INNERWISH - Ash of Eternal Flame
super deska!

PARAGON - Metalanation
Naprosto souhlasím. Skvělé album! Paragon jsou...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Na Spotify mají celých 5 (slovy pět) posluchačů a...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Já to nikde nevyštrachal, přišlo na redakční...

SAINT - Immortalizer
Že ste tu páni na nich natrafili...pritom táto...

XIII. STOLETÍ - Noc vlků
Osm let čekání na novou desku mé nejoblíbenější...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Na koncertech to klukům pořád jde, ale poslední...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Skoro bych i souhlasil ale Kolář vážně v kondici...

DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time
A mně zase nesedí nepříjemný nemelodický hard...

DREAMTALE - Everlasting Flame
Výměna skvělého Erkkiho Seppänena byl krok...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujal výrok režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že čistě negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený výrok má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

DENDERA - Mask Of Lies


Když v druhé polovině druhé dekády pláchli Ashley a Bredley Edisonovi z britské kapely Dendera k power metalovým kolegům Power Quest, bylo pro Denderu poměrně obtížné navázat na dvě do té doby vydaná alba, byť vydané kraťasy v závěru desetiletí signalizovaly, že se parta, založená v roce 2007 Stephenem Mainem, se hodlá stále prát o svoje místo na slunci. Prapor Power Quest se nad hladinou udržet nepodařilo, southampští melodici to vloni definitivně zapíchli, a tak se Edisonovic duo k velké Mainově radosti mohlo znovu začít pilně věnovat ..více

[recenze]

[03.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


STARSPAWN OF CTHULHU - Alienum


Nejsme ve vesmíru sami. Někde tam venku jsou. Kdo? Prastaří... A jednou se možná naserou a vrátí na Zemi. Už tady mají své špehy Starspawn of Cthulhu. Kapela pochází ze slunné Itálie, vznikla v roce 2019 a na kontě měla do letoška tři EP. Poté, co odešel jeden ze zakladatelů Domenico Groppo se pod názvem Starspawn of Cthulhu skrývá jediný člověk – multiinstrumentalista Roberto Biasin. Kvůli koncertům má k dispozici i hostující muzikanty. Navzdory tomu, že Biasin zůstal sám, vyšlo debutové album projektu „Alienum“,..více

[recenze]

[03.09.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


JOURNEY - Revelation


Situace nebyla tak kritická, jako když v druhé polovině devadesátých let odešel z kapely Steve Perry, ovšem i ztráta Stevea Augeriho byla pro Journey rána. Alba s ním sice nesnesla srovnání s úspěšností klasických nahrávek z osmdesátých let, Augeriho nicméně fanoušci brali jako sympaťáka, který dokázal ránu, způsobenou Perryho odchodem, obstojně zacelit. Jeho hlas nesl s Perrym styčné body, byl osobitý, a proto je jeho epizoda u Journey hodnocena kladně, ačkoliv nastartovala období, ..více

[recenze]

[02.09.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


KRILLOAN - Return of the Heralds


Švédská power metalová parta Krilloan se ve své krátké historii dopracovala již k druhému plnohodnotnému zápisu. Kapelník Klas Holmgren karty nicméně odhalil již na EP "Stories of Times Forgotten", které hlavním studiovkám předcházelo. To, co bylo zřejmé před třemi lety, se postupem času potvrdilo, a jelikož šlo krom pozitivních atributů i o okolnosti méně lichotivé, nelze napsat, že by to bylo vyloženě ku prospěchu věci.....více

[recenze]

[02.09.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


SLAYER - Decade Of Aggression


Na konci osmdesátých let byl thrash metal jeden z nejdynamičtěji rozvíjejících se stylů, ačkoliv bylo jasné, že čtyři hlavní hvězdy už vygeneroval. Nejviditelnější byla Metallica, která si připsala na konto první thrashmetalové album „Kill`Em All“. Technicky nejpropracovanější byli jejich úhlavní nepřátelé Megadeth, sroceni kolem zpupného zrzouna Davea Mustaine a nejexperimentálnější byli newyorští Anthrax, kteří se nebáli koketování s rapem či hardcorem. Čtvrtou do party byla formace nejbrutálnější a nejtvrdší, losangeleští Slayer. ..více

