AD INFINITUM - Abyss
Mne sa to páči, aj keď je to posun od...

SLADE II - Keep On Rockin`
Díky za tenhle seriál!

SLADE II - Keep On Rockin`
To Luboš: Souhlas... Taky bych byl raději, kdyby...

SKARLETT RIOT - Caelestia
Uh, fakt skvělá deska.

Myles KENNEDY - The Art Of Letting Go
Myles Kennedy je síce výborný spevák, aj pôsobí...

MAYHEM - Chimera
Bylo jasné, že po mrazivé a ( za mě) nejlepší The...

MAYHEM - Ordo ad Chao
Návratová Atillova deska pokračuje tam, kde...

SLADE II - Keep On Rockin`
To, že kapela nemá ani jedno desiatkové album,...

Ladislav KŘÍŽEK - Kam hvězdy chodí spát
Za mě strašně promarněná příležitost k tomu, aby...

SLADE II - Keep On Rockin`
Nač recenzovat kapelu která kupodivu nemá ani...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Loučení bylo těžké a dojemné. Nicko však ví, že věk nezastaví

Že by Nicko McBrain odcházel z Iron Maiden na vrcholu sil se říct nedá. Na těch byl někdy kolem alba „Fear Of The Dark“, kdy s prstem v nose vypálil bubenickou salvu v „Be Quick Or Be Dead“ způsobem, který mu mohl závidět lecjaký mladý borec. Tehdy bylo Nickovi čtyřicet let. S Iron Maiden za všechna léta srostl a stárnul při nich. Jenže bubeník pozná ubývání sil rychleji než kytaristé nebo basista, obzvlášť, když je od ostatních o něco starší. A Nicko jej poznal právě teď. Ne dřív, než to poznali fanoušci, protože už několik let, minimálně od desky „The Book Of Souls“ se vedly debaty o jeho úderu, který se stával méně razantní a jeho hra jako kdyby v některých chvílích kapelu zpomalovala.

Nicko dřel, snažil se věci postavit čelem, ovšem přidružené zdravotní problémy mu dělaly čím dál větší problémy. Zázračně se zotavil z lehké mrtvičky a vrátil se zpět, jenže přišel prosinec 2024 a ten vláček po dvaačtyřiceti letech dojel do konce. McBrain je srdcař a s Iron Maiden zůstane alespoň občas v zákulisí, kde jistě bude sledovat, jak se na bubenické stoličce potí jeho nástupce. O tom, zda byla volba Simona Dawsona správná a zda jej nepostihne podobný osud jako nešťastného Blaze Bayleyho, je zatím předčasné mluvit. V tuto chvíli je třeba před Nickem smeknout a vyjádřit hlubokou úctu k jeho letité práci.

Jan Skala, 10.12.2024

KRILLOAN - Return of the Heralds


Švédská power metalová parta Krilloan se ve své krátké historii dopracovala již k druhému plnohodnotnému zápisu. Kapelník Klas Holmgren karty nicméně odhalil již na EP "Stories of Times Forgotten", které hlavním studiovkám předcházelo. To, co bylo zřejmé před třemi lety, se postupem času potvrdilo, a jelikož šlo krom pozitivních atributů i o okolnosti méně lichotivé, nelze napsat, že by to bylo vyloženě ku prospěchu věci.....více

[recenze]

[02.09.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


SLAYER - Decade Of Aggression


Na konci osmdesátých let byl thrash metal jeden z nejdynamičtěji rozvíjejících se stylů, ačkoliv bylo jasné, že čtyři hlavní hvězdy už vygeneroval. Nejviditelnější byla Metallica, která si připsala na konto první thrashmetalové album „Kill`Em All“. Technicky nejpropracovanější byli jejich úhlavní nepřátelé Megadeth, sroceni kolem zpupného zrzouna Davea Mustaine a nejexperimentálnější byli newyorští Anthrax, kteří se nebáli koketování s rapem či hardcorem. Čtvrtou do party byla formace nejbrutálnější a nejtvrdší, losangeleští Slayer. ..více

[recenze]

[01.09.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MILLENNIAL REIGN - World On Fire


V roce 2010 si kytarista Dave Harvey vedle hraní v kapele Aska založil vedlejšák Millenial Reign, z něhož se postupně stalo jeho hlavní působiště. Sestava Millenial Reign nebyla kdovíjak soudržná, nicméně do roku 2018 stihla kapela vydat tři alba, po nichž přišel ve výrazu kapely poměrně zásadní zvrat – po třech zpěvácích se do čela postavila žena. I když melodický a poměrně jemný power metal s křesťanskou tématikou ani do té doby nebylo možné označit za kdovíjak agresivní příšeru, letošní novinka „World On Fire“ (s působivým obalem,..více

