Ozzy OSBOURNE - Speak Of The Devil

Rozchod Black Sabbath je jedním z milníků rockové historie a přinesl s sebou hodně zlé krve. Když se kapela rozhodla dál nepokračovat s Ozzym Osbournem a ten za sebou ve vzteku třískl dveřmi, vznikly dva paralelní příběhy, na kterých ale fanoušek vydělal. Black Sabbath pokračovali s Ronniem Jamesem Diem a Ozzy, poté, co pořádně zapil žal, což přetavil do skladby „Goodbye To Romance“, si postavil svou kapelu a za pomoci manažerky a budoucí manželky Sharon Arden ze země vydupal nový repertoár, který toho překvapivě s Black Sabbath..více

[recenze]

[27.07.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ISSA - Another World

V případě švédské zpěvačky Issy Oversveen Frontiers zjevně nic neponechávají náhodě. U jejího nového alba se vedle osvědčeného šéfa Serafina Peruginiho v roli producenta vydatně skloňují jména Jamese (rodinná pouta se nezapřou) a Toma Martinových, bývalých členů kapely Vega, kteří pro Issu napsali a nahráli kompletní materiál, jako jednoho z hostů (zřejmě) přitáhli do party i bývalého kolegu z Vegy, bicmena Petea Newdecka, a label už zase v souvislosti s pohlednou zpěvačkou a jejím osmým zápisem ..více

[recenze]

[26.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BARQUE OF DANTE - Columbus

Těleso Barque of Dante je nejznámější power metalovou kapelou z Číny. Její dosavadní studiovky ale světem výrazně nepohnuly, přestože kmenový muzikant Xie Zhiheng k sobě tu a tam angažuje nějakého známějšího spoluhráče. K výraznému posunu došlo až s aktuálním zápisem "Columbus". Většinu jeho obsahu sice tvoří staré skladby, těm ale mezinárodní kvintet dokázal nasadit nový a velmi slušivý kabátek, který z formace Barque of Dante stvořil těleso připravené na boj s celosvětovou konkurencí. ..více

[recenze]

[26.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

GALNERYUS - Advance to the Fall

Japonští Galneryus vtrhli na hudební scénu s velkou vervou. Počínaje druhým albem „Advance to the Fall“ vypouštěli každoročně jednu studiovku, což prokládali řadou singlů, ípíček, živáků a kompilací. Tato jízda se na chvíli přerušila po šesté studiovce "Reincarnation", a poté u dvanáctého zápisu „Under the Force of Courare", po němž se mezi řadovky vklínil o něco klidnější dvouletý interval. Pravdou je, že se tato kadence mírně podepisovala na úrovni desek, které byly inspirující spíše částečně, v rámci jednotlivých písní. ..více

[recenze]

[25.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FIREHOUSE - Hold Your Fire

O ničivé síle grungeové exploze byly popsány stohy papíru, přesto je nutné ji zmínit snad v historii každé glam metalové kapely, proto ani Firehouse nebudou výjimkou, ač se díky kapelám ze Seattlu, které s gustem trhaly glam metalovou a heavy metalovou scénu na kusy, stali fenoménem a nepotřebovali k tomu ani měnit styl jako řada jiných kolegů. Kapela se díky debutovému albu stala miláčkem médií a nahrávací společnost nemohla přejít fakt, že debutu se jen v Americe prodaly dva miliony kusů.Velmi úspěšné bylo turné po Americe a Asii i přesto..více

[recenze]

[25.07.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

KRYPTOS - Decimator

Kdyby tihle kluci vytáhli německé nebo britské pasy a v nich jako datum narození měli uveden letopočet, se kterým by stihli na plné pecky prožít vzestup heavy metalu v osmdesátých letech, asi by se nikdo ničemu nedivil. Jenže čtveřice Kryptos u sebe nosí dokumenty aktuálně nejlidnatější země světa a jen nejstarší z téhle party (a také jediný, který osobně prožil začátky kapely) se stihl narodit o chlup dřív, než v kalendáři naběhla osmdesátá léta. Řešit indickou metalovou scénu může být pro našince trochu oříšek, ..více

