Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Po hodně velikém zdržení, způsobeném vším možným i nemožným, je konečně i na Metalforever recenze na tuto zajímavou blackmetalovou roubanici. Zajímavá je pro mě nejvíce asi proto, že ačkoliv je Celebratum norská sestava, tohle CD vydává slovenské vydavatelství MetalAge.
Hnusné intro (nemyšleno pejorativně), asi otočená amplituda hlasu, do toho nepříjemně znějící, zneklidňující zvuky. Následuje našlapaný a vcelku chytlavý materiál mezi thrash/death metalem a hard corem. Pěkně použitá kombinace dvou řevů, a to zpěváka a baskytaristy; dobře se k sobě hodí, vynikající frázování. Založeno víceméně na kytaře rytmické - dobré beglajty. ..
„To ale musí být obrovská skříň“, pomyslela si… A pak uviděla světlo. Ne pár centimetrů před sebou, tam, kde měla být zadní stěna skříně, ale pořádný kus vepředu… Zjistila, že stojí uprostřed lesa, je tma, pod nohama má sníh a vzduchem poletují vločky.. (C.S.L.)
Asi žádná kapela v poslední době nerozvířila, možná až příliš poklidné, heavy metalové vody, jako švédská úderka SABATON, která vlila tomuto žánru novou dávku čerstvé krve. Ještě nedávno o téhle kapele u nás vědělo jen pár vyvolených, ale pak stačilo jediné povedené živé vystoupení a dnes už se její jméno skloňuje v superlativech na stránkách snad všech časopisů zabývajících se tvrdší hudbou. Avšak cesta k tomuto úspěchu byla pro SABATON dost dlouhá a neobešla by se bez spousty tvrdé práce a odříkání. Nebude tedy ..
Němečtí IMMORTAL RITES (neplést se stejnojmenným projektem z Indonésie) hrají melodický death. Kapela se pravděpodobně pokouší navázat na formace typu SENTENCED, a to především na nadčasovou a geniální desku "Amok".
X CORE to dokázali! Našli recept na to, jak natočit v zatuchlých tuzemských HC vodách desku, ze které se nejeden maník zesere i v zahraničí. A recept je nečekaný, jenže riskovat se občas vyplatí. Ano, Roland Grapow byl geniální volba. Pokud se najde někdo, kdo neví, kdo to ten Němec Roland je, tak se jedná o kytaristu HELLOWEEN a MASTERPLAN. Už chápete proč recept nečekaný? Nevím, kolik toho ve finále pan Grapow udělal, ale X CORE jsou jak polití živou vodou, utržení ze řetězu, nadržení po úspěchu. Jestliže to ..
Svět se zbláznil? No jistě, to už tady bylo…, ale Stormwitch svým albem „Tales Of Terror“ upředli další nit lehce poblázněného světa. Krásně poblázněného světa. Jde vám snad dohromady spojení „mistři černé romantiky“ a název alba „Tales Of Terror? Dokážete pochopit, že od vydání prvního alba (tedy za dobu jednoho roku) se totálně vyměnila kompletní sestava kapely? A jde vám na rozum fakt, že ještě donedávna (tuším do loňského roku) se nenašel nikdo, kdo by jednu z nejdůležitějších desek Stormwitch ..
Po pětiletém čekání přivedla kultovní Metallica na svět nový zásek, který by měl navázat na jejich starší tvorbu a nepokračovat směrem, který nastolili svým přechozím počinem "St. Anger", jež bylo velmi rozporuplně přijato. Musím přiznat, že "St. Anger" je moje velmi oblíbené album, garážový neučesaný styl mi vůbec nevadil, ba naopak to bylo zajímavé zpestření v jejich diskgrafii. Mnohým se však nelíbilo, tudíž věřím, že tentokráte již nic namítat nebudou...
Po dvouměsíčním koncertním hladovění (i když, pravda, zaviněném jinými okolnostmi než nedostatkem příležitostí) jsem vyrazil do pražského Rock Café. Důvod? Hned trojnásobná zvědavost.. První – německá Xandria se chystá představit svojí novou zpěvačku. Druhá – Innocens křtí svoje nové cédečko „Free /us/. Zvědavost velká především proto, že se studiovým počinem Innocens se stále nemůžu úplně srovnat. A do třetice Calathea. Kapela, o kterou jsem kdysi zavadil v souvislosti s jejich společnými akcemi s nezanedbatelnými ..
Když jsem před dvěma lety vyrazil do Tater, fascinovalo mě, jak systematicky se místní specialisté vyrovnávali s následky vichřice a následného požáru. Ač postižená plocha lesa byla obrovská, za celou dobu jsem zahlédl jen čtyři maníky, kterak pilkou a sekerkou sem tam podráždili popadané a očouzené stromy. Milý vrchní slovenský lesní mužíku, hledáš-li inspiraci na mimořádně intenzivní výkony, mrkni přes několikeré hranice do nedalekého Finska, kde tamní lesané Korpiklaani plní plány snad na stodvacet procent. ..
