RUNNING WILD - The Rivalry
Toto bolo moje prvé CD Running Wild, ktoré som si...

RUNNING WILD - Victory
Taktiež ma prekvapilo vyššie hodnotenie, než...

RUNNING WILD - Victory
Materiál je výborný, ale zabil to tím automatem a...

RUNNING WILD - Victory
Popravdě mě tohle album už vůbec nebaví. Zatím...

RUNNING WILD - Victory
No úplne objektívne sa Running Wild stali sračkou...

RUNNING WILD - Victory
avizovals devět z deseti, tak zas nepřeháněj :D

RUNNING WILD - Victory
Jak jsem už avizoval v předešlé recenzi , tak se...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Milý Sagi, Floor krom songů od Nightwish pěla...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu

Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.

Jeho smrt klade ještě jeden vykřičník, možná o dost smutnější. Když odešel před deseti lety Lemmy, bylo to podobné a mluvilo se o odchodu staré gardy poctivých harcovníků, otců zakladatelů hard rockového a heavy metalového stylu. Nyní můžeme s definitivní platností mluvit o odchodu celé generace. Pravda, řada muzikantů ještě zbývá, jenže fakt, že dávným legendám ze šedesátých a sedmdesátých let je skoro osmdesát, leckdy i přes, je všeříkající. Takový ale svět je. Tak, jak kdysi odešli všichni mistři vážné hudby, jejichž odkaz přetrvává dodnes, míří na věčnost i generace těch, kteří kdysi udělali rockovou revoluci a dali světu hudbu, která pobláznila desítky milionů posluchačů. Ozzyho skon je pro toto odcházení smutným symbolem.

Jan Skala, 24. 7. 2025

MOTÖRHEAD - On Parole


„Kapela mě propustila, protože jsem užíval špatné drogy,“ řekl v polovině sedmdesátých let basista space rockových Hawkwind Ian Fraiser Kilmister, jemuž však už v té době nikdo neřekl jinak než Lemmy. Prohlášením se pokusil zakrýt mrzutost, která se stala na kanadsko-americké hranici, kde byl zatčen za přechovávání drog a kapele to dalo záminku k tomu, aby se zbavila problémového člena, jenž si hrál na hvězdu, chlastal jako duha a drogy pro něho neznamenaly tabu. Lemmy měl už tehdejších spoluhráčů plné zuby ..více

[recenze]

[04.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


CRADLE OF FILTH - The Principle of Evil Made Flesh


Kdybychom měli možnost nahlédnout do myslí jiných lidí, každý by tuto šanci využil po svém. Někdo by chtěl zjistit, co se odehrává v hlavě Dalajlámovi, jiný by toužil po zmapování mentálních pochodů Pamely Anderson. Některé vhledy by každopádně měly být dobře zváženy, jelikož by jejich praktikování mohlo způsobit újmy na psychickém zdraví. Kupříkladu průnik do mysli Daniho Filtha. Soudě dle hudby, kterou začal tvořit už někdy ve svých osmnácti letech, by jen těžko mohlo jít o pozitivní, láskyplné či bohulibé obrazy...více

[recenze]

[04.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


SONS OF ETERNITY - End of Silence


Němečtí Sons Of Eternity se na svých stránkách ohánějí pojmem melodická power metalová superskupina, ale s ohledem na životopisy členů kapely bych byl s užíváním tohoto pojmu o něco opatrnější. Nejvýraznější položkou v portfoliu celé pětice je téměř tříleté působení klávesisty Jonase Rössnera u Beyond The Black, či spolupráce kytaristy Matthiase Kirchgessnera s Haggard a Paulem DiAnnem, s čímž kluci kdovíjak velkou díru do světa asi neudělají. Za to se svojí prvotinou „End Of Silence“ by mohli. ..více

[články]

[03.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]


WINTERHORDE - Neptunian


Izraelští metalisté Winterhorde jsou na scéně už pěknou řádku let, ale albovou plodností příliš neoplývají. Do letošního podzimu měli na kontě pouhé tři dlouhohrající desky. Minulá „Maestro“ vyšla před sedmi lety a byla vynikající. Winterhorde přišli s tajemnou nahrávkou, která působila až filmově. Hudební příběh přinesl pestrý mix black metalu, symfo metalu, gotiky, doomu či progu. Deska měla i českou stopu. Krom částečného nahrávání u nás na ní můžete slyšet hlas například Jiřího „Big Bosse“ Valtera. Dost dobrých důvodů k tomu, těšit se na novinku...více

