SAINT - Immortalizer
Že ste tu páni na nich natrafili...pritom táto...

XIII. STOLETÍ - Noc vlků
Osm let čekání na novou desku mé nejoblíbenější...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Na koncertech to klukům pořád jde, ale poslední...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Skoro bych i souhlasil ale Kolář vážně v kondici...

DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time
A mně zase nesedí nepříjemný nemelodický hard...

DREAMTALE - Everlasting Flame
Výměna skvělého Erkkiho Seppänena byl krok...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Ty jo, kde jso to vyštrachal? Evidentně nějaký...

GREAT WHITE - Back To The Rhythm
Jedna z mála těch novějších desek, která mě...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Za mě překvapení jak prase. Konečně výborný...

FATE - Reconnect n` Ignite
V pohode:) Dík za reakciu.












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujalo tvrzení režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že v pravém slova smyslu negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený pohled na věc má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

NIGHTMARE - Encrypted


Nenápadná francouzská legenda Nightmare existuje už přes čtyřicet let, stihla vydat dvanáct desek a nikdy nedosáhla na nějaký závratný komerční úspěch, ale početnou řadu fanoušků má. Heavy (potažmo power) metal snoubený s thrashem mají v oblibě především americké kapely, ale Nightmare v tomto stylu patří k naprosté špičce. Na posledních albech mají Nightmare vždy za mikrofonem ženu. Pokaždé jinou, ale vždy jde o trefu do černého. Minulé album „Aeternam“ zastihlo Nightmare ve skvělé formě, takže novinka „Encrypted“ ..více

[recenze]

[29.06.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


SCAVENGER - Beyond the Bells


To, že se leckterá kapela, která o přízeň bojovala už v osmdesátých letech, vrací znovu na scénu, je dnes jev už celkem obvyklý. Nepsaným pravidlem je fakt, že u podobných návratů figuruje některý z muzikantů, který se podílel na prvotní fází života kapely. Pravidla jsou však zjevně od toho, aby se porušovala, a tak pětice muzikantů z belgických Antverp oživila kapelu Scavenger, a jediným spojením se spolkem, který se v pětaosmdesátém dočkal jediného alba „Battlefields"..více

[recenze]

[28.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BLACK COUNTRY COMMUNION - V


Že se budou pauzy mezi jednotlivými alby u Black Country Communion prodlužovat bylo jasné, protože fungovat v modelu „co rok, to deska“ kapela takového formátu nemůže. Navíc muzikanti jsou v letech a pokud chtějí sólovou tvorbu podpořit poctivým koncertním turné, není možné tvořit alba v takové frekvenci a v odpovídající kvalitě. Tentokrát se doba čekání protáhla na sedm let, zejména vzhledem k aktivitám Glenna Hughese u The Dead Daisies se soudilo, že předchozí deska „BBCIV“ bude pravděpodobně poslední. ..více

[recenze]

[28.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DOMAIN - Last Days Of Utopia


Jak všechno může být relativní, ukázalo sedmé album Domain s názvem „Last Days Of Utopia“. Bráno čistě statisticky, mohl fakt, že poprvé v novodobé éře kapela zvolnila kadenci vydávání desek a natáhla mezeru mezi dvěma alby na necelé dva roky, signalizovat, že po ne zcela lehkém zaváhání s albem „The Artefact“ se potřebovala Rittova parta volněji nadechnout. Jenže Domain se na přelomu dekády pustili do svého nejambicióznějšího projektu. ..více

[recenze]

[27.06.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


VADER - Impressions in Blood


Jestliže předešlý zápis "The Beast" působil nedovařeně a poté navíc kapelu zasáhla zpráva o úmrtí dlouholetého bicmena Doca, jeví se návrat Vader do původní formy jako malý zázrak. Je známou věcí, že jedině "dělání, dělání, všechny smutky zahání", a tak je jenom dobře, že Poláci neotáleli s návratem do studia a již v roce 2006 vrhli na svět krvavý zápis s titulem "Impressions in Blood", který vrátil kapelu na přední deathové pozice...více

[recenze]

