TREAT - The Wild Card

Pěkně se to u švédských Treat zakulatilo. Čtyřicet let od vydání debutu „Scratch And Bite“ kapela vydává desáté řadové album „The Wild Card“. Nevypadá to jako kdovíjak plodné tempo, ale je třeba vzít v úvahu, že Treat třikrát zastavili činnost a v hibernaci strávili téměř sedmnáct let. V poslední dekádě patří k jasným sázkám na jistotu. Na melodicky zpěvný hard rock, z nějž uhnuli jen jednou, v období, kdy scénou hýbal grunge (bylo z toho velmi zajímavé album, zároveň však také start největší díry v činnosti), fungoval v minulém století..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BOSTON - Boston

Ačkoliv je to letos padesát let, co se pojem Boston objevil v souvislosti se stejnojmennou kapelou poprvé, v případě Toma Scholze je čas relativní pojem. O tom svědčí nejen skutečnost, že než se dopracoval k debutovému albu, bylo mu skoro třicet, a také to, že za padesát let vydal pouze šest desek, přičemž minimálně polovina byla nebývale úspěšná a dodnes tvoří synonymum pro nejdotaženější stadionový rock pro dospělé publikum, nebo-li AOR. Vzhledem k tomu, že Scholzovi je už skoro osmdesát, ..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

SUOTANA - Ounas II

Když vydavatelství Reaper Entertainment na přelomu letošního léta a podzimu vydalo kompilaci „A Tribute To The Reaper“, kruh se uzavřel. Jedním z těch, kteří vzpomínali na Children Of Bodom byla finská kapela Suotana, jež u německého labelu vydala dosavadní dvě třetiny diskografie a její účast na vzpomínkové výběrovce není vůbec náhodná. Kdyby se ze zúčastněných vybírala kapela, která by mohla při chůzi v kolejích Children Of Bodom vyhrát titul nejlepšího stopaře, Suotana by měla slušné šance na zlato. ..více

[recenze]

[30.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

WARRANT - The Speed Of Metal

Když se řekne Warrant, každému se jako první vybaví megahit „Cherry Pie“ a poté řada menších, dodnes přežívající tutovek amerického pop metalu - „Heaven“, „Down Boys“ nebo „I Saw Red“. Název Warrant symbolizuje ovšem také něco docela jiného, což milovníci evropského vysoce rychlostního metalu osmdesátých let dobře vědí. Ještě předtím, než Američané kolem zesnulého zpěváka Janiho Lanea vydali první album, působila na starém kontinentu kapela téhož názvu, která se řadila do jednoho šiku s ranými Helloween, ..více

[recenze]

[29.11.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

SKULL & CROSSSBONES - Time

Potřebujeme další kapelu, jejíž název je klišovitý, zvuk archaický, skladby začínají ohranými heavy metalovým riffy a na obalu desky vidíme miliontou variaci s motivem hodin? Takové myšlenky mě napadaly při velmi rychlém nástřelu alba "Time", druhého studiového zápisu německých Skull & Crossbones, kterou stvořili bývalí hudebníci relativně známé party Stormwitch. Jenže již u druhého - mnohem soustředěnějšího - poslechu se můj názor začal drasticky měnit ..více

[recenze]

[28.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

LYNCH MOB - Dancing With The Devil

Tohle je už druhá deska, o níž se nepředpokládalo, že někdy vyjde. Před pár lety slovutný kytarista George Lynch prohlásil, že v souvislosti s negativními konotacemi, které se objevily v souvislosti s militantními aktivisty z hnutí Black Lives Matter po smrti černošského feťáka George Floyda, navždy upustí od názvu Lynch Mob. Byl to krok nečekaný, ale v přecitlivělé Americe docela logický. Jenže George, vědom si toho, že jde o zavedenou značku, která sice neprodává miliony alb, ..více

[recenze]

[28.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Richard Andersson´s SPACE ODYSSEY - Embrace the Galaxy

Na začátku projektu Space Odyssey stálo opětovné setkání švédského klávesáka Richarda Anderssona s kytaristou Magnusem Nilssonem. Dva kamarádi a samouci, kteří spolu hráli už ve třinácti letech, se rozešli předtím, než Richard nastoupil do Majestic. Spolupráce s Magnusem mu ale nedala spát, protože mělo jít o hudebníka, jenž "dokáže hrát s talentem a lehkostí Malmsteena". V roce 2002 už existovala Anderssonova druhá skupina Time Requiem, kýžená kooperace s Nilssonem, ..více

[recenze]

[27.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

TIAMAT - Judas Christ

Obrovský respekt, jaký měly Paradise Lost, Anathema nebo Tiamat v polovině devadesátých let, kdy vydávali svá klasická díla, na konci stejné desetiletky takřka zmizel. Souviselo to s dramatickou změnou stylu, kterou si všechny kapely prošly a během ní se snažili znít spíše jako Pink Floyd (Anathema), Depeche Mode (Paradise Lost) nebo The Sisters Of Mercy (Tiamat), čímž ztratily část osobitosti a většinu toho, za co je fanoušci obdivovali. Všechny formace s tímto přístupem narazily a v případě Tiamat se tak poprvé stalo s albem „Skeleton Skeletron“,..více

[recenze]

[27.11.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

ÜLTRA RAPTÖR - Fossilized

Kanadští heavy / power metalisti Ültra Raptör zabodovali před čtyřmi lety s famózním debutem „Tyrants“. Tehdy se o kapele mluvilo v superlativech a jejich první dlouhohrající deska, odkazující především na německou heavy metalovou školu osmdesátých let, sbírala chválu ze všech stran. Po čtyřech letech, během kterých došlo k drobné obměně sestavy (bulharského doprovodného kytaristu Stanislava Stefanovského nahradil Kanaďan Romano Kis-Rabata aka Zoltan Saurus)..více

