SLADE II - Keep On Rockin`
To, že kapela nemá ani jedno desiatkové album,...

Ladislav KŘÍŽEK - Kam hvězdy chodí spát
Za mě strašně promarněná příležitost k tomu, aby...

SLADE II - Keep On Rockin`
Nač recenzovat kapelu která kupodivu nemá ani...

THUNDERSTONE - Apocalypse Again
Člověk se pořád učí, k tomuhle albu jsem se...

SLADE II - Keep On Rockin`
Měll jsem rád kapely 70. let a stále si jejich...

MARILYN MANSON - One Assassination Undxer God - Chapter 1
Jednu z nejočekávanějších desek tohoto roku...

WITHIN SILENCE - The Eclipse of Worlds
od Čezka, kde je úplně marné hledat metalové...

TO/DIE/FOR - Jaded
Neviem ci by som tomuto dal az 10, ale je to...

MAYHEM - Grand Declaration Of War
Tato deska mne v době vydání úplně fascinovala...

AS I LAY DYING - Through Storms Ahead
Přesně, stejně jako na minulých deskách se o to...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Loučení bylo těžké a dojemné. Nicko však ví, že věk nezastaví

Že by Nicko McBrain odcházel z Iron Maiden na vrcholu sil se říct nedá. Na těch byl někdy kolem alba „Fear Of The Dark“, kdy s prstem v nose vypálil bubenickou salvu v „Be Quick Or Be Dead“ způsobem, který mu mohl závidět lecjaký mladý borec. Tehdy bylo Nickovi čtyřicet let. S Iron Maiden za všechna léta srostl a stárnul při nich. Jenže bubeník pozná ubývání sil rychleji než kytaristé nebo basista, obzvlášť, když je od ostatních o něco starší. A Nicko jej poznal právě teď. Ne dřív, než to poznali fanoušci, protože už několik let, minimálně od desky „The Book Of Souls“ se vedly debaty o jeho úderu, který se stával méně razantní a jeho hra jako kdyby v některých chvílích kapelu zpomalovala.

Nicko dřel, snažil se věci postavit čelem, ovšem přidružené zdravotní problémy mu dělaly čím dál větší problémy. Zázračně se zotavil z lehké mrtvičky a vrátil se zpět, jenže přišel prosinec 2024 a ten vláček po dvaačtyřiceti letech dojel do konce. McBrain je srdcař a s Iron Maiden zůstane alespoň občas v zákulisí, kde jistě bude sledovat, jak se na bubenické stoličce potí jeho nástupce. O tom, zda byla volba Simona Dawsona správná a zda jej nepostihne podobný osud jako nešťastného Blaze Bayleyho, je zatím předčasné mluvit. V tuto chvíli je třeba před Nickem smeknout a vyjádřit hlubokou úctu k jeho letité práci.

Jan Skala, 10.12.2024

FROZEN CROWN - War Hearts


Italové Frozen Crown vlítli na scénu před šesti lety s velmi slušným power - speedovým debutem "The Fallen King". Pak se ale situace trochu zadrhla. Následující tři alba nebyla valná a jejich poslech se stal spíše recenzentskou nutností nežli posluchačskou radostí. Situace se změnila 18. října letošního roku, kdy kapela zveřejnila album "War Hearts", na němž se vrací k rychlomelodickému metalu. Konečně autorům došlo, že nekomplikovaná přímočarost je tím, co jim jde a vždy šlo zdaleka nejlépe...více

[recenze]

[25.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Myles KENNEDY - The Art Of Letting Go


I když Slash tvrdí, že Myles Kennedy je nejlepší rockový zpěvák současnosti, je třeba to brát s rezervou, protože nejeden fanoušek legendárního kytaristy tvrdí, že Kennedy je nejhorší zpěvák, který se kdy objevil po jeho boku. A to jej ani nemusí měřit axlovskou optikou, protože je jasné, že charisma a statusu šéfa Guns N`Roses nikdy dosáhnout nemůže. Kennedy špatný zpěvák není, ač každému nemusí být po chuti jeho barva hlasu a někdy otravné manýry...více

[recenze]

[25.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THEATRE OF TRAGEDY - Forever Is The World


Když v roce 2000 na albu „Musique“ Theatre Of Tragedy razantně otočili stylovým kormidlem, asi jen málokdo mohl věřit tomu, že kapela ještě někdy bez výhrad vsadí na melancholickou gotiku. Po výměně zpěvačky mohli při poslechu alba „Storm“ dávní fanoušci zastříhat ušima, protože kapela učinila částečný krok zpět do vlastní minulosti a o tři roky později jej dotáhla do absolutna. Kruh se uzavřel. Se vším všudy – album „Forever Is The World“ vyšlo 18.září 2009, o půl roku později, 1. března 2010 vydala norská parta prohlášení o tom,..více

