MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
Moc příjemné překvapení. Schenker nemachruje, ale...

UNRULY CHILD - Our Glass House
Samozřejmě osobně jsem ho neznal, ale vždyť víš...

UNRULY CHILD - Our Glass House
Jak lidsky nesouzněl? Tys ho znal osobně?

HUMAN FORTRESS - Stronghold
Úvodní skladba "Stronghold" ještě dělá kapele...

CORONER - Dissonance Theory
Tady není co řešit! Deska roku! 10/10

UNRULY CHILD - Our Glass House
Ač jsem s ním lidsky rozhodně nesouzněl, jako...

DARKYRA - Life Force
dostal ke třetí desce; říká se, že třetí...

UNRULY CHILD - Our Glass House
Mark včera bohužel zemřel. 71 let.

AUTOGRAPH - Beyond
Tady máte se Stevem nové interview na jednom z...

CORONER - Dissonance Theory
Já miluji všechny desky od Coroner a čekání bylo...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku

Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.

Do světa legend vstoupil dávno. Nebyl sice tak komerčně úspěšný jako někteří z těch, kteří se mu léta klaněli, ale o to větší kult (i se svým vesmírným alter egem) představoval. Při vší úctě k poslední sestavě Kiss a Tommymu Thayerovi, který převzal jeho masku i kostým, když se řekne „kytarista Kiss“, vždy vás jako první napadne Ace Frehley. Bude to platit v podstatě navždy. Jeho skon není definitivní koncem. Ve fyzické podobě ano, ovšem jeho duch ožije vždy v každé skladbě, kterou s Kiss nebo sám nahrál. V tom spočívá nesmrtelnost velikánů.

Jan Skala, 17. 10. 2025

Soutěž:

Soutěž o jednu ze zásadních desek tuzemského porevolučního hard rocku má vítěze. Na otázku Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil? většina odpověděla, že sestavu opustili kytaristé Tony Vodička a Slávek Karásek a na jejich místo přišel Miroslav Horňák, který natočil následující desku „Lovci žen“. Z odpovědí jsme vylosovali tři výherce: Jiří Bauer (Karlovy Vary), Antonín Raulím (Lučany nad Nisou) a Lukáš Hlaváček (Opava), kteří dostanou CD „…od narození“, jež věnovala společnost Supraphon. Gratulujeme!

DOMAIN - The Sixth Dimension


Akční tempo, jakým se Domain prezentovali v první fázi svého života, se jim v druhé etapě podařilo ještě překonat. Zatímco v devadesátých letech zabrala tvorba tří alb třicet osm měsíců, v novém tisíciletí na stejnou porci kapela potřebovala o sedm měsíců kratší dobu. A to u toho stihla absolvovat i první personální změnu sestavy „Mark II“ – baskytary se nově ujal Sandro Lo Giudice, za bicí usedl Stefan Köllner. Nelze tvrdit, že by příchod této dvojice mohl mít zásadní vliv na tvorbu Domain ..více

[recenze]

[20.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AXEL RUDI PELL - Risen Symbol


Od poslední Pellovy nahrávky uplynuly dva roky, což letos znamenalo jistotu nového studiového přírůstku. Co se změnilo? Tak např. obal desky a názvy skladeb vypadají jinak. A to je zhruba všechno. Ostatní atributy jsou hluboce zakořeněny ve specifickém Pellově vesmíru, včetně jediné vyloženě pozitivní věci, kterou je zpěv Johnnyho Gioeliho. Ten si zřejmě k Rudimu za léta společné spolupráce vybudoval poctivý Stockholmský syndrom, který mu nedovolí prchnout do nějaké lepší kapely. ..více

[recenze]

[19.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


ANETTE OLZON - Rapture


Anette Olzon asi bude vždy nejznámější pro své působení v symfo-metalových Nightwish. Jistě si už dávno zvykla na to, že nebude vyprodávat velké haly jako se finskými kolegy, ale budou jí muset stačit daleko menší prostory. To však neznamená, že by netočila zajímavé desky. Před deseti lety na „Shine“ kombinovala rock a folk. Krásná, takřka písničkářská deska měla punc jedinečnosti. Později se Anette vrátila k metalu v uskupení The Dark Element. Před třemi lety natočila druhé sólové album „Strong“, které nebylo špatné, ..více

[recenze]

