OCEANS OF SLUMBER - Where Gods Fear To Speak

Říkal jsem to už minule. Na otázku, kam dokráčí Oceans Of Slumber nikdy nebude jasná odpověď a s každým dalším albem se spektrum možností rozšiřuje. Americká pětice si dělá věci po svém, kašle na konvence, kašle na jakoukoli pevnou strukturu a kašle na jakékoliv svazující žánrové mantinely. Že je díky tomu poměrně těžko uchopitelná je nabíledni, ale argumenty, kterými posluchače snadno přesvědčí jsou jasně dané a velmi silné – nápaditost, díky které nenechají posluchače ani na moment vydechnout, precizní provedení, ..více

[recenze]

[24.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

THE DEAD DAISIES - Light`Em Up

Poslední roky se na důvěryhodnosti The Dead Daisies podepsali nebývale velkým způsobem. Že v kapele něco není v pořádku naznačilo dění před deseti lety, kdy australský kytarista a miliardář David Lowy vyhodil původního zpěváka Jona Stevense, přičemž předtím využil síly svých peněz, aby zalovil v rockové první lize a dokázal získat muzikanty, kteří byli spjati s Guns N`Roses, Mötley Crüe či Whitesnake, čímž ukázal, o čem celá záležitost je. Původně životaschopná epizoda s Johnem Corabim za mikrofonem vyšuměla ..více

[recenze]

[24.09.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

AMBROSE SLADE - Beginnigs

Když se z hlubin průmyslového Wolverhamptonu ve střední Anglii vynořila z mlhoviny poloviny šedesátých let kapela The N`Betweens, nikdo ji nebral vážně. Byla to parta mladých neumětelů, která si chtěla hrát na další The Beatles či The Rolling Stones, měla ráda staré rock n`rolly a blues, ale za živého boha nevěděla, jak do věci proniknout. Bubeník Don Powell a kytarista Dave Hill spolu hráli od začátku šedesátých let jako součást kapely The Vendors, ale pořád k sobě nemohli najít správné parťáky. Měli vyhlédnutého zpěváka Noddyho Holdera,..více

[recenze]

[23.09.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

MORBID SAINT - Swallowed by Hell

Americká smečka Morbid Saint válčí na metalovém kolbišti od roku 1984, na kontě má ovšem pouhé tři plnohodnotné studiovky. S prvním zápisem kapela vyrukovala na sklonku vrcholné thrash metalové éry, a tak dílo s titulem "Spectrum of Death" už nestihlo vykvést do kultovního statusu, přestože jde dodnes o výživný žánrový počin, na který se nabalilo slušné fanouškovské jádro. Chvíli poté byli Amíci spláchnuti grungeovou vlnou, aby se po šestnácti letech na scénu opět vrátili...více

[recenze]

[23.09.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THALARION - Cryopreservation

Slovenská legenda na poli doom death metalu Thalarion vydala nový album. Tento zárez je už ich siedmou nahrávkou od roku 1996. Novinka dostala názov „Cryopreservation“. Kapela z Topoľčian má hlboké korene, ktoré siahajú až do roku 1990. Vtedy vzniklo teleso, ktoré nieslo názov Bastard. Pod názvom Thalarion vyšiel prvý album v roku 1996 a dostal názov „Towards the Obsscure Slumberland“. Deväť skladieb, ktoré sú aj pri svojej apokalyptickej temnote veľmi pestrou paletou zvukových koláží, ..více

[recenze]

[22.09.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

SIRIUS - A Quest For Life

Jak se pozná, že je cesta kapely úspěšná? Tuto otázku přiválo prohlášení řeckých Sirius v souvislosti s jejich poměrně krátkým životopisem (a v kontextu k délce působení kapely) – „Sirius je heavy power metalová kapela z Atén, kterou založil Dimitris Napas v polovině roku 2007. O deset let později vyšlo debutové EP „Wings of Fire“. Cesta byla velmi úspěšná s mnoha živými vystoupeními! V srpnu 2019 kapela vydala akustickou verzi písně „The Last Angel“ a její první videoklip byl na světě!“ A nyní, sedmnáct let od založení,..více

[recenze]

[21.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

I HEAR SIRENS - Acheron

Horúce leto je minulosťou a posedenie pri krboch s našimi myšlienkami budúcnosťou. Pri tejto vete som sa prichytil, keď som počúval novinku od I Hear Sirens z ďalekého Salt Lake City. Dostala názov „Acheron“ a ponúka osem inštrumentálnych piesní. Ak máte radi Russian Circles, alebo The Ocean, ste na správnej adrese. Melancholický post rock, ktorý je podčiarknutý krásnymi melodickými linkami, to sú presne noví I Hear Sirens. Nežní a zádumčiví. Rešpektujem, že niektorí fanúšikovia muziky potrebujú k piesňam spev. Aj ja som jeden z nich, ..více

[recenze]

[21.09.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

WOLFHEART - Draconian Darkness

Jen jednou ve své historii melodeathaři Wolfheart porušili tradici edice desek tak, že se letopočet vydání neposunul o dva roky. Od čtvrtého alba „Constellation of the Black Light“ však tempo pravidelně dodržují, a jak je vidět, dokonale finské čtveřici sedí. Nenarušil jej ani fakt, že v mezičase od vydání velmi silného počinu „King Of The North“ trávila kapela nějakou dobu koncertováním po Spojených státech, Evropě i na okruhu po rodném Finsku, takže sedmá řadová deska „Draconian Darkness“ ..více

