PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujal výrok režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že čistě negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený výrok má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

SWALLOW THE SUN - Shining


Finská melancholie = Swallow The Sun. Asi by se našlo rovnítko i s dalšími kapelami, ale doomaři z Jyväskylä jsou pro tuhle charakteristiku ideální. Od minulé nahrávky „Moonflowers“ uběhly tři roky a Finové jsou tady s novinkou. Jestliže minule to byla v podstatě sázka na jistotu, tentokrát Swallow The Sun zariskovali. Pro novou desku „Shining“ získali producenta Dana Lancastera, který se proslavil především jako producent a spolupracovník Bring Me The Horizon, Enter Shikari, Don Broco či naší Lenny...více

[recenze]

[09.11.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DIAMOND ALICE - Diamond Alice


Křísit dávno zašlou slávu Sunset Stripu je pořád v módě. Sice méně, než tomu bylo před deseti či patnácti lety, ale přece jen se sem tam najdou kapely či projekty, které se k něčemu takovému odhodlají. Jedním z aspektů slávy glam metalových kapel byla skutečnost, že byly v pravý čas na pravém místě, macho-éra osmdesátých let i striktní politika prezidenta Ronadla Reagana jim přála a uvolněný duch doby prostupoval deskami a vytvářel specifickou atmosféru, kterou dnes napodobit nejde, ať se o to snaží, kdo chce...více

[recenze]

[08.11.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


KOMUNÁL - Nedáme se zlomit


Komunál z Chlumce má venku nové album. Kdyby si náhodou někdo myslel, že už toho rockového cirkusáctví bylo dost, hudebníci mu servírují pádnou odpověď ve formě titulu "Nedáme se zlomit". Především jde ale o vzkaz fanouškům, jejichž jádro má Komunál tvrdé a věrné jako málokterý jiný tuzemský spolek. Chlumečtí si proto zas a znova mohou dovolit patetická gesta, mezi které spadá i foto sestavy na obalu novinky, ale především Suchánkovy texty a hudba útočící na první fanouškovskou signální...více

[recenze]

[08.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


RISK - Hell`s Animals


Vysoké pracovní tempo bylo ve Faithfull Breath, bývalém působišti Heimiho Mikuse a jeho parťáků, zcela standardní záležitost, a tak asi nikoho nepřekvapilo, že na frekvenci vydávání desek v tempu (téměř) co rok – to album pánové najeli i v Risk. Po předchozích zkušenostech se nedá tvrdit, že by žhavé tvůrčí nějak německou pětici (ke kvartetu, které nahrálo debutovou desku, se znovu připojil Thilo Hermann) vyčerpalo, přesto je zjevné, že se ve výrazu Rick něco změnilo. Jako by si kluci nebyli jistí tím, kterým směrem se na „Hell`s Animals“ vlastně vydat, ale širší roztažení stylových nůžek v konečném součtu nebyl špatný tah...více

[recenze]

[07.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


GREAT WHITE - Back To The Rhythm


Když Great White dohráli silvestrovské vystoupení v poslední den roku 2001, u čehož byl znovu Mark Kendall i basista Sean McNabb, neznamenalo to nový začátek. Účast obou muzikantů (chyběl bubeník Audie Desbrow) nebyla výstřelem k novému startu, ale spíše symbolické rozloučení s kapelou, která byla v troskách. Jack Russell nebyl typ člověka, který by jí dokázal udržet a na turné, jehož se místo Kendalla účastnili nástupci Matthew Johnson a později i nebohý Ty Longley, bylo chaotickým podnikem, který poznamenal Russellův návrat k alkoholu a částečně i k drogám...více

[recenze]