Dobrý vstup do tuzemského hard rocku předvedla brněnská parta slyšící na jméno YNNITY. „Quite Quiet Melody“ je sice debut vydaný vlastním nákladem, ale kapela složená z muzikantů z ROOT nebo CALES jasně ví, jakým směrem se chce ubírat. Zkušení muzikanti a vynikající Zdeňka Kotačková, která svůj hlas brousila v nadějných S.R.O., kombinace přímo báječná.
Možná si pomyslíte, že se svět zbláznil. Začnu-li povídání o Stormwitch vzpomínkou na původní název téhle jihoněmecké kapely, kdy si kluci říkali Lemon Sylvan (cosi jako citronový háj…), či připomenutím odvahy (nebo bezradnosti?) původního labelu Gama, který první album „Walpurgis Night“ opatřil black-metalovou visačkou, možná ani nebudete daleko od pravdy. Stejně tak se asi najdou tací, kteří zařazení Stormwitch mezi největší metalové spolky budou zpochybňovat. A i tady připouštím, že celkem právem. Záleží však..
Možná, že když mu řekneme, co se stalo, řekne to svým dětem. Bude je varovat. Milé děti, tyhle hračky znamenají smrt – jsou z nich spáleniny a radiace a černá, rdousivá nemoc. Tyhle hračky jsou nebezpečné; když je vyráběli, vedl ruku, stvořenou Bohem, ďábel, usídlený v lidské mysli. Nehrajte si s těmito hračkami, děti, prosím, NIKDY si s nimi nehrajte. Už nikdy. Prosím…, poučte se z té lekce. Ať je tento prázdný svět vaší výstrahou…..
„Sal Lunae“ mohla být zajímavá deska. Bohužel se tak nestalo. RETURN TO INNOCENCE na svém třetím studiovém počinu opět kombinují s takovou vervou, že zapomínají na to hlavní – zábavnost. Ano, člověk má sice chvílemi chuť žasnout nad určitými netradičními postupy, ale muzika kapely je tak šroubovaná, že po pár skladbách přichází nuda a to je vždycky velká prohra. Nevím, co dělají chlapi špatně, ale stejný problém jsem měl i s předešlou fošnou „...In The Deep“, přičemž živé koncerty ale kapele jdou...
Pěkně v tichosti a bez zbytečného humbuku. Tak by se dalo okomentovat vydání nové desky tuzemské stálice heavy metalu KRLEŠ. „Perunovo requiem“ je v několika ohledech přelomová nahrávka. Jednak se na ní premiérově v nových věcech prezentuje zpěvandule Lucie Roubíčková a poprvé kapela vlezla do studia bez výrazného kytaristy Jiřího Karpjuka, kterého nahradil šestistrunník Sali. Jak se se svým postem obě persóny popraly? Celkem v pohodě...
Formace Ytivarg je projektem kytaristy F.C. z českobudějovických Isacaarum. Původní název Gravity se změnil na současné Ytivarg. Kapela působí od roku 1995, jedná se spíše o studiový projekt, neboť nemá žádné koncerty, jejich produkce je víceméně „nárazová“. To je asi vše k stručnému představení, ale teď rychle k muzice.
Ne, ne a ne. Lord Morbivod je muzikant, jehož bohatou produkci rád pozoruji. Poslední zářez TROLLECH (split s HEIDEN) byl výborný, stejně tak poslední řadovka STÍNŮ PLAMENŮ a velice povedené byly i „Kovy odjinud“, které vydal podle hlavičkou WAR FOR WAR. Jenže nyní se sekl. „Páně & Uhelná pánev“ je hodně velká slabota a tento můj názor mi nikdo nevymluví.....|
Dnes je 29.10.2025, svátek má Silvie
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Soutěž o jednu ze zásadních desek tuzemského porevolučního hard rocku má vítěze.
Na otázku Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel
a kdo kapelu posílil? většina odpověděla, že sestavu opustili kytaristé Tony Vodička a Slávek Karásek
a na jejich místo přišel Miroslav Horňák, který natočil následující desku „Lovci žen“.
Z odpovědí jsme vylosovali tři výherce: Jiří Bauer (Karlovy Vary), Antonín Raulím (Lučany nad Nisou)
a Lukáš Hlaváček (Opava), kteří dostanou CD „…od narození“, jež věnovala společnost Supraphon. Gratulujeme!
|
|
[12.10.2008] [hodnocení: 6/10] |
|
[11.10.2008] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[10.10.2008] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[09.10.2008] |
IMMORTAL RITES - For Tyrant’s Sake
|
[08.10.2008] [hodnocení: 3,5/10] |
|
[07.10.2008] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[06.10.2008] [hodnocení: 9/10] |
|
[04.10.2008] [hodnocení: 9/10] |
INNOCENS, CALATHEA - 1.10.2008, Praha, Rock Café
|
[03.10.2008] |
|
[02.10.2008] [hodnocení: 8/10] |
|
[30.09.2008] [hodnocení: 8/10] |
|
[29.09.2008] [hodnocení: 7/10] |
JON OLIVA´S PAIN - Global Warning
|
[27.09.2008] [hodnocení: 8,5/10] |
RETURN TO INNOCENCE – Sal Lunae
|
[26.09.2008] [hodnocení: 5/10] |
|
[25.09.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[24.09.2008] [hodnocení: 5/10] |
|
[23.09.2008] [hodnocení: 2,5/10] |