[recenze]

[24.07.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

WRAITH - Fueled by Fear

Nahrávky americké party Wraith jsou jistotou na poli kvalitního blackened thrashe. Platilo to doposud, a stav se nemění ani po vydání novinky "Fueled by Fear", kterou firma Prosthetic Records vyexpedovala na konci června. Není třeba chodit kolem horké metalové kaše, americká čtveřice také nevymýšlí žádné speciality a hned od první skladby míří přímo na žánrový solar. A nutno zmínit, že tentokrát trefuje černý cíl nejlépe ve své dosavadní historii...více

[recenze]

[24.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

PALACE - Reckless Heart

Je všeobecně známo, že holky dost bere, když chlap umí hrát na kytaru. V tom případě musí švédský hudebník Michael Palace dostávat dámskou společnost do mdlob, jelikož zvládá nejenom hru na šestistrunku, ale zároveň zastane kompletní nástrojové obsazení běžné rockové kapely, včetně zpěvu. A protože tak činí s nemalým talentem, je jeho tvorba atraktivní nejen pro heterosexuální ženy, ale i pro muže a pohlavní entity všeho druhu...více

[recenze]

[23.07.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MASTERS OF ROCK 2024 - Vizovice, sobota (13.7.2024) a neděle (14.7.2024)

Sobotní program nabídl na Ronnie James Dio stage méně zvučná jména než v ostatních dnech. To ovšem neplatilo o vedlejší stagi (pojmenované jednoduše „2. stage“), kde se v sobotu představila za mě velmi přitažlivá soupiska představitelů domácí scény. Nejočekávanější bylo vstoupení power metalových Rimortis, kteří nedávno radikálně obměnili sestavu. Do kapely se vrátil fanoušky zbožňovaný zpěvák Milan Hloucal. Druhou citelnou změnou byla výměna kláves za kytaru. Nová (a staronová) krev kapelu neskutečně nakopla. ..více

[reporty]

[22.07.2024]

[Moloch]

[1 komentář]

MASTERS OF ROCK 2024 -Vizovice, čtvrtek (11.7.2024) a pátek (12.7.2024)

Již po dvacáté se do areálu vizovické likérky sjely zástupy rockerů a metalistů z Česka i ze zahraničí, aby oslavili čtyřdenní svátek rockové hudby. U příležitosti jubilejního dvacátého ročníku Masters of Rock pořadatelé představili nejnadupanější program ve své dosavadní historii, opírající se rovnou o tři velké headlinery. Navzdory avizovaným hvězdným účinkujícím se nepodařilo areál Jelínkovi likérky vyprodat (jak bývalo tradicí v předcovidových letech), což ve finále vůbec nevadilo, protože příznivců tvrdé rockové hudby dorazilo pořád dost na to,..více

[reporty]

[22.07.2024]

[Moloch]

[4 komentáře ]

JOURNEY - Escape

Kritika se na začátku osmdesátých let k Journey vůbec nestavěla smířlivě, a to ani publicisté, kteří kapelu po příchodu Stevea Perryho a vydání přelomové desky „Infinity“ vynášeli do nebes. Jenže uběhlo několik let, desky Journey nabraly klesající tendenci a nic nedokázal zachránit ani jazzrockový soundtrack ke zmatenému filmu „Dream, After Dream“ který fanoušky znejistil ještě více, protože podobně složitý a zcela nekomerční materiál od kapely neočekávali. Vážně hrozilo, že Journey začnou ztrácet svou půdu pod nohama jako se to dělo Kiss ..více

[recenze]

