GREAT WHITE - Sail Away
Můj černý kůň diskografie. Mám tu desku defakto...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Podle mě je ta deska příšerná a nabubřelá nuda,...

KALANDRA, LILI REFRAIN - 9.10.2024, Praha, Underdogs
Mohlo by to být v lepším prostředí, ale jinak...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Asi chápu recenzenta - s láskou vzpomíná na stará...

NIGHTWISH - Yesterwynde
i hodnocením naprostý souhlas.

NIGHTWISH - Yesterwynde
Naprosto s recenzí nesouhlasím. Todle album je...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Sorry, ale 4/10 je úlet. Drtivá většina recenzí...

NIGHTWISH - Yesterwynde
Objektivní recenze neexistuje, vždycky to musí...

WINTER`S VERGE - The Ballad Of James Tig
Na album som natrafil prakticky náhodou, zaujal...

NIGHTWISH - Yesterwynde
autorovi článku bych jen doporučil aby si toto...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Power metalové žně na konci roku

Bývá celkem běžné, že je na závěrečnou čtvrtinu roku připraveno mnoho zajímavých alb, a letošek není výjimkou. Zcela jistě to platí pro fanoušky power metalu, kteří nemusí čekat na vánoční dárky do prosince, neboť budou obdarováváni průběžně, a to zhruba od začátku druhé říjnové dekády, kdy všechno odstartovala úžasná novinka rakouských symfoniků Dragony. Hned následující týden na posluchače vlítnou Italové Frozen Crown v doprovodu švédských Astral Doors a Veonity, kteří novinku "The Final Element" osekali na základní a chutnou žánrovou dřeň. Sotva stačíme všechny desky doposlouchat, už nás čeká další melodická várka. Řečtí InnerWish nabídnou novinku "Ash of Eternal Flame", jejich krajané Silent Winter třetí zápis "Utopia". Magic Kingdom se po půldekádě přihlásí s titulem "Blaze of Rage", ještě delší pauzu mezi alby si vybrali naši východní sousedé Within Silence, kteří v prosinci přijdou s očekávaným zápisem "The Eclipse of Worlds". Své (španělské) slovo do hudební pranice si rovněž řeknou románští klasici Tierra Santa. Již dokončená novinka švédské Majesticy zatím potvrzené datum vydání nemá, ale vzhledem k Johanssonově snad až fanatické oblibě Vánoc fanoušci věří v radostné adventní oznámení. Já osobně doufám v brzké zveřejnění evropské emise novinky japonských Minstrelix, úplně nejvíc se ale - společně s tisícovkami dalších - těším na druhou desku Britů Fellowship, jejichž předloňský debut patřil k vrcholům power metalové sezóny. Melodikům zkrátka začínají žně, pojďme si to užít!

Petr Štěpnička, 12. 10. 2024

EXODUS - Shovel Headed Kill Machine


Vzhledem k nepříznivým okolnostem je neuvěřitelné, že sedmá řadovka Exodus vznikla pouhý rok po předešlém zápisu "Tempo of the Damned". Zaprvé se musel řešit odchod kmenového zpěváka, a to za značně vyhrocených podmínek. Zetro Souza opustil kapelu těsně před mexickým turné, což pořádně nakrklo Garyho Holta, který na adresu svého bývalého frontmana vynášel ostrá prohlášení. Po čase se oba pánové uklidnili a jako oficiální stanovisko Souzova odchodu zvolili obligátní "finanční důvody"..více

[recenze]

[02.11.2023]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


INFERNALIZER - After Dark


Frontman italských melodeathařů Disarmonia Mundi Claudio Ravinale zjevně našel novou hudební cestu. Zatímco jeho domovský spolek už osm let studiově vyspává, Claudio rozběhl projekt Infernalizer, s nímž na dva roky starém debutu „The Ugly Truth“ prozradil, že rád pouští hrůzu a že černá je dobrá – byť za tuhle barvu nemůže klasický black (a když, tak jen ždibíčkem), ale stará osvědčená gotika. Tu Claudio míchá s rockovým strašidláctvím, takže odkazy na The Sisters Of Mercy, Lordi, Alice Coopera, The 69 Eyes, či Danzig ..více

[recenze]

[01.11.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


STEVEN WILSON - The Harmony Codex


Steven Wilson může být v pohodě. Za roky, co působí na progresivně rockové scéně, si udělal velké jméno a je komerčně úspěšný. Lidé ho nejen kupují, ale uznávají ho jako známku kvality. Umělecký vrchol zažil na desce „Hand.Cannot.Erase.“, která se dá považovat za opravdový klenot žánru. Následovala cesta k větší přístupnosti pro širší posluchačstvo a příklon k popu. Wilson ale nehrál „jen“ pop, nýbrž ho zkoumal. Na minulé desce „The Future Bites“ s ním vyloženě experimentoval, ale skvělé přijetí jako dřívější počiny ..více

