SLADE - You Boyz Make Big Noize

Kromě Jima Ley, který byl o tři roky mladší, překročili všichni členové Slade v roce 1986 čtyřicítku, což byla skvělá doba na krizi středního věku. Noddy Holder vyprávěl, jak si připadá, že stárne, Don Powell přestal chlastat, protože se jeho návyk na alkohol zhoršil do té míry, že nad ním visela léčebna a rozvod. Do deníku, který si vedl od roku 1973, na začátku roku 1986 udělal poznámku: „Zemřel Phil Lynott“, kterou o deset dní později doplnil sebezpytujícím „Právě jsem přestal chlastat“...více

[recenze]

[16.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MASSACRE - Necrolution

Skutečnost, že Massacre byli u toho, když se kalila death metalová ocel, Kamovi Lee nikdo neodpáře. Přestože nevzpomíná úplně rád na dobu, kdy kapela vydala legendární debut „From Beyond“, dokázal se i přes tvrdé boje s někdejšími spoluhráči k zavedené značce vrátit. Ačkoliv tahle parta neměla nikdy na růžích ustláno a kvůli zpoždění debutu jim průkopnickou roli uzmuli jiní, je v současnosti jednou z formací, která udává tón zbytkům death metalové scény. ..více

[recenze]

[15.12.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

Kam LEE (MASSACRE) - Nemám rád From Beyond. Byla to strašná doba!

Kam Lee je bezesporu jednou z největších legend death metalu. Stál u jeho zrodu v dřevních dobách Death a následně v Massacre, přičemž nastavil mantinely pro ultimátní deathový vokál, což dělá dodnes, kdy s Massacre vydává novou desku. Je ikonou kapely, o níž musel bojovat s někdejšími spoluhráči a stavět ji znovu od základu. K věcem, které se udály v dávné minulosti či před pár lety, se vrací jen s velkým sebezapřením. Před rozhovorem vzkázal, že nechce mluvit o Rocku Rozzovi, Terrym Butlerovi či Chucku Schuldinerovi. ..více

[rozhovory]

[15.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

DANGER ZONE - Shut Up!

Italové Danger Zone sní nekonečný americký sen tak trochu v režimu přískokem vpřed. Zárodek kapely (který už nikdo ze stávajících členů nepamatuje) se objevil už v roce 1980 pod názvem Sbarbation. Po třech letech se přetransformovali do Danger Zone (to už u toho byl kytarista Roberto Priori). Když v roce 1988 (do škopků už tloukl Paolo Palmieri a zpěvu se ujal Giacomo Gigantelli) otevřeli ve Veroně koncert pro Saxon, napadlo promotéra Francesca Sanavia, že by je mohl poslat dobýt Ameriku,..více

[recenze]

[14.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Bill WYMAN - Drive My Car

Tahle deska je z kategorie neuvěřitelných. Ne proto, že jí vydává bývalý basista The Rolling Stones, ale protože Billu Wymanovi je osmaosmdesát let a pořád ještě má chuť do aktivního muzicírování, přestože před více než třiceti lety, kdy opouštěl kapelu, prohlašoval, že si potřebuje od hudby odpočinout. Ve světle toho, že i v tak kmetském věku vydává novou desku, to vypadá, že si potřeboval odpočinout od narcisů Micka Jaggera a Keitha Richardse, od nichž zažil mnoho ústrků. ..více

[recenze]

[14.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

IOTUNN - Kinship

Když před třemi lety přišli Dánové Iotunn s albovou prvotinou, odhalili, že si libují v rozsáhlých skladbách – máte-li na desce sedm kousků, jejichž celková hrací doba těsně přesahuje hodinu, a nejkratší kompozice zabere víc než čtyři a půl minuty, je jasné, že máte-li ambice zaujmout širší masu posluchačů, měli byste mít nápadů na rozdávání, vypravěčský talent a odvahu. Příznivě přijatý debut „Access All Worlds“ potvrdil, že Iotunn těmito vlastnostmi vládnou a aktuální deska „Kinship“ podtrhuje, že z Iotunn se klubou vypečení hudební megalomani..více

[recenze]

[13.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

VAN ZANT - Always Look Up

V době, kdy legenda jižanského rocku Lynyrd Skynyrd a její pokrevní příbuzní 38 Special rezignovaly na vydávání nových desek a definitivně sami sebe odsunuly do kategorie kapel, které žijí pouze z minulosti, přišla po dlouhých šestnácti letech řada na bratrský projekt lídrů obou formací Johnnyho a Donnieho Van Zantových. Spolupráci načali na konci devadesátých let (pokud nebudeme počítat krátkou epizodu v polovině osmdesátých let, při níž šlo spíše o Johnnyho sólovou tvorbu), ..více

[recenze]

[13.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

TO/DIE/FOR - Epilogue

Pokud vás oslovilo debutové album To/Die/For „All Eternity“, muselo vám při pohledu na obal druhé desky „Epilogue“, jež vyšla dva roky po prvotině (v první polovině diskografie kapely to byla oblíbená doba pro vydání novinky) srdce zaplesat – pokud bych měl hlasovat pro cover z dílny To/DieFor, který nejlépe charakterizuje obsah desky, vyhrála by romanticky mrazivá melancholie alba „Epilogue“. Přesně taková byla hudba na „All Eternity“, přesně taková je hudba na „Epilogue“...více

[recenze]

