AD INFINITUM - Abyss
Mne sa to páči, aj keď je to posun od...

SLADE II - Keep On Rockin`
Díky za tenhle seriál!

SLADE II - Keep On Rockin`
To Luboš: Souhlas... Taky bych byl raději, kdyby...

SKARLETT RIOT - Caelestia
Uh, fakt skvělá deska.

Myles KENNEDY - The Art Of Letting Go
Myles Kennedy je síce výborný spevák, aj pôsobí...

MAYHEM - Chimera
Bylo jasné, že po mrazivé a ( za mě) nejlepší The...

MAYHEM - Ordo ad Chao
Návratová Atillova deska pokračuje tam, kde...

SLADE II - Keep On Rockin`
To, že kapela nemá ani jedno desiatkové album,...

Ladislav KŘÍŽEK - Kam hvězdy chodí spát
Za mě strašně promarněná příležitost k tomu, aby...

SLADE II - Keep On Rockin`
Nač recenzovat kapelu která kupodivu nemá ani...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Loučení bylo těžké a dojemné. Nicko však ví, že věk nezastaví

Že by Nicko McBrain odcházel z Iron Maiden na vrcholu sil se říct nedá. Na těch byl někdy kolem alba „Fear Of The Dark“, kdy s prstem v nose vypálil bubenickou salvu v „Be Quick Or Be Dead“ způsobem, který mu mohl závidět lecjaký mladý borec. Tehdy bylo Nickovi čtyřicet let. S Iron Maiden za všechna léta srostl a stárnul při nich. Jenže bubeník pozná ubývání sil rychleji než kytaristé nebo basista, obzvlášť, když je od ostatních o něco starší. A Nicko jej poznal právě teď. Ne dřív, než to poznali fanoušci, protože už několik let, minimálně od desky „The Book Of Souls“ se vedly debaty o jeho úderu, který se stával méně razantní a jeho hra jako kdyby v některých chvílích kapelu zpomalovala.

Nicko dřel, snažil se věci postavit čelem, ovšem přidružené zdravotní problémy mu dělaly čím dál větší problémy. Zázračně se zotavil z lehké mrtvičky a vrátil se zpět, jenže přišel prosinec 2024 a ten vláček po dvaačtyřiceti letech dojel do konce. McBrain je srdcař a s Iron Maiden zůstane alespoň občas v zákulisí, kde jistě bude sledovat, jak se na bubenické stoličce potí jeho nástupce. O tom, zda byla volba Simona Dawsona správná a zda jej nepostihne podobný osud jako nešťastného Blaze Bayleyho, je zatím předčasné mluvit. V tuto chvíli je třeba před Nickem smeknout a vyjádřit hlubokou úctu k jeho letité práci.

Jan Skala, 10.12.2024

PALAYE ROYALE - Death Or Glory


Zdenoooo! Hele, na rovinu, je super, že se všude možně dočtete o tom, kterak celé Česko miluje Palaye Royale a Palaye Royale milují Česko, ale tak, jak se mi běžně stává, když někde zazní, že v něčem jede celá domovina, tak si připadám jako cizák, absolutně nechápající zdejší reálie, tak jsem americké trojici z dosavadních čtyř desek její muziku a přístup jednoduše nevěřil a stékala po mně jak déšť po pláštěnce. Nebudu tvrdit, že aktuální nahrávka „Death Or Glory“ je kdovíjak odlišná od předchozí tvorby, ani se nebudu tlouct v hruď, ..více

[recenze]

[19.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


1349 - The Wolf & The King


Pravý norský black metal. Sousloví, které znělo na stránkách hudebních periodik tolikrát, až se stalo notně otřepaným a jeho skutečná podstata byla skoro zadupána do země řadou senzacechtivých vykuků, kteří se chtěli přiživit na jeho někdejší skandálnosti. Jenže pak je tu řádka kapela, která se může stylovým označením honosit zcela po právu, ovšem nikterak se nechlubí někdejšími událostmi, ačkoliv u toho třeba jen okrajově byla. Partou, která se může směle řadit do škatulky pravého norského black metalu, ..více

[recenze]

[19.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TUNGSTEN - The Great Inferno


I když by asi bylo na místě začínat procházku po čtvrtém albu švédského rodinného podniku Tungsten citací textu signifikantního singlu „Blood Of The Kings“ („We are Vikings, from the blood in our veins, Hear Valhalla calling, no one stands in our way“), dovolím si začít nakažlivým popěvkem ze zvrhlé ukolébavky s diskotékovým oparem a strašidelnými dětskými hlasy, který vás spolehlivě probudí k životu – „Hush little baby, don`t you say a word, Mommy`s gonna push you into the herd“ („Lullaby“). Tyto dvě položky ve své podstatě plně charakterizují..více

