DESTRUCTION - Birth Of Malice
v tomto prípade na 100 %, ale nie je to pravidlo...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
Čaro prvých albumov je neopakovateľné u všetkých...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
nespochybňujem muzikantskú kvalitu Destruction,...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
Destruction jsou thrashová a kvalitativní...

TRICK OR TREAT - Ghosted
Na tento album sa veľmi teším.

AVANTASIA - Moonglow
Postupně přišlo na řadu i poslední z trojice...

DESTRUCTION - Birth Of Malice
Samozřejmě souhlas s Demonickem! 9/10. Konečně...

BLUE MURDER - Nothin` But Trouble
Vlastně komerční neúspěch této formace chápu....

DESTRUCTION - Birth Of Malice
Musím vyjímečně chválit noví Destruction mně baví...

AVANTASIA - Here Be Dragons
6/10












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Mají předkapely na koncertech smysl?

Nedávno jsem zaslechl zajímavý rozhovor ohledně nutnosti předkapel na koncertech. Debatující se shodli na tom, že je skupiny před hlavním interpretem, na kterého jde z logiky věci většina lidí, vůbec nezajímají. Že by se bez jejich přítomnosti v klidu obešli, a ještě by ušetřili plno času. Na první pohled jde o radikální názor několika kulturních ignorantů, úplně beze smyslu ale není. Představa, že si zajdu na koncert, kde bude figurovat pouze hlavní hvězda večera, je do určité míry blízká i mně (ačkoli přiznávám, že už kvůli pohodlnosti navštěvuji pouze místní rockový klub). Záleží samozřejmě na zázemí a výběru kapel, ale většinou není několikahodinové stání na jednom fleku moc příjemné. Při narvaném koncertu si člověk nemůže odskočit ani na záchod (nebo nechce, aby nepřišel o lukrativní místo), neřkuli pro pivo, což ale stejně pro jistotu nedělá (viz nutnost odskočení na toaletu). A nesmíme opomenout akce, na které si kapely pozve pořadatel či hlavní spolek z osobní známosti, aniž by kdokoli řešil, že umělecká kvalita za headlinery těžce pokulhává. Obecně řečeno, přítomnost předskokanů na koncertech má svůj smysl, mělo by se ale více přemýšlet nad tím, zdali jde o výhody pro publikum, nebo spíše malou domů pro pořadatele či samotné interprety.

Petr Štěpnička, 19. 3. 2025

BOLT THROWER - Those Once Loyal


Předem upozorňuji že v death metalu nehledám extrémní brutalitu nebo kýbly střev (takže ode mě nečekejte recenze podobného střihu), ale fascinující, osobitou, nesmírně silnou hudbu, často s téměř virtuózní instrumentální složkou. A k tomu všemu ještě jako bobus pořádný nářez. Toho všeho se mi s posledním albem Britů Bolt Thrower bohatě dostává. Oni to také nejsou žádní nováčci a po takřka 20 letech fungování a 7 vydaných deskách rozhodně vědí jak udělat pořádnou death metalovou fošnu..více

[recenze]

[04.12.2006]

[Pepa Dubec]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ANGRA - Temple Of Shadows


Temple of Shadows, vydané kapelou Angra v roce 2004 patří mezi mé nejoblíbenější power metalové desky. Proč? Protože více než hodina, kterou album trvá, ubíhá zatraceně rychle, příjemně a vůbec ne obyčejně. Album otevírá symfonické instrumentální intro, ale hned po něm začíná pořádná jízda - skok do speedově laděné ‚Spread your wings‘,velmi melodické a nápadité skladby, zahrané ve velmi vysokém tempu. Ve stejném stylu se (až na jednu výjimku) odehrává i dalších šest songů, ve kterých si..více

[recenze]

[03.12.2006]

[Pepa Dubec]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


TÝR – Ragnarok


„Jiný kraj, jiný mrav!“ ohodnotila by zřejmě nejnovější album folk-metalových Týr Saturninova teta Kateřina. Jen pro pořádek, znalcům evropské geografie připomínám, že se jedná o kraj ohraničený pomyslným trojúhelníkem Skotsko, Island, Norsko. Tam někde se nachází Faerské ostrovy, domovina uctívačů Thora a Odina, vyznavačů severské mytologie. „Stejný kraj, stejný styl, jiný výsledek…“, dodávám já. A ještě přidám, že už mám pro letošní ankety jasno v kolonce nejoblíbenějšího stylu. Folk-metal vládne! Ze všech..více

[recenze]

[02.12.2006]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


IN ARTICULO MORTIS - The Time Has Come


Na reunionovou placku IN ARTICULO MORTIS jsem se vážně těšil. Jejich přímočarý death metal, který si nebere servítky, mám rád. Několikrát jsem je viděl za poslední dva roky řádit na podiu a přes určitou kontroverznost ze začátku jejich kvalita stále vstoupá. Deska „The Time Has Come“ je něco jako most mezi obdobím, kdy kapela hrála pouze ve dvou členech a dnešním obdobím, kdy se jedná o plnohodnotný band. Jsem rád, že Richard s Jardou zavítali do studia Hellsound a nechali si bicí namlátit ..více

[recenze]

[01.12.2006]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


KATERINA (INNOCENS) – Tarja mezi mé oblíbenkyně nepatří...