[07.11.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


ARCH ENEMY, IN FLAMES - 25.10.2024, Praha, Sportovní hala Fortuna


Melodický death metal se u nás těší obrovské popularitě, o čemž svědčí fakt, že tři jeho přední představitelé dokážou bez problémů zaplnit obrovskou sportovní halu. Něčeho podobného jsme byli svědky před pěti lety, když Velkou sportovní halu na pražském Výstavišti dobyla sestava švédských formací Amon Amarth, Arch Enemy a Hypocrisy. Letos se situace opakovala a na stejném místě se tentokrát předvedla švédská trojka Soilwork, In Flames a Arch Enemy. ..více

[reporty]

[06.11.2024]

[Moloch]

[5 komentářů ]


SINNER`S BLOOD - Dark Horizons


Může se James Robledo stát tím, jehož jméno se vám vybaví jako první, když se řekne Chile a rocková muzika? Proč by ne, znáte to, když pánbů dá, …, ale tady je zaděláno docela slušně, Robledovi to velmi dobře zpívá, jeho občasné přirovnávání k Jornu Landemu není úplně postavené na vodě a zatím nerozmělnil své jméno v záplavě projektů a výpomocí, takže si zachovává i určitou jedinečnost. A když k sobě najde parťáka, se kterým si zjevně rozumí a jejich hudební vize se dokáží propojit ..více

[recenze]

[06.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


FELLOWSHIP - The Skies Above Eternity


Dva roky starý debut britských rychlomelodiků Fellowship způsobil na power metalové scéně pozdvižení. Nádherně chytlavé skladby se skvělým zpěvem i zvukem byly tím, na co fanoušci zlaté žánrové éry výborně slyšeli. Kapela si vydobyla slušné renomé hned na začátku kariéry a vydání druhé řadovky s titulem "The Skies Above Eternity" se proto stalo jednou z nejočekávanějších událostí letošní power metalové sezóny...více

[recenze]

[05.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FATE - Reconnect n` Ignite


Když by se člověk na existenci Fate díval jako hnidopich, tak kapela pozbyla relevanci v roce 1988, kdy ji opustil kytarista Hank Shermann, který jí dal název podle předchozího působiště Mercyful Fate. S tím neměla hudebně vůbec nic společného a za mix AOR a zámořského rádiového glam metalu ho evropští fandové v polovině osmdesátých let prokleli až do sedmého kolene. Proto taky kapela moc dlouho nevydržela a po dvou albech ji opustil jak Sherman, tak druhý původní člen Mercyful Fate Bjarne T. Holm. Zbytek vydržel do roku 1993, ..více

[recenze]

[05.11.2024]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


DARK TRANQUILLITY, MOONSPELL, WOLFHEART, HIRAES - 1.11.2024, PRAHA, MeetFactory


Co vylepší náladu v podzimní večer lépe než vydařený metalový koncert? Asi by se něco našlo, ale kdo zavítal první listopadový podvečer do pražského MeetFactory, dostal intenzivní zážitek. Čtyři kapely, čtyři jména, která zapříčinila, že akce byla poměrně dlouho dopředu vyprodaná. MeetFactory je fajn klub, který je charakteristický sloupy uvnitř sálu, kterým je záhodno se vyhnout, a také sedačkami na stropě (i s jedním zapomenutým divákem). Zejména pro mimopražské je klub vcelku z ruky, ..více

[reporty]

[04.11.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


SLADE - Whatever Happened To Slade


„Od návratu z Ameriky jsme se snažili povyrůst, ale Chas nám stále opakoval, že od toho tady nejsme,“ vzpomínal bubeník Don Powell. „Asi chápu, co tím chtěl říct, ale nemohli jsme hrát pořád hudbu jako na začátku sedmdesátých let. On nám však zakázal vyvíjet se a kdybychom hráli podle něho, ztratili bychom všechen respekt. A že jsme ho měli,“ dodal bubeník. Kapela stála na rozcestí. Byla si dobře vědoma toho, že vyšla z módy, že její místo na výsluní zastoupili ..více

[recenze]

