Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
„Hybrid Theory“ byl instantní hit a Linkin Park se rozhodli kout železo, dokud je žhavé. Práce na oficiálním druhém albu začaly během turné k první desce. Kapela nahrávala nápady v tour busu a zaznamenávala veškeré riffy, loopy a melodické party pospolu. Proces byl tentokrát uvolněnější a zároveň soustředěnější. Jisté experimentování se na tvorbě druhého alba podepsalo i díky zremixovanému albu „Reanimation“, kde si hlavně Mike Shinoda a Joe Hahn pohrávali s elektronikou a samply, což se promítlo do tvůrčího procesu na druhou fošnu. ..
Podle obalů některých metalových alb by se dala učit hudební historie. Když např. na coveru Exodus vidíme jakési streetové malůvky, kterým nasazuje korunu změkčilé logo kapely, můžeme si být jisti, že se jedná o nahrávku ze začátku devadesátých let. Tehdy přestal být o thrash metal zájem a ještě před několika málo lety vzývaní hudebníci najednou nevěděli, co si počít. Mnozí zkusili najet na soudobé trendy, jenže když to nešlo "od srdíčka", nemohlo to být dobré. ..
„Frustrace a obavy, které jsme denně dusili, se přetavily do skladeb a zvuků nové desky. Všechny triumfy nad vážnými překážkami vytvořily raketové palivo, které pohánělo naši nejvíce propojenou, nejagresivnější desku."
Po dvou naprosto zbytečných albech „Raised On Radio“ a „Raised On Heavy Radio“, které jméno chilského zpěváka Ronnieho Romera devalvovaly, než aby mu přidaly hvězdný esprit, dozrál čas na autorský materiál. Přestože obě alba byla v souladu se současným trendem nezměrné tvorby coververzí a parazitování na kdysi slavných skladbách (všemožné televizní soutěže jsou důkazem tohoto zrůdného trendu), sklidil za ně Romero spíše negativní kritiky. Ne pro svůj výkon, ale pro zhovadilý koncept,..
Od vydání debutu „Transcending The Blue And Drifting Into Rebirth“ španělských symfoniků Rainover letos uplynulo deset let. Jásat nad tím, že se jednalo o velmi vydařený vstup na scénu bylo trošku zavádějící, neb testosteronová část Rainover už za sebou měla téměř jednu dekádu fungování pod visačkou Remembrances (v rámci tohoto spolku stihli vydat jedno album), nicméně angažování zpěvačky Andrey Casanovy šlo považovat za zcela nový start, takže fakt, že si svojí prvotinou Rainover řekli o slušnou pozornost, nešel přehlédnout...
Jak jsou na tom Code Orange? Parta Amíků z Pittsburghu se svým neotřelým pojetím industriálně skřípavého metalcoru se postupně dere od roku 2017 do širšího povědomí – koncerty s Dillinger Escape Plan a Slipknot, či spolupráce se zpěvákem Corey Taylorem to plně potvrzují. Jako naději metalu si je v roce 2020 vzali do parády Nick Raskulinecz a Chris Vrenna (ex Nine Inch Nails) a společně pomohli vytvořit přelomovou desku „Underneath“, za stejnojmenný song byi nominováni na cenu Grammy. Kapela neusnula na vavřínech a nepřestává ..
Do osmdesátých let vstupovali The Clash silnější než kdy předtím. Z punkových outsiderů, na které se během anarchie ve Spojeném království nahlíželo spíš jako na partu praštěných levičáckých intelektuálů než na punkové ultras, se stali mezinárodní hvězdu, jejiž album „London Calling“ kromě domovské Velké británie triumfovalo také ve Spojených státech, které začínaly The Clash pomalu objevovat. Na tamní mládež působily levicově zaměřené (tvrdilo se, že až komunistické) texty jako magnet, ..
Někdy je dobré do zpravidla vážných věcí vnést kapku nadhledu. Můžeme tím docílit nového, většinou kvalitnějšího rozměru. Já osobně na tento moudrý princip pohříchu zapomínám, naštěstí existují osvícenější lidé, pro které je něco takového samozřejmostí. Patří mezi ně i kanadský hudebník Valax, jenž se svojí smečkou Black Pestilence už nějaký ten pátek drhne satanistický blackened thrash. Něco takového může ve smrtelně vážném podání zaujmout leda metalisty v pubertálně reakčním věku. ..
Švédský kytarista a zpěvák, duše Electric Boys a někdejší člen legendárních Hanoi Rocks nám poskytl rozhovor už potřetí a pořád se bylo o čem bavit. Conny je velmi zábavný člověk s velkým přehledem a širokou rock n`rollovou duší, což prezentuje i ve svých skladbách. Nově se tak děje na desce „Grand Explosivos“, se kterou znovu uvádí v povědomí kapelu Electric Boys, která na přelomu osmdesátých a devadesátých let měla našlápnuto k velké kariéře. K té však vinou notoricky známých událostí ze Seattlu nedošlo, ..