[recenze]

[24.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


GREAT WHITE - Let It Rock


Rozchod s Alanem Nivenem byl pro kapelu těžká věc, protože manažer s nimi byl od začátku, přičemž chtěl původně působit pouze jako skladatel. Ale šlo o nezbytný krok. Nadělal na obou stranách hodně zlé krve, Niven se začal domáhat provizí z minulých koncertů a proto Great White museli v roce 1995 vydat živé album „Stage“, aby rozdíl srovnali. „Kvůli letitému utrácení jsme neměli nic, takže všechny peníze ze „Stage“ šli k němu. Ale bylo to to nejlepší živé album, jaké jsme kdy natočili,“ zmínil Jack Russell ..více

[recenze]

[24.10.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


THE OFFSPRING - Supercharged


„Když jsme se zbavili glamu, vykydli na nás další haldu hnoje v podobě neopunku,“ řekl v devadesátých letech kytarista grungeových Soundgarden Kim Thayil a mířil na kapely jako The Offspring. Ti snad jako jediní s Green Day a Blink-182 prokázali větší životaschopnost, trendovou vlnu druhé poloviny devadesátých překonali bez větší úhony a jsou činní i v roce 2024. Nestali se sice mainstreamovým lákadlem jako Green Day, ale za to může snaha držet se vlastního, trochu neotesaného stylu a odmítnutí výrazně popového směru,..více

[recenze]

[23.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SEBASTIEN - Quo Vadis


Zo začiatku som sám zo seba ostal prekvapený, či je to správny album na správnom recenzentskom stole, predsa len, skôr sa topím v metalovom undergrounde ako vo svete čistých tónov, ale keď je raz čosi dobre spravené, niet sa na čo vyhovárať.

Asi zbytočne, ale i tak navediem pravdepodobne malú hŕstku posledných neznalých – český Sebastien produkuje progresívny metal spievaný v rodnej reči. Album Quo Vadis je dokonalo premyslený..více

[recenze]

[23.10.2024]

[Hirax]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


AD INFINITUM - Abyss


Od roku 2020, kdy Ad Infinitum vydali debutové album, proběhl jen jeden rok, kdy se parta v čele s výtečnou Melissou Bonny nevytasila s novou nahrávkou. I v letošním roce má švýcarská čtveřice splněno. Ad Infinitum v názvu desky poprvé upustili od listování v kapitolách, kapela se o desce „Abyss“ vyjadřovala jako o svém nejexperimentálnější počinu, videoklip, zveřejněný ke skladbě „Surrender“, naznačoval, že se Ad Infinitum mohli posunout ještě blíž k taneční scéně...více

[recenze]

[22.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


NEPTUNE - End of Time


Švédské metaláky Neptune potkal na konci osmdesátek podobný osud, jako tisícovky obdobných spolků. I když si ve své domovině vybudovali během jedné dekády působení (zpočátku pod názvem Warriens) určitý status, do povědomí hard and heavy fandů se zapsali mnoha koncerty a několika povedenými demo snímky ve stylu Judas Priest a Manowar s texty ovlivněnými severskou mytologií. Nikdy se jim nepodařilo získat kontrakt s gramofirmou a proto po nich zůstalo několik demo snímků na kazetách a jedno nevydané album. ..více

[recenze]

[22.10.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SLADE - Slade In Flame


V letech 1973 a 1974 se velmi vážně o Slade mluvilo jako o nových The Beatles, protože úspěch jejich singlů byl fenomenální a za sebou nechával i kolegy The Sweet, kteří také válcovali hitparády. Výsadní postavení, které by korespondovalo s odkazem The Beatles, se Slade rozhodli zpečetit filmem. Bylo zřejmé, že žádná hudební skupina nikdy nemůže dosáhnout takového vlivu na stříbrném plátně, jako měly beatlesovské snímky „Help“ či „A Hard Day`s Night“, ..více

[recenze]

[21.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DRAGONY - Hic Svnt Dracones


Očekávat, že rakouští symfonici Dragony vydají další skvělé album, nebylo tentokrát úplně snadné. Důvodem byly některé singly, které indikovaly sklouznutí kapely k bezduchému žánrovému trendařství a jako takové významně utlumily přípravy velkolepých oslav. A možná i proto deska s nepěkným titulem "Hic Svnt Dracones" udeřila s překvapivou a obrovskou silou, jelikož předem zveřejněné songy zůstaly nejslabšími články tracklistu a zbytek je v podstatě konstantní a neodolatelná stylová radost. ..více

[recenze]