[04.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


DEAFCON5 - Exit To Insight


Milý posluchači, sedím před krbem se sklenkou dobrého červeného vína. Jsem ztracen v myšlenkách, vychutnávám si tento okamžik ticha a rozjímání. Najednou jako zázrakem slyším hlas. Okamžitě jsem jej rozeznal. Byl to můj hlas z doby, kdy jsem byl dítě, před čtyřiceti lety, a mluvil se mnou jasně jako zvon…

Poněkud upovídané intro „Prologue“ čtvrtého alba německých progresivců Deafcon5 si přímým oslovením posluchače jasně dává za úkol..více

[recenze]

[03.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MC5 - Heavy Lifting


MC5 mohl být už jen encyklopedický pojem, který po půl století měla letos v únoru definitivně uzavřít smrt lídra Waynea Kramera, posledního žijícího člena původní sestavy. Jenže pod jménem kapely, která de facto fungovala pouze na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, vychází nová deska. Je to marketingový tah, který má k poslední zaznamenané hudbě Waynea Kramera přilákat více posluchačů, protože „Heavy Lifting“ byla původně plánována jako kytaristova sólovka, ale pocitově album na původní tvorbu MC5 navazuje...více

[recenze]

[02.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


GOTHIC IGLAU - 19.10.2024, Jihlava, DKO Jihlava


Čistě gothic rockových akcí je u nás jako šafránu, a proto když už se nějaká objeví, neváhají na ní dorazit příznivci temného žánru z celé republiky. Naštěstí má Jihlava skvělou geografickou polohu, takže ani z těch nejzapadlejších koutů naší vlasti to na Vysočinu není daleko. Hlavním lákadlem letošního ročníku Gothic Iglau nebyla jen tři živá vystoupení tuzemských souborů, ale především premiéra druhého dílu dokumentárního filmu o Petru Štěpánovi s názvem „Světec z pekla 2“,..více

[reporty]

[01.11.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]


UNTO OTHERS - Never, Neverland


O tom, jak si Unto Others stojí za svojí muzikou, svědčí fakt, že poté, co je právní záležitosti dotlačily ke změně názvu z původního jména Idle Hands, vrátili se k debutovému albu „Mana“ (nejen k němu, tenhle krok se týkal celé dosavadní diskografie) a se stejným obsahem a téměř totožným obalem jej vydali znovu. Tím statistikům usnadnili počítání, takže lze celkem snadno a jednoznačně konstatovat, že novinka „Never, Neverland“ je třetím řadovým albem oregonské chásky, ..více

[recenze]

[01.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


GREAT WHITE - Can`t Get There From Here


Doba grunge odezněla takřka jako mávnutí kouzelného proutku a ke slovu se zase začínaly dostávat kapely, které slavily úspěch v osmdesátých letech. Už se nikdy nedostaly do tehdejších pozic. Ať už přežily dobu seattleskou v ústraní či zůstaly aktivní, začaly na konci dekády znovu vydávat alba, s nimiž se vraceli ke klasickému soundu. Ten pozbyl bombastické pozlátko minulé dekády, ale přece jen měl blíž k tomu, co kapely udělalo slavnými. Velkou roli v (alespoň částečné) obrodě sehrál manažerský guru John Kalodner, ..více

[recenze]

[31.10.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


RISK - The Daily Horror News


Jelikož je svět odjakživa nespravedlivý, mohla snadno vzniknout pomyslná škatule nedoceněných kapel. Spolků, u kterých občas nechápavě zakroutíte hlavou, jak je možné, že nedosáhly podobného věhlasů jako lídři žánrů, by se dala najít celá řada. A byť je (tak jako řada žebříčků a porovnávání) tato kategorie značně subjektivní, věřím tomu, že ti, kteří nejprve přes hraniční drát, a po jeho odstranění i z o něco bližší vzdálenosti, mohli sledovat hodně bouřlivou epizodu i muziku německé party Risk, mi dají za pravdu, ..více

[recenze]

[31.10.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << 2 / 636 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.64945 sekund.