TAK MATSUMOTO GROUP - TMG II
Mám jedničku a není špatná, vlastně cokoliv kde...

Redaktorská bilance roku 2024 - Tomáš Marton
Dovolím si zmínit i jednu nemetalovou věc, která...

Marko HIETALA - Mustan Sydämen Rovio
/Dneska jsem si z playlistu vymazal Nightwish a...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Za mne zbytečné album, které neurazí, ale ani...

TO/DIE/FOR - Samsara
Túto to už išlo kvalitatívne veľmi dole.

Redaktorská bilance roku 2024 - Jan Skala
Já se jen vtírnu. Já třeba Dymytry mám docela...

Redaktorská bilance roku 2024 - Jan Skala
Pokud se týká Dymytry, mám stejný názor jako...

Redaktorská bilance roku 2024 - Jan Skala
nevěřím tomu, že by Linkin Park něco vyvolali, to...

TO/DIE/FOR - Samsara
Tento album už bol slabším oproti predchodcom a...

BURZUM - Det som engang var
Moje srdcovka dones, první deska, kterou jsem...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Všudypřítomná dračí perverze

Přestože power metal považuji za svůj srdeční žánr, musím se přiznat, že mě vždy lehce iritovaly jeho infantilní texty. A nemyslím tím písně o svobodně se proletujících orlech, protože to mi k danému stylu přijde zcela adekvátní. Problém vidím v nekonečném opěvování pohádkových postav a zvířat, zejména pak draků. Když pozoruji, jak je tato mystická havěť náboženstvím pro mnoho power metalových kapel, přijde mi to jako dračí perverze. Občas a nejlépe s nadsázkou si zazpívat o dracích, na tom by nebylo nic zlého, ale aby se na nás okřídlená zvěř zubila pomalu z každé druhé aktuální nahrávky, to mi přijde trochu moc. Velkou roli v tom samozřejmě hraje umělá inteligence, i ta ale v součtu pouze generuje obecné umělecké představy. Ano, texty v power metalu nemají pojednávat o existenciálních tématech, stejně tak by ale interpreti neměli tolik protežovat dětinské motivy. Nemůžeme se pak divit, že tento žánr (navzdory nesporně kvalitním řemeslným výkonům) tolik metalistů nebere vážně nebo jej zesměšňuje. Okouzlení draky by mělo mít své limity, a vůbec nejlepší by bylo, kdyby skončilo někdy kolem desátého roku života.

Petr Štěpnička, 12.1. 2025

Kam LEE (MASSACRE) - Nemám rád From Beyond. Byla to strašná doba!


Kam Lee je bezesporu jednou z největších legend death metalu. Stál u jeho zrodu v dřevních dobách Death a následně v Massacre, přičemž nastavil mantinely pro ultimátní deathový vokál, což dělá dodnes, kdy s Massacre vydává novou desku. Je ikonou kapely, o níž musel bojovat s někdejšími spoluhráči a stavět ji znovu od základu. K věcem, které se udály v dávné minulosti či před pár lety, se vrací jen s velkým sebezapřením. Před rozhovorem vzkázal, že nechce mluvit o Rocku Rozzovi, Terrym Butlerovi či Chucku Schuldinerovi. ..více

[rozhovory]

[15.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


DANGER ZONE - Shut Up!


Italové Danger Zone sní nekonečný americký sen tak trochu v režimu přískokem vpřed. Zárodek kapely (který už nikdo ze stávajících členů nepamatuje) se objevil už v roce 1980 pod názvem Sbarbation. Po třech letech se přetransformovali do Danger Zone (to už u toho byl kytarista Roberto Priori). Když v roce 1988 (do škopků už tloukl Paolo Palmieri a zpěvu se ujal Giacomo Gigantelli) otevřeli ve Veroně koncert pro Saxon, napadlo promotéra Francesca Sanavia, že by je mohl poslat dobýt Ameriku,..více

[recenze]

[14.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Bill WYMAN - Drive My Car


Tahle deska je z kategorie neuvěřitelných. Ne proto, že jí vydává bývalý basista The Rolling Stones, ale protože Billu Wymanovi je osmaosmdesát let a pořád ještě má chuť do aktivního muzicírování, přestože před více než třiceti lety, kdy opouštěl kapelu, prohlašoval, že si potřebuje od hudby odpočinout. Ve světle toho, že i v tak kmetském věku vydává novou desku, to vypadá, že si potřeboval odpočinout od narcisů Micka Jaggera a Keitha Richardse, od nichž zažil mnoho ústrků. ..více