[recenze]

[03.01.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


EKTOMORF - Vivid Black


Pokud zapátráte v paměti, zjistíte, že v mnohých déle působících kapelách naleznete nějakého zatvrzelého berana, buldozer, který svou partu drží nad vodou a tlačí ji nekompromisně vpřed. U maďarského kvarteta Ektomorf je touto osobou Zoltán Kovács, který se svými služebně mnohem mladšími kumpány slaví letos tři dekády na scéně novou nahrávkou, v historii kapely již šestnáctoum s názvem "Vivid Black". Kdo ještě zastává názor, že se jedná o pouhý klon Sepultury,..více

[recenze]

[02.01.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


BLOODSHOT – Sacramental Gore


Muzika, ktorá má poriadne gule a kĺby v sebe thrash a groove energiu, to je novinka od Bloodshot „Sacramental Gore“. Svojim nástupom a energiou pripomína energiu slávnych Soulfly, i keď to nie je čistokrvný thrash metal. Album sa nesie v poctivom duchu poriadneho nárezu, ktorý v zásade nespomalí ani na malú chvíľku. Materiál je hutný, výrazný a dostatočne rýchly, aby sa do neho zmestili aj vsuvky hudobnej škatuľky hardcore. ..více

[recenze]

[02.01.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PINK FLOYD - The Piper At The Gates Of Dawn


I když se to může jevit jako nepředstavitelné nebo alespoň těžko možné, i psychedelický rock byl jeden čas módní záležitostí a stylem, který slavil velké komerční úspěchy. Psala se šedesátá léta a vnímání kultury bylo zcela jinde než dnes. Scénu válcovali The Beatles a slávy se zuřivě dožadovali i The Rolling Stones, ovšem hudební (tedy spíše undergroundově rockové) podhoubí bylo mnohem složitější. Ještě než The Beatles na slavném albu „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ a později The Rolling Stones s „Their Satanic Majesties Request“ ..více

[recenze]

[01.01.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


JENNER - Prove Them Wrong


Srbské těleso Jenner je známo tím, že se v jeho sestavě vždy pohybovaly pohledné dívky. Sotva se ale člověk stačí pokochat, už nastoupí jiná hudebnice. Jediným držákem je kytaristka Aleksandra, jinak kapela působí jako molo pro modelky, jež se několikrát otočí, zazubí a zase mizí za oponou (hudebních dějin). Také nejnovější nahrávka s titulem "Prove Them Wrong" byla tvořena ve zbrusu novém složení, a obávám se, že tato personální nestabilita zanechala v hudbě Jenner výrazný otisk...více

[recenze]

[01.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


GOATEN - Midnight Conjuring


Největším nepřítelem brazilské party Goaten je dostupnost informací. Kdyby neexistovala všudypřítomná síť, hrozně snadno bych si dovedl představit partu výrostků, kteří z toho nejhoršího v pubertě jsou přesně uprostřed a kteří nevědí ani co se sebou, natož pak s muzikou. Jenže podle fotek se jedná o maníky, kteří už by v lecčems mohli mít jasno. Proto nechme raději oči zavřené a nechme pracovat nostalgii coby největšího pomocníka Goaten působit. Pak se můžete propadnout o třicet – čtyřicet let zpátky,..více

[recenze]

[31.12.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE - Na Hrádečku tam je hej aneb Ach to hanobení státu


„Běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu.“ „Ranní ptáče dál doskáče, nakopnu ho, až zapláče“. „Komu je dnes dvacet chce se mu hnusem zvracet, ale těm co je čtyřicet, je toho vyblít ještě více.“ „Po celý život budeš roztahovat klín, aby v něj vešel podivuhodný mandarin“… Asi stačí taková malá ukázka, aby si člověk udělat představu o nekonformnosti The Plastic People Of The Universe, kapely, která nechtěně psala dějiny české hudby, pomohla k pádu komunistického režimu a nakonec se utopila ..více

[profily]

[31.12.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]