[recenze]

[26.11.2025]

[Moloch]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

FROZEN LAND - Icemelter

Poslech třetího alba finských Frozen Land v mém případě připomínal loupání vařeného vejce. Původní stav, který symbolizoval pevnou uzavřenost - možná natvrdlost -, jež zapřičinila nevalná zkušenost s prvními dvěma nahrávkami, byl jemně naťuknut úvodním poslechem. Následné pokusy už měly daleko razantnější efekt, způsobovaly stále větší odlupování skořápky a nakonec kompletní obnažení kulatého vnitřku (provinile se culící hlavy). Finům se podařilo můj zabejčený postoj rozložit a vcelku povedeným albem změnit původní názor. ..více

[recenze]

[26.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

Seraina TELLI - Green

Modrá je dobrá, zelená je lepší. A taky hnědá, černá, bílá a zlatá. Švýcarská zpěvačka Seraina Telli nezahálí a v průběhu sólové kariéry drží stálé tempo jedné desky za rok. Co na tom, že vloni si trochu ulehčila život a album „Black `n` White Sessions“ pojala jako akustickou výběrovku (což se částečně propsalo i na aktuální desku) již převážně známých skladeb. Pokud tuhle zdánlivě zklidňující se divoženku pamatujete v řadách Burning Witches, možná vás rozchod sebevědomě rostoucí dívčí kapely, k němuž došlo na konci minulé dekády, překvapil. ..více

[recenze]

[25.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

KATATONIA, EVERGREY, KLOGR - Praha, Palác Akropolis, 21.11.2025

Teploty klesají, po ulicích se mnohdy plíží mlha a počasí působí smutně. K tomu se skvěle hodí nějaká melancholická hudba s příměsí progu. Kdo má rád tohle spojení, mohl si ho naplno užít v pražském paláci Akropolis, kde se sešel zajímavý trojlístek kapel.

Klub nebyl vyprodaný, ale neměl k tomu daleko. Jako první měli publikum rozehřát američtí Klogr. Skupina je škatulkována jako alternativní či progresivní metal a s tím lze souhlasit. ..více

[reporty]

[25.11.2025]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

Cristiano Filippini´s FLAMES OF HEAVEN - Symphony of the Universe

"Symhpony of the Universe". "On the Wings of Phoenix". "The Power of Stars". "When Love Burns". "Tears of Love and Hate". Stačí si přečíst názvy několika písní, abychom získali celkem přesnou představu o tom, co se bude odehrávat na albu italského skladatele Cristiana Filippiniho. Obrovský kýč, k tomu hromada žánrových klišé. Ale také prvotřídně zmáknuté řemeslo a neobvyklý, dnes už spíše nevídaný přístup ke komponování skladeb. To vše nabízí "Vesmírné symfonie",..více

[recenze]

[24.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Mick JONES - Mick Jones

Na to, jaký byl Mick Jones v šedesátých a do poloviny sedmdesátých let hudební dobrodruh, nabrala jeho kariéra posléze zcela jiný rozměr. Jeho profesionální dráha s největší pravděpodobností už dojela do konce a ačkoliv jeho vlastní dítě Foreigner stále hrají, dvaaosmdesátiletý Jones u toho chybí. Kdysi tolik pilná a inovativní kapela se v minulé desetiletce stala nadobro vlastním revivalem, což Jonesův odchod v roce 2023 definitivně zpečetil. Dnes trpí Parkinsonovou chorobou, vyhlídky na zlepšení jsou mizivé, ..více

[recenze]

[24.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

JOE STUMP`S TOWER OF BABEL - Days Of Thunder

Ortodoxní příznivci raných Rainbow možná budou protestovat, ale životopis kapely Joe Stump`s Tower of Babel mi přijde o něco dobrodružnější, než hudba, obsažená na debutu „Days of Thunder“. Posuďte sami – mrknete-li na působiště, v nichž se objevili členové původního uskupení Tower Of Babel, narazíte na jména Alcatrazz, Scorpions, Firewind, Jorn, Bruce Dickinson, Glenn Hughes, Helloween, Metalium, Holy Hell, Kingdom Come, … Psal se rok 2014, když kytarista Joe Stump se zpěvákem Csabou Zvekanem ..více

[recenze]

[23.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AGNOSTIC FRONT - Echoes In Eternity

V posledních letech se američtí hardcoristé Agnostic Front ocitli v nejtěžší chvilce kariéry. Poslední album „Get Loud!“ vydali ještě před covidem, a když se věci začaly vracet do zdánlivého normálu, přišel frontman Roger Miret se zdrcující zprávou o svém onemocnění rakovinou. Jejich kariéra začala tonout v nejhlubších pochybách, protože bez Mireta si člověk Agnostic Front dokáže představit jen stěží, jelikož vyspěl v jednoho z nejlepších pěvců ve svém ranku. Prakticky celý rok 2021 se stálo, protože zpěvák musel podstoupit náročnou operaci,..více

[recenze]

[22.11.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

DEFENDERS OF THE FAITH - Odes For The Gods

Fakt, že v řadách letos vzniklého spolku Defenders Of The Faith působí téměř kompletní Therion, vede zcela logicky k tomu, že se jménu domovského spolku Christofera Johnssona a jeho ansámblu při zmínce o Obráncích víry nelze vyhnout, nicméně některá média jej rovnou tlačí do závorky za jméno kapely. Což lze v podstatě považovat za klamavou reklamu, a v kontextu toho, po jakých stezkách kráčí hudba Therion a po jakých prvotina Defenders Of The Faith „Odes To The Gods“ i za nepříliš moudrý tah. ..více

[recenze]

[21.11.2025]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]