[21.10.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


D.A.D. - Speed Of Darkness


D.A.D. jsou dánský hudební poklad a po Volbeat pravděpodobně nejúspěšnější rocková parta, která z této země kdy vzešla. Nepodařil se jim průlom do Ameriky, kam měli nakročeno s klasickým albem „No Fuel Left For The Pigrims“, ale v Evropě platí už řadu let za hvězdu. Už nevydávají alba s takovou kadencí jako kdysi, ale to tak u kapel, které hrají čtyřicet let, bývá. Dánům také třeba přičíst k dobru, že ač v devadesátých letech čile experimentovali jak velela doba, ..více

[recenze]

[20.10.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PALAYE ROYALE - Death Or Glory


Zdenoooo! Hele, na rovinu, je super, že se všude možně dočtete o tom, kterak celé Česko miluje Palaye Royale a Palaye Royale milují Česko, ale tak, jak se mi běžně stává, když někde zazní, že v něčem jede celá domovina, tak si připadám jako cizák, absolutně nechápající zdejší reálie, tak jsem americké trojici z dosavadních čtyř desek její muziku a přístup jednoduše nevěřil a stékala po mně jak déšť po pláštěnce. Nebudu tvrdit, že aktuální nahrávka „Death Or Glory“ je kdovíjak odlišná od předchozí tvorby, ani se nebudu tlouct v hruď, ..více

[recenze]

[19.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


1349 - The Wolf & The King


Pravý norský black metal. Sousloví, které znělo na stránkách hudebních periodik tolikrát, až se stalo notně otřepaným a jeho skutečná podstata byla skoro zadupána do země řadou senzacechtivých vykuků, kteří se chtěli přiživit na jeho někdejší skandálnosti. Jenže pak je tu řádka kapela, která se může stylovým označením honosit zcela po právu, ovšem nikterak se nechlubí někdejšími událostmi, ačkoliv u toho třeba jen okrajově byla. Partou, která se může směle řadit do škatulky pravého norského black metalu, ..více

[recenze]

[19.10.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TUNGSTEN - The Great Inferno


I když by asi bylo na místě začínat procházku po čtvrtém albu švédského rodinného podniku Tungsten citací textu signifikantního singlu „Blood Of The Kings“ („We are Vikings, from the blood in our veins, Hear Valhalla calling, no one stands in our way“), dovolím si začít nakažlivým popěvkem ze zvrhlé ukolébavky s diskotékovým oparem a strašidelnými dětskými hlasy, který vás spolehlivě probudí k životu – „Hush little baby, don`t you say a word, Mommy`s gonna push you into the herd“ („Lullaby“). Tyto dvě položky ve své podstatě plně charakterizují..více

[recenze]

[18.10.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PERVERSITY - Spiritual Negation


Sedem rokov ubehlo, kým prešovská death metalová úderka Perversity vydala nový radový album. Je tu "Spiritual Negation", ktorý vyšiel ako LP (Metal Age Productions), ako aj vo forme digipack CD (o ten sa postaral francúzsky label Great Dane Records). Perversity je zabehnutá partia, tu idú všetky polemiky ohľadne kvality bokom, skôr sa pri starom známom mene vždy núkajú otázky, čo nového kapela s čerstvými piesňami priniesla na scénu, ako posunula seba vo vlastnom vývoji...více

[recenze]

[18.10.2024]

[Hirax]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


GREAT WHITE - Sail Away


Deziluze z toho, že propadlo „Psycho City“, které kapela považovala za dosud nejlepší album, byla veliká. Stejně mrzela i ztráta smlouvy s Capitolem, který kapele dal najevo, že do budoucna s ní nepočítá. Naštěstí byl Alan Niven mužem na svém místě, protože ihned po krachu s předchozím vydavatelem začal vyjednávat smlouvu novou. Great White museli řešit post basisty, protože se ukázalo, že newyorský temperament Davea Spitze se nesnese s kalifornskou ležérností a bratr exkytaristy Anthrax se pakoval hned ..více

[recenze]

[17.10.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


THEATRE OF TRAGEDY - Storm


„Nebylo jiné cesty, než abychom se rozešli s Liv a začali shánět novou zpěvačku“, glosoval události v Theatre Of Tragedy klávesista Lorentz Aspen. Jako hlavní důvod byly uváděny nepřekonatelné hudební rozpory, nicméně ještě v době, kdy norská kapela přišla s novým albem, na kterém se u mikrofonu představila zpěvačka Nell Sigland, jež to souběžně táhla se stylově ne tak vzdálenými The Crest, byly debaty o konkrétním důvodu vyhazovu Liv v podstatě třináctou komnatou. Rychleji se z něj oklepala blonďatá dáma, ..více

[recenze]

[17.10.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 8 / 640 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.57382 sekund.