Noel GALLAGHER`S HIGH FLYING BIRDS - Council Skies

Pokud budeme vycházet ze skutečnosti, že Oasis jsou nadobro uzavřená kapitola, která měla smysl před takovými pětadvaceti lety, je pro hitmakera zázraku britpopu Noela Gallaghera dnes jasným vyjádřením kapela High Flying Birds. Ta toho s Oasis tolik společného nemá, jak by se mohlo čekat od člověka, který se podepsal pod největší hity kapely, čímž vydělal pěknou řádku liber. Jenže každý se vyvíjí a Noel dnes by asi další „Wonderwall“ nenapsal. Ne, že by to neuměl, ale jeho vyjadřovací prostředky jsou už jiné. ..více

[recenze]

[01.08.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

PIVOBRANÍ - 15. 7. 2023, Náchod - rozbor vystoupení kapel ARAKAIN a ALKEHOL

Jelikož bydlím v poněkud zapadlejším koutu republiky a zároveň začínám být čím dál víc pohodlnější, je pro mě koncert oblíbené kapely v blízkém okolí vítanou událostí, kterou si nehodlám nechat ujít, třeba by šlo jenom o vystoupení v rámci pivních slavností. Jedna taková se koná každoročně v mém "okresním" městě Náchod. Pořadatelé této akce se snaží o pestrý line-up, který by zaplnil rozlehlé náměstí a zároveň uspokojil širokou vrstvu návštěvníků, metal je ale většinou ignorován. ..více

[reporty]

[31.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

THE ROLLING STONES - Steel Wheels

Vypadalo to jako jasný trucpodnik. Keith Richards tak dlouho odolával narcistickým sklonům Micka Jaggera, až se po vydání jeho druhého sólového alba pustil do vlastní tvorby rovněž. Stále mu záleželo na tom, co s The Rolling Stones bude, ale už nechtěl čekat se založenýma rukama, jestli se Jagger uráčí vrátit ke společné práci. Do běla jej rozpálilo Jaggerovo prohlášení, že by bylo dětinské domnívat se, že člověk zůstane ve stejné partě navěky. V tu chvíli to vypadalo, ..více

[recenze]

[31.07.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

PRIDE OF LIONS - Dream Higher

Pride Of Lions slaví dvacet let od vydání debutu a na jejich kariéře lze dobře demonstrovat, jakou udělal vývojovou stopu styl, který představují, tedy AOR. Před dvaceti lety byly kapely, které ho hrají, na pokraji vyhubení a ikony Journey, Foreigner, Toto či Survivor byly buď nečinné, nebo nezažívaly dobré časy. Dnes je znovu všude, i když jeho úroveň není taková jako na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. O té by mohl předák Pride Of Lions Jim Peterik léta vyprávět, nejenže tu dobu zažil, ale dokonce stál na vrcholu scény. ..více

[recenze]

[30.07.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ALIS - Demone

Hodné holky se dostanou do nebe, zlobivé tam, kam chtějí. Po poslechu debutového kraťasu „Demone“ italské zpěvačky Alis by mě zajímalo dilema svatého Petra, jestli by Alis chtěl tahat k sobě nahoru a nebo zda by ji aspoň chvíli nechal courat tam, kam sama uzná za vhodné. Nepochybuji o tom, že by Alis ráda zamířila na pódia festivalů - u nás bych ji stylovým zaměřením i dle data narození doporučil na všemožné Majálesy, kde by se mohla cítit jako ryba ve vodě, ..více

[recenze]

[29.07.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

FEUERSCHWANZ - Fegefeuer

V současnosti nejžhavější německá folk-metalová kapela? Takhle titulují rozverný spolek Feuerschwanz jeho patroni z Napalm Records a ačkoliv to je téma na polemiku, nedá se kapele upřít, že v poslední době letí nahoru jak kometa. Předloňské album „Memento Mori“ ji vyneslo do čela německé hitparády i přes to, že se na něm dalo chytit (alespoň v případě, že nemáte s Feuerschwanz totožný smysl pro humor) pár much. S novinkou „Fegefeuer“ se partě kolem Hauptmanna Feuerschwanze povedl brilantní kousek ..více

[recenze]

[28.07.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VOIDHAVEN - Lithic

Němečtí Voidhaven vznikli již v roce 2016, ale teprve letos je na světě jejich první deska „Lithic“ Doposud měli na svém kontě pouze eponymní EP, které už však odvál čas, protože vyšlo před pěti lety. Debut obsahuje pouze šest skladeb, ale celková stopáž je kolem třiapadesáti minut. Voidhaven hrají death/doom metal a u toho dlouhé skladby nejsou vůbec překvapivé.

První skladba řekne o Voidhaven vše podstatné...více

[recenze]

[28.07.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Yngwie MALMSTEEN - War To Ends All Wars

Protože Malmsteen je v podstatě realista, věděl, že se časy mění. Po hubených devadesátých letech, kdy byl na uměleckém vrcholu, měl na začátku milénia možnost k návratu do starých pozic. Heavy metal zažíval nečekanou obrodu, zejména skandinávské spolky Hammerfall či Stratovarius slavily velké úspěchy a nešlo si nepovšimnout, že zejména v případě druhých jmenovaných byla inspirace Malmsteenovou tvorbou více než zřejmá. Yngwie měl jedinečnou šanci svézt se na úspěchu svých žáků ..více

[recenze]

