THEATRE OF TRAGEDY - Aégis
Pre mňa ich vrchol. 10/10

Powermetalové novinky roku 2016 - část VIII. - kapely SOULS OF DIOTIMA, SHIVER OF FRONTIER a SYLVANIA
https://youtu.be/1OtnunJi-M4?si=JJieoFFvL4Tov9i2

GREAT WHITE - ...Twice Shy
The House Of Broken Love je od GW můj top. Jiným...

GREAT WHITE - ...Twice Shy
K této desce není co dodat. Jsou v ní všechny ty...

GREAT WHITE - Once Bitten
Deska je to skvělá, ale asi o něco více u mě...

AMBROSE SLADE - Beginnigs
Seriál o Slade? - Super !!!

David GILMOUR - Luck And Strange
Plne súhlasím s H.R.

David GILMOUR - Luck And Strange
Typický David Gilmour. Nečekal snad někdo něco co...

GREAT WHITE - Once Bitten
výborné album. Pro mě jasná jednička GW, 10/10.

David GILMOUR - Luck And Strange
protože PF jsou pro mě od střední absolutní...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Angra jako nezdravě vzývaný kult

O účasti zpěváka Fabia Lioneho v kapele Angra si může každý myslet své, pravdou ovšem zůstává, že tento sympatický Ital stvořil s nejslavnější power metalovou brazilskou partou několik povedených alb. Jenže Angra je ve své domovské zemi považována za totální kult, který ve vnímání fanoušků nemá daleko k fotbalovému šílenství. Pozice ne-brazilského zpěváka uvnitř jejich oblíbené kapely proto většině z nich nikdy příliš nevoněla. A protože nedávno éterem proběhla zpráva o pozastavení činnosti brazilské formace, ihned se objevily spekulace o návratu některých dřívějších členů. Jde ale spíše o zbožné přání: Edu Falaschi se dle svých slov cítí nadmíru spokojen ve své vlastní skupině a bicmen Aquiles Priester se z Angrou rozešel vyloženě ve zlém. Přesto je vhled do problematiky díky současné situaci velmi cenný. Potvrzuje pravdu o hlubokém konzervatismu brazilské power metalové scény, nejen na straně fanoušků, ale i interpretů (snad každá žánrová kapela chce znít jako Angra). Přestože se Bittencourtův spolek snaží o umělecký progres, tamní příznivci jej nutí k ústupkům. Současný stav může být odrazem tohoto tlaku, který se sice na první pohled tváří přátelsky, ve skutečnosti ale působí mimořádně nezdravě.

Petr Štěpnička, 20. 9. 2024

QUEENSRŸCHE – Hear in the Now Frontier


„Tohle album zní, jako by se Geoff Tate přidal k U2 a skladby mu pomáhal psát někdo z Pearl Jam,“ prohlásil můj přítel při nuceném spoluposlechu „Hear in the Now Frontier“ pro tuto recenzi. A to aniž by věděl, že album bylo skutešně nahráno v domovském studiu druhé zmíněné kapely v Seattlu. Mixu šesté řadovky se ujal Toby Wright, který nedlouho předtím spolupracoval s Alice in Chains. ..více

[recenze]

[17.04.2014]

[Ray]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MASSACRE - Back From Beyond


Když se řekne jméno kapely Massacre, každý správný deathmetalista si hned vybaví kultovní debut „From Beyond“ z jedenadevadesátého, který se okamžitě stal metalovým hitem číslo jedna v tehdejší sezóně. Jasně death metal tehdy frčel a když jej do rukou vezmou tři odpadlíci se Schuldinerových Death a to kytarista Rick Rozz, basista Terry Butler a bubeník Bill Andrews, které doplnil osobitý growler Kam Lee, tak je jasné, že je hned o senzaci postaráno. ..více

[recenze]

[16.04.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MIRACLE MASTER - Tattooed Woman


Pamatujete na Marcuse Jürgense? Maníka, který před dvaceti lety zpíval v Brainstorm? Tak ten s nahrávkou „Tattooed Woman“, kterou začátkem března vypustili do světa německo-dánští rockeři Miracle Master nemá vůbec nic společného. Je totiž jediným členem kapely Pump, který se nahrávání desky neúčastnil. A na těch zůstavších pumpařích je mi velice sympatické (tedy, netuším, jestli v tom třeba nahrála roli autorská práva), že se se změnou zpěváka dokázali rozloučit se svojí minulostí a s novicem Oliverem Weersem ..více

[recenze]