[recenze]

[01.09.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MILLENNIAL REIGN - World On Fire


V roce 2010 si kytarista Dave Harvey vedle hraní v kapele Aska založil vedlejšák Millenial Reign, z něhož se postupně stalo jeho hlavní působiště. Sestava Millenial Reign nebyla kdovíjak soudržná, nicméně do roku 2018 stihla kapela vydat tři alba, po nichž přišel ve výrazu kapely poměrně zásadní zvrat – po třech zpěvácích se do čela postavila žena. I když melodický a poměrně jemný power metal s křesťanskou tématikou ani do té doby nebylo možné označit za kdovíjak agresivní příšeru, letošní novinka „World On Fire“ (s působivým obalem,..více

[recenze]

[31.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MAYHEM - Live In Leipzig


Při vědomí toho, co se dělo v minulosti, už jen vyslovení jména Mayhem vzbuzuje posvátnou hrůzu. Žádná kapela snad není opředena takovou pověstí jako norská parta, o které se tradovalo, že její členové jsou buď za mřížemi nebo pod drnem. Jelikož toto konstatování nebylo daleko od pravdy, vybudovalo obrovský kult, takže sklep bývalého obchodu s hudebními nahrávkami Helvete v Oslu, jakási neoficiální dávná zkušebna Mayhem, je vyhledávanou turistickou atrakcí. V dobách, kdy kapela začínala budovat pověst živoucích satanášů,..více

[recenze]

[31.08.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


Simone SIMONS - Vermillion


Porozhlédnete-li se po části metalového spektra, jemuž dominují zpěvačky, které ve svém projevu upřednostňují ženskost před agresí, z královen této disciplíny zůstala prakticky už jen Sharon den Adel bez sólového zápisu do svého portfolia. Ještě nedávno jí mohla parťačku dělat Simone Simons (Epica), která však aktuálně bílé místo ve své diskografii vyplnila albem „Vermillion“. Fakt, že zásadním spolupracovníkem jí byl Arjen Lucassen, může nabudit očekávání víc než na maximum, nejen že je tento holandský hudebník ..více

[recenze]

[30.08.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


FIREHOUSE - Prime Time


Firehouse cítili, že ztrácí půdu pod nohama. Jakkoliv logický se jevil návrat Perryho Richardsona, poté, co nebohý basista Bruce Waibel dal kapele sbohem, zbylá trojice tímto směrem neuvažovala a ani uvažovat nechtěla. Vyhlédla si mladého brazilského basistu Daria Seixase, který se nedlouho předtím přestěhoval do Spojených států a absolvoval štace u různých klubových kapel. Angažmá u Firehouse pro něho byl krok o level výše, přestože v Americe fanouškovská základna kapely značně zeštíhlela...více

[recenze]

[29.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


GALNERYUS - Union Gives Strenght


S albem „Union Gives Strenght“ Japonci dodrželi dvouletý interval, který byl pravidelně vklíněn mezi jednotlivé studiovky. Deska vyšla v červnu roku 2021 pod štítem labelu Warner Music Japan, u kterého Galneryus zakotvili před sedmi lety. Dalo by se předpokládat, že větší vydavatelská firma zajistí kapele adekvátní promo, novince Japonců ale takové péče – minimálně z pohledu zahraničních posluchačů – věnována nebyla. ..více

[recenze]

[29.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


CALYPSIAN - Frozen Firestorm


Při poslechu debutu power metalové kapely Calypsian mnohé napadne, že jde o další z nahrávek generovaných umělou inteligencí. Je pravda, že některé drobné znaky tomu napovídají, důkaz člověčiny je ale hmatatelný a při krátkém pátrání se o tom dá snadno přesvědčit. A potom - tohle album nezní jako Sabaton nebo Powerwolf, tedy uskupení, které se AI momentálně snaží napodobit nejvíc (takže by se při troše zlomyslnosti dalo napsat,..více

[recenze]

[28.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MEDEN AGAN - My Name Is Katerine