[12.12.2024]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

MAYHEM - De Mysteriis Dom Sathanas

"Volal mi Euronymous a řekl, že Dead udělal něco skvělého, že se zabil," vzpomínal na duben 1991 basista Necrobutcher. Deadova sebevražda jej (stejně jako nikdo jiného) nepřekvapila. Psychicky nemocný zpěvák o smrti mluvil často a považoval se za bytost z jiného světa od té doby, co prodělal v deseti letech po úrazu na lyžích klinickou smrt. 8. dubna 1991 si splnil sen, a aby si byl jistý, že vše dotáhne do konce, nejprve si podřezal žíly a pak si brokovnicí ustřelil hlavu. ..více

[recenze]

[12.12.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

CROSSBONE SKULLY - Evil World Machine

Inspirace u AC/DC jsou věčné, ovšem je otázka, zda i posluchačky vděčné. Australané, ač dnes už fungující pouze v módu Young, Johnson a parta nájemných dělníků (u Stevieho Younga by se možná o nějaké relevanci mluvit dalo), jsou společně s The Rolling Stones největší rockovou kapelou světa, ovšem to jejich následovníkům či vykradačům nezaručuje podobný status. Proč taky? AC/DC bývali léta kritizováni za to, že na jejich deskách se neobjevuje žádná známka ..více

[recenze]

[11.12.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5,5/10]

MONOLITHE - Black Hole District

Monolithe hrají poměrně složitou hudbu, ale to jim nedělá problém přicházet s novými deskami vcelku často. Po necelých dvou letech jsou zpět. Francouzští představitelé neotřelého progově laděného doom metalu vydali desáté řadové album, jmenuje se „Black Hole District“ a symbolika desítky je jím přímo nasycená. Je tu deset skladeb, z nichž pět má rovných deset minut. Druhá pětka slouží vždy jako intro k dlouhému songu a má přesně jednu minutu. Monolithe si rádi hrají s čísly a je to pro ně jedno z poznávacích znamení...více

[recenze]

[11.12.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

TRIBULATION - Sub Rosa In Æternum

S trochou nadsázky prodělávají švédští Tribulation takový vývoj jako kdysi Paradise Lost, ačkoliv se to neodehrává pod ostřížím zrakem celé metalové scény jako evoluce Britů. V ledačems kapelu kolem Nicka Holmese a Grega Mackintoshe připomínají, přestože fanoušci se musí smířit s tím, že tak skvělé a stylotvorné dílo jako byla „Draconian Times“ nebo „Icon“ nevytvoří nikdy. Podobně jako tomu bylo u Paradise Lost, i u Tribulation je vývoj k dobru věci. Byla by škoda, kdyby zamrzli u debutu „The Horror“,..více

[recenze]

[11.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2024 - část VI. - kapely ACCU§ER, INVERTED CROSS a FAÜST

Německá smečka, u které nikdo neví, jak správně napsat její název (zdali Accuser či Accu§er) vrhla na trh novou placku s titulem "Rebirthless". Slůvko vrhla je přitom zcela na místě. Tohle dílo působí jako chlístanec tekuté hmoty, který se prudkým nárazem roztříští o zem. Neskutečně hrubý námel, jenž se hrne prostorem a po necelých čtyřiceti minutách za sebou nechává pouze spálenou zem. Od této party jsme sice na neotesaný thrash zvyklí, tentokrát je ale hudební nadílka snad ještě intenzivnější. ..více

[recenze]

[10.12.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

OPETH - The Last Will And Testament

Psát o tom, co dokázali Opeth, by bylo jako nosit dříví do lesa. Je to jedna z nejvýznamnějších progresivně metalových kapel současnosti. Její bohatá diskografie je pestrá a nabouchaná kvalitou. Po pěti letech skupina konečně přišla s novou muzikou. Už bez bubeníka Martina „Axe“ Axenrota, jehož nahradil Waltteri Väyrynen, ale s deskou, která potěší spoustu příznivců starší éry Opeth. Album „The Last Will And Testament“ je překvapivě tvrdší než několik předchůdců, ..více

[recenze]

[09.12.2024]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

SLADE - Rogues Gallery

I když America Slade plně nepřijala ani v roce 1984 a singl s původní verzí „Cum On Feel The Noize“ se vedle remaku od Quiet Riot neprosadil, vypadalo to, že kapela má na starém kontinentu konečně konsolidovanou pozici. Bubeník Don Powell přestal mít zaječí úmysly, opustil vizi, že by se mohl stát bubeníkem AC/DC nebo kapely Ozzyho Osbournea, s kterým popíjel po všemožných anglických putykách. Fanoušci také ukázali kapele vlídnější tvář. Jenže se problém se ukázal jinde, a šlo o tak nečekanou záležitost, že vyrazila dech..více

[recenze]

[09.12.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

EMREI`S - Beatrice Reborn

… tak k tomu konečně toho řízka pustili…
Když před deseti lety vydali Wishmasters debut „Beatrice“, byl jsem krapet na rozpacích. Hlavně z toho, jak snadno kapele mezi prsty proklouzlo něco, co mohlo domácí symfo-metalovou scénu velmi pozitivně rozsvítit. A tak jsem v debatě s kolegou Paganem mimo jiné prohodil „má to nápad, ale je to nedopečený, kurňa pusťte tam nějakýho řízka, co tomu dá koule!“ Nejsem zastáncem toho, že by se kapely měly vracet do vlastní historie a snažit se vylepšit dílo, ..více

[recenze]

[08.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]