[19.06.2024]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


BALANCE OF POWER - Fresh from the Abyss


Běda mužům, kterým žena vládne? Britští brusiči Balance Of Power pouť hudebním světem sice nikdy oficiálně neukončili, ale jejich poslední studiový zápis nesl až do letošního dubna letopočet 2003. Basista Tony Ritchie (jenž před více než čtvrt stoletím na debutovém albu třímal mikrofon, po jehož vydání se na chvíli stáhl do pozice autora, aby se následně ujal čtyř strun) a bicmen Lionel Hicks, který si jako jediný může do životopisu zapsat, že Balance Of Power ani na moment neopustil, se rozhodli kapelu znovu přivést k aktivnímu životu. ..více

[recenze]

[18.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Lenny KRAVITZ - Blue Electric Light


Dokáže ještě Lenny Kravitz něčím překvapit, tedy kromě toho, že jeho figura popírá jakékoliv přírodní zásady a umělec vypadá spíše na statného třicátníka než na někoho, kdo před pár dny oslavil šedesátku? Znovu má na hlavě dlouhé dredy jako v době, kdy prorazil s trhákem „Are You Gonna Go My Way“ a zcela jistě se dá s klidným svědomím říci, že ani jeho hlas neutrpěl výraznější újmu, která by mohla svědčit o tom, že se píše rok 2024 a ne 1994. Lenny se už umí šetřit a proto desky nechrlí stejnou kadencí jako v devadesátých letech. ..více

[recenze]

[18.06.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


EREGION - Non Omnis Moriar


Až teprve kladné ohlasy některých fanoušků mě přiměly dát opakovanou šanci novince italské power metalové kapely Eregion. Na první poslechy album "Non Omnis Moriar" nijak zvlášť nezaujme, a to i kvůli neprůbojné zvukové produkci. Pokud ale skladbám věnujeme více pozornosti, která je - proč to nepřiznat - z velké části zapřičiněna nedostatkem jiných žánrových novinek, začne se jejich kouzlo pozvolna rozkrývat a důvod (relativní) obliby této desky už nebude tak nepochopitelný. ..více

[recenze]

[17.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


JOURNEY - Look Into The Future


Očekával se úspěch a ten se nedostavil. Bezejmenná debutová deska se dostala pouze na 138. pozici oficiální americké hitparády, což bylo zklamání, protože doba přála hudbě, kterou Journey prezentovali, a s propagací, která spoléhala na hudební minulost členů u Carlose Santany či Franka Zappy, se čekalo mnohem více. Dlužno podotknout, že "Journey" nebyla nejlepším albem, přestože představovala vyspělou kapelu, plnou skvělých muzikantů, kteří nástroje ovládají výtečně. ..více

[recenze]

[17.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777


Skutečnost, že se Miloš Dodo Doležal zabýval v posledních letech spíše Vitacitem nebo Zemětřesením, mohla ukazovat na to, že pomalu rezignuje na vlastní novinkovou tvorbu. Ale nyní zcela potichu, bez jakékoliv propagace či bouřlivých oznámení přišel se sólovkou, která se neopírá o jeho dávné angažmá u Vitacitu, které bylo pro vývoj české rockové a metalové hudby velice důležité a z Doležala udělalo zásadní postavu tohoto procesu. Vracet k Vitacitu je asi zbytečné, kapela sice funguje pod velením basisty Luďka Adámka, ale Dodo už s ní dávno nemá nic společného, ..více

[recenze]

[16.06.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


IRONBOUND - Serpent`s Kiss


Debutové album polských Ironbound vyšlo na jaře roku 2021, jeho následovník spatřil světlo světa s příchodem jara letošního. Ironbound zůstali ve stejné sestavě a o desku se postaral stejný produkční tým. Konstatování, že album „Serpent`s Kiss“ se má k „The Lightbringer“ jako siamské dvojče ke svému sourozenci (snad jen růžová barva na komiksově pojatém obalu desky je ještě o něco jedovatější, než minule červená) je za této konstelace zcela pochopitelné. Pokud vás minule zaujal klasický heavík, vydatně nasávaný z cecíku Iron Maiden,..více

[recenze]

[15.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ROSSOMETILE - Gehenna


Když před pěti lety vzali italští Rossometile do party zpěvuli Ilarii Helu Bernardini, vyhráli jackpot. K velmi barevné hudbě, jejíž základ se odvíjí od symfonického, potažmo gotického metalu, zároveň však hranice žánru překračuje s ohromnou chutí i lehkostí, její šarmantně smyslný, optimistický, zpěvný a emotivní hlas dokonale pasuje, takže kapele snadno uvěříte, ať vsadí na noblesu, dravost, teatrálnost, či hravost. To není zdaleka vše, co sedmé album „Gehenna“ zahrnuje, připočtěte velmi účinně využitou elektroniku, smysl pro dramatičnost,..více

[recenze]

