GREAT WHITE - Psycho City
Za mě 10/10 je asi přehnané ale devítka zní lépe....

ALL FOR METAL - Gods of Metal (Year of the Dragon)
Já osobně bych „Gods of Metal (Year of the...

THEATRE OF TRAGEDY - Assembly
Za mně ToT topka, není slabé místo, nej pecka asi...

GREAT WHITE - Psycho City
Pro mě je o kousíček výš Twice Shy (je tam přece...

GREAT WHITE - Psycho City
Po vice než třicetiletém poslechu desek kapely,...

THE NEW ROSES - Attracted To Danger
Zpěvák je výbornej. Škoda k příklonu do...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
jasně, jak píšu - je to vždycky subjektivní a...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
Jsem asi strašně konzervativní, ale přijde mi v...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
aha, takže Assembly to krutě schytá za nemetalové...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
to Erich Zann: hloupá chyba, díky za upozornění












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Angra jako nezdravě vzývaný kult

O účasti zpěváka Fabia Lioneho v kapele Angra si může každý myslet své, pravdou ovšem zůstává, že tento sympatický Ital stvořil s nejslavnější power metalovou brazilskou partou několik povedených alb. Jenže Angra je ve své domovské zemi považována za totální kult, který ve vnímání fanoušků nemá daleko k fotbalovému šílenství. Pozice ne-brazilského zpěváka uvnitř jejich oblíbené kapely proto většině z nich nikdy příliš nevoněla. A protože nedávno éterem proběhla zpráva o pozastavení činnosti brazilské formace, ihned se objevily spekulace o návratu některých dřívějších členů. Jde ale spíše o zbožné přání: Edu Falaschi se dle svých slov cítí nadmíru spokojen ve své vlastní skupině a bicmen Aquiles Priester se z Angrou rozešel vyloženě ve zlém. Přesto je vhled do problematiky díky současné situaci velmi cenný. Potvrzuje pravdu o hlubokém konzervatismu brazilské power metalové scény, nejen na straně fanoušků, ale i interpretů (snad každá žánrová kapela chce znít jako Angra). Přestože se Bittencourtův spolek snaží o umělecký progres, tamní příznivci jej nutí k ústupkům. Současný stav může být odrazem tohoto tlaku, který se sice na první pohled tváří přátelsky, ve skutečnosti ale působí mimořádně nezdravě.

Petr Štěpnička, 20. 9. 2024

PALLAS - The Messenger


Pallas patří do nejužšího okruhu kapel, jimž se podařilo na počátku osmdesátek spolu s IQ, Pendragon a Marillion oživit zájem o art rockovou muziku, kterou před několika lety pohřbilo punk rockové tsunami. Tato hudební vlna byla později zařazena do nového chlívečku pod názvem neo prog rock a dala vzniknout stovkám podobných souborů po celém světě. Pallas ze skotského Aberdeemu se na špici hudebních žebříčků prorazit nepodařilo, to ovšem neznamená, že by jejich alba postrádala kvalitu a atmosféru, jen neměli potřebnou dávku štěstí ..více

[recenze]

[07.02.2024]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


AUTUMN`S CHILD - Tellus Timeline


Je tu nový rok a s ním, jak už bývá zvykem, nová deska Autumn`s Child. Není to překvapující událost, frontman Mikael Erlandsson takto spolehlivě pracuje už přes dvacet let. Za tu dobu si člověk ani neklade otázku, zda to není na úkor kvality, protože Autumn`s Child a předtím i Last Autumn Dream se zabydleli v jistém módu a je jasné, že žádný velký vrchol nezažijí, ale že také nepřijdou s úplným propadákem, protože skladatelské a aranžérské postupy mají natolik zajeté, že vystoupit z nich je prakticky nemožné. Je to naprosto rutinní přístup, kapela seká jednu desku za druhou..více

[recenze]

[07.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


IONS - Counterintuitive


Pozoruhodné dielo od pozoruhodných autorov Ions, to je ich druhý album „Counterintuitive“ Je dobré a určite aj potrebné povedať, že hovoríme o kapele z Českej republiky. Progresívne poňatie a vnímanie okolitého sveta pomocou nástrojov a harmónií, ktoré z nich dostávajú, je vskutku obdivuhodné. Hráčsky um, ale aj neutíchajúca múza, ktorá z nahrávky srší, je značná a neopísateľná. Ions vypustili do sveta album, ktoré nesie mnoho prívlastkov, a ja neviem, ktoré by som uviedol ako prvé. Jedno viem určite: nie je prvoplánové. ..více

[recenze]

[06.02.2024]

[Ján Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


STUKA SQUADRON - Zeppelin


Vampýři, Luftwaffe, Rasputin, vzducholodě, dvě světové války… Smíchat tato témata do jednoho soudržného celku chce slušnou porci fantazie i černý smysl pro humor. A když k tomu přidáte zálibu v klasickém heavy metalu, není moc kapel, které by se – za předpokladu, že z toho nemá být jen samoúčelná slátanina - takové výzvě mohli postavit čelem.

