DEFTONES - Private Music

Deftones moc dobře ví, že jedním ze základů úspěchu je odlišnost od dalších kapel, čehož se drží od počátků své tvorby, neboť ani tehdy nebyli zaměňováni s jinými partami nu-metalového či post-hardcorového žánru. Postupem let svůj styl vybrušovali, což jim přineslo nejen platinové desky, ale i řadu ocenění, potvrzujících správnost jejich cesty. Jako její vrchol se cituje pětadvacet let stará nahrávka „White Pony“, která je pro řadu fanoušků nedotknutelnou záležitostí, ač je z ní cítit úporná snaha dosáhnout úspěchu. ..více

[recenze]

[05.09.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

D.R.I. - Dirty Rotten LP

Vizionáři, jimž se nikdy nedostalo uznání jako mnohým z těch, které inspirovali. Stylotvůrci, jež stáli u zrodu crossover thrashe, přestože vzešli z prostředí, které s metalovými fanoušky vedlo dlouhou dobu válku. I tak můžeme začít seriál o americké skupině D.R.I., která na začátku osmdesátek platila za jedno z nejzběsilejších hudebních těles, jež přirozeně rozvinulo anarcho a hardcore punkovou vlnu, aby se od ní postupně odpoutalo a napsalo vlastní pravidla pro jeden z nejzábavnějších metalových stylů vůbec...více

[recenze]

[04.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

KINGDOM COME - Master Seven

Počínaje deskou „Twilight Criuser“ se z kdysi nastupující hvězdy světové hard rockové scény Kingdom Come stala klubová kapela, která si udržela světovou pozornost pouze u fajnšmekrů či nekritických obdivovatelů charismatického hlasu a skladatelského génia Lennyho Wolfa. Kapela byla skloňována s nástupem bývalého bubeníka Jamese Kottaka do Scorpions, to však Wolfa nechávalo naprosto chladným. Skutečnost, že se během roku 1996, kdy začal se zcela odlišnou sestavou ..více

[recenze]

[04.09.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

CROWNE - Wonderland

V případě tohoto alba u mě došlo k malému déjà vu, protože velmi podobnou desku, dokonce se stejným zpěvákem, jsem už letos jednou recenzoval. Před několika měsíci se jednalo o spolek Art Nation, nyní přišla řada na kapelu Crowne. A já teď musím doufat, že v labelu Frontiers Records nemají někde v tajné místnosti umístěn geniální počítač, který na požádání vygeneruje libovolný počet písní inkriminovaného žánru. Budeme předpokládat, že tomu tak není, a že za obsahem obou nosičů stojí jenom a pouze lidští tvůrci, ..více

[recenze]

[03.09.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

STYX - Circling from Above

Setrvat na scéně více než půl století je výkon, který se podaří jen hrstce kapel. Chicagská prog/pomp rocková stálice Styx dokazuje i po třiapadesáti letech, že patří mezi formace schopné přicházet s novým materiálem, jenž obstojí v rámci bohaté diskografie. Čerstvá novinka "Circling From Above", vydaná na vlastním labelu Alpha Dog 2T/UMe, je toho důkazem...více

[recenze]

[03.09.2025]

[Jirka Lulek]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

BLACKBRIAR - A Thousand Little Deaths

O tom, jak do detailu a dlouhodobě promyšlená je taktika Blackbriar, svědčí obálky všech tří dosud vydaných alb. Holandští symfonici na nich používají primárně černou a bílou barvu, a letos vypuštěná novinka s poněkud depresivním názvem „A Thousand Little Deaths“ je těmito dvěma barvami dokonale charakterizována. Tady se odehrává čtyřicet dva minut dlouhý souboj mezi černou a bílou, mezi tmou a světlem. A drobný záblesk narezlé barvy říká, že hlavním elementem, který přiřkne vítězství světlu, je zrzavá sympaťanda u mikrofonu Zora Cock...více

[recenze]

[02.09.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

FM - Brotherhood

V osmdesátých letech se FM na špičku nedostali, přestože jejch desky z té doby jsou vcelku vyhledávanou věcí, zejména mezi žánrovými fanoušky evropského AOR. Stylové zaměření ale zapříčinilo, že byli jednou z prvních formací, která šla s příchodem grunge na odstřel. Ač se pokusili na začátku devadesátých let zabrousit do serióznějšího blues / hard rocku, kůži jim to nezachránilo. Dlouhá léta bylo ticho a soudilo se, že se nad FM navždy zavřela voda. Vyšla ale comebacková nahrávka „Metropolis“, ..více

[recenze]

[02.09.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

THE BLEAK PICTURE - Shades Of Life

Není to tak dlouho, co si borci z blackových Autumnfall řekli, že by mohli udělat ještě death doomovou kapelu. Vznik dua The Bleak Picture se datuje do roku 2021, kdy vyšlo EP „Song Of Longing“. Od té doby vydali ještě debutovou desku „Meaningless“ a jen rok po ní přichází s druhým albem. „Shades Of Life“ má sedm skladeb, které vám zaberou tři čtvrtě hodiny. A bude to značně pošmourná a melancholická doba, přesto plná neprvoplánových melodií...více

[recenze]

[01.09.2025]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MEAT LOAF - Dead Ringer

Jak raketově letěly nahoru prodeje alba „Bat Out Of Hell“, tak se začaly objevovat první problémy mezi dvěma hlavními tvůrci. Ještě před vydáním Jim Steinman trval na tom, aby deska vyšla pod značkou Jim Steinman & Meat Loaf nebo Jim Steinman present Meat Loaf, ale oba návrhy vydavatelská společnost smetla ze stolu. Chtěla Meata Loafa, který měl už jistou reputaci z účinkování v několika muzikálech, včetně Rocky Horror Show, jako sólového umělce a Steinman se musel smířit s rolí muže v pozadí. ..více