[recenze]

[01.11.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Duff McKAGAN - Lighthouse


Kdeže loňské sněhy jsou… Jak by mohl být Duff McKagan, slavný basista legendárních Guns N`Roses, ještě považován za punkera, ačkoliv se tak celá léta prezentoval? Jenže s věkem přichází korekce názorů, inspirace se mění, stejně jako hudební vkus jedince. Jestliže Duff jako své největší vzory zmiňoval typické punkové party U.K. Subs, G.B.H., Sex Pistols, Ramones či hardcorové průkopníky Dead Kennedys, dnes by k nim jistě přidal další vlivy. Rčení "jednou pankáč, navždy pankáč" ..více

[recenze]

[31.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


ELEGY OF MADNESS - XI


Elegy Of Madness brázdí symfo-metalové vody už více než patnáct let. Za tu dobu vydali několik alb, ale do metalové první ligy se zatím neprokopali, ačkoliv k ní mají nyní nejblíž. Snaha se dostat nahoru je u nich zřejmá a zakotvení u Scarlet Records určitě není špatným krokem. Nejzajímavějším a nejosobitějším dílem skupiny byla prvotina „The Bridge Of Sights“, která nabídla ne úplně precizní, ale zajímavý mix progu a gothic/doom metalu. ..více

[recenze]

[31.10.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THE CLASH - Cut The Crap


Řada hudebních historiků se shoduje na tom, že faktický konec The Clash nepřišel až v roce 1986, ale ve chvíli, kdy kapela vyhodila bubeníka Toppera Headona. Dokonán byl, když to samé provedla s kytaristou Mickem Jonesem a po největším úspěchu kariéry, který přinesla deska „Combat Rock“, se The Clash ocitli v troskách, nebot v jejich řadách zbyl pouze zpěvák a kytarista Joe Strummer a basista Paul Simonon. Poháněni manažerem Berniem Rhodesem ještě jevili vůli pokračovat, ačkoliv věděli, že celá věc nabírá nešťastný směr. „Combat Rock“..více

[recenze]

[30.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


THE WINERY DOGS, BLACKOUT - 25. říjen 2023, Praha, Palác Akropolis


První, co mě upoutalo při návštěvě paláce Akropolis byla skladba publika, které se sešlo - od dorostenců až po hodně zkušené lidi. Starší rockeři, intelektuálně vypadající jedinci, dámy, jež se nejspíš těšily na Richieho Kotzena nebo metaláci. Někteří měli na sobě trika Dream Theater a shodou okolností ten den ohlásil návrat do prog metalové legendy Mike Portnoy. Skutečně pestré obecenstvo, ve kterém jste mohli potkat i různé muzikanty (třeba Ota Váňa z Kabátů), se těšilo na hvězdnou trojici muzikantů, hrajících pod názvem The Winery Dogs. ..více

[reporty]

[30.10.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


Dominika JARÁSKOVÁ (NIMARO) - Snažíme sa robiť takú hudbu, že každý si v tom niečo nájde


Když něco končí, něco nového začíná – takhle nějak by se dal charakterizovat počátek bratislavské rockové kapely Nimaro, jejímuž vzniku předcházelo stěhování zpěvačky Dominiky Jaráskové z Prahy do Bratislavy. Od této chvíle uběhlo sedm let a vize o tom, že cesta kapely bude mít i jasný milník v podobě vydání debutového alba, již nabývá konkétnějších představ. Více prozradí Niki.

..více

[rozhovory]

[29.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]


JELUSICK - Follow The Blind Man


Jméno chorvatského zpěváka Dina Jelusicka se v rockovém světě skloňuje čím dál častěji. Je to především proto, že byl před pár lety vybrán do sestavy legendárních Whitesnake, u nichž působí oficiálně na pozici druhého klávesisty, ale návštěvníkům koncertů nemohl ujít fakt, že se stále více zapojuje do pěveckých partů ve chvílích, kdy Davida Coverdalea zrazuje hlas, což se v poslední době dělo stále častěji. Jelusick je dobrý zpěvák, který sice nemá s Coverdalem identický hlas, ale jeho barva docela dobře pasuje k hardrockové klasice...více

[recenze]

[29.10.2023]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]


WILL THE THRILL - Take It Sleazy


Kdyby Will Aguilar věnoval při tvorbě alba „Take It Sleazy“ skládání muziky tolik úsilí a nápaditosti jako promo popisu toho, co se na albu děje, mohlo být o něco lépe. A ještě by neškodilo, kdyby kromě basáka a bubeníka, které posháněl pro realizaci desky, vzal do party i lepšího zpěváka, než je on sám – vzhledem k tomu, že v přímočarých, v podstatě až na základní dřeň oholených rockovkách, nejsou pro zásadní sdělení potřeba kdovíjak složité myšlenkové pochody, s nimiž by se případná posila zvenčí musela dlouze ztotožňovat,..více

