TRAUTENBERK - Vzpoura kanců
Vím, že tady ta deska zas dostane na p...l, ale...

DEFENDERS OF THE FAITH - Odes For The Gods
Tradiční osmdesátkový metal teď zažívá zvýšený...

BATTLE BEAST - Steelbound
Finskou power metalovou (nebo spíše disco...

TIAMAT - Skeleton Skeletron
Mírně rozporuplná. ale za mě skvělá deska. A taky...

ALKEHOL - Připíjim
Píseň Připíjim je klasický melodický rock,který...

ALKEHOL - Připíjim
Srajda jako vždycky. Nechápu kdo to může...

AMORPHIS - Borderlands
Vynijajicí deska Amorphis / Coroner / Deftones...

EDGUY - Kingdom Of Madness
druhdy často jel, stejně jako první dvě...

SOULFLY - Chama
Jakákoliv nová muzika Maxe Cavalery je pro mě...

Tommy BOLIN - Private Eyes
Jo. Tommy byl borec. Nesmírná škoda. Hodně jsem v...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Bílý had se svlékl z kůže a Coverdale si přiťukl na rozloučenou

Věnovat se padesát roků jedné činnosti je na jednoho člověka až až. Navíc, kdy během těch padesáti let je členem dvou kapel, které patří mezi absolutní špičku ve světě rockové hudby. Vyčítat Davidu Coverdaleovi, že ve čtyřiasedmdesáti letech chce mít od všeho pokoj a jít do zaslouženého důchodu, nelze ani v nejmenším. Dokázal toho tolik, na co by jiný potřeboval aspoň dva životy a jeho jméno bude navždy spojované s prototypem rockového frontmana, jakkoliv mohl na někoho působit jako pohlavní loudil, ale to k věci neodmyslitelně patří. Ostatně hádejte, podle čeho vybíral název pro svou nejslavnější kapelu…

Coverdale měl božský hlas. Jeho sytá barva dala kdysi Deep Purple bluesovější zabarvení a všechna tři alba, která s kapelou natočil, patří do ranku největších klasik, a je jedno, že dvě z nich fanoušci ve své době nepřijali. Svým hlasem také táhl kupředu Whitesnake, ať šlo o bluesrockovou éru, jejíž krásu je třeba stále doceňovat, nebo o americké pop metalové období, kdy se změnil v sexyidola, ačkoliv mu táhlo na čtyřicet. O hlas sice dávno přišel a jak ukázaly koncerty i alba z nového milénia, zmizela s ním i jeho síla, ale přesto aura, která kolem něho je dodnes, je nesmrtelná. Tak tedy… Long Live Mr. Coverdale, ač už jen u Lake Tahoe.

Jan Skala, 17. 11. 2025

MYRKUR - Spine


Asi nikdo nepochyboval po o tom, že se Amalie Bruun po éterické a folkem skrz na skrz prosáklém albu „Folkesange“ nevrátí k původnímu atmosférickému black metalu, jaký prezentovala na prvních dvou deskách. Jimi si esoterická kráska získala pozornost metalové komunity a jistý obdiv, neboť se pustila do temné a zlé hudby, ovšem až s „Folkesange“ předvedla, kde leží její skutečné kořeny. Že za to slízla pár nenávistných komentářů, které mluvily o zradě metalu (skutečně ještě v dnešní době…?) vůbec nevadilo, ..více

[recenze]

[13.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


IN VICTORY - Ignited


Přestože kapela In Victory ještě nevydala plnohodnotný nosič, celkem často své fanoušky obdaří nějakým singlem nebo ípíčkem. Stalo se tak i na začátku letošního roku, kdy vyšlo EP s názvem "Ignited", jehož obsah pokračuje v produkci oslavného a v každém momentu pozitivního power metalu, se kterým nešlápne vedle žádný příznivce inkriminovaného žánru. A jelikož zároveň došlo k produkčnímu posunu, můžeme rovnou mluvit o nejlepším příspěvku kapely...více

[recenze]

[13.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SECRET RULE - UNInVERSE


Když v době covidové patálie italští Secret Rule vydali desku „Quarantine: The Other Side of Us“, na které se pustili do předělávek mj. Eminema, Amy Winehouse, či Tears For Fears, jako by překročili bludný kořen a docela intenzivně šlápli na krk tvrzení, že začínají chytat hodně zajímavou formu. I když od té doby vydali další dvě alba, předcovidový zápis „Against“ zůstal nejpovedenější (a zdánlivě nedosažitelnou) položkou v diskografii kapely. Proto nepřekvapí, že sestava kapely se od té doby proměnila a zakladatelé (zpěvačka Angela Di Vincenzo a kytarista Andy Menario)..více

[recenze]

