně pozornost nejvyšší. I proto každou desku, kterou syn zesnulého kytarového génia Eddieho Van Halena Wolfgang vydá, provází zájem veřejnosti i hudebních periodik, přestože Wolfgang po otci podědil zejména instrumentální zručnost a jeho nos na nadžánrové hity zůstává zatím nevyvinut. Je však i skvělý zpěvák a obratný skladatel, a proto jeho alba mají nadprůměrnou hodnotu, jakkoliv se jim do mainstreamových vod nedaří úplně proniknout. ..více

[recenze]

[05.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

PARADISE LOST, MESSA, LACRIMAS PROFUNDERE - Praha, Palác Akropolis, 29.10.2025

Podzim už vládne železnou rukou a počasí je spíš na spaní než na cokoliv jiného. Ale je i ideální na poslech něčeho zádumčivého nebo gotického. Proto bylo skvělé 29. října zajít do Paláce Akropolis, kde si daly dostavení tři kapely v čele s anglickou legendou Paradise Lost...více

[reporty]

[04.11.2025]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

MEAT LOAF - Hell In A Handbasket

To, že některé dobové recenze označili „Hang Cool Teddy Bear“ za nejlepší Meat Loafovu desku za posledních třicet let, tedy od prvního dílu „Bat Out Of Hell“, lze brát jako trochu úsměvnou záležitost. Jestli některá nahrávka ukázala, že zpěvákovi dochází dech, bylo to dílo z roku 2010. Bylo tvrdší, než se čekalo, což může být důvod jeho adorace, ale po stránce kompoziční na předchůdce ztrácelo a začínal strádat i Meat Loafův hlas. Byly to zatím jen drobné náznaky, že se projevují známky stárnutí (bylo mu přes šedesát), ale podceňovat je nebylo vhodné. ..více

[recenze]

[03.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

THE LIGHT - The Light

I saw the glorious light, it was shining so bright
it showed me the way to the blessed place to stay

Netuším, jaké světlo německá trojice The Light při tvorbě své stěžejní skladby (soudě podle toho, že stejný název nese kapela i debutové album) viděla, ale troufnu si tvrdit, že to nebude odraz toho,..více

[recenze]

[02.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

JOHN 5 - Ghost

Ptáte se, co stojí za současnou, lehce podivnou tvorbou legendárních Mötley Crüe, kteří po comebacku nenavázali na nejúspěšnější práci ohraničenou alby „Too Fast For Love“ a „Dr. Feelgood“, ale vrhli se na trochu jinou hudbu, za kterou je fanoušci příliš nepochválili? Odpověď by mohla ležet zde. Členem kapely už pár let není kytarista Mick Mars, nahradil jej John 5, který dostal od Nikkiho Sixxe tolik důvěry, že může zasahovat i do skladatelského procesu. Je otázka, zda je jeho vklad přínosem, ..více

[recenze]

[01.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

AEPHANEMER - Utopie

Asi to vůči bubeníkovi Mickaëlovi Bonneviallemu bude krajně nespravedlivé, ale pokud bych dělal za letošní rok žebřík muzikantů, kteří mě jednak převelice potěšili a zároveň alespoň zlehka překvapili, nechyběly by mezi nimi dvě třetiny francouzského spolku Aephanemer a na jejich tlučouna by se nedostalo, byť na aktuální novince „Utopie“ odvedl taky skvělou práci. Na minulém albu mě Aephanemer spolehlivě sestřelili především díky divokému vokálu Marion Bascoul ..více

[recenze]

[31.10.2025]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

TIAMAT - Clouds

Jestliže nějaká doba byla ve vývoji extrémnějších odnoží metalové hudby nejpřekotnější, byla to první polovina devadesátých let, kdy se od death metalového stromu odštěpila doom metalová větev, která se měla rychle rozvíjet, absorbovat další vlivy, uctívat Black Sabbath jako prazákladní zdroj. Začaly do ní pronikat vlivy gotického rocku, o němž se soudilo, že zásadní řekl v minulé desetiletce a vyčerpal se během krátké doby. Tiamat byli jednou z kapel, která ještě před Paradise Lost nastoupila cestu odvážných experimentů, ..více

[recenze]

[30.10.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]