Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá… A co že se ozve, budete-li halekat do hor? Jsou dvě možnosti. Buď vyrazíte do kopců a vyzkoušíte si to sami a nebo zastrčíte do přehrávače loňské album frýdlantské Silesie „Ozvěny hor“. A protože horská echa Silesie u mě nedopadla zrovna jednoznačně a já nevěděl, z které strany se do hodnocení pustit, rozhodl jsem se vzít to tentokrát nikoliv od lesa, ale úplně od konce...
Od dema mě neznámé kapely Strange Feelings jsem čekal takovou tu klasickou plus mínus průměrnost nějaké lokální kutálky, čemuž napovídala i chudost balení promo materiálu. Teď se ale stydím za to, že jsem tak soudil, navíc částečně na základě obalu. Hluboce se kapele omlouvám.
Kolikrát jste už v životě zakopli o frázi, že třetí album je pro život kapely rozhodující? A kolikrát vás už napadlo, že se jedná o naprostý nesmysl? Hm, myslím, že u jednociferného čísla se málokdo z nás zastaví. Dost by mne zajímalo, co vlastně chtěl autor tímto rčením vyjádřit. Jestli to, že když první dvě alba zmatláte a třetí se podaří, je vyhráno. Nebo to, že když stvoříte dvě geniální alba a na třetím zakolísáte, jde celá kariéra do háje. Nevím. Pokud byste však hledali typického představitele výše uvedeného výroku,..
AMOK mě celkem překvapil. Věděl jsem, že pánové doma něco kuchtí, ale čekal jsem spíš zvukově slabší demíčko (na domácí nahrávání mám stále poměrně vyhraněný názor). Místo toho AMOK do světa vypustil právoplatný debut „Negative World“. Bál jsem se zvuku, ale ten je ve finále velice slušný. Určitě pomohlo, že se bicí natočily v Hellsoundu.
AMOK drhnou klasický old school death metal. Tím by mohla recenze vlastně skončit...
Na Benátskou noc jsem se letos vypravil zcela poprvé. Mohlo za to jedno jméno na soupisce – THE GATHERING. Kapela, která je u mě na tom pomyslném vrcholovém žebříčku. Fakt, že se mělo jednat o předposlední koncert se zpěvačkou Anneke, naprosto rozhodl... Bohužel mě ale ostatní povinnosti odvolali hned v sobotu na druhý konec republiky. Docela mě mrzí, že jsem neviděl Suzi Quatro, ale nedá se nic dělat...
Předsudky jsou vážně svinstvo. A tak jsem, věrný tradičnímu pohledu na svět, obracel nové album elektroniků Galactric Industry „Remake“ v rukou s nepříliš velkým nadšením. S Galactic Industry jsem dosud neměl nic do činění a tak už samotná image kapely ve mně vyvolala lehké svědění. Již na první pohled lze předpokládat (a nákuk na webové stránky kapely tenhle dojem jen potvrdil), že Galactic Industry budou mít zálibu v neosobních elektronických mašinkách a tohle menu si zrovna s velkou chutí ..
Východočeská formace Elysium mi není nějakou neznámou entitou. Měla jsem již tu čest zhlédnout jejich koncertní vystoupení i zrecenzovat třípísňové promo, tudíž jsem věděla, co mne čeká:-)
Ono to pochopitelně není náhodou, že se přivonění k pochromované růži ocitlo v retro recenzích hned v závěsu za nebeskou bránou. On totiž osud těchto kapel není zas tak nepodobný. Nástup v době „helloweenovského temna“, zaměření na čistokrevný speed, ohromně silný debut, další nadupané album a pak v tom lepším případě (Heavens Gate) odklon od rychlosti k originalitě, v tom horším případě, tedy u růžičků, postupný pád na ústa. Snad jen, pokud si nebesáři vysloužili podtrženou jedničku za ..
Netradiční výjevy výstředního samorosta
Já to říkám pořád. Neberte na lehkou váhu pohádková varování ve stylu „nelez do černýho lesa, protože tam na tebe čeká úchylnej čaroděj, co by ti mohl ukousnout klidně i levý zápěstí…“ Hm, po poslechu mini desky „aLeLuJa aGRoCoRe“ od berounských Black Hill rozšiřuji zapovězená území i o černé hory, kopce, kopečky i vršky. Ne snad, že bych byl taková vyplašenka z možné ztráty některého ze svých četných údů, ale času stráveného v přítomnosti téhle kapely bylo dost a následky na mých vnitřních orgánech ..