[14.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BON JOVI - Forever


Jen díky tomu, že se z Bon Jovi už před lety stala mezinárodní hudební instituce, přežila kapela poslední roky takřka bez ztráty kytičky. Kapelu s nižším kreditem by stav, v jakém se tahle parta ocitla, dozajista zabil. Jenže dávná síla alb „Slippery When Wet“, „New Jersey“ nebo „Crush“ a nekonečné řady hitů je tak obrovská, že fanoušci Jonovi prominuli i totálně zprasené koncerty, jimiž se principál spíše protrápil, než aby předložil důkaz o tom, proč je jeho kapela velkou stálicí světové hudby. Minulá deska „2020“ byla zdaleka to nejhorší, ..více

[recenze]

[14.06.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


DOMAIN - The Artefact


Asi málokdo po albu „One Million Lightyears from Home“ věřil tomu, že by Domain měli potřebu či chuť vracet se do devadesátých let. Ve stejné sestavě jako na comebackovém albu, s pohledem upřenějším do doby o pár let dříve, než když tvořili alba v devadesátých letech, se zjevnou chutí nerezignovat na melodie, ale přitom znít syrověji, Domain naskočili na tempo z první etapy svojí existence a už o sedmnáct měsíců od návratové desky přišli s pokračováním. Partnerství Axela Ritta a Carstena Schulze na něm dozrálo do v podstatě ideální podoby..více

[recenze]

[13.06.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


VADER - Revelations


Je obdivuhodné, jakou stabilní formu si polská grupa Vader držela v prvních dvanácti letech aktivní studiové existence. V tehdejší metalografii kapely nenajdeme jediné slabé album, a pokud se křivka kvality významněji pohnula, pak směrem k maximálním hodnotám (viz zápisy "De Profundis" a "Litany"). Tato výborná série nemohla trvat do nekonečna (nebo mohla?), při tvorbě pátého alba "Revelations" každopádně k žádným výkyvům nedošlo a dílo z roku 2002 můžeme bez zardění zařadit mezi klenoty, ..více

[recenze]

[13.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


EDEN - Alma de libertad


Už ani nevím, co mě přimělo okusit ukázku z nové desky španělských Eden. Vždyť přebalový motiv svádí myšlenky k nejtuctověji pojatému hard rocku či něčemu podobnému. Snad šlo o podvědomé vnuknutí, které souviselo s názvem kapely a touhou po slyšení nějaké "rajské" rock / metalové hudby. Buď jak buď, díky zkušebnímu nástřelu na youtube jsem mohl objevit velmi dobré album, jehož některé momenty skutečně nemají daleko k vytříbeně zábavnému hudebnímu zážitku. ..více

[recenze]

[12.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTORBAND - 007


Léta se tvrdilo, že Motorband mohli být největší českou kapelou, kdyby po sametové revoluci, v době vydání debutového alba „Made In Germany“, nedošlo k rozpadu, který inicioval odchod zpěváka Kamila Střihavky. Jenže to bylo v roce 1990 a kapela měla na reparát více než třicet let. A jak to dopadlo? Vlastně nijak. Promarněná léta, během kterých se v kapele kromě hlavního protagonisty, kytaristy a podle řady bývalých členů nesnesitelného šéfa Libora Matejčika, ..více

[recenze]

[12.06.2024]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SAGENBRINGER - Zeit der Geschichten


Když se na jaře roku 2021 rozpadla kapela, v níž působil kytarista Skjómi, využil axeman volný čas k tomu, aby si dostatečně užil folk metal a melodeath, který s chutí už léta poslouchal. A přitom ho napadlo, že přece není tak těžké v tomto žánru něco vytvořit a začal skládat. Zrodila se instrumentálka „Die Sage“ a když ji zaslechl Haldruhir, budoucí zpěvák kapely Sagenbringer, nabídl se, že k ní napíše text. Do vydání debutového eponymního alba Sagenbringer v té době zbýval pouhý rok a do vydání aktuální desky ..více

[recenze]

[11.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SIX FEET UNDER - Killing For Revenge


Už to vypadalo, že se Six Feet Under zavrtávají do čím dál větší bažiny a na pomyslné dno ne a ne narazit. Na desce „Nightmare Of The Decomposed“ se jim to po letech útrap povedlo a album dostalo kapelu do stavu, kdy jí tak slabý materiál definitivně zlomí vaz nebo se odrazí ode dna a začne vydávat alba, která budou mít alespoň nějakou úroveň. Řada fanoušků se ke kapele otočila zády a poukazuje na nulový progres materiálu, jeho vysokou opotřebovanost a v neposlední řadě na čím dál horší vokální projev Chrise Barnese. ..více

[recenze]

[11.06.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 50 / 669 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.0496 sekund.