RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

KISS - Monster


Už jsem to psal v recenzi k minulé desce „Sonic Boom“, nikdy jsem nebyl fanatickým obdivovatelem Kiss ze sedmdesátých let. Podle mě, kromě alba „Destroyer“ a možná tak živáků „Alive!“ a „Alive II.“, kapela nahrávala pouze průměrné desky s chudičkou instrumentací. Všechno se změnilo s albem „Dynasty“ a přestože popularita v následujících letech šla dolů, desky byly prostě lepší. Proto jsem také z tři roky staré „Sonic Boom“ zrovna odvázaný nebyl. Jela totiž přesně v tom duchu..více

[recenze]

[22.10.2012]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Xander DEMOS - Guitarcadia


Mrknete-li na stránky pittsburčana Xandera Demose, zjistíte, že tenhle maník kromě jiného nabízí mimo jiné i lekce hry na kytaru. A přihodím-li k tomu i konstatování, že aktuálně vydaná Demosova deska nese název „Guitarcadia“, asi vám bude jasné, že stejně jako řada proslulejších mistrů šesti strun má Xander potřebu předvést své umění v podobě autorského instrumentálního alba, kde hlavní slovo má kytara. ..více

[recenze]

[21.10.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


FLOWERWHILE – No Jesus No Sprite


Po šesti letech existence konečně dozrál čas a brněnští Flowerwhile vydávají své debutové album (kterému předcházelo pětiskladbové cd „…Just for a While“). Během té doby se odehrály bouře v sestavě, z původního obsazení zůstal jen frontman Martin „Metalika“ Klekner a zpěvák a kytarista René „Perry“ David. Album sice obsahuje jedenáct skladeb (když počítáte i ukryté outro), většina z nich má ale krátkou stopáž a tak celková délka nepřekračuje čtyřicet minut (v tomhle případě to ale rozhodně není na škodu). ..více

[recenze]

[20.10.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SAGITTARI - Albert Fish


Tuzemská speed metalová kapela Sagittari v roce 2008 svým debutem „Zaříkávač hadů“ překvapila českou melodickou scénu. Přestože se na albu nacházelo pár menších mušek, tak muselo potěšit každého příznivce melodického metalu s hlasem vyšponovaným do nebeských výšek. Na nové album jsem se tedy těšil velmi a doufal jsem, že tentokrát vše bude vypilováno k dokonalosti. Jak to nakonec dopadlo? Album se příjemně poslouchá, ale zároveň mám pocit, že mu něco málo chybí. ..více

[recenze]

[19.10.2012]

[František Šafr]

[20 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ACCEPT - Russian Roulette


Byť to Accept zřejmě neměli v úmyslu, obálkou sedmého alba „Russian Roulette“ dokonale předpověděli události, které po jeho vydání nastaly. Carské uniformy a nabitá pistole – někdo půjde z kola ven. Do tvorby kapely začala promlouvat snaha zaměřit se na americký trh. Na „Russian Roulette“ tento cíl teprve začíná lehce prosakovat, Accept svojí touhu ještě dokáží ukrotit natolik, aby nahrávka v sobě ještě stále držela svůj typický náboj, ale i tak je deska zřetelně líbivější..více

[recenze]

[18.10.2012]

[Savapip]

[23 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ANIMETAL USA - Animetal USA W


Tato kapela je zajimavá a atypická dvěma věcmi. Prvně to, že se v podstatě jedná o revival stejnojmenné japonské kapely. Zajímavější je ovšem geneze jednotlivých skladeb, obsažených na albu. Některé jejich fragmenty jsou znělky a písničky z japonských omalovánek, z čehož vyplývá, že kapela měla od začátku materiál a šlo jen o to jej vhodně zaranžovat. V praxi vše potom vypadá tak, že sloka je znělka ze seriálu o zelených potvůrkách s emo účesem, bridge znělka ze seriálu o žlutých potvůrkách ..více

[recenze]

[17.10.2012]

[Hermes]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


DALRIADA - Napisten Hava


Kapelu Dalriada istotne nemusím nikomu z vás predstavovať. Títo Tatári, pôsobiaci na metalovej scéne nejaký ten piatok, si za ten čas vybudovali dobré meno medzi fanúšikmi folk metalu a vytvorili si nezameniteľný “folklórny štýl,“ ktorým sa odlišujú od ostatnej konkurencie. Na ich novom albume sa znovu stretneme s niekoľkými známymi melódiami a opäť sa vrátime do doby, kedy zažívala folklórna hudba rozkvet a bola takpovediac jediným zdrojom zábavy. Nemusíte sa báť, kapela ani tentoraz nezaspala v čase. Opäť si raz berie z tejto kultúry to najlepšie a so zručnosťou ..více

[recenze]

[16.10.2012]

[Rekshark]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


LEPROUS, LOCH VOSTOK, PERSEFONE, ØRKENKJØTT - 6.10.2012 - Praha, Exit-Us


Turné s prozaickým názvem „European progressive assault“ v čele se špičkovými showmany Leprous opravdu dostálo svého jména, protože kapely vzaly Prahu útokem. Perfektně vybavení dokonce svým vlastním pultem, který sice zabíral podstatnou část maličkého Exit-usu, ale zato dopomohl k výrazně lepšímu zvuku, než jaký bývá v tomto klubu zvykem, si na defacto první společné zastávce dokázali muzikanti excelentně poradit nejen s omezeným prostorem a po precizních přípravách, ..více

[reporty]

[15.10.2012]

[Veronika]

[0 komentářů ]