[recenze]

[14.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


IOTUNN - Kinship


Když před třemi lety přišli Dánové Iotunn s albovou prvotinou, odhalili, že si libují v rozsáhlých skladbách – máte-li na desce sedm kousků, jejichž celková hrací doba těsně přesahuje hodinu, a nejkratší kompozice zabere víc než čtyři a půl minuty, je jasné, že máte-li ambice zaujmout širší masu posluchačů, měli byste mít nápadů na rozdávání, vypravěčský talent a odvahu. Příznivě přijatý debut „Access All Worlds“ potvrdil, že Iotunn těmito vlastnostmi vládnou a aktuální deska „Kinship“ podtrhuje, že z Iotunn se klubou vypečení hudební megalomani..více

[recenze]

[13.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


VAN ZANT - Always Look Up


V době, kdy legenda jižanského rocku Lynyrd Skynyrd a její pokrevní příbuzní 38 Special rezignovaly na vydávání nových desek a definitivně sami sebe odsunuly do kategorie kapel, které žijí pouze z minulosti, přišla po dlouhých šestnácti letech řada na bratrský projekt lídrů obou formací Johnnyho a Donnieho Van Zantových. Spolupráci načali na konci devadesátých let (pokud nebudeme počítat krátkou epizodu v polovině osmdesátých let, při níž šlo spíše o Johnnyho sólovou tvorbu), ..více

[recenze]

[13.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


TO/DIE/FOR - Epilogue


Pokud vás oslovilo debutové album To/Die/For „All Eternity“, muselo vám při pohledu na obal druhé desky „Epilogue“, jež vyšla dva roky po prvotině (v první polovině diskografie kapely to byla oblíbená doba pro vydání novinky) srdce zaplesat – pokud bych měl hlasovat pro cover z dílny To/DieFor, který nejlépe charakterizuje obsah desky, vyhrála by romanticky mrazivá melancholie alba „Epilogue“. Přesně taková byla hudba na „All Eternity“, přesně taková je hudba na „Epilogue“...více

[recenze]

[12.12.2024]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MAYHEM - De Mysteriis Dom Sathanas


"Volal mi Euronymous a řekl, že Dead udělal něco skvělého, že se zabil," vzpomínal na duben 1991 basista Necrobutcher. Deadova sebevražda jej (stejně jako nikdo jiného) nepřekvapila. Psychicky nemocný zpěvák o smrti mluvil často a považoval se za bytost z jiného světa od té doby, co prodělal v deseti letech po úrazu na lyžích klinickou smrt. 8. dubna 1991 si splnil sen, a aby si byl jistý, že vše dotáhne do konce, nejprve si podřezal žíly a pak si brokovnicí ustřelil hlavu. ..více

[recenze]

[12.12.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


CROSSBONE SKULLY - Evil World Machine


Inspirace u AC/DC jsou věčné, ovšem je otázka, zda i posluchačky vděčné. Australané, ač dnes už fungující pouze v módu Young, Johnson a parta nájemných dělníků (u Stevieho Younga by se možná o nějaké relevanci mluvit dalo), jsou společně s The Rolling Stones největší rockovou kapelou světa, ovšem to jejich následovníkům či vykradačům nezaručuje podobný status. Proč taky? AC/DC bývali léta kritizováni za to, že na jejich deskách se neobjevuje žádná známka ..více

[recenze]

[11.12.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5,5/10]


MONOLITHE - Black Hole District


Monolithe hrají poměrně složitou hudbu, ale to jim nedělá problém přicházet s novými deskami vcelku často. Po necelých dvou letech jsou zpět. Francouzští představitelé neotřelého progově laděného doom metalu vydali desáté řadové album, jmenuje se „Black Hole District“ a symbolika desítky je jím přímo nasycená. Je tu deset skladeb, z nichž pět má rovných deset minut. Druhá pětka slouží vždy jako intro k dlouhému songu a má přesně jednu minutu. Monolithe si rádi hrají s čísly a je to pro ně jedno z poznávacích znamení...více

[recenze]

[11.12.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TRIBULATION - Sub Rosa In Æternum


S trochou nadsázky prodělávají švédští Tribulation takový vývoj jako kdysi Paradise Lost, ačkoliv se to neodehrává pod ostřížím zrakem celé metalové scény jako evoluce Britů. V ledačems kapelu kolem Nicka Holmese a Grega Mackintoshe připomínají, přestože fanoušci se musí smířit s tím, že tak skvělé a stylotvorné dílo jako byla „Draconian Times“ nebo „Icon“ nevytvoří nikdy. Podobně jako tomu bylo u Paradise Lost, i u Tribulation je vývoj k dobru věci. Byla by škoda, kdyby zamrzli u debutu „The Horror“,..více

