ILLUMISHADE - Another Side Of You

Když si před čtyřmi lety zpěvačka Fabienne Erni a kytarista Jonas Wolf (oba Eluveitie) odskočili z domovského spolku a stvořili debutové album projektu Illumishade, nadšeně jsem jim tleskal za to, jak dovedně se dokázali vzdálit hudební podstatě Eluveitie a velmi suverénně představili své odlišné hudební chutě. Deska „Eclyptic: Wake Of Shadows“ je vehnala do náruče vydavatelského kolosu Napalm Records (to svědčí o tom, že hlavouni firmy cítí v Illumishade jasný potenciál),..více

[recenze]

[23.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

HEALTH - Rat Wars

O elektronických amících Health zámořský tisk píše v superlativech. Jsou prý považováni za novou vycházející supernovu na hudebním nebi a připodobňováni k Nine Inch Nails nebo Ministry. O jejích produkci padají silná slova o překreslování hranic mezi metalem, elektronikou a popem. Rozplývání novinářů o noisových rockerech z Los Angeles člověku přijde až podezřelé.

Vznik kapely tak nějak připomíná ..více

[recenze]

[23.02.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

MOTÖRHEAD - Rock N`Roll

„Běž do prdele, máš padáka,“ uslyšel od Lemmyho bubeník Pete Gill, který se v Motörhead nakonec jen na jedinou desku a protože v Saxon byl na jeho místě pevně usazen Nigel Glockler, nezbylo mu nic jiného, než se připojit k odpadlíkům ze Son Of A Bitch. Pro Motörhead nastala doba shánění bubeníka. Bylo to mnohem jednodušší, než se zdálo ve chvíli, kdy vyhazovali Gilla. „Zjistili jsme, že se Phil chce vrátit. Tehdy jsme to brali jako dobrý nápad, z dnešního pohledu si myslím, že to byla chyba,“ uvedl Lemmy. ..více

[recenze]

[22.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

CRADLE OF FILTH - Nymphetamine

Když se na začátku milénia začali Cradle of Filth těšit celosvětové pozornosti, musel na to principál Dani reagovat. Tedy nemusel, ale vidina většího přísunu financí mu evidentně byla po chuti, a tak se rozhodl své vize (hřbet) ohnout směrem k výraznějším kompromisům. Po opulentně pojatém albu "Damnation and a Day", které ale nenaplnilo velikášské plány (label Sony dal kapele okamžité kopačky), bylo nutné vymyslet novou strategii, jež se následně vtělila do drážek disku s titulem "Nymphetamine"...více

[recenze]

[22.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

TEMPLE BALLS - Avalanche

Finští Temple Balls se sice vytasili s nejchladnějším (ale opět precizně promakaným) obalem, jaký kdy na své řadové desce použili, ale tahle změna teploty nemůže být víc vzdálená tomu, co se děje v útrobách novinky „Avalanch“. Temple Balls systematicky kultivují nažhavený melodický hard rock (nápověda je jasná, hledejte na spojnici někde mezi Crystal Ball, Treat a Eclipse), sází jednu stadionovku za druhou, prakticky všechny si snadno a spolehlivě zapamatujete a řada z nich vás spolehlivě..více

[recenze]

[21.02.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

SVEN GALI - Bombs And Battlescars

Sven Gali před sebou mohli mít hvězdnou kariéru i přesto, že startovali v době největšího rozmachu grunge. Jejich debut, ač trochu opisoval od Skid Row, byl skutečná bomba, které si všimlo i MTV a Kanada na rockové mapě najednou nebyla Rush a Bryan Adams. Ovšem všechna sláva, polní tráva a Sven Gali se hřáli na výsluní jen pomyslných patnáct minut, protože na kvality debutu nikdy nevázat nedokázali. Měli k tomu příležitostí pomálu, protože všeobecný nezájem o alternativní ..více

[recenze]

[21.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MADDER MORTEM - Old Eyes, New Heart

Norští Madder Mortem nejsou kapelou, která by vydávala desku každé dva roky, a tak je nové album vždy vzácnou událostí. Skupina hraje už více než čtvrt století, za které připravila sedm dlouhohrajících nahrávek. Od minulé „Marrow“ uběhlo šest let, osmé album je tady a jmenuje se „Old Eyes, New Heart“. Naleznete na něm deset nových kousků a více než tři čtvrtě hodinky muziky. V hudbě Madder Mortem jde především o emoce a atmosféru. Jejich hudba se může popsat i jako avantgarda,..více

[recenze]

[20.02.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

PROJECT ARCADIA - Of Sins and Other Tales

Deset let. Tak dlouho trvalo mezinárodní skupině Project Arcadia, než do placu vhodila další studiový zápis. Za takovou dobu se v kapele, která se předtím blýskla dvěma slušnými alby, odehrály dvě změny. Tou první je výměna zpěváka Urbana Breeda za novice Deibyse Artigase, druhý rozdíl najdeme na stylové úrovni, kdy se pohodovější heavy / powermetalový mustr navlékl do neméně slušivého kabátku s nášivkou progresivní power metal...více

[recenze]