[recenze]

[01.09.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ORIANTHI - Some Kind Of Feeling

Australská zpěvačka a kytaristka Orianthi se čím dál více prosazuje jako sólová umělkyně, a ačkoliv její posluchačský okruh není tak velký, jako když působila u svých někdejších chlebodárců, berličky Alice Coopera a ostatků Michaela Jacksona už nepotřebuje. Ani není nutné, aby vyhledávala pomoc expartnera, bývalého kytaristy Bon Jovi Richieho Sambory, ačkoliv jeho hudební cítění na ní mělo asi největší vliv. Od jejich rozchodu v roce 2018 stojí na vlastních nohách, a to, že se z ní stala osobnost, ..více

[recenze]

[31.08.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

MARTYR - Dark Believer

Za tři roky staré album „Planet Metalhead“ získali holandští Martyr na jednom z domovských metalových webů ocenění za nejlepší album roku. Kapelu to přivedlo do náruče vydavatelství Rock of Angels Records, ale těžko říct, jestli je možné to považovat za posun vpřed či vzad, neboť comebackové album „Circle Of 8“ posílali do světa před čtrnácti Metal Blade, ale dvě následující alba už měly na starosti podstatně menší vydavatelství. ROAR zjevně věděli, do čeho se pouští ..více

[recenze]

[30.08.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AZEROTH - Ancient Trails

Stále existuje nemalé množství posluchačů, kteří odmítají poslouchat spolky, jež nezpívají v jejich rodné řeči či angličtině, čímž se (dle názoru autora) okrádají o kvanta úžasné hudby. Jenže jak k nim potom dotyčnou muziku dostat? Je to jednoduché, když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Argentinské těleso Azeroth pro tyto účely už v minulosti jedno album přehrálo, a v dané strategii pokračuje i letos, kdy servíruje novou verzi tři roky staré řadovky "Senderos del destino". Její obsah byl dle hudebníků natolik kvalitní, ..více

[recenze]

[30.08.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SCARDUST - Souls

Izraelští Scardust nikdy nebudou kapelou pro masy. To bylo jasné už na debutovém kraťasu „Shadow“, který letos slaví desáté výročí od vydání, bylo to jasné i ze dvou alb vydaných v minulé dekádě, a pokud si libujete v postupech, které se vyhýbají pravidelným strukturám, muzikanti v nich kromě společného cítění dávají velmi často na odiv individuální schopnosti a při tvorbě hledají neotřelé cesty, bude vás novinka „Souls“ (ještě nikdy název alba Scardust nezačínal na jiné písmeno než na S) bavit hodně dlouhou dobu. ..více

[recenze]

[29.08.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Glenn HUGHES - Chosen

Podívejme se, co zbylo z toho, na čem v první polovině sedmdesátých let vyrostla hard rocková obroda, která píchla do žil předchozí dekády koňskou dávku adrenalinu. Téma je palčivější ve stínu skonu Ozzyho Osbournea, s nímž nadobro skončili Black Sabbath, kteří se po pětačtyřiceti letech odebrali na věčnost za někdejšími rivaly Led Zeppelin. Je tu ještě hrstka muzikantských pamětníků, kteří dosud vystupují pod názvy Deep Purple, Uriah Heep, Nazareth, Slade nebo The Sweet,..více

[recenze]

[29.08.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

X-WILD - Savageland

Budeme-li na kariéru X-Wild pohlížet ryze statisticky, je možné smeknout před tím, jak intenzivní život parta odpadlíků z Running Wild prožila. Pomineme-li roky, kdy kapela vznikla a ukončila činnost, byl každý letokruh života X-Wild naplněn jedním albem. Velmi slibně navíc fungoval fakt, že u X-Wild byl patrný výživný vývoj - ne, že by ten, kdo kapelu nesledoval příliš intenzivně, při poslechu debutového a závěrečného alba renegátů kdovíjak tápal, jestli jde o stejnou kapelu, ..více

[recenze]

[28.08.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KINGDOM COME - Twilight Cruiser

Přestože se to dalo očekávat a jednu dobu to vypadalo jako nezvratné rozhodnutí, stopa Kingdom Come jako víceméně řádné kapely mizí v létě 1994, kdy Lenny Wolf s nájemnými muzikanty odehrál dvě klubová vystoupení v Německu a jedno festivalové v Rakousku. Ačkoliv ani tehdy neměli Kingdom Come pevnou sestavu, pořád se o nich dalo mluvit jako o kapele. Když 23. července 1994 v mnichovském Rockclubu dozněla závěrečná „Do You Like It“,..více

[recenze]

[28.08.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

UNLEASHED - Fire Upon Your Lands

Unleashed si žijí ve svém světě, zakonzervováni ve své zemi Odalheim, kde svádí jednu vítěznou bitvu za druhou. Taková bublina je sice pochopitelná, ovšem během let nevyhnutelně vedla k jakési stagnaci, která je těmto Švédům vlastní dlouhou dobu. Doby, kdy s deskami „Victory“ či „Warrior“ slavili velký úspěch a dívalo se na ně jako na jednu z budoucností death metalu, jsou pryč třicet let a u Unleashed se toho po formální stránce změnilo pramálo. I sestava zůstává celou dobu neměnná a tak jediná zpráva, ..více

[recenze]

[27.08.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]