RUNNING WILD - The Rivalry
Toto bolo moje prvé CD Running Wild, ktoré som si...

RUNNING WILD - Victory
Taktiež ma prekvapilo vyššie hodnotenie, než...

RUNNING WILD - Victory
Materiál je výborný, ale zabil to tím automatem a...

RUNNING WILD - Victory
Popravdě mě tohle album už vůbec nebaví. Zatím...

RUNNING WILD - Victory
No úplne objektívne sa Running Wild stali sračkou...

RUNNING WILD - Victory
avizovals devět z deseti, tak zas nepřeháněj :D

RUNNING WILD - Victory
Jak jsem už avizoval v předešlé recenzi , tak se...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Milý Sagi, Floor krom songů od Nightwish pěla...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu

Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.

Jeho smrt klade ještě jeden vykřičník, možná o dost smutnější. Když odešel před deseti lety Lemmy, bylo to podobné a mluvilo se o odchodu staré gardy poctivých harcovníků, otců zakladatelů hard rockového a heavy metalového stylu. Nyní můžeme s definitivní platností mluvit o odchodu celé generace. Pravda, řada muzikantů ještě zbývá, jenže fakt, že dávným legendám ze šedesátých a sedmdesátých let je skoro osmdesát, leckdy i přes, je všeříkající. Takový ale svět je. Tak, jak kdysi odešli všichni mistři vážné hudby, jejichž odkaz přetrvává dodnes, míří na věčnost i generace těch, kteří kdysi udělali rockovou revoluci a dali světu hudbu, která pobláznila desítky milionů posluchačů. Ozzyho skon je pro toto odcházení smutným symbolem.

Jan Skala, 24. 7. 2025

Valentino FRANCAVILLA - Midnight Dreams


Jméno italského kytaristy Valentina Francavilly mi ještě před nedávnem nic neříkalo. Valentino je sice od roku 2019 členem známých White Skull, jenže album "Metal Never Rusts", které s nimi doposud jako jediné nahrál, nebylo zrovna dvakrát dobré, takže se člověk nemusel pídit po sestavě. Chyba ale určitě nebyla na straně italského hudebníka, který je mužem nemalých talentů, jak aktuálně dokazuje na své v pořadí druhé sólovce s titulem "Midnight Dreams"...více

[recenze]

[28.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WITHIN TEMPTATION - Bleed Out


Co ještě chcete říct o Within Temptation bez toho, abyste měli pocit, že už to někde muselo zaznít? Ať už se bude mluvit o symfonickém metalu z kteréhokoliv konce a v jakémkoliv kontextu, jménu holandské party, která se velmi intenzivně na vývoji žánru podílela, se vyhnout nelze. Kapela měla do letoška na kontě sedm řadových alb, z nichž některá bývají citována jako vzor pro velkou řadu následovatelů, má za sebou přitažlivý vývoj, svědčící o tom, že na vavřínech se v tomhle spolku neusíná, že je stále co objevovat, kapele nechybí odvaha, ..více

[recenze]

[27.10.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


ADAPTER ADAPTER - Sleep Spell


Pokud by jste chtěli strávit idylickou dovolenou v nějakém přímořském městečku, dobrou volbou by bylo nějaké letovisko na Rhode Islandu, nejmenším státu USA, který se nachází na východním pobřeží. Ač je rozlohou asi dvakrát menší než naše domovina, je tu plno památek i přírodních krás a od pláže je do vnitrozemských měst jen kousek. Třeba do Providence, které je základnou blues / doom / stoner dua jehož otěže pevně třímá zpěvák a kytarista Nick Ryder. ..více

[recenze]

[27.10.2023]

[Jirka Lulek]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


LINKIN PARK - Minutes to Midnight


Svět ležel Linkin Park u nohou a kapela stála na rozcestí. Po „Hybrid Theory“ a „Meteoře“ měla skupina nu-metalu plné zuby. Styl, kterým se proslavila, se jí začínal zajídat a Linkin Park měli před sebou možná nejdůležitější otázku kariéry: budeme hrát stále dokola jednu a tu samou písničku anebo se vymaníme ze škatulky jednoho subžánru a půjdeme jinou cestou?

