INGLORIOUS - V

Jako by se Nathan James chytil do vlastní pasti. Když před čtyřmi lety vydali britští Inglorious album „We Will Ride“, jejich frontman si pochvaloval, jak mu při tvorbě nových skladeb prospělo pohodlí v době kovidové, žádný tlak, žádný stres a byla z toho parádní oslava hard rocku. Ještě v témže roce se Inglorious pustili do zbytečné a poněkud rozporuplné kolekce „Heroine“, na které předělávali k obrazu svému skladby od ženských interpretek (Alanis Morrisette, Joan Jeat, Heart, Miley Cyrus, Whitney Houston, Evanescence, Tina Tuner, …) ..více

[recenze]

[20.09.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

GODS OF TOMORROW - Gods Of Tomorrow

Možná je to jenom náhoda (narazit na zmínku o konkrétní vazbě na předposlední album Frankových Victory se mi zatím nepodařilo), ale kapela Gods Of Tomorrow vznikla jen pár měsíců po tom, co Victory představili svou stejnojmennou nahrávku. Jako směřování party, která se hlásí k německé líhni, navzdory tomu, že její zakladatel Konstantinos Markou má v kapse řecký pas, rytmika Ray Hemmelmann a Felipe Cherubini spolu se zpěvákem Felipem del Vallem chilský a jen kytaristu Thomas Markoua lze (alespoň papírově)..více

[recenze]

[19.09.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Joe BONAMASSA - Breakthrough

Nakolik výkonný může umělec být, aby dokázal vydávat desky v takové kvalitě, jako to řadu let předvádí americký kytarista Joe Bonamassa? Vedle obnoveného působení v superskupině Black Country Communion Joe ohlásil i návrat k sólové kariéře, která se za dlouhá léta i vzhledem k jeho relativně stále nízkému věku, stala pozoruhodnou a nabídla nejeden zásadní moment současné bluesové hudby. Bonamassa se stal jejím synonymem a člověkem, jehož tvorbu respektují i fanoušci dávno zesnulých ikon stylu, snad ještě z dob dřevního blues ..více

[recenze]

[19.09.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

KINGDOM COME - Independent

Co se stalo v Kingdom Come na přelomu milénia, Lenny Wolf nikdy přesně nevysvětlil. Jisté je, že album „Too“ znamenalo kvalitativní pokles, a i když už se nedalo delší dobu předtím mluvit o nějakém komerčním úspěchu, oproti „Master Seven“ si deska našla cestu k ještě menšímu počtu příznivců. To však pravděpodobně nebude hlavní důvod, proč se sestava Kingdom Come rozpadla a odešli z ní i ti, kteří po Wolfově boku stáli od chvíle jeho návratu ze Spojených států na rodnou německou hroudu. Ledacos mohl naznačit titulek Lenny Wolf`s Kingdom Come,..více

[recenze]

[18.09.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

D.R.I. - Crossover

Vydat se na etymologický průzkum, jehož cílem je zmapování původu a vývoje názvů metalových subžánrů, není vždy snadné. Někdy se setkáme s podloženým tvrzením, jindy jsme odkázáni na více zdrojů a tím pádem není jistého nic. Termín "crossover" je obecně přisuzován partě Dirty Rotten Imbeciles, která tak pojmenovala své třetí album. Ani zdaleka to ovšem neznamená, že by se styl začal hrát teprve v roce 1987, kdy deska vyšla. Fúze stylů probíhala dávno předtím, ..více

[recenze]

[18.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Arjen Anthony LUCASSEN - Songs No One Will Hear

Co byste dělali, kdybyste věděli, že za pět měsíců bude konec světa? Tahle filozofická (doufejme) otázka je ústředním námětem novinky Arjena Anthonyho Lucassena, a byť má poměrně pesimistický název, k melancholii není důvod. „Songs No One Will Hear“ by určitě neobstálo jako soundtrack k apokalyptickému filmu, dýchá z něj spíš přemýšlivé smíření a vyrovnanost (byť na dramatičnost také dojde). Máte-li v malíku Lucassenovo hudební portfolio, zahrnující sólová alba, rozmáchlé opusy Ayreon,..více

[recenze]

[17.09.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DARK ANGEL - Extinction Level Event

Fanoušek thrash metalu to má těžké. Není sice nouze o nově vycházející alba a možná není jiný žánr tvrdé hudby, ve kterém by byla tak masivní obroda mladých kapel, jenže také v žádném jiném stylu není tolik patrné, že zlaté časy jsou dávno pryč. Většina kapel, včetně největších ikon (je myšlena samozřejmě i Metallica) se vrací ke kořenům, do období ještě předtím, než na přelomu osmdesátých a devadesátých let začaly vycházet skvosty „Seasons In The Abyss“ (Slayer), „Rust In Peace“ (Megadeth), „The Ritual“ (Testament) ..více

[recenze]

[17.09.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]

FIRST LIGHT - Elemental

Slovo elementární většinou označuje věci, které jsou základní a jednoduché. Přeneseme-li tento pojem do hudební oblasti, pak si aktéři nového mezinárodního spolku First Light nemohli vybrat lépe. Jejich uchopení stylu AOR a melodický rock je průzračné a prosté jako lesní studánka, a zároveň vládne podobnou romantizující přitažlivostí. Možná to neplatí pro album jako celek, některé písně a zejména refrény ovšem patří mezi to nejlepší, co můžeme v inkriminovaném žánru letos slyšet...více

[recenze]