[recenze]

[31.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MAYHEM - Live In Leipzig


Při vědomí toho, co se dělo v minulosti, už jen vyslovení jména Mayhem vzbuzuje posvátnou hrůzu. Žádná kapela snad není opředena takovou pověstí jako norská parta, o které se tradovalo, že její členové jsou buď za mřížemi nebo pod drnem. Jelikož toto konstatování nebylo daleko od pravdy, vybudovalo obrovský kult, takže sklep bývalého obchodu s hudebními nahrávkami Helvete v Oslu, jakási neoficiální dávná zkušebna Mayhem, je vyhledávanou turistickou atrakcí. V dobách, kdy kapela začínala budovat pověst živoucích satanášů,..více

[recenze]

[31.08.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


Simone SIMONS - Vermillion


Porozhlédnete-li se po části metalového spektra, jemuž dominují zpěvačky, které ve svém projevu upřednostňují ženskost před agresí, z královen této disciplíny zůstala prakticky už jen Sharon den Adel bez sólového zápisu do svého portfolia. Ještě nedávno jí mohla parťačku dělat Simone Simons (Epica), která však aktuálně bílé místo ve své diskografii vyplnila albem „Vermillion“. Fakt, že zásadním spolupracovníkem jí byl Arjen Lucassen, může nabudit očekávání víc než na maximum, nejen že je tento holandský hudebník ..více

[recenze]

[30.08.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


FIREHOUSE - Prime Time


Firehouse cítili, že ztrácí půdu pod nohama. Jakkoliv logický se jevil návrat Perryho Richardsona, poté, co nebohý basista Bruce Waibel dal kapele sbohem, zbylá trojice tímto směrem neuvažovala a ani uvažovat nechtěla. Vyhlédla si mladého brazilského basistu Daria Seixase, který se nedlouho předtím přestěhoval do Spojených států a absolvoval štace u různých klubových kapel. Angažmá u Firehouse pro něho byl krok o level výše, přestože v Americe fanouškovská základna kapely značně zeštíhlela...více

[recenze]

[29.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


GALNERYUS - Union Gives Strenght


S albem „Union Gives Strenght“ Japonci dodrželi dvouletý interval, který byl pravidelně vklíněn mezi jednotlivé studiovky. Deska vyšla v červnu roku 2021 pod štítem labelu Warner Music Japan, u kterého Galneryus zakotvili před sedmi lety. Dalo by se předpokládat, že větší vydavatelská firma zajistí kapele adekvátní promo, novince Japonců ale takové péče – minimálně z pohledu zahraničních posluchačů – věnována nebyla. ..více

[recenze]

[29.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


CALYPSIAN - Frozen Firestorm


Při poslechu debutu power metalové kapely Calypsian mnohé napadne, že jde o další z nahrávek generovaných umělou inteligencí. Je pravda, že některé drobné znaky tomu napovídají, důkaz člověčiny je ale hmatatelný a při krátkém pátrání se o tom dá snadno přesvědčit. A potom - tohle album nezní jako Sabaton nebo Powerwolf, tedy uskupení, které se AI momentálně snaží napodobit nejvíc (takže by se při troše zlomyslnosti dalo napsat,..více

[recenze]

[28.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MEDEN AGAN - My Name Is Katerine


Ahoj, já jsem Katka a chci vám povědět něco o trápení, vině, psychických traumatech a vnitřních démonech, které je třeba zkrotit… Poprvé v historii se řeckým Meden Agan podařilo natočit dvě alba v řadě za sebou bez toho, aby u nich došlo k výměně zpěváčky. To samo o sobě je solidní základ k tomu, aby se z kapely sálalo větší sebevědomí, což se na albu „„My Name Is Katherine“ děje. Dalším elementem může být fakt, že koncepční příběh, založený na románové prvotině zpěvačky Dimitry Panariti, ..více

[recenze]

[27.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


JOURNEY - Generations


Poprvé od průlomu s albem „Infinity“ na konci sedmdesátých let byli Journey konfrontováni s neúspěchem, který zažili s deskou „Arrival“. Všeobecně se konstatovalo, že je to kvůli výměně ikonického frontmana za člověka mnohem méně známého. Vinu za to, že album nedosáhlo ani zlatého ocenění, nebylo možné házet na bedra Stevea Augeriho, protože jako nástupce Stevea Perryho stál před obrovsky těžkým úkolem a odvedl dobrou práci. Více šlo o to, že Perryho odchodem byl porušen klasický skladatelský triumvirát, ..více

[recenze]