Pokud jste před třinácti lety zaregistrovali vydařený průlet britských nemrtvých pilotů ..více

[recenze]

[06.02.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


THE GEMS - Phoenix


Anabáze alba „Phoenix“ švédské trojice The Gems by se dala nazvat „kterak v rámci lekce o tom, že karma je zdarma, dostali rockoví příznivci do rukou výbornou desku“. Ať už se u dračic Thundermother dělo cokoliv, snaha kytaristky Fillipy Nässil zbavit se zpěvačky Guernicy Mancini by se v rámci toho, že to u Thundermother šlo pomalu dolů vodou, možná dala v rámci hledání nějakého nového impulsu pochopit, nicméně způsob, jakým to Fillipa provedla, si krapet koledoval o výchovnou facku. A jedna pádná skutečně přilétla ..více

[recenze]

[05.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PINK FLOYD - Meddle


Ačkoliv deska „Atom Heart Mother“ obsahovala obrovsky dlouhou a jen velmi těžce přístupnou titulní suitu, znamenala pro Pink Floyd průlom. Nejen v po komerční stránce, ale po prvních čtyřech albech, na nichž se kapela skrze psychedelický rock (první dvě desky) a avantgardní experimenty („Ummagumma“) ještě hledala, předvedla na „Atom Heart Mother“ zárodek toho, co mělo v budoucnu udělat z Pink Floyd velkou záležitost. Díky úspěchu alba se stračenou na obalu se kapela rozjela po celém světě a její vize začínala být chápána...více

[recenze]

[05.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


DEORBIT – Retrogradient


Post, progress, alebo sci-fi príbeh s hudobným koncom hneď na úvode? Vyberte si. Zohraná partia z Washingtonu ponúka na debutovom albume post metal. Space metal? Áno, aj ten. Nájdeme aj moderne podchytený djent s jemnou dávkou kadejakých progresívnych pochutín. Hovoríme o čisto inštrumentálnej nahrávke, kde sa postupne na rad dostanú aj neokukané nástroje a že im to ladí, tak to si píšte!..více

[recenze]

[04.02.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


STATIC-X - Project: Renegeneration Vol. 2


Čas se zastavit nedá. Letos v listopadu to bude deset let, co si Wayne Static, ikonický a nezaměnitelný frontman industriálních Static-X, spolu se svou ženou, pornoherečkou Terou Wray, naordinoval koktejl tišících léků, jenž spláchl pořádnou dávkou chlastu, že by to porazilo i koně. Tera přežila (ač pouze o rok, v lednu 2016 spáchala sebevraždu), ovšem Wayne takové štěstí neměl a spolu s ním odešla na věčnost i kapela. Vypadalo to, že definitivně, ale v tomto případě se mýlili všichni, co Static-X považovali za synonymum minulosti. ..více

[recenze]

[03.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


SPIDERGAWD - VII


Proč si lámat hlavu s vymýšlením názvů desek, řekli si zřejmě před deseti lety norští Spidergawd, když vydali eponymní album. A tahle otázka jim další závit do mozku nevyryla ani v následující dekádě, neb na každém další albu připlácli k názvu alba římskou číslici a bylo vystaráno, ale aspoň statici mají rychle jasno v tom, kolikátá řadovka vyšla v loňském roce, když album nese název „VII“...více

[recenze]

[03.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MASTER - Saints Dispelled


Už se zdálo, že dávná americká legenda Master, která v deathmetalovém velkém třesku stála pouhý krůček za Death, patří minulosti. Její lídr, dlouhá léta na Moravě dlící Paul Speckmann nejenže loni na podzim oslavil šedesátku, ale věnoval se i jiným projektům, takže na Master nezbýval čas. Natáčel desky s Roggou Johanssonem, vrátil se ke Speckmann Project a činný byl i v Cadaveric Poison či Blunt Force Trauma. Ale Master je jeho nejkultovnější kapela, která kdysi patřila ke stylotvorným formacích, takže nechat ji ležet ladem nejde...více

[recenze]