[27.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ALCHEMIST - Equilibrium


„Poté, co Alchemist našel víru v sebe sama, nastal čas vrátit se ke kořenům všech inspirací do „čubačího“ období“, avizoval v souvislosti s albem „Roots Of All Muses“ frontman severočeských Alchemist Mentol návrat kořenům. Uběhly dva roky a Alchemist předchozí krok lehce zpochybňují – „Po návratu ke kořenům všech múz si ALCHEMIST uvědomil, že aby vše správně fungovalo, musí být všechny prvky v rovnováze. Jestli tomu tak je, můžete zjistit sami vypitím jeho nového lektvaru „Equlibrium“… ..více

[recenze]

[26.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GRAND SLAM - Wheel Of Fortune


Mluvit o tahání mrtvol z hrobů by bylo příznačné, i když trochu neuctivé, protože kapelu rozhodně nelze nařknout z toho, že by těžila ze staré slávy. Ač byli Grand Slam někdy kolem roku 1984 považováni za žhavé zboží, nikdy slavnou kapelou nebyli. Skutečnost, že je založil legendární Phil Lynott v době, kdy se mu Thin Lizzy rozsypali pod rukama, dnes moc neznamená. V osmdesátých letech to Grand Slam nikam nedotáhli a vinou Lynottovy těžké alkoholové a drogové závislosti se všechno rozklížilo dřív, než něco mohlo začít ..více

[recenze]

[26.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


NEW HORIZON - Conquerors


Kytarista Jona Tee (H.E.A.T.) před čtyřmi lety překvapil stvořením moderního power metalového projektu New Horizon. Ačkoli pořád můžeme spekulovat o tom, jestli jde o záležitost motivovanou jeho upřímnými autorskými touhami, je pravda, že na dva roky starém debutu "Gate of the Gods" bylo k nalezení několik velmi dobrých songů, v čele s dokonale výživnou peckou "Stardust". Jenže poté zpěvák Erik Grönwall hodil čáru ke Skid Row (kde už zase není), a proto bylo nutné nalézt frontmana,..více

[recenze]

[25.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


AL-NAMROOD - Al Aqrab


Původní šok, odkud kapela pochází, už zmizel a dnes na něm saúdskoarabští Al-namrood tolik stavět nemohou, přestože se jejich původ z blízkovýchodních pouští a kraje beduínů stále připomíná a promítá se stále silněji do tvorby kapely. Ačkoliv Al-namrood nenávidí tamní zřízení, které se nerozpakuje sekat hlavy za malichernosti, mají domovinu v krvi a její historii a lidovou hudbu stále přetvářejí do své hudby, která je pořád držena, někdy skoro až násilím, v black metalové škatulce. Tím svou tvorbu dělají na jednu stranu vysoce originální, ..více

[recenze]

[25.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HAMRADUN - Nætur níggju


Faerská banda kolem zpěváka Pól Arni Holma (ex-Týr; pamatujete ještě na debut „How far to Asgaard“?) vydala po pětileté pauze nové album „Nætur níggju“ („Devět nocí“) a nejenom jeho názvem odkazuje na severskou mytologii a opět vypráví faerské příběhy a legendy. Hamradun se vyznačují širokým žánrovým záběrem, umějí totiž udělat dobré heavymetalové pecky, ale i moderně zpracovat sáhodlouhé faerské balady takovým způsobem, aby si zachovaly svou tradiční tvář...více

[recenze]

[24.06.2024]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


JOURNEY - Next


Progres, který Journey prodělávali v prvních letech existence, byl obdivuhodný. Jestliže v roce 1975, kdy vydávali debut, byli bráni spíše jako jazzrockové těleso, pár let poté by o nich ve spojení s tímto hudebním stylem mluvil jen blázen. Cesta k naprosto odlišnému vyjadřovacímu stylu byla sice krátká, ale o to trnitější, ačkoliv ji kapela podstoupila v naprosto přirozeném procesu. Že nezůstane u jazz a prog rockových skladeb bylo jasné hned, jak vyšlo „Look Into The Future“, které ukázalo zárodek budoucí hitovosti, ..více

[recenze]