[16.04.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


JIZZY PEARL - Crucified


Zpěvák Jizzy Pearl je na losangeleské scéně známý jako falešná pětka. Svých patnáct minut slávy si prožil začátkem devadesátých let, když se svými domovskými Love/Hate vydal debutovou desku „Blackout In The Red Room“, na kterou navázali v roce 1992 dvojkou „Wasted In America“. Obě desky byly podařené a sklidili zasloužený úspěch. Jenže s celosvětovou změnou hudebního vkusu Love/Hate brzy skončili. I když jejich hudba nebyla nikdy čistě hairmetalová (s nepodstatnou součástí jakéhosi crossoverového šílenství)..více

[recenze]

[15.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


STEEL PANTHER - All You Can Eat


Abych pravdu řekl, nikdy jsem Steel Panther nepřišel na chuť. Nikdy jsem úplně nepochopil jejich komediantství, které sice kdejakému Američanovi může připadat úsměvné, ale po hlubším zkoumání je jasné, že se jedná jen o prvoplánové ždímání peněz. Navíc, i když ve Steel Panther jsou velice slušní muzikanti, jejich skladatelský um mi přijde v současné době na bodu mrazu a když k tomu připočtu i vyloženě idiotské texty na úrovni Morčat na útěku, začínají se mi ježit chlupy na zádech...více

[recenze]

[14.04.2014]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


REVAMP - Wild Card


Floor Jansen je nepřehlédnutelnou (a tím vůbec nenarážím na její dlouhé nohy) postavou světového metalu. Stačilo by jí k tomu její angažmá u symfogotiků After Forever, ale poté, co jí vcelku logicky definitivně ulovili do svých sítí Nightwish, to platí dvojnásob. Zdánlivě v pozadí těchto dvou spolků stojí Floořino miminko Revamp, se kterým loňského léta vytáhla divokou kartu, tedy svoje druhé album „Wild Card“. Jehož jednoduchá charakteristika by se dala shrnout do krátké definice –poměrně komplikovanější a hrubší muzika..více

[recenze]

[14.04.2014]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


Libor KŘIVÁK (SYMPHONITY) - Byl bych rád, aby Symphonity v budoucnu vystupovali podstatně více, než tomu bylo doposud.


Letos to bude už šest let, kdy Symphonity, jedna z domácích kapel s největším potenciálem uspět mimo hranice naší republiky, vydali album “Voice From The Silence”. Důvodů, proč se příznvci kapely dosud nedočkali, je vicero, ale tenhle stav by se měl ještě v letošním roce změnit. Co nového se aktuálně děje u Symphonity prozradí kytarista Libor Křivák. ..více

[rozhovory]

[13.04.2014]

[Savapip]

[2 komentáře ]


IRONCLAD - Strike & Ravage


Až jednou vrchní pirát Rolf Kasparek pískne nástup všem metalovým korzárům, bude mít v zádech už docela slušnou flotilu. A někde kolem Port Royal se nejspíš bude motat i kocábka finských Ironclad, kteří koncem loňského roku vyvěsili vlajku s lebkou a zkříženými hnáty prostřednictvím EP „Strike & Ravage“. Vstupenkou do přístavu jim bude fakt, že jsou poměrně zábavní, co by však jejich vylodění mohlo komplikovat, je skutečnost, že na palubě mají i vlky větrem neošlehané a ke Calicově symbolu neinklinující...více

[recenze]

[12.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ORDOG - Trail For The Broken


Doom metal je žánr, který nikdy nebyl zrovna ten nejvyhledávanější, ale zdá se mi, že poslední roky téměř vymizel. Skončily legendy jako Candlemass nebo Cathedral a tak z původních zakladatelů žánru zůstali jen My Dying Bride. Úspěšné kapely jako Swallow The Sun nebo Draconian. které také vzešly z doom metalu, jsou dnes již trochu jinde. První jmenování si k žánru přibraly prog rock a jistou teatrálnost, druzí si osvojili přízvisko gothic doom metal. ..více

[recenze]

[11.04.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


QUEENSRŸCHE – Promised Land


Od vydání předchozí desky „Empire“ uběhly dlouhé čtyři roky, než se kapela vrátila s nástupcem. Prodlení měly dozajista na svědomí především vyčerpání z předlouhého turné a osobní problémy, kterými členové kapely v té době procházeli. Mimo turné a vydání živých záznamů se Queensrÿche připomněli nahráním singlu „Real World“, který se objevil ve filmu „Poslední akční hrdina“. Při nahrávání „Promised Land“ se pak kapela uchýlila do izolovaného studia na ostrově San Juan...více