[27.07.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

TESTAMENT - Demonic

Testament byli vždy kapelou, která pokukovala po práci úspěšnějších kolegů. Nejčastěji to byla Metallica, potom Pantera, v polovině devadesátých let ale metalovým světem zacloumaly jiné spolky, např. Fear Factory, Machine Head nebo Sepultura, což Petersonovi s Billym nemohlo uniknout. Dalo se tedy čekat, že sedmá řadovka jejich formace bude nasáklá temnou brutalitou a možná i něčím jako kontrapozitivní energií. Jenže to, co se na pultech obchodů objevilo 24. června roku 1997, vyrazilo dech úplně všem...více

[recenze]

[27.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BLACK DENIM RAGE - State of Emergency

Je zajímavé sledovat, jak se hudební vývoj stále točí v kruzích. Před čtyřiceti lety počali drzí spratkové drhnout agresivní riffy doprovázené kulometnými salvami bicích a kritici je počali řadit mezi speed nebo thrashmetalové kapely. Vzhledem k vývoj muzikantů, médií, dostupných technologií a kvalitních nástrojů zní mnohé dnešní mladé kapely daleko techničtěji, nemluvě o pokročilé možnosti prezentace. Najdou se však i kapely, které působí roztomile jednoduše, jako v prvopočátcích stylu, ale nechybí jim energie a zápal pro věc...více

[recenze]

[26.07.2023]

[Jirka Lulek]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

Marius DANIELSEN - War of the World

Norský hudebník Marius Danielsen je powermetalovému obecenstvu znám jako autor trilogie "Legend of Valley Doom". Jádro těchto nahrávek tvoří propracované aranže, opulentní symfonie a všeobecná kompoziční nablýskanost. Při tvorbě sólového debutu si to ale severský autor nasměroval o něco umírněnější cestou. Jistá změna kursu vyznívá na první pohled sympaticky, při bližším zkoumání ale zjistíme, že přívlastkem pro tohle dílo by mohlo být nejenom slůvko "jiné", ale ve stejné míře také synonymum "horší"...více

[recenze]

[26.07.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

ELYSION - Bring Out Your Dead

Řekové Elysion natáhli pauzu mezi dvěma na dlouhých devět let. Utnuli aktuální nahrávkou „Bring Out Your Dead“ s parádní gotickou obálkou, kterou zdobíí dívka s korunou z větví, plačící krev. Novinka má necelou tři čtvrtě hodinku, obsahuje deset skladeb a kapela ji přes dlouhé období studiové nečinnosti nahrála ve stejné sestavě, jako předchozí desku.

Úvodní „Blink Of An Exe“ započne řízným riffem a středním tempem. ..více

[recenze]

[25.07.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

THE DEFIANTS - Drive

Debut stačil The Defiants k tomu, aby se trojice pohrobků glam metalových Danger Danger stala jistotou žánru a můžete jej nazývat americký hard rock, glam metal či AOR, protože The Defiants představují průsečík mezi těmito pojmy. První album z roku 2016 se stalo jedním z nejlepších alb, které v minulé desetiletce v daném stylu vyšlo a dokumentovalo historickou pravdu, že někdejší angažmá Paula Laineho za mikrofonem Danger Danger nebyl krok špatným směrem, ač alba „Dawn“ nebo „Four The Hard Way“ ..více

[recenze]

[25.07.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

WINTERSTORM - Everfrost

Vzpomínám, kterak jsem se v roce 2014 v Meet Factory bezprostředně po skončení setu Winterstorm začal na místě pídit po kapelní diskografii, protože muzika i výkon byly velmi chytlavé, živé, nápadité, nabité maximálně pozitivní energií. Nebudu tvrdit, že se jim všechny tyhle elementy povedly dostat ve stejné míře i na tehdy aktuální album „Cathyron“, ale bylo jich víc než dost. U sedm let starého alba „Cube Of Infinity“ možná chyběl impuls bezprostředního kontaktu, ale obávám se,..více

[recenze]

[24.07.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE ROLLING STONES - Dirty Work

„Mick spáchal smrtelný hřích, když vlastní projekt nadřadil zájmům kapely,“ řekl na přelomu let 1985 a 1986 basista Bill Wyman. Ronnie Wood mluvil o velmi deprimující době, jindy zcela klidný a rezervovaný Charlie Watts veřejně hovořil o tom, že z The Rolling Stones odejde a přidá se k nějaké jazzové kapele. Jediným, kdo na kapele lpěl, byl Keith Richards, který byl rovněž na druhé straně a stál v opozici vůči Jaggerovi. Věděl, že „Undercover“ nebyla podařená deska, že ani Mickova sólovka „She`s The Boss“ není tím, ..více

[recenze]

[24.07.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ARKONA - Kob‘

Arkona už spoustu let patří mezi čelní představitele tvrdšího folk metalu. Minulé dvě desky a nové album už do tohoto subžánru až tolik nepatří. Můžeme tedy říci pagan metal? Dejme tomu, ale stejně tak by se Arkona dala uschovat pod nálepkou atmosférický black metal. Kapela má velmi osobitou tvorbu a vždy ji bezpečně poznáte.

Novinka „Kob´“ („Předzvěst“), která vyšla u Napalm Records, obsahuje osm skladeb, ..více

[recenze]

[23.07.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

THE SILENT RAGE - Nuances Of Life

Druhé album řeckých The Silent Rage „Nuances of Life“ sice vydávající firma vítá na svět hláškou „helénský power metal plný síly“, ale možná by nebylo od věci při té příležitosti nenápadně poslat poděkování za oceán Jonu Schafferovi (a alespoň korespondenční lístek by mohl letět i na adresu Judas Priest). Ale jelikož teď není v kursu tohoto muzikanta příliš připomínat, stačí zmínit, že svou spřízněnost s tvorbou Iced Earth dali The Silent Rage najevo alespoň hostovskou účastí bývalého křiklouna amerických kolegů Stu Blocka. ..více

[recenze]

[22.07.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]