DONOR - Jeviště snů
Uznávám nespornou kvalitu, ale čestina v textech...

HANOI ROCKS - Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks
moje mládí ... ale HR ma dostali až albumom Two...

GOTTHARD - Stereo Crush
Tak než jsem se pustil do hodnocení, poslechl...

DONOR - Jeviště snů
akorát bez těch koncertů. Parádní metal je pro mě...

DONOR - Jeviště snů
Mistrovský kousek. Jak jsem starej, tak jsem...

LABYRINTH - Freeman
Tady budu asi v mensine, ale prave tohle album a...

LORDI - Limited Deadition
Lordi jsou na světové hudební, potažmo rockové...

OLYMPIC - Bombarďák
Olympic už mnoho let víceméně nesleduji, ale...

OLYMPIC - Bombarďák
menej rumu, lebo ten nepomôže ... Olympic vždy...

OLYMPIC - Bombarďák
Ten název je fakt příšernej. Album je navíc o...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Nejde to vzdát, zpívá Janda na nové desce a sakra ví, o čem mluví

Když si Petr Janda nechal demonstrativně odstříhnout dlouhý vlas na rozloučení s Olympicem, byl začátek devadesátých let. Tehdy tvrdil, že končí, ale věřil tomu málokdo. Uběhl pouhý rok a Janda s kapelou stál znovu na pódiu. Od té doby jej taková věc už nenapadla a nyní, když je mu třiaosmdesát a nárok na odpočinek by dávno měl, to pořád vzdát nechce. Důkazem je nová deska "Bombarďák", která zavdává důvod Olympic znovu srovnávat se slavnějšími souputníky The Rolling Stones. Ne proto, že by hráli stejnou hudbu, ale proto, že je to v podstatě stejný přírodní úkaz. Janda je ještě o rok starší než Jagger s Richardsem, ovšem to už se v takovém věku nepočítá. Víc snad dokázal pouze stonesovský kolega Bill Wyman, který loňskou sólovku vydal v osmaosmdesáti, ale i to možná Jandu ještě čeká.

Muzikant z matičky stověžaté ukazuje směr už od začátku šedesátých let, což je taková doba, že ani nejde v jednom úvodníku obsáhnout. Z původního rokenrolu, který přišel hned po častuškách, vyšlapal Janda cestu několika generacím, nebál se punku ani metalu, což platí stále. „Bombarďák“ je na poměry třiaosmdesátiletého chlápka tak odvážná deska, že už jen za to si jí člověk musí vážit a dokáže zavřít oko i před jejími neduhy. Deska ani nereflektuje to, že životní tempo frontmana je mnohem volnější, záda i nohy více bolí a už se ani tolik nekouká po ženských. Pokud je v tuzemských hudebních podmínkách jednotka dlouhověkosti, je to jistě jeden Janda.

Jan Skala, 2. 4. 2025

Redaktorská bilance roku 2024 - Moloch


Před rokem jsem si ve svém bilancování posteskl, že nevyšla ani jedna mimořádně podařená deska, která by svou výjimečností zastínila ostatní. V loňském roce byla situace úplně stejná. Z nepřeberného kvanta ušními otvory vstřebané hudby mi v hlavě uvízlo jen velmi málo melodií. Z části je to dáno nadprodukcí v hudebním průmyslu a z části tím, že člověk, po tom, co slyšel stovky různých nahrávek, je k novým počinům více kritický a jen tak něco ho nepřekvapí a nenadchne. V důsledku toho jsem z loňské nálože ..více

[ankety]

[10.01.2025]

[Moloch]

[0 komentářů ]


WHIP - Vol. 1


Pojem Whip je na rockové scéně zdánlivě nepopsaným listem. Whip není žádná nová kapela, ale přezdívka kytaristy Michaela Wiltona, nepsaného šéfa Queensrÿche, respektive toho, co zbylo ze slavné minulosti kapely. Ačkoliv Queensrÿche by letos měli nahrávat nástupce rozpačitě přijatého počinu „Digital Noise Alliance“, který ukázal, že dny hojnosti, které formace zažívala v druhé polovině osmdesátých let a začátkem dekády následující, jsou definitivně pryč. Fanoušky už neterorizují experimenty,..více

[recenze]