[recenze]

[18.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PERVERSITY - Spiritual Negation


Sedem rokov ubehlo, kým prešovská death metalová úderka Perversity vydala nový radový album. Je tu "Spiritual Negation", ktorý vyšiel ako LP (Metal Age Productions), ako aj vo forme digipack CD (o ten sa postaral francúzsky label Great Dane Records). Perversity je zabehnutá partia, tu idú všetky polemiky ohľadne kvality bokom, skôr sa pri starom známom mene vždy núkajú otázky, čo nového kapela s čerstvými piesňami priniesla na scénu, ako posunula seba vo vlastnom vývoji...více

[recenze]

[18.10.2024]

[Hirax]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


GREAT WHITE - Sail Away


Deziluze z toho, že propadlo „Psycho City“, které kapela považovala za dosud nejlepší album, byla veliká. Stejně mrzela i ztráta smlouvy s Capitolem, který kapele dal najevo, že do budoucna s ní nepočítá. Naštěstí byl Alan Niven mužem na svém místě, protože ihned po krachu s předchozím vydavatelem začal vyjednávat smlouvu novou. Great White museli řešit post basisty, protože se ukázalo, že newyorský temperament Davea Spitze se nesnese s kalifornskou ležérností a bratr exkytaristy Anthrax se pakoval hned ..více

[recenze]

[17.10.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


THEATRE OF TRAGEDY - Storm


„Nebylo jiné cesty, než abychom se rozešli s Liv a začali shánět novou zpěvačku“, glosoval události v Theatre Of Tragedy klávesista Lorentz Aspen. Jako hlavní důvod byly uváděny nepřekonatelné hudební rozpory, nicméně ještě v době, kdy norská kapela přišla s novým albem, na kterém se u mikrofonu představila zpěvačka Nell Sigland, jež to souběžně táhla se stylově ne tak vzdálenými The Crest, byly debaty o konkrétním důvodu vyhazovu Liv v podstatě třináctou komnatou. Rychleji se z něj oklepala blonďatá dáma, ..více

[recenze]

[17.10.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


GOD DETHRONED – The Judas Paradox


Holandská svorka God Dethroned, ktorá je stálicou vo svojom žánre vydáva novinku s názvom „The Judas Paradox“. Album sa vošiel do štyridsiatich piatich minút a je to riadna dávka poctivého black death metalu. Táto partia obrazne na novinke neuhne ani o milimeter, aj keď by priestor možno bol. Nemá to za potreby. Nepodlieha žánrom, nejakým módne hudobným trendom, alebo nebodaj mainstreamu. Naopak, ide si svoje!..více

[recenze]

[16.10.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


IRON ECHO - Forged in Fire


O partě Iron Echo jsem před poslechem náhodné skladby na YouTube neměl tušení, a tak jsem si nemohl přečíst hlášky typu "bezduchá kopírka Judas Priest", což je názor, který pravděpodobně někde visí nebo se brzy objeví a jenž by mohl od poslechu alba odradit. Nová německá skupina slavné Brity opravdu hodně připomíná (i když její název by napovídal spíše inklinaci k Iron Maiden) a této podobnosti se nelze zbavit po celou dobu stopáže debutového zápisu "Forged in Fire"...více

[recenze]

[16.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


NIGHTWISH - Yesterwynde


Pomineme-li heavy metalové veterány Iron Maiden a Judas Priest, jsou Nightwish v současnosti největší evropskou metalovou kapelou. Tento status si Finové vydobyli řadou kvalitních nahrávek, jež kromě metalové subkultury oslovily taktéž publikum, které tvrdé hudbě obvykle neholduje. Kapela již dvakrát ustála výměnu zpěvačky a jediným zaškobrtnutím v její bezmála třicetileté kariéře bylo v roce 2020 rozpačitě přijaté album „Human. :II: Nature.“ Poté přišla pro kapelu velká rána, když její řady opustil fanoušky zbožňovaný ..více

[recenze]

[15.10.2024]

