JOURNEY - Next

Progres, který Journey prodělávali v prvních letech existence, byl obdivuhodný. Jestliže v roce 1975, kdy vydávali debut, byli bráni spíše jako jazzrockové těleso, pár let poté by o nich ve spojení s tímto hudebním stylem mluvil jen blázen. Cesta k naprosto odlišnému vyjadřovacímu stylu byla sice krátká, ale o to trnitější, ačkoliv ji kapela podstoupila v naprosto přirozeném procesu. Že nezůstane u jazz a prog rockových skladeb bylo jasné hned, jak vyšlo „Look Into The Future“, které ukázalo zárodek budoucí hitovosti, ..více

[recenze]

[24.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

Marty FRIEDMAN - Drama

Naděje na to, že by se Marty Friedman mohl vrátit k Megadeth pohasla, když Dave Mustaine oznámil, že Kika Loureira nahradí finský střelec Teemu Mäntysaari. V tu chvíli bylo jasné, že duch alb „Countdown To Extinction“ či „Youthanasia“ nikdy zcela neožije, protože právě Marty Friedman se na něm podílel lví měrou. Zůstalo jen u koncertního hostování, ani na však vteřinu nebylo znát, že by spolu Friedman a Mustaine někdy přestali hrát. Jenže Marty je už někde jinde a jako výlet do světa metalu mu postačí jednou za čas ..více

[recenze]

[23.06.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

FOLKRIM - Embers

„Nové album je trochu jiné než předchozí alba a doufáme, že lidé začnou Folkrim vnímat jako osobitou kapelu a nikoliv jen jako kopii velkých folk metalových jmen.“ Úkol, který si finská pětice vytyčila v souvislosti s třetím albem „Embers“ je na první pohled docela složitý, protože přirovnávat ji k Ensiferum, Turisas, Korpiklaani, Finntroll, Moonsorrow, … je poměrně jednoduché a přirozené. Základ, na kterém kapela staví, je z velmi podobného těsta (finská lidovka s melodeathovou příchutí zjevně nemá nevyčerpatelné možnosti z hlediska variability),..více

[recenze]

[22.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ROTTING CHRIST - Pro Xristou

Rotting Christ se postupem let dostali do výsostného postavení, z undergroundu až do prodejních hitparád. Jsou legendou a nemusí nic dokazovat. Přesto pětiletá přestávka mezi předešlou a aktuální deskou vzbuzovala očekávání. Mezidobí vyplnila dvojdílná kompilace „The Apocryfal Spells“, která představilo i dosud nevydané songy a nutno říci, že velmi povedené. Nová dlouhohrající řadová deska dostala název „Pro Xristou“, který se ke kapele skvěle hodí. Jestli v něčem „Pro Xristou“ překvapilo,..více

[recenze]

[22.06.2024]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

COVENTHRALL - Legacy of Morfuidra

„Vždy jsem byl velkým fanouškem sci-fi filmů, seriálů a knih. Od začátku mé hudební kariéry bylo mým snem napsat sci-fi album. Byl to dlouhý, tvrdý proces a občas se zdálo téměř nemožné, že se to povede. Naštěstí jsem byl obklopen schopnými hudebníky, kteří mě podporovali a byli ochotni to prosadit a uskutečnit". Zpěvák finských Coventhrall Sami Ilvonen si svůj sen splnil, neboť album „Legacy Of Morfuidra“ na přelomu zimy a jara spatřilo světlo světa. K zápletce, vyprávějící o tom, kterak vesmírní piráti Scavens ..více

[recenze]

[21.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

POWERMAN 5000 - Abandon Ship

Poté, co minulá deska „The Noble Rot“ party okolo bratra Roba Zombieho Spidera byla až povážlivě klidná a fanoušci mohli větřit nějaké problémy, zdá se, že se všechno vrací ke starým pořádkům. Ne nadarmo byla kapela kdysi vlivným zástupcem vlny industriálního metalu, na jejímž vrcholu seděl starší Spiderův sourozenec s White Zombie, byla také obstojným vývozním artiklem zámořské tvrdé hudby. V roce 1999 jen ve Spojených státech prodala přes milion kusů druhého alba „Tonight The Stars Revolt!“, ..více