Třetí řadová deska se nerodila lehce. Po úspěchu „Meteory“ si Mike Shinoda založil..více

[recenze]

[26.10.2023]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EXODUS - Tempo of the Damned


Přestože se v roce 1997 Exodus opětovně sjednotili, k velkému comebacku to zatím nevedlo. Za účasti Paula Baloffa, Toma Huntinga i nového basisty Jacka Gibsona vznikl živák "Another Lesson in Violence", kvůli dalším neshodám se ale kapela o několik měsíců později zase rozpadla. Když už se zdálo, že je to navždy, vstoupil do hry osud. Na přelomu milénia se měl konat charitativní koncert na podporu dvou Chucků, Billyho a Schuldinera, kterým byl shodně diagnostikován rakovinový nádor. ..více

[recenze]

[26.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


STEEL RHINO - In Rhino We Trust


Když se blížilo vydání nového alba Steel Rhino, jedna z prvních věcí, které hlavní mozek Michael Rosenberg hlásil do světa, byl fakt, že na palubě je i nadále Herbie Langhans. Tahle zpráva je velmi důležitá – Langhansovi domovští Firewind už oznámili termín vydání příštího alba, takže určité uspořádávání priorit u německého křiklouna mohlo hrozit a Steel Rhino mohli přijít o jednu ze svých zásadních zbraní. Natolik zásadní, až si troufnu tvrdit, že zcela klasicky (tak silně klasicky, až kolekce „In Rhino We Trust“ už při prvním poslechu..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


CANNIBAL CORPSE - Chaos Horrific


O čem vlastně psát recenzi na nové album Cannibal Corpse, když tahle kapela vše, co kdy chtěla říct, vyjevila světu v devadesátých letech? Co psát o muzikantech, kteří uznávají stejný pokrok jako Lemmy Kilmister nebo jako AC/DC? U každé nové desky řezníků a milovníků všeho hnilobného z Buffalla by stačilo zopakovat známé fráze o pevné neměnnosti jejich výrazu a uspokojení skalních fanoušků a bylo by to. Jenže ono to tak jednoduché není. Alespoň u nové desky „Chaos Horrific“, ..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


THE ROLLING STONES - Hackney Diamonds


Jelikož The Beatles jsou padesát let na pravdě boží, může letos desku vydat, kdo chce, ale stejně událostí roku bude nové album od The Rolling Stones, největší fungující kapely na světě, která loni oslavila šedesát let působení, což je číslo, které samo o sobě nutí smeknout klobouk. Navíc, když Mick Jagger letos oslavil osmdesátku a Keith Richards se na oslavu téhož jubilea chystá koncem roku. Novinka „Hackney Diamonds“ přichází dlouhých osmnáct let od poslední řadovky „A Bigger Bang“, takže se s ní ani nepočítalo. Už jen z toho důvodu, ..více

[recenze]

[24.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ĎYVINA - Duše


Nadšenci do neofolku již Ďyvinu ze Slezska jistě znají, ať už díky předchozímu EP „Počva“, anebo z živých vystoupení v rámci různých (novo)pohanských akcí. V létě Ďyvina přišla s debutovou dlouhotrvající nahrávkou pojmenovanou „Duše“, kterou vložila do ručně vyráběného dřevěného obalu. Ústřední postava Vít Přibyla (ex-Pilgrim) inklinuje k „co můžu, udělám si sám“, a přestože se na debutu objevuje velký počet pomocníků, za většinou nahraného materiálu stojí on. ..více

[recenze]

[24.10.2023]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE CLASH - Combat Rock


„Sandinista!“ bylo zbytečně přeplácané album“. Jednoznačný verdikt vynesla ostrovní média, ovšem The Clash byl takový odsudek ukradený. S deskou byla kapela spokojena, „London Calling“ zaznamenala průlom i ve Spojených státech a ani „Sandinista!“ nevykazoval o mnoho horší čísla, ačkoliv se jednalo o mnohem méně přístupnou a více než dvě hodiny dlouhou desku. Jestliže s „London Calling“ The Clash překročili svůj Rubikon, se „Sandinistou“ si spokojeně rochnili na jeho druhém břehu, což jim vyneslo ..více

[recenze]

[23.10.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THEOCRACY - Mosaic


Jakoby nestačilo, že si američtí Theocracy, jedna z nejrespektovanějších power / progmetalových kapel poslední dekády, dávají s každým albem pořádně načas, tentokrát do hry vstoupily další vlivy, které vydání novinky s titulem "Mosaic" ještě o nějaký rok prodloužily. Bylo nutné řešit covid, poté odchod kytaristy a nakonec výměnu vydávající firmy. Se vším se ale mozek kapely Matt Smith vypořádal se ctí (možná mu pomohly i modlitby), a tak se fanoušci Theocracy, kterých každým rokem přibývá nemalé množství, ..více