[10.01.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


TO/DIE/FOR - Samsara


V roce 2009 melancholické srdce To/Die/For na moment přestalo tlouct, ale oživování v tomto kole bylo otázkou pouhých několika měsíců. Jape Perätalo, který na albu „Samsara“, jež vyšlo o dva roky později, poskládal zase jinou sestavu – na skok se vrátil bubeník Tonmi Lillman, po předchozí desce zůstal Japemu věrný basák Jarkko Strandman, v sestavě se mihnul i kytarista Mika Ahtiainen, jenž se Japeho držel od jeho odskoku ke kapele Tiaga, krátkou epizodu v kapele prožili kytaristé Toni Toikkanen a Krissy...více

[recenze]

[09.01.2025]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


BURZUM - Det som engang var


Vydání bezejmenného debutu Burzum zaselo první semínka nenávisti mezi Varga Vikernese a Øysteina Aarsetha alias Euronyma, protože Euronymous se pasoval do role jakéhosi guru projektu a bez Vargova vědomí změnil několik drobností, od obalu až po názvy některých skladeb, což u Vikernese vyvolalo odpor vůči člověku, jehož dosud obdivoval. Problém nastal i s financováním projektu, neboť Euronymous neměl peníze na distribuci a proto Burzum prodával ve svém obchodě Helvete v Oslu, ..více

[recenze]

[09.01.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


EMPIRES OF EDEN - Guardians Of Time


Víc než odvážně vypadá tvrzení Massacre Records o tom, že v souvislosti s vydáním alba „Guardians Of Time“ australských Empires Of Eden dochází ve světě heavy metalu k seismickému posunu. Realita je taková, že Stu Marshall (který je hlavní hybnou silou projektu, v němž mu stálou společnost dělá tradičně pouze bubeník Jasix) po devíti letech probral Empires Of Eden z letargie a stvořil nové album přesně podle návodu z minulých desek. K ústřední dvojici se opět připojilo několik pěvců..více

[recenze]

[08.01.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Redaktorská bilance roku 2024 - Jan Skala


Když budeme bilancovat uplynulý rok, není to z hlediska rockové a metalové hudby nejradostnější zhodnocení. Vyšly dobré desky, ale zase o něco více se ozval červíček pochybností, který stále více v hlavě nahlodává téma, že slavné roky stylu leží v daleké minulosti a s nevyhnutelným odchodem legend směřuje tato hudba do slepé uličky. Nemá smysl si nalhávat, že se ze všeho ještě někdy může stát takové hnutí, které vyprodukovalo zásadní tituly sedmdesátých, ..více

[ankety]

[08.01.2025]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]


LABYRINTH - In the Vanishing Echoes of Goodbye


Italský hudebník Olaf Thörsen, vlastním jménem Carlo Andrea Magnani, se v podstatě celý umělecký život věnuje formacím Vision Divine a Labyrinth. Těžko říct, která kapela je jeho srdci bližší, ale osobně bych vsadil na druhý jmenovaný spolek, a to díky albu "Return to Heaven Denied", které během let nabralo doslova legendární status, což se žádné nahrávce Vision Divine nepodařilo. Je proto moc dobře, že Olaf Labyrinth neopouští (s výjimkou sedmileté pauzy v nultých letech)..více

[recenze]

[07.01.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Redaktorská bilance roku 2024 - Tomáš Marton


Jak napsat úvod k další bilanci a neopakovat se? Časy se mění, ale oblíbené kapely zůstávají. Překvapení už se téměř nekonají. Možná bych se rád vrátil do doby, kdy jsem byl na střední škole nebo těsně po ní, do doby objevování. Každá kapela byla nová a originální. Ti největší mistři nás potom provází po celý život. Od toho se odvíjí i má aktuální bilance. Celkově jsem s loňským hudebním rokem spokojený...více

[ankety]

[07.01.2025]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]


ALICE COOPER - Pretties For You


Je neuvěřitelné, že za pár dnů bude Vincentiu Furnierovi sedmasedmdesát a stále si drží nevídanou formu. Není zchátralý jako řada jeho vrstevníků (pokud jsou ještě naživu) a nepůsobí dědkovsky jako jiní sedmdesátníci, což je (vzhledem k tomu, co všechno prožil) doslova zázrak. Vincent Furnier v dávnověku přijal jméno čarodějnice Alice Cooperové, což bylo v ostrém kontrastu s puritánskou a přísně katechistickou výchovou v rodině evangelického faráře. Víra byla v Cooperově rodině..více

[recenze]