[recenze]

[28.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Valentino FRANCAVILLA - Midnight Dreams


Jméno italského kytaristy Valentina Francavilly mi ještě před nedávnem nic neříkalo. Valentino je sice od roku 2019 členem známých White Skull, jenže album "Metal Never Rusts", které s nimi doposud jako jediné nahrál, nebylo zrovna dvakrát dobré, takže se člověk nemusel pídit po sestavě. Chyba ale určitě nebyla na straně italského hudebníka, který je mužem nemalých talentů, jak aktuálně dokazuje na své v pořadí druhé sólovce s titulem "Midnight Dreams"...více

[recenze]

[28.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WITHIN TEMPTATION - Bleed Out


Co ještě chcete říct o Within Temptation bez toho, abyste měli pocit, že už to někde muselo zaznít? Ať už se bude mluvit o symfonickém metalu z kteréhokoliv konce a v jakémkoliv kontextu, jménu holandské party, která se velmi intenzivně na vývoji žánru podílela, se vyhnout nelze. Kapela měla do letoška na kontě sedm řadových alb, z nichž některá bývají citována jako vzor pro velkou řadu následovatelů, má za sebou přitažlivý vývoj, svědčící o tom, že na vavřínech se v tomhle spolku neusíná, že je stále co objevovat, kapele nechybí odvaha, ..více

[recenze]

[27.10.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


ADAPTER ADAPTER - Sleep Spell


Pokud by jste chtěli strávit idylickou dovolenou v nějakém přímořském městečku, dobrou volbou by bylo nějaké letovisko na Rhode Islandu, nejmenším státu USA, který se nachází na východním pobřeží. Ač je rozlohou asi dvakrát menší než naše domovina, je tu plno památek i přírodních krás a od pláže je do vnitrozemských měst jen kousek. Třeba do Providence, které je základnou blues / doom / stoner dua jehož otěže pevně třímá zpěvák a kytarista Nick Ryder. ..více

[recenze]

[27.10.2023]

[Jirka Lulek]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


LINKIN PARK - Minutes to Midnight


Svět ležel Linkin Park u nohou a kapela stála na rozcestí. Po „Hybrid Theory“ a „Meteoře“ měla skupina nu-metalu plné zuby. Styl, kterým se proslavila, se jí začínal zajídat a Linkin Park měli před sebou možná nejdůležitější otázku kariéry: budeme hrát stále dokola jednu a tu samou písničku anebo se vymaníme ze škatulky jednoho subžánru a půjdeme jinou cestou?

Třetí řadová deska se nerodila lehce. Po úspěchu „Meteory“ si Mike Shinoda založil..více

[recenze]

[26.10.2023]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EXODUS - Tempo of the Damned


Přestože se v roce 1997 Exodus opětovně sjednotili, k velkému comebacku to zatím nevedlo. Za účasti Paula Baloffa, Toma Huntinga i nového basisty Jacka Gibsona vznikl živák "Another Lesson in Violence", kvůli dalším neshodám se ale kapela o několik měsíců později zase rozpadla. Když už se zdálo, že je to navždy, vstoupil do hry osud. Na přelomu milénia se měl konat charitativní koncert na podporu dvou Chucků, Billyho a Schuldinera, kterým byl shodně diagnostikován rakovinový nádor. ..více

[recenze]

[26.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


STEEL RHINO - In Rhino We Trust


Když se blížilo vydání nového alba Steel Rhino, jedna z prvních věcí, které hlavní mozek Michael Rosenberg hlásil do světa, byl fakt, že na palubě je i nadále Herbie Langhans. Tahle zpráva je velmi důležitá – Langhansovi domovští Firewind už oznámili termín vydání příštího alba, takže určité uspořádávání priorit u německého křiklouna mohlo hrozit a Steel Rhino mohli přijít o jednu ze svých zásadních zbraní. Natolik zásadní, až si troufnu tvrdit, že zcela klasicky (tak silně klasicky, až kolekce „In Rhino We Trust“ už při prvním poslechu..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


CANNIBAL CORPSE - Chaos Horrific


O čem vlastně psát recenzi na nové album Cannibal Corpse, když tahle kapela vše, co kdy chtěla říct, vyjevila světu v devadesátých letech? Co psát o muzikantech, kteří uznávají stejný pokrok jako Lemmy Kilmister nebo jako AC/DC? U každé nové desky řezníků a milovníků všeho hnilobného z Buffalla by stačilo zopakovat známé fráze o pevné neměnnosti jejich výrazu a uspokojení skalních fanoušků a bylo by to. Jenže ono to tak jednoduché není. Alespoň u nové desky „Chaos Horrific“, ..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 39 / 632 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.39417 sekund.