[26.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


ALICE IN CHAINS - MTV Unplugged


Žádný jiný styl v sobě nekoncentroval tolik sebedestrukce, pachuti skutečné smrti, ani nihilismu jako grunge. Ani blackmetalové šílenství ze severu Evropy na začátku devadesátých let nebylo ve výsledku tak zničující jako seattleská vlna, která se v téže době valila celou Amerikou. Z původně svěží záležitosti, kterou hráli mladíci, obdivující temnější stránky života než největší rivalové Poison a Mötley Crüe, se postupem let, kdy se vůdčí osobnosti scény propadaly do drogového pekla, se z grunge stala schizofrenní potvora, ..více

[recenze]

[25.08.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ATTRACTIVE CHAOS - Tame & Conquer


Sledujete-li podrobněji tvorbu francouzsko-italských Attractive Chaos, nebude pro vás aktuálně vydaný kraťas „Time & Conquer“ kdovíjak zásadní novinkou. Attractive Chaos naplno podlehli módě zveřejňování singlů, a tak od konce května nasypali do příznivců již pět položek, které nyní shrnuli do jedné kolekce, na začátek druhé poloviny nahrávky přidali jedinou novinku a následovník vydařené loňské krátkometrážní prvotiny je na světě. ..více

[recenze]

[24.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NIRVANA - From The Muddy Banks Of The Wishkah


V první polovině devadesátých let nebylo možné před Nirvanou utéct. Nebylo místo, odkud by se nešklebil rozcuchaný Kurt Cobain nebo neplavalo mimino z obalu „Nevermind“. Z maličké kapely ze Seattlu, kterou tvořila úsměvná dvojice - čahoun Krist Novoselic a o dobrého půl metru menší Kurt Cobain, s nimiž původně vůbec nikdo nechtěl hrát, vyrostlo s příchodem bubeníka Davea Grohla monstrum, jež plně využilo svou sílu a de facto na několik let z povrchu zemského vymazalo hard rockovou a heavy metalovou sílu osmdesátých let...více

[recenze]

[24.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BLACK DIAMONDS - Destination Paradise


Byť se v minulost v souvislosti s Black Diamonds nejčastěji skloňovalo jméno Gotthard (víte jak, Švýcarsko a hard rock…), daleko zásadnější mi v rámci komparací přijde fakt, že v roce 2018 vyrazili Black Diamonds na turné s Crystal Ball, jež v nich soudě podle aktuální novinky „Destination Paradise“ zjevně zanechalo hodně vzpomínek. To už měli na kontě třetí album „Once Upon A Time“, v souvislosti s nímž se o nich zaslouženě začínalo mluvit hlasitěji než dříve. V roce 2021 se s deskou „No-Tell Hotel“ protlačili na medailovou ..více

[recenze]

[23.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


FIREHOUSE - O2


Klasická éra Firehouse trvala celou desetiletku, jež přinesla řadu zvratů, komerčního úspěchu i odlivu fanoušků, a její konec je ze zpětného pohledu ohraničen odchodem basisty Perryho Richardsona v době, kdy na desce „Category 5“ začal konkurovat tvůrčímu duu Bill Leverty - C.J. Snare, což byl jeden z impulzů závěrečné hádky, která jej z kapely vystrnadila. Leverty měl v záloze náhradu, Bruce Waibela, který hrával deset let po boku mistra jižanského blues rocku Gregga Allmana, s nímž Levertyho delší dobu pojil přátelský vztah. ..více

[recenze]

[22.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GALNERYUS - Angel of Salvation


Po odchodu zpěváka Yamy-B zbývající osazenstvo Galneryus nezahálelo a okamžitě se vydalo vstříc nové etapě svého hudebního života. Do sestavy vstoupil výborný a pro kapelu přínosnější zpěvák Masatoshi Ono přezdívaný Sho a mimo řady krátkých nahrávek a kompilací vznikla v rychlém sledu dvě plnohodnotná alba „Resurrection“ a „Phoenix Rising“. Mnoho fanoušků považuje dané období za nejlepší úsek v historii japonské formace, ..více

[recenze]

[22.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


BLUES PILLS - Birthday


Blues Pills měli v minulé desetiletce těžce našlápnuto k tomu stát se senzací nově vzedmuté vlny zájmu o hard rockové retro, které mělo kořeny v začátcích sedmdesátých, někde u Led Zeppelin či Deep Purple, a díky přítomnosti zpěvačky Elin Larsson i u Janis Joplin. Bublina ale splaskla a zbyla jen slušná blues / hard rocková kapela, která hraje obstojnou hudbu. Alespoň tak to vypadalo po vydání třetí desky „Holy Moly!“, která byla ze všech vydaných alb jasně nejslabší a ukázala, že kvalita a úspěch „Lady In Gold“ byly spíše náhodou ..více

[recenze]

[21.08.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 14 / 641 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.46575 sekund.