[recenze]

[21.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VADER - The Beast

Pokud bychom měli nějaké časové období definovat jako nejkrizovější historický úsek Poláků Vader, musela by to být polovina nultých let. Právě tehdy kulminovaly problémy s bicmenem Docem, jenž byl sice naprosto zásadní součástí kapely, vše ale přebila jeho drogová závislost. Během nahrávání zápisu "The Beast" (2004) si zlomil v opilosti ruku, což se stalo pověstnou poslední kapkou pro kapelníka Petera. Ten Docenta v rozčilení vyhodil a my už se asi nikdy nedozvíme, jestli to mohlo mít nějakou souvislost s tím,..více

[recenze]

[20.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

DOMAIN - The Sixth Dimension

Akční tempo, jakým se Domain prezentovali v první fázi svého života, se jim v druhé etapě podařilo ještě překonat. Zatímco v devadesátých letech zabrala tvorba tří alb třicet osm měsíců, v novém tisíciletí na stejnou porci kapela potřebovala o sedm měsíců kratší dobu. A to u toho stihla absolvovat i první personální změnu sestavy „Mark II“ – baskytary se nově ujal Sandro Lo Giudice, za bicí usedl Stefan Köllner. Nelze tvrdit, že by příchod této dvojice mohl mít zásadní vliv na tvorbu Domain ..více

[recenze]

[20.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AXEL RUDI PELL - Risen Symbol

Od poslední Pellovy nahrávky uplynuly dva roky, což letos znamenalo jistotu nového studiového přírůstku. Co se změnilo? Tak např. obal desky a názvy skladeb vypadají jinak. A to je zhruba všechno. Ostatní atributy jsou hluboce zakořeněny ve specifickém Pellově vesmíru, včetně jediné vyloženě pozitivní věci, kterou je zpěv Johnnyho Gioeliho. Ten si zřejmě k Rudimu za léta společné spolupráce vybudoval poctivý Stockholmský syndrom, který mu nedovolí prchnout do nějaké lepší kapely. ..více

[recenze]

[19.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]

ANETTE OLZON - Rapture

Anette Olzon asi bude vždy nejznámější pro své působení v symfo-metalových Nightwish. Jistě si už dávno zvykla na to, že nebude vyprodávat velké haly jako se finskými kolegy, ale budou jí muset stačit daleko menší prostory. To však neznamená, že by netočila zajímavé desky. Před deseti lety na „Shine“ kombinovala rock a folk. Krásná, takřka písničkářská deska měla punc jedinečnosti. Později se Anette vrátila k metalu v uskupení The Dark Element. Před třemi lety natočila druhé sólové album „Strong“, které nebylo špatné, ..více

[recenze]

[19.06.2024]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

BALANCE OF POWER - Fresh from the Abyss

Běda mužům, kterým žena vládne? Britští brusiči Balance Of Power pouť hudebním světem sice nikdy oficiálně neukončili, ale jejich poslední studiový zápis nesl až do letošního dubna letopočet 2003. Basista Tony Ritchie (jenž před více než čtvrt stoletím na debutovém albu třímal mikrofon, po jehož vydání se na chvíli stáhl do pozice autora, aby se následně ujal čtyř strun) a bicmen Lionel Hicks, který si jako jediný může do životopisu zapsat, že Balance Of Power ani na moment neopustil, se rozhodli kapelu znovu přivést k aktivnímu životu. ..více

[recenze]

[18.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Lenny KRAVITZ - Blue Electric Light

