DESTRUCTION - Birth Of Malice
Musím vyjímečně chválit noví Destruction mně baví...

AVANTASIA - Here Be Dragons
6/10

DESTRUCTION - Birth Of Malice
všetko vidno :) opakovanie je matka mudrosti...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
"Váš pocit z tohto albumu je len Váš, pán Skala...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
ano, som asi naivný, vždy sa nádejám, že uslyším...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
ano, som asi naivný, vždy sa nádejám, že uslyším...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
Greg.Sice je pravda ze obálka je nič moc ,ale...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
Váš pocit z tohto albumu je len Váš, pán Skala má...

MORNING DWELL - The Power Will Go On
Za mě narozdíl od solidního posledního alba Mad...

MAD HATTER - Oneironautics
Podle mě moc přísné hodnocení. Melodie jsou...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Mají předkapely na koncertech smysl?

Nedávno jsem zaslechl zajímavý rozhovor ohledně nutnosti předkapel na koncertech. Debatující se shodli na tom, že je skupiny před hlavním interpretem, na kterého jde z logiky věci většina lidí, vůbec nezajímají. Že by se bez jejich přítomnosti v klidu obešli, a ještě by ušetřili plno času. Na první pohled jde o radikální názor několika kulturních ignorantů, úplně beze smyslu ale není. V dnešní uspěchané době je každá minuta drahá. Představa, že si zajdu na koncert, kde bude figurovat pouze hlavní hvězda večera, je do určité míry blízká i mně (ačkoli přiznávám, že už kvůli pohodlnosti navštěvuji pouze místní rockový klub). Záleží samozřejmě na zázemí a výběru kapel, ale většinou není několikahodinové stání na jednom fleku moc příjemné. Při narvaném koncertu si člověk nemůže odskočit ani na záchod (nebo nechce, aby nepřišel o lukrativní místo), neřkuli pro pivo, což ale stejně pro jistotu nedělá (viz nutnost odskočení na toaletu). A nesmíme opomenout akce, na které si kapely pozve pořadatel či hlavní spolek z osobní známosti, aniž by kdokoli řešil, že umělecká kvalita za headlinery těžce pokulhává. Obecně řečeno, přítomnost předskokanů na koncertech může mít svůj smysl, mělo by se ale více přemýšlet nad tím, zdali jde o výhody pro publikum, nebo spíše malou domů pro pořadatele či samotné interprety.

Petr Štěpnička, 19. 3. 2025

VULTURES VENGEANCE - Dust Age


Jaký důvod by vás dotlačil k tomu držet čtyři roky v šuplíku už nahrané album? U italských heavíků Vultures Vengeance to zavinil souběh covidu a změn v sestavě. Po deseti letech opatrného nakukování na scénu s jedním demem a dvěma kraťasy se Vultures Vengeance zapsali do metalové historie (v undergroundu poměrně chváleným, z hlediska celkového dosahu nepříliš významným) debutem „The Knightlore“, vydaným v roce 2019. Už na sklonku roku následujícího měla kapela nahrané pokračování „Dust Age“,..více

[recenze]

[01.03.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


STUD - Under Silver Sky


To, že u finských Stud došlo k natažení pauzy při vydávání desek až na neobvyklých pět let, neznamená nic zásadního. Svět trojice Toivanen – Kansikas – Kukkonen se příliš nemění, ať je v kalendáři jakýkoliv letopočet. To, že je u kapely vše při starém, jsem konstatoval už při minulé desce „War Of Power“ a až na detaily se to samé dá říct o aktuální novince „Under Silver Sky“. Rukopis Stud je stále jasně daný, do lehkonohého poletování v hranicích..více

[recenze]

[28.02.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GINGER EVIL - The Way It Burns


Formálně je Ginger Evil zbrusu nová kapela, která si dělá zálusk být senzací minimálně na skandinávské rockové scéně. Ve skutečnosti je to trochu jinak. Její kořeny sahají do roku 2005. Tehdy měli spolu kytarista Tomi Julkunen a baskytarista Veli Palevaara kapelu Moonshine Inc., která narazila na neschopnost najít zpěváka nebo zpěvačku a proto snažení zanedlouho vzdala. Oba muzikanti pokračovali dál v rámci formace The Milestones, které se podařilo na několika skandinávských koncertech doprovodit Deep Purple a Whitesnake, ale skladby, které napsali pro Moonshine Inc.,..více

[recenze]

[28.02.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AMBERIAN DAWN - River of Tuoni