AFTER FOREVER - Prison of Desire


Píše se rok 2000. Na metalové scéně získává popularitu nový proud, zvaný female fronted metal. Nikoho asi nepřekvapí, že jednou z hlavních příčin byla finská kapela Nightwish, která se v té době radovala z úspěchů svých alb „Oceanborn“ a „Wishmaster“. Nicméně bych chtěl upozornit i na druhou „linii“ tohoto žánru. Zmínit musím kapelu Theatre of Tragedy, která vznikla už v roce 1992. Tato norská formace v čele s půvabnou Liv Kristine byla jedna z prvních (možná úplně první), která vytvořila kombinaci dvou vokálů,..více

[recenze]

[14.10.2012]

[Mikka]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


IRON ARMY - Silent Hunter


Říká vám něco název desky „Wheels On The Fire“? Před měsícem bych vám taky odpověděl, že ne. Nějak mi tahle deska, kterou v loňském roce vydali hraničtí Iron Army, úplně unikla (hm, takových bylo…). No, a pokud budete jako určité vyjádření kvality jejich letošního promo CD „Silent Army“ brát skutečnost, že mě právě ten letošní kousek nakopl k tomu, abych zapátral i po kapelní prvotině, třeba se shodneme na tom, že o těch Iron Army by v budoucnu ještě mohlo být slyšet...více

[recenze]

[13.10.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ITALSKÝ UNDERGROUND: Nefesh, Rockrace, Grim, Secretpath


Naprostí zabijáci! Jestliže ještě před pár lety zněli NEFESH rozháraně a bez názoru, na desce „Shades And Lights“ je všechno jinak. Pánové ze sebe vymačkali maximum a ve studiu evidentně potili krev. Jejich novinka je totiž naprosto luxusní, vynikajícími momenty napěchovaná nahrávka. NEFESH vás do svého světa vtáhnou hned při prvním poslechu. Okamžitě si zamilujete všechny ty změny nálad, nekonečné melodie, krásné aranže. „Shades And Lights“ je jeden veliký hudební výlet, kdy si říkáte, že už to lepší být nemůže, jenomže další song vás nakonec přesvědčí,..více

[recenze]

[12.10.2012]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: -/10]


ACCEPT - Metal Heart


V seriálové procházce po diskografii Accept se právě teď musím posunout jednak k úvodním řádkům prvního dílu, jednak do roku 2009. Sílu tohoto alba, potažmo jeho titulní hymny, tehdy demonstroval (sice pod hlavičkou U.D.O., ale i tak zaplaťpříroda za to) na královéhradeckém letišti Udo Dirkschneider a přesto, že šlo o první skladbu večera, několikasethlavý dav burácel spolu s legendárním frontmanem ústřední motiv skladby a podsaditý skřítek Udo, aby ještě podtrhl symbolicky přenesené poselství skladby..více

[recenze]

[11.10.2012]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ANATHEMA, A DOG CALLED EGO - 7.10.2012 - Praha, Futurum


Anathema vydala tento rok vynikající album s názvem „Weather Systems“. Právě tento počin mě přinutil, abych si tuto partičku pořádně naposlouchal a zároveň je navštívil v rámci jejich světového turné v Praze. Počáteční obavy, že se pražský klub Futurum nezaplní celý, byly zbytečné. Mnoho natěšených fanoušků si udělalo čas i v neděli a vytvořili nezapomenutelnou atmosféru...více

[reporty]

[10.10.2012]

[Mikka]

[3 komentáře ]


LINKIN PARK - Living Things


Je to skoro přesně dva roky, co jsem na tomto místě sepsul tehdejší novinku Linkin Park „A Thousand Suns“. Dodnes si za výsledným hodnocením stojím a fakt, že se ta deska prostě nepovedla, přiznávají - sice jen na půl huby - i samotní umělci. Jenže nejsme kacíři a každá, i sebehorší kapela, si rozhodně zaslouží šanci na reparát. A jelikož Linkin Park rozhodně nepovažuji za nějakou neposlouchatelnou sračku, je ta šance jasná. Kapele neustále bude předhazováno srovnávání s jejich slavným debutem „Hybrid Theory“ ..více

[recenze]

[09.10.2012]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AXXIS, MERCURY FALLING, SEBASTIEN – Zlín, Masters of Rock Café, 29.9.2012


Když němečtí Axxis vyhlásili turné k desce „reDISCOver(ed)“, dost jsem se obávala, co nás bude čekat. Naštěstí se ale žádné cover songy nekonaly. Bernhard Weiss dokonce během show několikrát zdůraznil, že kapela covery nesnáší. V tom případě mi zůstává záhadou, co sledovali jejich vydáním. Ale nejsem tady ani od hodnocení desky, ani jejich záměrů. Jsem tady od hodnocení zlínského koncertu, který měl poctivé dvě hodiny a nabídl snad nejdůkladnější průřez historií kapely, jaký si dokážete představit...více

[reporty]

[08.10.2012]

[Ray]

[2 komentáře ]


ACCEPT - Balls To The Walls


Pátá deska Accept, nazvaná „Balls To The Wall“, jasně ukazuje, jak ne zcela logicky může fungovat spojení obchodu s uměním. Gaby Hauke splnila svou misi naprosto dokonale, v důsledku excelentního „Restless And Wild“ Accept uzavírali smlouvy s prominenty hudebního byznysu a získali tak maximální podporu pro prodej novinky. Důsledkem jsou nejvyšší prodejní čísla řadového alba s logem Accept. Na tom by nebylo nic divného, „Balls To The Walls“ bez jakýchkoliv pochyb..více

[recenze]

[04.10.2012]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


Listování : << < 451 / 614 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.30351 sekund.