Docela jsem se bál, co mohu od Petrovo sólové desky vlastně čekat. Strach narostl ještě po zjištění, že se jedná o čistě instrumentální album, kterým zrovna příliš neholduji.
Ale vždyť je to přece v přírodě úplně normální. Květina vykvete a pak, dříve či později, zcela nevyhnutelně uvadne. Růžičce z německého Sendenu v tomhle procesu nepomohlo ani to, že byla důkladně pochromovaná. Původně snad měla být tahle rostlinka celá z chromu (Chromium Rose), v době, kdy se zaskvěla v celé své kráse, už stačilo jen pochromování (Chroming Rose). A jak postupně docházel kapele dech, v místních podmínkách si ji bývalí oddaní fans překřtili na Zchromling Rose. Ale na vytahování ..
N.C.C. jsou mrtvi, ať žijí EARDELETE! Jak krásně to zní... Nevím, co se v kapele stalo, že došlo k takovéto změně. Hudebně se mnoho nového neudálo. Oproti poslední desce „Sick Atoms“ se jen mírně šláplo na plyn. Pojem doom metal se klukům v recenzích asi příliš nelíbil (smích).
„Ty nad vším moc dumáš, Štěpánku“, vyhodnotila Borůvka myšlenkové pochody nejpopulárnější českého básníka konce dvacátého století. V konečném důsledku bych se podobných slov při hodnocení nejnovějšího počinu páně Turilliho mohl dočkat i já. A ono by přitom stačilo jen poslouchat a jeden by si mohl dosyta užít melodického vodopádu, linoucího se z alba “Lost Horizons“. Ale to ne, to radši zase přijde ta neodbytná myšlenka. Proč? Co vedlo Lucu Turilliho k založení projektu..
Přiznám se, že na HAMMERFALL jsem byl docela zvědavý. Ač v naší republice hráli už poněkolikáté, tak letos to byla pro mě premiéra. Studiové desky příliš nemusím, nikdy jsem je příliš nezkoumal, přesto na mě nejlépe působí čtyřka „Crimson Thunder“. Vždycky mi vadil zpěv Joacima Canse, ačkoliv nedokážu vysvětlit proč. Ze sólové tvorby ale vím, že zazpívat umí, tak těžko říci, kde je háček. Co mi na kapele ale nejvíc vadí, jsou kecy o tom, jak zachránili metalovou hudbu. Věřím, že na tom HAMMERFALL ..
Jak už se pomalu stává tradicí, Pragokoncert vždycky pozve na největší tuzemský rockový festival Masters Of Rock i nějakou tu rockovou legendu, která mladším posluchačům zademonstruje, že staré kosti neznamenají, že by se již neumělo hrát. Minulý rok tak Vizovice naprosto rozsekal David Coverdale se svojí družinou WHITESNAKE. Pro mě osobně dokonalý zážitek, na který s chutí vzpomínám ještě dnes a s hrdostí prohlašuji, že to byl jeden z nejlepších koncertů, který jsem kdy viděl. Tento rok ..
Jiří Lhota jednoduše umí. Při pohledu na obal alba „Non Furtum Facies“ se musí každý pousmát, a přitom na tom nic k smíchu není. Kombajn rozsekávající důchodce je ale prostě k nakousnutí a já si v první řadě myslel, že držím v ruce novou placku FLESHLESS. Jenomže na to je hudba STIGMY moc jednoduchá...
|
Dnes je 3.12.2025, svátek má Svatoslav
|
| Úvodník: |
|
Bílý had se svlékl z kůže a Coverdale si přiťukl na rozloučenou |
|
[13.08.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[11.08.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[10.08.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[09.08.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
BENÁTSKÁ NOC - Malá Skála - 27.7. - 29.7. 2007
|
[08.08.2007] |
|
[05.08.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[04.08.2007] [hodnocení: 8/10] |
CHROMING ROSE - Garden Of Eden
|
[02.08.2007] [hodnocení: 9/10] |
MARILYN MANSON - Eat Me, Drink Me
|
[31.07.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[30.07.2007] [hodnocení: 2/10] |
PETR HENYCH – Na vlastních rukou
|
[26.07.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[25.07.2007] [hodnocení: 10/10] |
|
[24.07.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
LUCA TURILLI´S DREAMQUEST– Lost Horizons
|
[24.07.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
HAMMERFALL – Masters Of Rock 07. – 15.7.2007
|
[23.07.2007] |
URIAH HEEP – Masters Of Rock 2007 – Vizovice (13.7.2007)
|
[22.07.2007] |
|
[21.07.2007] [hodnocení: 6,5/10] |