[recenze]

[11.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2024 - část VI. - kapely ACCU§ER, INVERTED CROSS a FAÜST


Německá smečka, u které nikdo neví, jak správně napsat její název (zdali Accuser či Accu§er) vrhla na trh novou placku s titulem "Rebirthless". Slůvko vrhla je přitom zcela na místě. Tohle dílo působí jako chlístanec tekuté hmoty, který se prudkým nárazem roztříští o zem. Neskutečně hrubý námel, jenž se hrne prostorem a po necelých čtyřiceti minutách za sebou nechává pouze spálenou zem. Od této party jsme sice na neotesaný thrash zvyklí, tentokrát je ale hudební nadílka snad ještě intenzivnější. ..více

[recenze]

[10.12.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


OPETH - The Last Will And Testament


Psát o tom, co dokázali Opeth, by bylo jako nosit dříví do lesa. Je to jedna z nejvýznamnějších progresivně metalových kapel současnosti. Její bohatá diskografie je pestrá a nabouchaná kvalitou. Po pěti letech skupina konečně přišla s novou muzikou. Už bez bubeníka Martina „Axe“ Axenrota, jehož nahradil Waltteri Väyrynen, ale s deskou, která potěší spoustu příznivců starší éry Opeth. Album „The Last Will And Testament“ je překvapivě tvrdší než několik předchůdců, ..více

[recenze]

[09.12.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


SLADE - Rogues Gallery


I když America Slade plně nepřijala ani v roce 1984 a singl s původní verzí „Cum On Feel The Noize“ se vedle remaku od Quiet Riot neprosadil, vypadalo to, že kapela má na starém kontinentu konečně konsolidovanou pozici. Bubeník Don Powell přestal mít zaječí úmysly, opustil vizi, že by se mohl stát bubeníkem AC/DC nebo kapely Ozzyho Osbournea, s kterým popíjel po všemožných anglických putykách. Fanoušci také ukázali kapele vlídnější tvář. Jenže se problém se ukázal jinde, a šlo o tak nečekanou záležitost, že vyrazila dech..více

[recenze]

[09.12.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


EMREI`S - Beatrice Reborn


… tak k tomu konečně toho řízka pustili…
Když před deseti lety vydali Wishmasters debut „Beatrice“, byl jsem krapet na rozpacích. Hlavně z toho, jak snadno kapele mezi prsty proklouzlo něco, co mohlo domácí symfo-metalovou scénu velmi pozitivně rozsvítit. A tak jsem v debatě s kolegou Paganem mimo jiné prohodil „má to nápad, ale je to nedopečený, kurňa pusťte tam nějakýho řízka, co tomu dá koule!“ Nejsem zastáncem toho, že by se kapely měly vracet do vlastní historie a snažit se vylepšit dílo, ..více

[recenze]

[08.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Timo KOTIPELTO (STRATOVARIUS) - Věřím, že s naší sestavou ani v budoucnu neuděláme nic, co by naši reputaci mohlo ohrozit


Finští Stratovarius patří mezi největší představitele melodického power metalu. V roce 2022 vydali prozatím poslední studiové album “Survive”, které fanoušci přijali s nadšením. Timo Kotipelto se aktuálně rozpovídal nejen o záležitostech týkajících se kapely, ale probral s námi i otázky ohledně jeho dalších hudebních projektů, minulosti i výhledů do budoucna...více

[rozhovory]

[08.12.2024]

[František Šafr]

[8 komentářů ]


EXTRA BAND - The Power Of Thought


Kdo vyrůstal kdykoliv od osmdesátých let v západních Čechách, nemohl být kapelou Extra Band nezasažen. Její revival, který vede zpěvák nejslavnější sestavy Jaroslav Soukup a kytarista Jiří Mothejzik, s až buldočím drajvem brázdí západočeské tancovačky, na nichž přehrává staré hity, na které pamětníky spolehlivě chytne, ačkoliv tisícové návštěvy jsou dávno minulostí. Pamětníci zestárli a mají jiné starosti, než vyrážet víkend co víkend za muzikou, a mladé klasický tancovačkový hard rock moc nezajímá...více

[recenze]

[07.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 4 / 642 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.68776 sekund.