Stockholmští Electric Boys nikdy nebudou největší kapelou na světě a jakýkoliv mainstreamový úspěch (kromě pravidelného umisťování ve švédských rockových hitparádách) se jim navždy bude vyhýbat. Toto konstatování je jednou z největších křivd rock n`rollu, protože Electric Boys jsou kapela, která by si úspěch zasloužila. Nejen pro svou mravenčí práci (zejména posledních patnácti let), ale hlavně proto, že jejich hudba je natolik specifická a svým způsobem i geniálně napsaná, že skutečnost, že ji znají jen skalní fanoušci,..
Není čas ztrácet čas, řekla si zřejmě řecká šestice Mystfall a krátce po svém vzniku vydává debutové album „Celestial Vision“. Proč ne, když v symfonickém metalu už všechno bylo vymyšleno, všechno řečeno, stačí chytit slinu od Epicy, Delain, Xandrie, u mikrofonu mít zpěvačku, která se nebojí zabrousit do výšek, občas vytáhnout nezbytné sbory nebo kontrastní řádně chlapácký chropot a melodie zabalit do trocha bombastičnosti a orchestrálnosti. Takhle jednoduché to je...
Zatímco debut amerických power/progresivců Immortal Guardian indikoval zářnou budoucnost, druhé album z roku 2021 tyto naděje malinko přidusilo. K dobrým skladbám přibyly kousky slabší až nevýrazné a do mysli se vkradly oprávněné pochyby. Bylo jasné, že o všem rozhodne třetí studiovka. Její čas přijde na konci letošního října, kdy parta Immortal Guardian vypustí do světa dílo "Unite and Conquer". A jak číslo pod recenzí napovídá, výsledek dané rovnice nedopadl úplně ve prospěch kapely.....
"Nejčastější věcí, kterou jsem četl, když kritici popisovali naši hudbu, bylo to, že je obtížné zařadit nás do žánru: je to rock, metal, progresivní metal, groove metal?", prohlásil kdysi kytarista francouzsko-irských Molybaron Gary Kelly a zároveň si i odpověděl - "Věřím, že je to všechno z uvedeného…" Tím máme vyřešeno, co od třetího alba kapely čekat žánrově. Název „Something Ominous“ je také dostatečně vystihující – Molybaron zní občas vskutku zlověstně, ..
Atmosféra v čistě ženských kolektivech nebývá ideální. Důkazem toho jsou mimo jiné metalové spolky, ve kterých se hudebnice střídají jako na běžícím pásu. Výjimkou není ani brazilská smečka Nervosa, u níž bych opravdu nechtěl dělat personálního manažera. Jedinou stálou členkou zůstává Prika Amaral, zbytek se obměňuje takřka na každém novém albu. Po minulé fošně zmizela zpěvačka Diva Satana a za mikrofon si stoupla samotná kapelnice. Takové kroky nekončívají dobře, v případě jihoamerické party se ale stal pravý opak...
Čtvrtá studiovka Exodus vyšla pouhý rok po předešlém zápisu "Fabulous Disaster", což byla prozatím nejmenší prodleva mezi jednotlivými alby. Jakoby hudebníci podvědomě tušili, že se blíží soumrak žánru a devadesátky budou patřit úplně jiným stylům. Předtím ale bylo nutné vyřešit nečekaný odchod jednoho ze zakládajících členů, bicmena Toma Huntinga, který kapelu opustil "ze zdravotních a osobních důvodů". Na jeho místo nastoupil John Tempesta, později rovněž známý z působení ve spřátelené partě Testament. ..
Psal se rok 1996 a Mike Shinoda a Brad Delson, spolužáci ze střední, se sešli na společném koncertě kapel Anthrax a Public Enemy. Zatímco Mike žil hip hopem, Brad poslouchal metal a vznikl nápad na fúzi těchto dvou odlišných žánrů. Vlastní kapela začala mít reálnější obrysy a dokonce i název – Xero. Tehdy vznikla první demo nahrávka se 4 písněmi a za mikrofonem stál ještě tehdy Mark Wakefield. Úspěch a sláva se ovšem nedostavovaly ihned, a tak se zanedlouho hledal nový frontman. ..|
Dnes je 24.7.2025, svátek má Kristýna
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[19.10.2023] [hodnocení: 10/10] |
|
[19.10.2023] [hodnocení: 6/10] |
STARBENDERS - Take Back the Night
|
[18.10.2023] [hodnocení: 8/10] |
Ronnie ROMERO - Too Many Lies, Too Many Masters
|
[18.10.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.10.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.10.2023] [hodnocení: 7/10] |
|
[16.10.2023] [hodnocení: 6/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2023 - část X. - kapely BLACK PESTILENCE, GRINDPAD a TYRANEX
|
[16.10.2023] [hodnocení: /10] |
Conny BLOOM (ELECTRIC BOYS) - Že je blbost hrát rock n`roll po třicítce? Podívej se na Stones!
|
[15.10.2023] |
ELECTRIC BOYS - Grand Explosivos
|
[15.10.2023] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.10.2023] [hodnocení: 6/10] |
IMMORTAL GUARDIAN - Unite and Conquer
|
[14.10.2023] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[13.10.2023] [hodnocení: 9/10] |
|
[13.10.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.10.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[12.10.2023] [hodnocení: 10/10] |