[recenze]

[10.04.2014]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


SONATA ARCTICA - Pariah´s Child


Oznámení této kapely o vydání nové desky bývá poslední roky doprovázeno zvýšeným zájmem, větším, než je obvyklé u jiných kapel. Letos, z vypuštěných singlů, útržků, které se aspoň na chvíli podařilo propašovat na net a půlhodinového komentáře kapely, v jehož podkladu byla puštěná většina alba, si bylo možno utvořit částečný obrázek toho, jaké album se chystá. Na mnoha místech se rozpoutaly bouřlivé diskuze, kde se lidé kolikrát vzájemně i napadali za to..více

[recenze]

[09.04.2014]

[Hermes]

[42 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


MAD HATTER´S DEN - Welcome To The Den


Zeptám-li se vás, jestli znáte jméno hlavní postavy z příběhu o postavičce, která měla na hlavě červený čepeček, předpokládám, že se dozvím, že šlo o Karkulku. Druhý díl téhle pohádky by mohla sepsat finská kapela Mad Hatter´s Den, jejímž výrazným symbolem je právě červený cylindr a hlavní postava by měla jméno Tapio „Taage“ Laiho. Tenhle robustní chlapík před dvěma lety zapadl do doupěte tamperských kloboučníků, po jeho příchodu kapela natočila svoje první nahrávky (dvě EP), aby na podzim loňského roku..více

[recenze]

[09.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


AGHARTI - Change


Chorvatsko je země, která je nám známá jako turistická destinace. Ale zdá se, že ani metalová scéna tam nebude špatná. První kapelou z těchto končin, kterou jsem poznal, je Agharti. Vznikli v roce 2009 a v listopadu 2013 jim vyšlo debutové album, které vůbec nepůsobí jako nedopečené nováčkovské dílo.

Agharti mají v čele zpěvačku Tinu, avšak házet je do pytle s názvem „gothic metal“ je nebudu. ..více

[recenze]

[08.04.2014]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


THE PRETTY RECKLESS - Going To Hell


Na začátku své kariéry budili The Pretty Reckless pozornost především proto, že za mikrofonem stála herečka a modelka Taylor Momsen. Ale už debutová deska „Light Me Up“ vytřela všem pochybovačům zrak, protože obsahovala našlapanou rockovou hudbu, která má stejně daleko do Los Angeles i do Seattlu, která umí využívat postupy osmdesátých i devadesátých let a nebojí se ani moderního výrazu a šokujícího ksichtu po vzoru Marilyna Mansona. S touto deskou z roku 2010 se The Pretty Reckless stali senzací. ..více

[recenze]

[08.04.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


RONNIE JAMES DIO - This Is Your Life


O tom, kdo to byl a co pro rockovou hudbu znamenal Ronnie James Dio, snad nemá ani smysl mluvit. Když tento muž malého vzrůstu a velkého hlasu v květnu 2010 zemřel, přišel svět o jeden ze symbolů rockové hudby. Dio byl u toho, když se hard rock na konci šedesátých let formoval, v dobách jeho největší slávy stál jako frontman v čele takových legend jako Rainbow a Black Sabbath a pak dlouhá léta vedl svou úspěšnou sólovou kapelu...více

[recenze]

[07.04.2014]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SLOUGH FEG - Digital Resistance


Miku, hele, na rovinu, v čem to jedeš !?!? !

Takhle dlouhou pauzu mezi dvěma alby si vůdčí postava kapely Slough Feg, kytarista a zpěvák Mike Scalzi, dosud nedal. „Digital Resistance“ je za téměř čtvrt století fungování kapely jeho devátým řadovým albem (samozřejmě počítáno včetně desek, které vydal ještě pod plným jménem The Weird Lord Slough Feg). Během toho tří a půl letého ..více

[recenze]

[07.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


FACTOR HATE - The Watcher


Factor Hate milují Alice Coopera (a asi i Judas Priest, Mötley Crüe a Pretty Maids)! O tom se nás snaží přesvědčit na svém loňském debutovém EP, které je výsledkem téměř dvouletého úsilí téhle francouzské kapely, která se v roce 2011 pustila do oživování „The Watchera“ nejprve jako instrumentální čtyřčlenný projekt a plnou podobu mu vtiskla až o devět měsíců později s příchodem zpěváka a textaře Thierryho Grumiauxe. ..více

[recenze]

[06.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 431 / 630 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22297 sekund.