[02.02.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


MANTICORA - Mycelium


Dánská Manticora si na sebe svým způsobem sama připravila past. Poté, kdy frontman napíše román a kapela na jeho základě vytvoří dvě alba, přičemž každé natáhne více než na hodinu a přitom na nich nenechá prostor na nějaké vyloženě slabší chvíle, co většího může v dalším kole fanouškům nabídnout? Pokud by nestačil argument, týkající se velmi silného dvojzápřahu „To Kill to Live to Kill“ a „To Live to Kill to Live“, můžete si klidně pomoci i kombem z Černého cirkusu, v němž si při prvním dílu Manticora sáhla na svůj absolutní vrchol, ..více

[recenze]

[02.02.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


MOTÖRHEAD - Iron Fist


„Rok 1981 byl pro Motörhead nejúspěšnějším… Ale tehdy jsme nevyhnutelně začali propadat uspokojení. Všechno, co jsme do té doby udělali, zaznamenalo úspěch, ale deska „Iron Fist“ nebyla důstojným pokračovatelem předchozího alba,“ popsal důvěrně situaci Lemmy Kilmister. Turné k albu „Ace Of Spades“ bylo nejzářivějším obdobím Motörhead, nejenže během něho byl pořízen legendární živák „No Sleep `til Hammersmith“, který se může řadit mezi koncertní klenoty „Made In Japan“ (Deep Purple) či „Live After Death“ (Iron Maiden), ..více

[recenze]

[01.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


CRADLE OF FILTH - Midian


Recenzi alba "Midian" nelze začít jinak, nežli zmínkou o EP "From the Cradle to Enslave", které vyšlo přesně o rok dřív. Přestože se kapela tradičně nacházela v nestabilní personální pozici, dokázala nahrávat mistrovské skladby. Titulní kousek EP patří mezi vrcholné momenty historie Cradle Of Filth, včetně (necenzurovaného) videoklipu, který dodnes působí velmi znepokojivým dojmem. Jedná se o výtečnou mini-nahrávku s dvojicí osobitě zpracovaných coversongů (které jsou lepší než originály) a jedním dokonalým remixem. ..více

[recenze]

[01.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MOURNING DAWN – The Foam of Despair


Poviem to tentokrát na úvod úplne jednoznačne a presne. Veď prečo by sme na to nemohli ísť odzadu? Francúzi Mourning Dawn ma neprestávajú udivovať ani po niekoľkých počutiach. Ich novinka „The foam of despair“ je poriadnym šlágrom a či zárezom. Vyberte si, ktoré pomenovanie sa vám hodí viac. Milujem tú atmosféru, na ktorej koniec jednoducho nie je vidno. Je ako more, akoby sa z nej vynárali stále viac a viac nevšedné zvuky, ktoré prekvapujú a vy si ich máte chuť pustiť znova, stále dookola. ..více

[recenze]

[31.01.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


KRUCIPÜSK - HovnoZle


Řadit Krucipüsk mezi bigbítové kapely by bylo krajně nezdvořilé, ačkoliv se liberecká parta ráda a často pohybuje ve společnosti Harleje, Alkeholu a dalších, ovšem hudebně s nimi má společného pramálo. A vždycky měla. V českých končinách totiž byla a vlastně i je tak trochu fenoménem, protože hudbu inspirovanou skejťáckou kulturou a kapelami jako Suicidal Tendencies tady nikdo moc nehrál, takže Krucipüsk v devadesátých letech vyplnil díru na trhu. Udělal to skvěle a alba od debutu „Ratata“ až po kultovní „Druide!“ byla velká jízda, ..více

[recenze]

[31.01.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Redaktorská bilance roku 2023 - Savapip


Při snaze o bilancování událostí minulého roku mne přepadla touha pustit si film Forrest Gump. Moje máma sice nikdy neříkala, že „život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš“, ani že „všichni občas děláme věci, které tak úplně nedávají smysl“, ale coby charakteristika loňských hořkosladkých událostí je to dokonalé. Dění okolo muziky u mne tentokrát zapadlo do obou kategorií, ale protože člověk si ve finále stejně radši připomíná jen to dobré, pojďme rovnou na to nejlepší:..více

[ankety]

[30.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]


GREEN DAY - Saviors


Vypadá to až neuvěřitelně, ale letos uplyne dvacet let od chvíle, co Green Day vydali zásadní album „American Idiot“ a rázem byli větší i než v dobách průlomu s deskou „Dookie“. Že by ho Green Day chtěli zažít znovu je věc zcela jasná, ačkoliv mnohem hůře proveditelná. Vždyť se podívejme na to, jak vypadalo dvacet let, kdy se jim ani jedinkrát nepodařilo vystoupit ze stínu slavné desky. „21st Century Breakdown“, přímého následovníka „American Idiot“, doslova zabila snaha o zopakování úspěšného vzorce za každou cenu, ..více

[recenze]

[30.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 27 / 632 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.6349 sekund.