DEATH DEALER UNION - Initiation


Album plné překvapení? Může být. V první řadě se zdá být trochu matoucí název kapely, ale aby bylo jasno v tom, že nejde o spolek, v němž se potkali známá jména Ross The Boss, Stu Marshall, Sean Peck, Mike LePond a Steve Bolognese, či některý z několika dalších Death Dealer, je zde podstatný dovětek Union. Ale ani u této verze Death Dealer není nouze o známé jméno. Pokud ovšem netušíte, že pod jménem Elena Cataraga se skrývá excentrická Moldavanka, v hudebním světě daleko víc známá jako frontmanka ..více

[recenze]

[30.12.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


CROSSFIRE - Switch to Reset


Název Crossfire je pro irskou thrash metalovou smečku trochu smutně příznačný. Kříž jako symbol, kde se v jednom bodě setkávají dva protichůdné směry. V tomto případě nejde jenom o záležitost stylovou, ale hlavně kvalitativní. Zatímco jedna tvář irského kvarteta bude velmi přitažlivá pro fanoušky břitce zriffovaného old-schoolu, ta druhá se stává neuralgickým bodem, jenž celkem silně ruší dojem z povedené části. ..více

[recenze]

[30.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


FALSE FED - Let Them Eat Fake


Co byste čekali za muziku, jež mají na svědomí muzikanti, kteří působili u hard-core / punkových veteránů Discharge, v podobně laděných Nausea, v crust punkových Amebix, či u industrálních Ministry? Čtveřice Jeff Janiak, Stig.C.Miller, JP Parsons, Roy Mayorga se společně pustila do práce už v době covidové uzávěry, a i když si JJ postěžoval, že tvorba alba z domova na dálku byla martýriem o spoustě pokusů, omylů a neustálém předělávání, výsledkem je prvotina „Let Them Eat Fake“..více

[recenze]

[29.12.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MALOKARPATAN - Vertumnus Caesar


O Malokarpatan se vždy zjednodušeně mluvilo jako o slovenských Master`s Hammer, což je dané stylovým zaměřením na blackmetalový prazáklad začátku devadesátých let, či na tvorbu Bathory z konce dekády předchozí. Pak také veršotepectvím bratislavské čtveřice, která připomíná kultovní desku „Jilemnický okultista“, a v neposlední řadě hojným využíváním tympánů, což není nástroj v metalové hudbě zcela obvyklý. Jenže může se o Malokarpatan jako o Master`s Hammer z východu mluvit ještě nyní, ..více

[recenze]

[29.12.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Lita FORD - Black


Čtyři roky se v hudebním světě v první polovině devadesátých let zdály jako věčnost. Přesně takovou dobu se Lita Ford rozmýšlela, jestli má smysl restartovat kariéru, neboť album „Dangerous Curves“ vyšlo do právě propukající grungeové revoluce a přes vysokou kvalitu se mu očekávaného ohlasu nedostalo. Ve víru událostí Lita přišla o smlouvu s vydavatelem RCA, které vzájemný vztah uzavřelo vydáním výběrové desky, zhroutilo se jí také manželství s exkytaristou W.A.S.P. Chrisem Holmesem, který radši než manželku objímal láhev s kořalkou. ..více

[recenze]

[28.12.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


OBITUARY - Darkest Day


Když je na obalu deathmetalového alba rytíř bojující s drakem, nemůže to znamenat nic dobrého. Z useknutého ocasu sice prýští litry krve, z tohoto výjevu ale nejde strach jako v devadesátých letech, kdy rudá plazma odkapávala z hrotů stylizovaného loga Obituary. Kreslený motiv alba "Darkest Day" není děsivý ani dobrý, na druhou stranu jde o ideální varování před případnou koupí desky. Kdo se nenechal včas odradit, nemohl si posléze na nic stěžovat...více

[recenze]

[28.12.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


REVEAL - Still Alive


Po poslechu novinkového alba španělských Reveal, jejichž jižanskou krev ředí přelétavý seveřan Rob Lundgren (mimo jiné tuzemský Epilog), se nabízí jediná otázka – nezapomněli jste chlapi sakra na něco??? Šest let starý debut „Timeline“ deklaroval, že španělská pětice s většinovými kořeny v power metalových Darksun si s švédským křiklounem velmi dobře rozumí, že jim klasická power metalová melodičnost klokotá v žilách, i že určité ambice projevují třeba prostřednictvím pozlátka v podobě nepřehlédnutelných hostí. ..více

[recenze]

[27.12.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


Listování : << < 60 / 661 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21082 sekund.