[06.01.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


Redaktorská bilance roku 2024 - Petr Štěpnička


Pokud se uplynulého roku týká, neměl jsem téměř nikdy pocit, že bych v mých oblíbených žánrových rancích strádal. Povedených alb se vyskytlo opravdu hodně, mám-li však některé z nich vyčlenit do samostatné topky, která reprezentuje jedinečné a pamětihodné nahrávky, pak už tolik jednoznačných kandidátů (podobně jako předloni) nenacházím. Je tedy nutné zopakovat, že velké desky už vznikají jenom sporadicky, těch dobrých je ale pořád dost. A to mně ke štěstí vlastně úplně stačí. ..více

[ankety]

[06.01.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]


BROTHERS OF METAL - Fimbulvinter


Od partyzánských začátků Brothers Of Metal, kteří vznikli tak nějak náhodou a tak nějak z ničeho, uplyne brzy už třináct let. To, že se kapela od v podstatě prvoplánových opisovačů vyvíjí, je pochopitelné (byť znáte-li předchozí dva kousky, víte přesně co od novinky čekat), ovšem stále se nemůžu zbavit dojmu, že složka „pro pobavení“, do níž kapela zjevně odkládá kousky, které by nejspíš neprošly nikomu, kdo se snaží vybudovat si seriózní tvář, musí být plná až po okraj a že ji při tvorbě každé nové desky Brothers Of Metal vždy důkladně vyskladní. ..více

[recenze]

[05.01.2025]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 5,5/10]


KINGFISHER SKY - Feeding The Wolves


Člověk by řekl, že krmení vlků bude těžce neurvalá, animální a dramatická činnost, ale v podání progresivně symfonické holandské party Kingfisher Sky se není čeho obávat, jejich novinka „Feeding Wolves“ je jako ušitá pro jemnější povahy, které by byť jen špetička násilí a hrubosti mohla vyvést z rovnováhy. Tady se v rámci neinvazivního art-rocku hraje na pěkné melodie, příjemné pocity a dobré výkony. ..více

[recenze]

[04.01.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Get Thrashed Around The World


Před bezmála dvaceti lety se na scéně objevil dokumentární film Get Thrashed, který mapoval začátky jednoho z nejlepších hudebních stylů všech dob. Snímku se mezi komunitou dostalo značného ohlasu a na světě zřejmě neexistuje fanoušek původní thrashové školy, který by o tomto dokumentu v životě neslyšel. Časem se nicméně ukázalo, že autor Rick Ernst mohl do stominutové stopáže dostat jenom zlomek natočeného materiálu, desítky hodiny zůstaly nezveřejněny a neviděny...více

[Filmový blog]

[04.01.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]


DRAGONKNIGHT - Legions


A máme to tady zase. Drak v názvu, drak na obalu, drak všude. Pokud je něco, co bych v power metalu oželel, je to právě dračí perverze. Nikdo se nemůže divit lidem, kteří tento styl neberou vážně nebo jej zesměšňují, protože si o to hudebníci infantilními tématy prostě sami říkají. S nástupem AI se navíc létající potvory utrhly z řetězu, takže v budoucnu můžeme očekávat dračí apokalypsu. Jedněmi z nejnovějších věrozvěstů tohoto kultu jsou Finové Dragonknight, kteří v polovině ledna vysoptili debutové album "Legions". ..více

[recenze]

[03.01.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TO/DIE/FOR - Wounds Wide Open


Můžeš utíkat před smutkem jako já, stejně si tě najde…

Emoce vždy hrály v hudbě To/Die/For velmi důležitou roli. Není tomu jinak ani na pátém albu s geniálním názvem „Wounds Wide Open“, nicméně dáme-li na hromadu všechny desky, které parta Japeho Perätala vytvořila v nejplodnějších první sedmi letech svojí existence, je záhy jasné, že „Wounds Wide Open“ se z dosavadní řady trochu vymyká. Melodika a Japeho nezaměnitelný hlas zůstává, ..více

[recenze]

[02.01.2025]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


BURZUM - Burzum


Je jen málo kapel (v tomto případě spíše projektů), které by byly kontroverznější než Burzum. Či spíše žádný takový na světě neexistuje. Jeho původní idea nebyla vůbec skandální a spíše odrážela zájem stvořitele Varga Vikernese o ságu J.R.R. Tolkiena Pán prstenů a jeho nadšení pro severskou mytologii. A také metalovou hudbu. Ta Varga provázela už od rané puberty, v patnácti letech se stal členem kapely Kalashnikov, která si záhy změnila název na Uruk-hai, ..více

[recenze]

[02.01.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 10 / 651 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.12503 sekund.