Katerina, kterou mnozí znají pod přezdívkou Cat, je momentálně jedna z nejlépe se vyvíjejících tuzemských metalových zpěvaček. Naše povídání se mělo nejprve týkat pouze kapely INNOCENS, ale jelikož je Katka velmi sympatická a upovídaná osůbka, tak jsem se rozhodl pořádně probrat její osobnost. Myslím, že z toho vznikl velmi příjemný a celkem rozsáhlý rozhovor. Tak s chutí do toho.....více

[rozhovory]

[30.11.2006]

[Venca Votruba]

[24 komentářů ]


ORPHANED LAND - Mabool


Dokonalé! Geniální! Nijak jinak nemůžu s popisem alba Mabool izraelské kapely Orphaned Land začít. Původně k death metalu tíhnoucí těleso se v roce 2004 nechalo silně inspirovat folklórem své domoviny a legendou o potopě hříšného světa a zplodilo kompoziční… ne, tohle přesahuje rámec všech kompozičních alb na celé čáře. To co Orphaned Land stvořili je hudební divadlo, dramatické představení, které ve vás nenechá kámen na kameni. OL pro vyprávěn svého příběhu využívají nevídané množství ..více

[recenze]

[30.11.2006]

[Pepa Dubec]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


DARK MOOR – Between Light And Darkness


„Between Light And Darkness“ není řadovým albem Dark Moor. Jedná se o akustické EP, doplněné asijskými bonusy z předchozích alb. Přesto jej v diskografii Dark Moor považuji za tak významné, že o něm pár vět musím prohodit. A věřte mi, že je v tomto případě docela těžké vyjádřit objektivně, co se ve světě mezi světlem a temnotou děje. Album (respektive jeho první polovina) mi spolehlivě vyrazilo pojistky. Španělé konečně našli vlastní cestu. Poprvé našli odvahu vykašlat se na rhapsoďáckou ..více

[recenze]

[29.11.2006]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ARTCELL - Onno Shomoy


ArtCell je mladá kapela (toho času označitelná jako mix prog-rocku a metalu) z dalekého Bangladéše, která se mi po dlouhém shánění dostala do ruky. Pro podobně obskurní exotické kapely mám slabost, ale vím, že od nich nemohu pokaždé čekat zázraky. Přesto jsem se poslechu tohoto alba nemohl dočkat. Byla to chyba? Vůbec ne. Čtveřice muzikantů totiž dostala do vínku slušnou porci talentu, díky kterému zvládají inspiraci západní klasikou žánru solidně ukočírovat, přidat jí vlastní úhel pohledu ..více

[recenze]

[29.11.2006]

[Pepa Dubec]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


A TRIBUTE TO LED ZEPPELIN - The Music Remains The Same


Když několik mých oblíbených kapel nahraje tribut mé ještě oblíbenější kapely, jíž je navíc legendární formace Led Zeppelin, nemůžu si pomoci a nezbývá mi, než se o takovém počinu trochu podrobněji rozepsat. Tak tedy…
Angra – Kashmir
Exotický nádech skladby Angra transformovala v prog-metalový tak, že je chvílemi téměř k nepoznání, čímž rozhodně vytvořila zajímavou a zábavnou verzi tohoto hitu. Ničím sice vyloženě nenadchne, ale svým stoprocentně jistým..více

[recenze]

[28.11.2006]

[Pepa Dubec]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Mayo PETRANIN (CASTAWAY) - Neumím zpívat, jen melodicky křičím :-)


V reportu z vystoupení Castaway jsem si pochvaloval, jak dobrou práci odvedl zvukař, protože jasný a silný zvuk se nesl až do posledního kouta klubu Hells Bells. Jak se však ukázalo, pro pořízení rozhovoru s kýmkoliv z Castaway to nebylo úplně ideální prostředí. Takže tady jsou alespoň střípky toho, co se mi podařilo z diktafonu vylovit. ..více

[rozhovory]

[27.11.2006]

[Savapip]

[0 komentářů ]