[22.07.2024]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

JUDAS PRIEST - Unleashed In The East

Když se bavíme o Judas Priest sedmdesátých let, musíme dodat, že řeč není o té samé kapele jako nyní. Tehdy žádná heavymetalová scéna neexistovala, ač to v podhoubí vřelo, a Judas Priest byli jednou kapelou z mnoha, která nebyla považována za lídra hard rockové scény. Fanoušci si sice už všímali jejich potenciálu, který spočíval ve frenetickém, ječivém vokálu Roba Halforda, jenž nemohl zapřít nezaměnitelnou barvu, a také v kytarové symbióze K.K. Downinga a Glenna Tiptona, kteří jako kdyby se celou druhou polovinu sedmdesátých let ..více

[recenze]

[21.07.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

AC/DC - If You Want Blood You`ve Got It

V roce 1978 byla celosvětová sláva AC/DC spíše tušená, než aby k ní vedly přímé indicie a nenadálá popularita Australanů byla vysvětlována tím, že britští novináři kapelu zaškatulkovali k punkové vlně, což jinak klidného Malcolma Younga popudilo stejně, jako když ti samí pisálci o AC/DC za pár let psali jako o heavymetalové kapele. Jenže punk se ukázal být jako sezónní záležitost a i po jeho tvrdém nárazu do zdi popularita Australanů vykazovala vzestupnou tendenci. Divoká alba „Let There Be Rock“ a „Powerage“ ukázala jejich sílu ..více

[recenze]

[20.07.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

INNER AXIS - Midnight Forces

V době, kdy se z každého rohu každý týden valí obrovské množství nové muziky, je pro kapely jako Inner Axis šance na to, že se někdy dostanou do povědomí širšího okruhu posluchačů, v podstatě mizivá. Málo platné budou kapele sehranost a zkušenosti, které bod vlajkou Inner Axis sbírá už šestnáct let, a ještě před tím se polovina kapely (a v počátcích Inner Axis dokonce tři pětiny) realizovala celou dekádu pod hlavičkou Midgard. Důvod je prostý – Inner Axis hrají melodický metal jako podle učebnice,..více

[recenze]

[20.07.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

AXXIS - Coming Home

Na přelomu minulé a této dekády si němečtí Axxis zahráli na babu Vangu a jen měsíc poté, co mocní rozhodli o tom, že uzavřou na našem území školy z důvodu corona-pseudopandemie, vydali kraťas s výmluvným názvem „Virus Of A Modern Time“. Po poměrně hektickém období, v němž vydali dvě řadovky a zavzpomínali na raná léta u firmy EMI se po nich s varovným EP v podstatě zavřela voda a dlouho o nich nebylo slyšet. Ale mrknete-li na diskografii Axxis, která aktuálně čítá už šestnáct řadových kousků, možná dojdete k tomu, ..více

[recenze]

[19.07.2024]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KISSIN` DYNAMITE - Back With A Bang

Na Kissin` Dynamite se dá nahlížet z různých úhlů. Pro člověka, který nezná žánrovou historii glam metalu, bude jednoduché mít jejich hudbu v oblibě, ač píší snad nejklišovitější věci v celém ranku, nedá se jim upřít chytlavost, zpěvnost a aranžérská vtipnost. Pro někoho, kdo aktivně sledoval americkou scénu osmdesátých let, může tahle kapela být neotravnější produktem (navíc z Německa…), který nemůže Bon Jovi, Def Leppard nebo Poison konkurovat, ani kdyby se na hlavu stavěl. Pak je tu hledisko třetí, vcelku neutrální, ..více

[recenze]

[19.07.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

FIREHOUSE - Firehouse

Jednu dobu se zdálo, že se Firehouse stanou zachránci glam metalového žánru, jenž se na konci osmdesátých let vyčerpal a v nekonečné honbě za záplavou peněz, kterou slibovala rotace pořádně vlasatých klipů na MTV, pozbýval svou identitu. Bylo tu dvacet kopií Mötley Crüe, desatero Poison a patero Ratt, a úroveň šla všeobecně dolů. Pak se objevili Firehouse z Richmondu ve Virginii a podařilo se jim z pomalu odumírajícího žánru vykřesat poslední jiskřičky úspěchu. Bylo vidět, že není potřeba vymetat večírky..více

[recenze]

[18.07.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]