Dokáže ještě Lenny Kravitz něčím překvapit, tedy kromě toho, že jeho figura popírá jakékoliv přírodní zásady a umělec vypadá spíše na statného třicátníka než na někoho, kdo před pár dny oslavil šedesátku? Znovu má na hlavě dlouhé dredy jako v době, kdy prorazil s trhákem „Are You Gonna Go My Way“ a zcela jistě se dá s klidným svědomím říci, že ani jeho hlas neutrpěl výraznější újmu, která by mohla svědčit o tom, že se píše rok 2024 a ne 1994. Lenny se už umí šetřit a proto desky nechrlí stejnou kadencí jako v devadesátých letech. ..více

[recenze]

[18.06.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]

EREGION - Non Omnis Moriar

Až teprve kladné ohlasy některých fanoušků mě přiměly dát opakovanou šanci novince italské power metalové kapely Eregion. Na první poslechy album "Non Omnis Moriar" nijak zvlášť nezaujme, a to i kvůli neprůbojné zvukové produkci. Pokud ale skladbám věnujeme více pozornosti, která je - proč to nepřiznat - z velké části zapřičiněna nedostatkem jiných žánrových novinek, začne se jejich kouzlo pozvolna rozkrývat a důvod (relativní) obliby této desky už nebude tak nepochopitelný. ..více

[recenze]

[17.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

JOURNEY - Look Into The Future

Očekával se úspěch a ten se nedostavil. Bezejmenná debutová deska se dostala pouze na 138. pozici oficiální americké hitparády, což bylo zklamání, protože doba přála hudbě, kterou Journey prezentovali, a s propagací, která spoléhala na hudební minulost členů u Carlose Santany či Franka Zappy, se čekalo mnohem více. Dlužno podotknout, že "Journey" nebyla nejlepším albem, přestože představovala vyspělou kapelu, plnou skvělých muzikantů, kteří nástroje ovládají výtečně. ..více

[recenze]

[17.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777

Skutečnost, že se Miloš Dodo Doležal zabýval v posledních letech spíše Vitacitem nebo Zemětřesením, mohla ukazovat na to, že pomalu rezignuje na vlastní novinkovou tvorbu. Ale nyní zcela potichu, bez jakékoliv propagace či bouřlivých oznámení přišel se sólovkou, která se neopírá o jeho dávné angažmá u Vitacitu, které bylo pro vývoj české rockové a metalové hudby velice důležité a z Doležala udělalo zásadní postavu tohoto procesu. Vracet k Vitacitu je asi zbytečné, kapela sice funguje pod velením basisty Luďka Adámka, ale Dodo už s ní dávno nemá nic společného, ..více

[recenze]

[16.06.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

IRONBOUND - Serpent`s Kiss

Debutové album polských Ironbound vyšlo na jaře roku 2021, jeho následovník spatřil světlo světa s příchodem jara letošního. Ironbound zůstali ve stejné sestavě a o desku se postaral stejný produkční tým. Konstatování, že album „Serpent`s Kiss“ se má k „The Lightbringer“ jako siamské dvojče ke svému sourozenci (snad jen růžová barva na komiksově pojatém obalu desky je ještě o něco jedovatější, než minule červená) je za této konstelace zcela pochopitelné. Pokud vás minule zaujal klasický heavík, vydatně nasávaný z cecíku Iron Maiden,..více

[recenze]

[15.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ROSSOMETILE - Gehenna

Když před pěti lety vzali italští Rossometile do party zpěvuli Ilarii Helu Bernardini, vyhráli jackpot. K velmi barevné hudbě, jejíž základ se odvíjí od symfonického, potažmo gotického metalu, zároveň však hranice žánru překračuje s ohromnou chutí i lehkostí, její šarmantně smyslný, optimistický, zpěvný a emotivní hlas dokonale pasuje, takže kapele snadno uvěříte, ať vsadí na noblesu, dravost, teatrálnost, či hravost. To není zdaleka vše, co sedmé album „Gehenna“ zahrnuje, připočtěte velmi účinně využitou elektroniku, smysl pro dramatičnost,..více

[recenze]

[14.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]