[Moloch]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


SOUL ASYLUM - Slowly But Shirley


Publikum svého času Soul Asylum milovalo a dostalo je do závratných výšin, o nichž se Davidovi Pirnerovi předtím ani nezdálo. Přestože pro drtivou většinu populace kapela zůstane spolkem jednoho hitu („Runaway Train“), maximálně jednoho alba („Grave Dancers Union“) a Pirner tím, koho si teenageři pletli s Kurtem Cobainem, je to pro Soul Asylum velmi hořká skutečnost. Už jen proto, že prezentují něco mnohem víc, než byla legendární „Runaway Train“, ale také proto, že vydávají desky dodnes, ..více

[recenze]

[15.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


SLADE - Old New Borrowed And Blue


„Když jsem se probral, vůbec jsem nevěděl, co se stalo. Když jsem se na sebe podíval do zrcadla, tak to byl šok. Tam, kde jsem předtím měl vlasy a lebku, nebylo nic,“ popsal bubeník Don Powell po letech tragickou nehodu, při níž zemřela jeho přítelkyně Angela Morris a kterou 4. červenec roku 1973 taky skoro nepřežil. Bledě to vypadalo i se Slade. Přestože Powell nezasahoval do zlatonosného kompozičního procesu, byl nepostradatelným členem kapely, která si zakládala na jednotě a pospolitosti. ..více

[recenze]

[14.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


KALANDRA, LILI REFRAIN - 9.10.2024, Praha, Underdogs


Ve středu 9.10.2024 jsem mířil do pražského klubu Underdogs s vidinou silného zážitku, protože mě norská Kalandra naprosto okouzlila při loňském předskakování Leprous. Underdogs je malý klub s neopakovatelnou atmoškou. Bývají v něm o dost tvrdší bandy, než je tomu v případě éterické Kalandry, ale to vůbec nevadí. Do klubu si našlo cestu mnoho lidí a k vyprodání chybělo jen pár lístků. ..více

[reporty]

[14.10.2024]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]


WIND ROSE - Trollslayer


Ne, že bych Wind Rose podezříval, že do jejich hudby promlouvá umělá inteligence, to by italská pětice musela patřit k jejím nejranějším uživatelům (ne-li přímo vynálezcům), ale jak mi připadala podle velmi podobné šablony poskládaná minulá deska „Warfront“, u aktuální novinky „Trollslayer“ mám pocit, že jde o neoddělitelná siamská dvojčata, při jejichž tvorbě by se členové Wind Rose při vymýšlení zadání pro čím dál populárnější technologii asi příliš nenadřeli, jen by setřeli prach, usazený během posledních dvou let ..více

[recenze]

[13.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MÖTLEY CRÜE - Cancelled


Věřit Mötley Crüe se nikdy nedalo. Když v roce 2015 de facto svou vlastní krví podepsali smlouvy, že už spolu nikdy nebudou hrát, dal se comeback vyhlížet za prvním rohem. Došlo k němu o něco později, ale slogan „All Bad Things Must End“, podle něhož pojmenovali v roce 2015 singl na rozloučenou, pozbyl platnosti. Fanoušci byli spokojeni a dokázali se přenést i přes leckdy chatrný výkon Vince Neila, jenž zejména na novém začátku vzbuzoval otázky, zda by ikonického frontmana nebylo třeba vyměnit. Vince to ustál, ..více

[recenze]

[12.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


ARAWN - Kapitola III


Mostečtí Arawn na konci září vyřízli třetí rýhu do své studiové pažby. O tomto kroku dávali vědět dlouho dopředu formou několika singlů, z nichž minimálně jeden působil velmi netradičně. Šlo o skladbu "Immortal", která obsahuje prvky, jež bychom očekávali spíše na nějakém power metalovém albu. Zbytek nových songů působí rovněž překvapivě, konkrétně v tom, jak po úvodním neslaném nemastném dojmu začnou postupně zalézat pod kůži...více

[recenze]

[11.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Richie KOTZEN - Nomad


Už se zdálo, že Richie Kotzen sólovou tvorbu zanedbává a soustřeďuje se spíše na The Winery Dogs a spolupráci s kytaristou Iron Maiden Adrianem Smithem. Jenže poté, co se bubeník Mike Portnoy vrátil do Dream Theater, visí nad The Winery Dogs otazník a kolaborace se Smithem vykazovala vždycky známky pouhého bočního projektu. Na řadu přišla znovu sólová dráha, na níž poslední deska (megalomanský projekt „50 For 50“) vyšla už před čtyřmi lety ke Kotzenovým padesátinám. ..více

[recenze]

[11.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 9 / 641 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.11112 sekund.