Když v roce 2008 vyšel debutový počin finských power symfoniků Amberian Dawn, mnoho posluchačů okamžitě vynášelo ostré soudy. Tohle je jenom další kapela, která se chce vyvézt na úspěchu krajánků Nightwish! Byl to ovšem odsudek předčasný a z větší míry zcestný, což dokazuje nejenom detailní poslech studiových alb, ale nakonec i časový odstup, jenž uplynul od vydání prvních nahrávek, včetně debutu s titulem "River of Tuoni"...více

[recenze]

[27.02.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


BURZUM - Umskiptar


Kolem Vargova hrdla se zase začala stahovat policejní smyčka. Koncem července 2011 Norskem otřásl teroristický útok Anderse Breivika, který mířil na členy vlády a na letní tábor socialistické mládeže na ostrově Utøya. Problém byl v tom, že krátce před činem vrah rozeslal manifest několika osobám a jednou z nich byl i Varg Vikernes. Norským úřadům okamžitě zasvítila červená kontrolka a rázem byl muzikant veřejným nepřítelem číslo dva, poté, co Breivik při výslechu uvedl, že chtěl docílit vzniku nové nacistické strany v Norsku..více

[recenze]

[27.02.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


KILMARA - Journey To The Sun


„We are all traveling, choose wisely who´s by your side…“, zpívá Kilmara v titulním songu novinky „Journey To The Sun“ a zdá se (byť text vypráví o něčem úplně jiném), že poučku o tom, jak je důležité, kdo bude stát po vašem boku, si důkladně bere k srdci kytarista Jony Portillo, jenž jako jediný ze současného osazenstva kapely byl u toho, když před dvaadvaceti lety začala na troskách kapely Jadde klíčit Kilmara. Od alba „Love Songs and Other Nightmares“, ..více

[recenze]

[26.02.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CRAZY LIXX - Thrill Of The Bite


Crazy Lixx pravděpodobně jako jediní bez úhony přežili konec skandinávské glam metalové vlny, která před patnácti lety prolétla kontinentem, když to vypadalo, že Stockholm, Helsinky nebo Göteborg se stanou novým Sunset Stripem. Doba už byla jinde, kapely ani v nejmenším neměly dosah jako Poison nebo Mötley Crüe, ale aspoň na chvíli se vrátil pocit, že dlouhé rozvláté hřívy, ohromná kytarová sóla a v každém klipu minimálně dvě modelky jsou zase in. Crazy Lixx nebyli hlavním tahounem hnutí, ..více

[recenze]

[26.02.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


ETERNAL WARRIOR - Witching Thrash


Parta Eternal Warrior pochází z Peru, a to je zřejmě důvod, proč je na rádoby vševědoucí Encyklopedii Metallum uvedena pod španělským názvem Guerrero Eterno. Trojice hudebníků se ovšem snaží od původní domoviny odtrhnout, a to nejen názvoslovím, ale i geograficky. Jejich současné bydliště má razítko státu Florida, což by zároveň mohla být vstupní brána pro oslovení většího počtu metalistů. A že si tento spolek zasluhuje pozornost, o tom není po poslechu nahrávky s krásným titulem "Witching Thrash" sebemenších pochyb...více

[recenze]

[25.02.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


DIATHEKE - … And The Word Was God


Američtí Diatheke mají rádi progresivní death metal. Kapela existuje od roku 2017 a na kontě měla doposud jen eponymní debut z roku 2021 a nyní jim vychází druhá deska „… And The Word Was God“. Diatheke si libují v takřka nekonečných kompozicích (což dokázali už na debutu), a tak má nové album jen šest songů, které vám zaberou celou hodinu. To dává krásný průměr deset minut na skladbu. Stopáž je jedním z problémů nahrávky. Diatheke jsou ukázkovým příkladem skupiny, ..více

[recenze]

[25.02.2025]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


SORCERESS OF SIN - Ennea


Rodinný podnik manželů Skinnerových, který od začátku existence věrně doplňuje kytarista Constantine Kanakis (jenž se musel cítit na minulém albu obzvlášť potěšen, když nejdelší a zároveň titulní položka desky nesla jeho jméno…) se v pátém roce existence dopracoval k třetímu albu. V dnešní době to není neobvyklé tempo, u Sorceress Of Sin je do rovnice však třeba doplnit jednu již známou konstantu – britská (aktuálně) pětice nepatří ke spořínkům, ..více

[recenze]

[24.02.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Welcome To My Nightmare