GAMMA RAY - Sigh No More


Po delší odmlce je tu opět několik řádek věnovaných kultovním GAMMA RAY a jejich druhému řadovému albu s názvem "Sigh No More". Když s odstupem času procházím jednotlivé skladby natočené v roce 1991, pořád nemůžu přijít na to, jakým záhadným způsobem se GAMMA RAY povedlo složit další natolik silný materiál, v němž se opět prolíná mnoho různých hudebních stylů, a vše stále drží pevně pohromadě. Je vidět, že kdo umí, ten umí, což je přesně případ Kaie Hansena. Kapela se nebojí experimentů..více

[recenze]

[27.11.2006]

[Čárlie]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MECHANICAL POET - Woodland Prattlers


Do tohoto alba jsem se nedostával lehko. Složitá struktura skladeb si vyžádala několik poslechů, než si mě plně podmanila. Kapela má obrovský cit pro okouzlující melodie, které dokáže zasadit do metalového prostředí, protkaného vlivy klasické hudby, folklóru a především progrese. Písně nejsou rozmanité jen v rámci alba, ale i samy o sobě mají tendenci se neustále proměňovat a překvapovat posluchače. Důkazem budiž skladba Natural Quaternion, která se za devět minut dokáže na jedno ..více

[recenze]

[26.11.2006]

[Pepa Dubec]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


ERIC CARR - Rockology


Už je to dlouhých patnáct let co rockový svět přišel o Erica Carra, o nesmírně sympatického a skromného člověka se srdcem na pravém místě, o oporu, o synonymum pro naprostou oddanost a hlavně o fantastického bubeníka. Zemřel 24. listopadu 1991 téměř bez jakéhokoliv zájmu médií. Mezi jeho smrtí a smrtí Fredie Mercuryho bylo jen pár hodin. Tuto ne úplně tradiční recenzi bych chtěl věnovat jeho památce a připomenout jak moc mnoha lidem chybí. Tato nahrávka není klasické studiové ..více

[recenze]

[25.11.2006]

[Madman-Forever]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


BRUCE DICKINSON - Tyranny Of Souls


Bruce Dickinson zraje jak víno a protože už to nějaký ten rok trvá, je to zatraceně dobře znát. Platí to o něm nejen jako o zpěvákovi, ale i jako o skladateli. Z jeho nové sólovky čiší všemi póry právě zralost. Písně jsou inteligentní, napsané citlivě a především perfektně vyvážené - rychlost, tvrdost, kompozice, riffy, sóla, všechno je poskládáno na milimetr přesně a nesmírně účinně. Přesto album nepůsobí ani trochu vykonstruovaně nebo vlezle, tohle je prostě um, který ve vás rezonuje od začátku do konce..více

[recenze]

[23.11.2006]

[Pepa Dubec]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


IN ARTICULO MORTIS - Blbců je na světě všude dost...


Kapela IN ARTICULO MORTIS z Hořovic nám tu už dělá rachot nějakou tu řádku let. Ač s několikaletou pauzou... Nedávno vydali své druhé album „The Time Has Come“ a doplnili sestavu o živého bubeníka a druhého kytaristu. Hned několik důvodů k tomu, abych se ozval hlavnímu tahounovi Richardovi s rozhovorem... ..více

[rozhovory]

[23.11.2006]

[Venca Votruba]

[1 komentář]


CASTAWAY, SCENERY, INTERITUS 17.11.2006 – Praha, Hells Bells


Je to už pěknou řádku let, co jsem několikrát denně slýchával z úst velitele roty jeho oblíbené: „Času je málo a čas sú peniaze“. Měl pravdu, hoch. Alespoň v první polovině tohoto rčení. Večer, který jsem si v klubu Hells Bells dosyta vychutnal, měl totiž jedinou vadu na kráse. Čas. Desátá hodina večerní znamená hranici, po kterou je v klubu možno provozovat hlasitější zábavu a tomuto faktu musela být podřízena produkce všech zúčastněných. Škoda. Bylo docela tristní sledovat muzikanty, jak po ..více

[reporty]

[21.11.2006]

[Savapip]

[0 komentářů ]


GLENN HUGHES – Praha, Retro Music Hall (17.11.2006)


17. listopadu rockeři mohli slavit hned dvakrát... Jednak se samozřejmě zavzpomínalo na svržení komunistického teroru a jednak do Prahy dorazila rocková legenda Glenn Hughes. Pro všechny „párplofily“ byla tudíž návštěva Retro Music Hall naprosto povinná záležitost. I já jsem samozřejmě nemohl chybět. V Retru jsem byl poprvé a musím říct, že je to pro podobné akce opravdu výborný klub. Člověk vidí z hromady pozic a ten kdo má přece jenom smůlu, tak si může užít plné detaily buď na velké..více

[reporty]

[21.11.2006]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]


Listování : << < 624 / 650 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 1.26444 sekund.