Všudypřítomná dračí perverze
Přestože power metal považuji za svůj srdeční žánr, musím se přiznat, že mě vždy lehce iritovaly jeho infantilní texty. A nemyslím tím písně o svobodně se proletujících orlech, protože to mi k danému stylu přijde zcela adekvátní. Problém vidím v nekonečném opěvování pohádkových postav a zvířat, zejména pak draků. Když pozoruji, jak je tato mystická havěť náboženstvím pro mnoho power metalových kapel, přijde mi to jako dračí perverze. Občas a nejlépe s nadsázkou si zazpívat o dracích, na tom by nebylo nic zlého, ale aby se na nás okřídlená zvěř zubila pomalu z každé druhé aktuální nahrávky, to mi přijde trochu moc. Velkou roli v tom samozřejmě hraje umělá inteligence, i ta ale v součtu pouze generuje obecné umělecké představy. Ano, texty v power metalu nemají pojednávat o existenciálních tématech, stejně tak by ale interpreti neměli tolik protežovat dětinské motivy. Nemůžeme se pak divit, že tento žánr (navzdory nesporně kvalitním řemeslným výkonům) tolik metalistů nebere vážně nebo jej zesměšňuje. Okouzlení draky by mělo mít své limity, a vůbec nejlepší by bylo, kdyby skončilo někdy kolem desátého roku života.
Petr Štěpnička, 12.1. 2025
Po odchodu Bruna z Krabathor vzniklo tohle promo, které bylo později vydáno jako EP. Jedná se death metalovou smršť, ovšem Bruno zvolil jinou cestu, než byla cesta Krabathoru. Což je jen dobře. Kdo by také stál o kopírku jeho bývalé kapely, že? Vydání tohoto mimi považuji za dobrý tah, jedná se dobrý materiál, který navíc obsahuje cover od legendárních Bulldozer.Toto EP bych ani nebodoval, (kvůli tomu, že je to EP a ..
Tenhle styl věčně se valící z radiových přijímačů je pro mne jako Madrid, či jiná španělská vesnice..:o). Takže těžko budu vyzdvihovat jednotlivé přednosti, kritizovat negativa a srovnávat s jinými skupinami a interprety. Je to spíše shrnutí jednoho, či více poslechů pro mne dosti neznámého, nebo lépe řečeno neposlouchaného stylu. Začněme pěkně od začátku. Lenka Dusilová se dostala do podvědomí posluchačů především spoluprácí se skupinou ..
Norští válečníci Mayhem jsou naprosto exemplárním příkladem milované a zároveň tvrdě kritizované kapely. Staré počiny kalibru „De Mysteriis Dom Sathanas“ jsou sice stále nepřekonatelným kultem a evergreeny (přesněji everblacky) jako „Deathcrush“, „From The Dark Past“, „I Am Thy Labyrinth“ apod. patří právem do elementární tmavouhelné abecedy, ale současnost bandu byla až do vydání nehorázně oddalované novinky „Chimera“ diskutabilní. Poté, co si nejeden kovaný černokněžník zkazil náladu..
CD vyšlo již v roce 1997, ale po nedávném návratu na scénu jsem usoudil, že by bylo O.K. napsal i recenzi na tohle, podle mě nedoceněné dílo. CD začíná klávesovým intrem - dobrý začátek. Materiál pokračuje ve středně rychlém death metalovém tempu. Matně si pamatuji na recenze v tehdejších zinech, kde CD zrovna nechválili, abych byl přesnější, nechválili zvuk. Já si myslím, že na debut je zvuk slušný, ani dobrý, ani špatný. Stejně si myslím, že ty pomluvy týkajících se údajných ..
Musím se přiznat, že na poslech tohoto CD jsem se dost těšil. Precedens s Bárou Basikovou je pro mne dlouholetá a naposlouchaná klasika. Jan Sahara Hedl patří mezi mé další oblíbence (jeho CDs plánuji na další recenzi) a tak jsem s chutí sáhl po CD Precedensu s, tentokrát, Petrem Kolářem. Jejich frontmena myslím není nutné představovat. Petr zpívá s Arakainem, Precedensem, v muzikálech Johanka z Arku a v mnoha dalších… má za sebou jedno sólové album. Jeho ..