[recenze]

[20.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

David GILMOUR - Luck And Strange

David Gilmour patří k hrstce skutečných hvězd, které jsou stále činné a na jejichž desky se pořád ještě čeká. Čekají na ně fanoušci, čekají na ně i hudební kolegové, protože kromě Jimmyho Page, Keitha Richardse a možná ještě Ritchieho Blackmorea, je Gilmour posledním velkým kytaristou, který začínal v bájných šedesátých letech, stále vydává nové desky a má chuť tvořit. Už jen za to si vyslouží smeknutí klobouku. Když si každou novou desku (nevydává jích mnoho…) poslechnete, máte chuť smeknout pokrývku hlavy podruhé. ..více

[recenze]

[20.09.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

THEATRE OF TRAGEDY - Velvet Darkness They Fear

„Když jsme nahrávali „Velvet Darkness They Fear“, vládl totální chaos…“ Není důvod tomuto dávnému tvrzení Liv Kristine nevěřit, ale soudě podle konečného výsledku, atmosféra při natáčení neměla na vyznění druhého alba Theatre Of Tragedy sebemenší vliv. Na druhém albu norského septeta je všechno ideálně uspořádané a srovnané, pro budoucí stylový posun nebylo dosud možné hledat důvod, stopy, či jakékoliv jiné znamení. Ačkoliv Theatre Of Tragedy poměrně úzce navazovali na rok a čtvrt starý debut,..více

[recenze]

[19.09.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

GREAT WHITE - Once Bitten

„Sunset Strip bylo to pravé místo… na pódiu nebylo nic jiného než spandex a kožené bundy, kovbojské boty, šátky, praštěné klobouky, glam rock ožil,“ vzpomíná ve své knize Jack Russell. „Já jsem si ale nikdy vlasy neupravoval, jako kdybych strkal péro do zásuvky. Ty třpytky, to nebyl můj styl,“ dodal zpěvák. S vyzněním Great White, jaké představili na albu „Shot In The Dark“ přesně zapadli do losangeleské scény a na rozdíl od přivandrovalců Poison či Guns N`Roses byli domovskou kapelou...více

[recenze]

[19.09.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

BLITZKRIEG - Blitzkrieg

Je pětačtyřicet let poté, co ve Velké Británii explodovala Nová vlna britského heavy metalu, relevantní produkovat hudbu takového ražení? Blitzkrieg jako jedni z tatíků zakladatelů na to mají právo, ale otázka je takřka totožná. Mohou s tím ještě někoho oslovit, když jedou podle totožného vzorce jako v roce 1980 nebo 1981, kdy patřili k nejmodernějším a nejdravějším kapelám? Dnes, kdy je doba někde jinde a i největší frajeři stylu se museli přizpůsobit, místo toho, aby sveřepě trvali na tom, co bylo kdysi...více

[recenze]

[18.09.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

LEPROUS - Melodies Of Atonement

Norskou bandu Leprous zná dnes téměř každý, kdo se zajímá o tvrdší muziku. Parta v čele s charizmatickým zpěvákem a klávesákem Einarem Solbergem začínala jako metalová kapela, která se vzdělávala u Ihsahna, ale v průběhu let svůj výraz zjemnila. D jejich progresivního rocku se schovají hrátky s popem, klávesami, smyčci, ale stále také s metalem. Kapela vždy měla svébytný rukopis, ale zároveň měnila náladu jednotlivých alb. Poslední dvě byla pestrá, ale rozhodně by se nedalo říci, že by byla tvrdá...více

[recenze]

[18.09.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

KNIGHTS OF THE REALM - Darker Than Leather

Pro obrázek o tom, kudy vedou cesty švédských Knights Of The Realm, je odvolávání se na působiště členů kapely trochu zavádějící, ale když se vám v portfoliu objevují Tiamat, Avatarium, Eclipse, Tank, či The Night Flight Orchestra, je jasné, že po personální stránce má stockholmská čtveřice slušně nabito. Daleko podstatnější je, že Marcus von Boisman, Lars Magnus Henriksson, Mats Rydström a Lars Sköld (pouze basista Rydström se v rámci Knights Of The Realm neschovává za přezdívku) mají zjevně v krvi britskou novou heavy metalovou vlnu, ..více

[recenze]

[17.09.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

VEONITY - The Final Element

Pokud na předešlých pěti albech severských rychlomelodiků Veonity může být něco považováno za výraznější slabinu, pak je to zpěv předáka a kytaristy Anderse Skölda. Těžko říct, jestli to švédskému kapelníkovi konečně došlo, případně mu někdo něco naznačil, jisté ovšem je, že na šesté řadovce na pozici frontmana stojí jiná osobnost, konkrétně Isak Stenvall, který dříve působil v partě Lancer. ..více

[recenze]

[17.09.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

GTR - GTR

To, že superskupiny nemívají dlouhého trvání, je známé. Většinou se v nich sejdou slavné osobnosti, u kterých po původním nadšení a velkohubých prohlášeních ve stylu „měli jsme spolu hrát už dávno“ převáží egoistická stránka a původně zamýšlené ideály jsou rychle do kopru. Většinou zbyde jedna, maximálně dvě desky, které kvůli nepropagaci hlavními osobnostmi bryz zapadnou. Některé z nich přece jen zůstanou jako utajená ozdoba rockové historie, což je i případ projektu GTR (pojmenovaném podle zkratky pro kytaru, ..více

[recenze]

[16.09.2024]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]