[12.01.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


ŠKWOR - Sobě věrnej


Nelze přehlédnout, že se pražská parta Škwor vypracovala mezi nejúspěšnější české kapely a nepotřebovala k tomu tupé soutěže typu Slavíka ani estrádní televizní show na Nově. Za Škworem stojí poctivá práce, která sice během let přinesla řadu kompromisů, ale je jen málo těch, kteří by dnes partu Petra Hrdličky chtěli slyšet jako bandu sprosťáků z doby, kdy pod názvem Skwar vydali trochu úsměvný debut "May Day". Když porovnáme debutovou desku a alba z posledních let, je možné mluvit o zradě původních ideálů nebo o komerční přizpůsobivosti,..více

[recenze]

[12.01.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MOTÖRHEAD - Overkill


Start Motörhead byl pozvolný a dlouhou dobu to vypadalo, že Lemmy po konci u Hawkwind vsadil na špatného koně. Album „On Parole“ leželo v šuplíku, když jej firma odmítla, takže ho kapela z větší části přehrála na plnohodnotný debut „Motörhead“, který vyšel v roce 1977 přímo do víru punkové horečky. To nebyla pro Lemmyho a jeho obnovenou partu, v níž se etabloval jak kytarista Eddie Clarke, tak bubeník Phil Taylor úplně nejlepší doba, ale nakonec byli vzati na milost jak maličkou vydavatelskou firmou Chiswick, jež si však od první desky slibovala více,..více

[recenze]

[11.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


CRADLE OF FILTH - V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein


Stejně jako je temná podstata kapely, byly často temné okolnosti, které provázely její vývoj. Někdy v půli devadesátých let se zkomplikovaly vztahy s vydávající firmou Cacophonous Records, která podle Daniho Filtha neplnila své finanční závazky. Konflikt se dostal až před soud, jenž nařídil Krejdlům nahrát ještě jednu nahrávku pro příslušný label. Vzniklo tak EP "V Empire, or Dark Faerytales in Phallustein" (fanoušky překřtěné na stručné "Vempire"), které postupem času nabylo natolik kultovních rozměrů, že si plně zaslouží svoji vlastní recenzi...více

[recenze]

[11.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


STARCHILD - Magic Well


Byly časy, kdy v německé power metalové partě Starchild jistili frontmanovi Sandro Giampietrovi záda bubeník Michael Ehré (Primal Fear, Gamma Ray, The Unity) a basista Jens Becker (Grave Digger, ex-Running Wild). Jenže to už je deset let, Jens Becker je dávno pryč a Michael Ehré se sice měl podílet na aktuálním albu „Magic Well“, ale stálým členem kapely není. Ne, že by tyto posty měly něco zásadního ve výrazu Starchild ovlivnit, rytmika slouží hlavně jako jistota, prioritní je frontmanův vokál a melodika v kombinaci ..více

[recenze]

[10.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


DANKO JONES - Electric Sounds


Bylo by snadné říct v případě kanadského tria Danko Jones, že u něj vítězí forma nad obsahem. Přesně víte, jak bude každá nová deska znít od chvíle, kdy ji Kanaďané ohlašují. Pro fanoušky to možná bude výhoda, ale pro ostatní posluchače je rutina už léta ubíjející. Kapela sice své kouzlo má a nelze jí upřít až buldočí drajv, kterým žene kupředu rock n`rollový stroj, ale motivace, pustit si každou novou desku nebo nedejbože celou diskografii je pramalá. Když už se k tomu rozhoupete a přece jen si na novou desku uděláte čas,..více

[recenze]

[10.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DOMINUM - Hey Living People


Hej, živí lidé, zvedněte pěsti do vzduchu, rozsviťte všude majáky, přes dráty, přes zemi křičte, že tohle je konec…

Spíš doufám, že tohle je teprve začátek. Felix Piccu alias Mr. Dead, který má prsty v nahrávkách Feuerschwanz, či Visions Of Atlantis a v hlubší minulosti si brouknul s Freedom Call, v předloňském roce přivedl k životu kapelu Dominum, do níž zlákal basistu Korbiniana Benedicta z Ad Infinitum, kytaristu Jochena Windische z Winterstorm a tlučouna Marcose Feminellu,..více

[recenze]

[09.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


GYPSY PISTOLEROS - Duende A Go Go... Loco!