[20.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SOLBRUD – IIII

Atmosferická black metalová banda z Dánska Solbrud ponúka album „IIII“, ktorý je náročného pôvodu a vyžaduje si väčšiu, než len veľkú pozornosť. Je to ich čtvrtý radový album, ak nerátam živú nahrávku z roku 2021. V skutočne dlhom hudobnom príbehu sa veci dejú. Keď nahráte album, ktoré má vyše hodiny a pol, je to riadna dávka nákladu, ktorý majú muzikanti na duši. No a je na rešpekte poslucháča, či do toho pôjde. Podľa mňa by ste to mali skúsiť. ..více

[recenze]

[19.02.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

PINK FLOYD - The Dark Side Of The Moon

Psát o „The Dark Side Of The Moon“ je jako vyprávět příběh možná největšího alba všech dob. Alba, kterého se prodalo padesát milionů kopií a je druhou nejprodávanější deskou všech dob po bestselleru Michaela Jacksona „Thriller“. Alba, které z Pink Floyd udělalo hvězdu první kategorie a jednu z nejslavnějších kapel hudební historie. Alba, na němž konečně evoluce kapely vygradovala v hvězdnou kolekci, která kromě nezbytné progresivity, jež odkazovala ke starším dílům, ..více

[recenze]

[19.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

CEMETERY OF SCREAM - Oceans

Polská doom metalová legenda Cemetery Of Scream vznikla již v roce 1992, ale desky nikdy nevydávala jak na běžícím páse. Dosud jich vydala pouze šest, přičemž novinku a předchozí počin dělí dlouhých čtrnáct let. Nová deska „Oceans“ vznikla po tak dlouhé době, možná proto se kapela rozhodla dát fanouškům pořádnou porci muziky. Třináct songů dosahuje sedmdesáti minut, což vzbuzuje otázku, zda to není příliš...více

[recenze]

[18.02.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

KOHOUT PLAŠÍ SMRT - Úplně šťastnej

Před osmi lety hlásali punk-rockeři Kohout plaší smrt, že není lehké být optimistou, na loňském albu „Úplně šťastnej“ tvrdí, že „to si zvykneš celkem snadno, že tvůj kámoš byl a není“, či „že lidstvo jednou zajde na blbost…“. Ale není se čeho bát, vyjma toho, že kapelu chvíli po vydání kraťasu „Nejlepší by bylo mít tučňáka ve vaně…“ kapelu opustil zpěvák Matěj, jedou Kohout plaší smrt přesně v té samé linii pozitivně laděného, zpěvného punk rocku, na který jsou jejich příznivci zvyklí...více

[recenze]

[17.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MRAKOMOR - N​á​vraty B​á​sn​í​ků Proklet​ý​ch

V skratke o Mrakomor - jedná sa o one man black metal projekt z moravskej Ostravy, automatické, prebustrované a veľmi jednoducho naštukané PC bicie, prebustrované gitary, jednoduché, minimalistické až primitívne vyhrávky, piesne s bicími použité z debutu "V dekádách dekadence" dvakrát tak prebustrované...

Ak nepočítam vybrnkávačkovú otváračku "Slzy básníků prokletých", tak v piesni "Svit neonů" mi tie gitarové vyhrávky nevadia, ..více

[recenze]

[17.02.2024]

[Hirax]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 3,5/10]

40 let kapely PLEXIS - Vzpomínka na Petra Hoška - 8.2.2024, Praha, Lucerna Music Bar

Když vloni obletěla republiku smutná zpráva, že zemřel legendární punker Petr Hošek (známý též pod přezdívkami Sid a Mucho), bylo všem jasné, že je definitivní konec i s kapelou Plexis. Ta by letos oslavila čtyřicet let od založení, což je výročí, které si o pořádnou oslavu vyloženě říká. Této skutečnosti si byli dobře vědomi dlouholetí členové Plexis kytarista Dušan Lébl a bubeník Martin Švec, kteří v den, kdy by Mucho oslavil sedmapadesáté narozeniny, ..více

[reporty]

[16.02.2024]

[Moloch]

[1 komentář]

ART OF ANARCHY - Let There Be Anarchy

Třetí deska, třetí zpěvák. Vypadá to, že Art Of Anarchy nemají na frontmany zrovna štěstí, protože poté, co u nich skončil (a posléze zemřel) Scotrt Weiland, jenž po sobě zanechal debutovou desku, nevyšla ani epizoda se Scottem Stappem (ex-Creed). Ta vygenerovala rovněž jedno kvalitativně stejně dobré album „The Madness“, ale vše skončilo žalobou kapely na Stappa, jenž údajně koncertní i promo činnost začal sabotovat, přestože si dopředu nechal vyplatit dvě stě tisíc dolarů...více

[recenze]

[16.02.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

MOTÖRHEAD - Orgasmatron

Na konci roku 1983 Lemmy zůstal v Motörhead sám. Poté, co kvůli saténovým trenkám a červenému ježku vyhodil Briana Robertsona a odešel i věčně namazaný bubeník Phil Taylor, který po vzoru Eddieho Clarkea chtěl hrát sofistikovanější hudbu, což mu ale zoufale nešlo, byl Lemmy na rozcestí. Mohl to s Motörhead zabalit a věnovat se třeba projektu s Girlschool, s nímž slavil úspěch, nebo mohl spolupracovat s Wendy O Williams, ale on se rozhodl jinak. Přestože u vydavatelské společnosti Bronze byly dny jeho kapely sečteny,..více

[recenze]

[15.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]