[24.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Marty FRIEDMAN - Drama


Naděje na to, že by se Marty Friedman mohl vrátit k Megadeth pohasla, když Dave Mustaine oznámil, že Kika Loureira nahradí finský střelec Teemu Mäntysaari. V tu chvíli bylo jasné, že duch alb „Countdown To Extinction“ či „Youthanasia“ nikdy zcela neožije, protože právě Marty Friedman se na něm podílel lví měrou. Zůstalo jen u koncertního hostování, ani na však vteřinu nebylo znát, že by spolu Friedman a Mustaine někdy přestali hrát. Jenže Marty je už někde jinde a jako výlet do světa metalu mu postačí jednou za čas ..více

[recenze]

[23.06.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


FOLKRIM - Embers


„Nové album je trochu jiné než předchozí alba a doufáme, že lidé začnou Folkrim vnímat jako osobitou kapelu a nikoliv jen jako kopii velkých folk metalových jmen.“ Úkol, který si finská pětice vytyčila v souvislosti s třetím albem „Embers“ je na první pohled docela složitý, protože přirovnávat ji k Ensiferum, Turisas, Korpiklaani, Finntroll, Moonsorrow, … je poměrně jednoduché a přirozené. Základ, na kterém kapela staví, je z velmi podobného těsta (finská lidovka s melodeathovou příchutí zjevně nemá nevyčerpatelné možnosti z hlediska variability),..více

[recenze]

[22.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ROTTING CHRIST - Pro Xristou


Rotting Christ se postupem let dostali do výsostného postavení, z undergroundu až do prodejních hitparád. Jsou legendou a nemusí nic dokazovat. Přesto pětiletá přestávka mezi předešlou a aktuální deskou vzbuzovala očekávání. Mezidobí vyplnila dvojdílná kompilace „The Apocryfal Spells“, která představilo i dosud nevydané songy a nutno říci, že velmi povedené. Nová dlouhohrající řadová deska dostala název „Pro Xristou“, který se ke kapele skvěle hodí. Jestli v něčem „Pro Xristou“ překvapilo,..více

[recenze]

[22.06.2024]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


COVENTHRALL - Legacy of Morfuidra


„Vždy jsem byl velkým fanouškem sci-fi filmů, seriálů a knih. Od začátku mé hudební kariéry bylo mým snem napsat sci-fi album. Byl to dlouhý, tvrdý proces a občas se zdálo téměř nemožné, že se to povede. Naštěstí jsem byl obklopen schopnými hudebníky, kteří mě podporovali a byli ochotni to prosadit a uskutečnit". Zpěvák finských Coventhrall Sami Ilvonen si svůj sen splnil, neboť album „Legacy Of Morfuidra“ na přelomu zimy a jara spatřilo světlo světa. K zápletce, vyprávějící o tom, kterak vesmírní piráti Scavens ..více

[recenze]

[21.06.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


POWERMAN 5000 - Abandon Ship


Poté, co minulá deska „The Noble Rot“ party okolo bratra Roba Zombieho Spidera byla až povážlivě klidná a fanoušci mohli větřit nějaké problémy, zdá se, že se všechno vrací ke starým pořádkům. Ne nadarmo byla kapela kdysi vlivným zástupcem vlny industriálního metalu, na jejímž vrcholu seděl starší Spiderův sourozenec s White Zombie, byla také obstojným vývozním artiklem zámořské tvrdé hudby. V roce 1999 jen ve Spojených státech prodala přes milion kusů druhého alba „Tonight The Stars Revolt!“, ..více

[recenze]

[21.06.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


VADER - The Beast


Pokud bychom měli nějaké časové období definovat jako nejkrizovější historický úsek Poláků Vader, musela by to být polovina nultých let. Právě tehdy kulminovaly problémy s bicmenem Docem, jenž byl sice naprosto zásadní součástí kapely, vše ale přebila jeho drogová závislost. Během nahrávání zápisu "The Beast" (2004) si zlomil v opilosti ruku, což se stalo pověstnou poslední kapkou pro kapelníka Petera. Ten Docenta v rozčilení vyhodil a my už se asi nikdy nedozvíme, jestli to mohlo mít nějakou souvislost s tím,..více

[recenze]

[20.06.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 15 / 636 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.61611 sekund.