[recenze]

[23.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


DARK SKY - Signs Of The Time


Svůj první koncert odehrála německá parta Dark Sky v roce 1982 ještě jako školní kapela. K debutovému albu se propracovávala šestnáct let a celou dobu se pohybovala na poli melodického hard and heavy, byť nejprve šla snadno zapasovat i do škatulky rocku dospěláckého. O tom, že nejde o úplně bezvýznamnou položku na rockovém nebi by mohl svědčit fakt, že před covidovou pauzou brázdili Dark Sky Evropu společně se švédskými Treat. Jednu dobu se zdálo, že tento trip bude zároveň poslední kapitolou v životopise kapely,..více

[recenze]

[22.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BARONESS - Stone


Kdeže loňské sněhy jsou…. Kdeže by se dnes Baroness mohli nazývat sludgemetalovou kapelou, která sázela na zatěžkaná, sabbathovská tempa, bažinatou atmosféru či titěrné indierockové vlivy? To už prakticky neplatí, ale tato skutečnost překvapivá není. Pro toho, kdo zná diskografii kapely a její příběh, nastartovaný před dvaceti lety, je „Stone“ logickým vyústění předchozího vývoje. Přesto je jasné, že deska vzbudí nejvíce kontroverzí ze všech nahrávek Baroness, ačkoliv nan ní John Baizley a jeho kumpáni pilují výraz takřka k dokonalosti...více

[recenze]

[22.10.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


LLYR - Wings


Západočeští Llyr nejsou na death/doomové scéně žádnými nováčky, za dvacet let existence mají na kontě však pouhá dvě alba. Debut „Two Years Of Emptiness“ vyšel v roce 2010 a nyní po třinácti letech je na světě deska „Wings“. Na to, že kapela hraje death / doom metal je novinka velmi kraťoučká a sedm skladeb dá dohromady pouhých jednatřicet minut. Llyr jsou však na poměry žánru vcelku hitoví a mají tah na bránu. ..více

[recenze]

[21.10.2023]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


DERDIAN - New Era Part IV. - Resurgence


Tato recenze se mi nebude psát úplně lehce. Derdian řadím k primárně srdečním záležitostem, a pokud bych měl někdy sestavit svůj powermetalový TOP 10, italští melodici by v něm určitě nechyběli. Veškerá přízeň je přitom spjata s jedním jménem - Marco Garau. Klávesista a jeden z hlavních autorů jihoevropské kapely. Právě on stojí za kvantem pamětihodných melodií a skvostných hudebních motivů, ke kterým se vracím s takřka psí věrnosti. Jenže Marco v únoru z Derdian odešel a kapela tím okamžitě ztratila punc výjimečnosti...více

[recenze]

[21.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


Ronnie ATKINS - Trinity


„Tento týden přináším od doktorů dobré zprávy, snímky vypadají v pořádku. Vážně se mi vždy nesmírně uleví a neberu to jako samozřejmost, když se to dozvím, to mi věřte...“

Tohle je asi nejdůležitější zpráva, která předcházela vydání třetího sólového alba Ronnieho Atkinse, jehož nezaměnitelný hlas byl dlouhá léta hlavním poznávacím znamením Pretty Maids a následně ..více

[recenze]

[20.10.2023]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


TOTÁLNÍ NASAZENÍ, DILEMMA IN CINEMA - 13.10.2023, Praha, Futurum


Poslední dobou se to na domácí i světové hudební scéně hemží všelijakými comebacky, návraty bývalých sestav či vzpomínáním na dávné časy. Tomuto nostalgickému trendu podlehla také punk rocková legenda Totální nasazení a na oslavu svých třiatřicátých narozenin přichystala poněkud netradiční turné. Na něj pozvala všechny bývalé členy. Zdánlivě bláznivý nápad se ukázal jako uskutečnitelný, protože všichni ex totáči, až na jednu výjimku, pozváni přijali. Jediným absentérem byl první kytarista kapely Martin Janda, ..více

[reporty]

[20.10.2023]

[Moloch]

[0 komentářů ]


Listování : << < 68 / 661 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1675 sekund.