Britští samorosti Gypsy Pistoleros zažívají velký comeback. Velký na jejich poměry, devadesátá léta jako vyjukaní zajíčci spíše promarnili a další čas prochlastali a profetovali, takže ze slavné hudební kariéry nebylo vůbec nic. To, co Lee Mark Jones a jeho parta zažívají nyní, je (ač je principálovi už šedesát) splnění rock n`rollového snu, který předtím utopili v kokainových vánicích a flaškách whisky. Dnes je to o něčem jiném, věk je hlavně o čísle a jako pojem působí zcela relativně. Lee se nechce pasovat do role nějakého zasloužilce, ..více

[recenze]

[09.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets


„Stalo se to po jednom víkendu, kdy to Syd skutečně přehnal. Jeho mozek prostě řekl dost a od té doby se jeho stav už jen zhoršoval,“ řekl basista Roger Waters k osudovému okamžiku nejen v kariéře Pink Floyd, ale i životě Syda Barretta. „Víkend, kdy to Syd přehnal“, se stal startovním výstřelem k nové epizodě kapely. Je jasné, že kdyby k té politováníhodné události nedošlo a Syd Barrett by alespoň v rámci možností zůstal při smyslech a vydržel v čele kapely, tvorba Pink Floyd by se ubírala jiným směrem. ..více

[recenze]

[08.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


METALITE - Expedition One


Švédská pětice Metalite to na novém albu vzala pořádně zeširoka. Vymyslela futuristický koncept o životě na zemi v roce 2055, jenž narvala do šestnácti skladeb, a to v hrací době přesahující jednu hodinu. To je poměrně děsivá informace, jelikož si lze těžko představit, že se prezentovaný žánr, kterým je moderně melodický metal, dá smysluplně vměstnat do podobně megalomanského objemu. Poslech alba potvrdí, že se žádný zázrak nestal a pesimistické obavy byly zcela oprávněné. ..více

[recenze]

[08.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


FREAKSTORM - Angel In The Dark


David Readman, Dennis Ward, Oliver Hartmann. Víte, co má společná tato trojice? Pokud dumáte, kde se protnula cesta Pink Cream 69 s Avantasií, At Vance, či sólovou dráhou Olivera Hartmanna, možná na nějaké společné pódium narazíte, ale podstatnější spojnicí je zpěvačka Sinah Meier a sdružení Freakstorm, jehož dalším stálým členem je už pouze bubeník Olli Fuchs. Příběh o tom, kterak tributní projekt Freakstorm nahrál cover od Halestorm a snaha předat Lzzy nahrávku osobně vedla k tomu, že Freakstorm začali pracovat ..více

[recenze]

[07.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BLACK REUSS - Arrival


Black Reuss je muzika absolútne melancholického charakteru. Toľko prvý poznatok a druhý asi ten najpodstatnejší je to, že Black Reuss je projekt jedného muža, ktorý naspieval a nahral všetky nástroje sám. Je z Lichtenštajnska a volá sa Maurizio Dottores. Black Reuss je veľmi zaujímavý projekt, ktorý je konceptom. Zahŕňa štyri albumy, prvý „Metamorphosis“ tématizuje premenu, druhý „Journey“ cestu, tretí je "Príchod" a posledný by mala byť smrť – koniec. Toto nevšedné hlboké a zmyselné divadlo mi učarovalo ..více

[recenze]

[07.01.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


KVELERTAK - Endling


Kvelertak je svým způsobem unikát. Která jiná kapela, jež zpívá hrbolatou norštinou, dosáhla takového mezinárodního uznání, že se o nich zmiňují členové Metallicy či Guns N`Roses? Která jiná kapela vyrazila takovým způsobem za hranice své země a hraje uhelně černý black metal? O tento styl se Kvelertak jako praví Norové otřeli zejména v začátcích, dnes v jejich tvorbě hraje hodně podružnou roli. Když ze sestavy před minulým albem „Splid“ vylétl zpěvák Erlend Hjelvik, zavelela sestava společně s novicem Ivarem Nikolaisenem ..více

[recenze]

[06.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE RODS - Rattle the Cage


Letos je tomu čtyřicet pět let, kdy na scénu poprvé vstoupila americká formace The Rods. Dvojice hlavních členů má na krku sedm křížků, věkový průměr ale nedávno snížil nově příchozí basák Freddy Villano, kterému je pouhých padesát čtyři let. Frontman David Feinstein je bratrancem Ronnieho Jamese Dia, což je celkem zajímavá informace, daleko podstatnější je ale skutečnost, že studiová novinka s titulem "Rattle the Cage" obsahuje velmi dobrý materiál, oscilující na pomezí hard rocku a klasického heavy metalu...více

[recenze]

[06.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EVERDAWN - Venera


Kterýsi z hlavounů firmy Frontiers prý měl na adresu kapely Everdawn prohlásit, že se jedná o nejlepší novou symfo-metalovou kapelu ze severní Ameriky. Znáte tyhle řeči zástupců labelů, ale pomineme-li maličkost, že zpěvačka Alina Gavrilenko a klávesák Boris Zaks (oba hrají v Everdawn dost podstatnou roli) mají ruskou národnost, čímž trošku nabourávají severoamerickou příslušnost, nemusela by úvodní hláška být úplně mimo realitu. O tom, že to tomuto uskupení může fungovat, dobře vypovídalo debutové album „Cleopatra“, které zároveň zdůraznilo fakt, ..více

[recenze]

[05.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 70 / 672 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.04248 sekund.