Ahoj, já jsem Katka a chci vám povědět něco o trápení, vině, psychických traumatech a vnitřních démonech, které je třeba zkrotit… Poprvé v historii se řeckým Meden Agan podařilo natočit dvě alba v řadě za sebou bez toho, aby u nich došlo k výměně zpěváčky. To samo o sobě je solidní základ k tomu, aby se z kapely sálalo větší sebevědomí, což se na albu „„My Name Is Katherine“ děje. Dalším elementem může být fakt, že koncepční příběh, založený na románové prvotině zpěvačky Dimitry Panariti, ..více

[recenze]

[27.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


JOURNEY - Generations


Poprvé od průlomu s albem „Infinity“ na konci sedmdesátých let byli Journey konfrontováni s neúspěchem, který zažili s deskou „Arrival“. Všeobecně se konstatovalo, že je to kvůli výměně ikonického frontmana za člověka mnohem méně známého. Vinu za to, že album nedosáhlo ani zlatého ocenění, nebylo možné házet na bedra Stevea Augeriho, protože jako nástupce Stevea Perryho stál před obrovsky těžkým úkolem a odvedl dobrou práci. Více šlo o to, že Perryho odchodem byl porušen klasický skladatelský triumvirát, ..více

[recenze]

[26.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


ALICE IN CHAINS - MTV Unplugged


Žádný jiný styl v sobě nekoncentroval tolik sebedestrukce, pachuti skutečné smrti, ani nihilismu jako grunge. Ani blackmetalové šílenství ze severu Evropy na začátku devadesátých let nebylo ve výsledku tak zničující jako seattleská vlna, která se v téže době valila celou Amerikou. Z původně svěží záležitosti, kterou hráli mladíci, obdivující temnější stránky života než největší rivalové Poison a Mötley Crüe, se postupem let, kdy se vůdčí osobnosti scény propadaly do drogového pekla, se z grunge stala schizofrenní potvora, ..více

[recenze]

[25.08.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ATTRACTIVE CHAOS - Tame & Conquer


Sledujete-li podrobněji tvorbu francouzsko-italských Attractive Chaos, nebude pro vás aktuálně vydaný kraťas „Time & Conquer“ kdovíjak zásadní novinkou. Attractive Chaos naplno podlehli módě zveřejňování singlů, a tak od konce května nasypali do příznivců již pět položek, které nyní shrnuli do jedné kolekce, na začátek druhé poloviny nahrávky přidali jedinou novinku a následovník vydařené loňské krátkometrážní prvotiny je na světě. ..více

[recenze]

[24.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NIRVANA - From The Muddy Banks Of The Wishkah


V první polovině devadesátých let nebylo možné před Nirvanou utéct. Nebylo místo, odkud by se nešklebil rozcuchaný Kurt Cobain nebo neplavalo mimino z obalu „Nevermind“. Z maličké kapely ze Seattlu, kterou tvořila úsměvná dvojice - čahoun Krist Novoselic a o dobrého půl metru menší Kurt Cobain, s nimiž původně vůbec nikdo nechtěl hrát, vyrostlo s příchodem bubeníka Davea Grohla monstrum, jež plně využilo svou sílu a de facto na několik let z povrchu zemského vymazalo hard rockovou a heavy metalovou sílu osmdesátých let...více

[recenze]

[24.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BLACK DIAMONDS - Destination Paradise


Byť se v minulost v souvislosti s Black Diamonds nejčastěji skloňovalo jméno Gotthard (víte jak, Švýcarsko a hard rock…), daleko zásadnější mi v rámci komparací přijde fakt, že v roce 2018 vyrazili Black Diamonds na turné s Crystal Ball, jež v nich soudě podle aktuální novinky „Destination Paradise“ zjevně zanechalo hodně vzpomínek. To už měli na kontě třetí album „Once Upon A Time“, v souvislosti s nímž se o nich zaslouženě začínalo mluvit hlasitěji než dříve. V roce 2021 se s deskou „No-Tell Hotel“ protlačili na medailovou ..více

[recenze]

[23.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 9 / 636 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.56446 sekund.