[16.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable

Původně to vypadalo, že spojení bývalého basisty Megadeth Davida Ellefsona a pěveckého všudybyla Jeffa Scotta Sota bude jednorázová záležitost, jak to u podobných projektů bývá. Situace se vyvrbila jinak. Společný debut „Vacation In The Underworld“ nebyl žádné mistrovské dílo, z věcí, na nichž se v posledních letech oba podíleli, byl však jednou z lepších. Pro fanoušky Ellefsona byl trochu překvapivý, neboť se úzkostlivě nedbalo na thrash metalové uragány,..více

[recenze]

[16.09.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

MEAT LOAF - Bad Attitude

Meat Loaf zažíval zlé časy. Špatné hospodaření s penězi, které vydělal za desky „Dead Ringer“ a především „Bat Out Of Hell“, a čtyřicet pět soudních žalob, včetně jedné od Jima Steinmana, dospěly k bankrotu, který jej přivedl na pokraj chudoby. Zpěvák přišel i o práva na skladby, které stále vydělávaly balík, jenž však už směřoval do jiné kapsy. Rozhodl se před problémy utéct, opustil Spojené státy a zamířil do Velké Británie, která se stala jeho přechodným domovem. V Evropě panovala zcela jiná nálada a jestliže ve Spojených státech explodovala ..více

[recenze]

[15.09.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VIOLATOR - Unholy Retribution

Přestože brazilský thrashový gang Violator stihl za svoji téměř čtvrtstoletí dlouhou existenci vydat pouhá tři alba (včetně dnes hodnoceného počinu), dokázal si vytvořit nečekaně slušné jméno. Mít na facebooku dvěstěsedmdesát tisíc sledujících, tím se nemůže pochlubit ani řada daleko zvučnějších spolků. Jde každopádně o úspěch zasloužený, já osobně např. předešlou fošnu "Scenarios of Brutality" stále uchovávám ve své sbírce a s chutí se k ní vracím. ..více

[recenze]

[15.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

DROPKICK MURPHYS - For The People

Pokud se některý z fanoušků Dropkick Murphys hroutil z toho, že po vydání desky „Turn Up That Dial“ kapelu z rodinných důvodů opustil po čtyřiadvaceti letech působení křikloun Al Barr, s novinkou „For The People“ přichází ideální příležitosti si staré časy s Alem připomenout. To, že hlavního vokálu se po jeho odchodu naplno ujal Ken Casey takovým způsobem, že náhodný kolemjdoucí by si nějaké změny ani všimnout nezapomněl bylo pro kapelu velké plus, a jako fakt, že Al se s bývalou partou nerozešel ve zlém,..více

[recenze]

[14.09.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum

I když Vicious Rumors mění léta sestavu jak na běžícím pásu (a nyní byl ve hře dokonce odchod bubeníka Larryho Howea, který je vedle kytaristy Geoffa Thorpea letitou oporou souboru), ve znění hudby a stylovém směřování zůstávají jedněmi z největších konzervativců. Je to snad i proto, že v druhé polovině devadesátých fanoušky nakrkli neomalenými koketériemi s velmi populárním groove metalem, které poznamenaly desky „Something Burning“, „Cyberchrist“ a „Sadistic Symphony“, jež do zlatého fondu kapely nikdy nezapadly ..více

[recenze]

[13.09.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

FAUN - Hex

Středověk, pohanství, šamanský nádech, romantika a jemnost? U některých melodií by mohli ožít příznivci Blackmore´s Night (a patrně zbystří i fandové Saltatio Mortis, či Wardruny), řeč je však o německé partě Faun, u níž můžete mít tendence polemizovat, kde leží hranice pojmu folk metal, protože Faun se zpravidla příjemně pohupují či uvolněně tančí na té straně, kde pojem metal je zbytečný, ostatně nástrojové obsazení kapely k tomu Faun předurčuje. Základem jsou niněra, dudy, harfa, loutna (tím výčet lidových nástrojů, ..více

[recenze]

[12.09.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

PARADOX - Mysterium

Na světě se pohybuje mnoho lidí, v jejichž společnosti je dlouhodobě těžké vydržet. Nevím, jestli mezi ně patří i Charly Steinhauer, kapelník německého tělesa Paradox, nicméně pohled na seznam hudebníků, kteří se v jeho spolku objevili a poté vzali nohy na ramena, je nebývale dlouhý. V současnosti Charly v kapele dokonce osiřel, což s ním ale moc nezamávalo. Jako schopný multiinstrumentalista se vesele pustil do tvorby nové studiovky a ještě si k tomu přihodil produkci, jiným osobám svěřil pouze mastering a psaní textů...více

[recenze]

[12.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

KINGDOM COME - Too

Lenny Wolf se pomalu začínal uzavírat ve vlastní bublině a začínal svět Kingdom Come propojovat se sólovou tvorbou. Pouze pod svým jménem v roce 1999 vydal sólové album, které nazpíval v mateřské němčině a své jméno vetkl nově i před název Kingdom Come. „Už léta lidé mezi Lenny Wolf a Kingdom Come kladou rovnítko, tak tímto způsobem se to pouze více zvýraznilo. Nevidím na tom nic špatného, protože už léta jsem výhradním autorem kapely,“ ..více

[recenze]

[11.09.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

D.R.I. - Dealing with It!

Během dvou let, jež dělí debutový zápis D.R.I. od studiového následovníka, došlo nejen k přesunu kapely z Texasu do Kalifornie (resp. z Houstonu do San Francisca), ale také k odchodu basisty Dennise Johnsona a bicmena Erica Brechta (náhradníky se stali Mike Offender, respektive Felix Griffin, jenž s D.R.I. namlátí všechny zásadní desky). Jelikož v Brechtovic příbytku probíhaly zkoušky kapely, které nemohl vystát otec rodu, možná Eric jenom takticky ustoupil. Jeho brácha, zpěvák Kurt Brecht, nicméně vydržel, a na častých rodinných půtkách.....více

[recenze]

[11.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]