Původně se mluvilo o tom, že si kapela potřebuje dát pauzu. Rok, dva, …, asi tak nějak znělo vyjádření. Na turné k albu „Muscle Of Love“ ani nedošlo, protože bylo nutné řešit kytarový post Glena Buxtona, který se až po uši topil v alkoholové závislosti. Cooper se rozhodl odjet do Los Angeles, kde měl zcela jinou pozici než na konci šedesátých let a už byl považován za hvězdu. Za dobu, co v Kalifornii nebyl, se tamní scéna změnila k nepoznání, zmizela z ní hard rocková tvrdost a a dominovaly jí kapely jako The Eagles, ..více

[recenze]

[24.02.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


AEVUM - Kaleidoscope


Od vydání alba „Multiverse“, které vyšlo před pěti lety, odešel od italských Aevum křikloun Hydra, klávesista Ian a bubeník Cosimo de Nola (toho jediného měla kapela potřebu nahradit). Jeden z nich s sebou zřejmě odnesl truhličku, ve které měli Aevum schovanou soudnost, nápaditost a brzdu proti teatrálnosti. Nejvíc podezřívám křiklouna Hydru, jenž nefiguroval v sestavě už na tři roky staré desce „Glitc“ na níž se kvalitativní sešup kapely začal projevovat. Na aktuální nahrávce „Kaleidoscope“ v tomto ohledu Aevum přiložili vydatné poleno pod kotel...více

[recenze]

[23.02.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


PENTAGRAM - Ligtning In The Bottle


V jistém ohledu jsou Pentagram zakladateli amerického doom metalu, protože už v roce 1971 převzali vliv Black Sabbath a jali se jej etablovat za oceánem. Než vydali první desku, tak se kolem nevyzpytatelného podivína a feťáka Bobbyho Lieblinga vystřídala celá řada muzikantů a uběhlo čtrnáct let. Proto se hvězdou kapela nikdy nestala, ovšem v undergroundových kruzích si jméno udělala a její alba, zejména bezejmenný debut či „Day Of Reckoning“ jsou ceněnou klasikou...více

[recenze]

[22.02.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


CASANDRA`S CROSSING - Garden Of Earthly Delights


Není podstatné, kdo v trojúhelníku slavný kytarista – v podstatě neznámá zpěvačka - label známý spojováním i nespojitelného, byl hlavním hybatelem toho, aby vznikli Cassandra`s Crossing. Údajně v tom mohla hrát roli zaneprázdněnost Dino Jelusicka při tvorbě druhé desky kapely Dirty Shirley a Lynchovo ohromení z živého projevu Casasndry Carson. Vzhledem k tomu, že George Lynch se kromě ikonického vlivu na hard rockovou scénu prostřednictvím kapel Dokken a Lynch Mob zapojil i do řady projektů, ..více

[recenze]

[21.02.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DYNAZTY - Game of Faces


Z Dynazty se na poměry metalu stala hvězdná kapela. Stojí za tím mnoho práce, jak ale můžeme v posledních letech pozorovat, úspěch na recept v případě Švédů znamená zamrznutí na jedné kompoziční šabloně. Výsledkem jsou alba, která v rámci žánru nabídnou prvotřídní řemeslo, pro nestranného fanouška ale splývají jako herecké výkony Ondřeje Vetchého a nabízejí stejně důvodů k remcání jako k radosti. A v případě novinky "Game of Faces" to zřejmě platí víc, než kdykoli předtím...více

[recenze]

[21.02.2025]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


Aleš BRICHTA - Legendy 2


Návrat ke kořenům v rámci sólové tvorby v podobě alba “Anděl posledního soudu” se Brichtovi po hudební stránce vydařil na výbornou. Vlna hudebního pirátství však sílila a prodeje byly oproti předchozím deskám výrazně slabší. V roce 2004 Brichta opět spojil síly s Herešem a Bunešem (Alkehol), aby natočili pokračování projektu Hattrick, které však z dnešního pohledu zcela upadlo v zapomnění. ..více

[recenze]

[20.02.2025]

[František Šafr]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BURZUM - Fallen


Spolupráci se zvukovým mistrem z Grieghallen Pyttenem Varg nepřerušil ani v letech, kdy byl za mřížemi, vytvořil s ním obě žalářnická ambientní alba, ale od „Belus“ dostala spolupráce starý rámec, čímž byl zaručen návrat někdejší atmosféry, která logicky postrádá tolik zmaru a nicoty jako „Hvis lyset tar oss“ nebo „Filosofem“. K radosti starých fanoušků Vikernes začal tvořit podle někdejších pravidel a výsledkem byla staromilská tvorba, která na „Blues“ trochu popírala Vargovu pověst hudebního vizionáře, jenž se s každou deskou snaží posouvat kult Burzum trochu jiným směrem...více

[recenze]

[20.02.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 3 / 649 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10222 sekund.