Špatná zvuková produkce, část milióntá první
Nové album Helloween je na světě a zdá se, že téma špatně ozvučených nahrávek napsalo další výraznou kapitolu. Ani tak velká kapela si evidentně nedokáže pohlídat zvukové techniky, a iluze, že v moderní době plné softwarových vychytávek něco takového není možné, zase dostala pěkně na frak. Jako člověka, který se dostane až k finální fázi produktu, by mě velmi zajímala anabáze celé produkční práce a hledání důvodů, proč na daný přešlap nikdo neupozorní. Copak je víra v persónu ve studiu natolik neoblomná, že má absolutně volné ruce a nikdo ji už následně nekontroluje? V případě Helloween byla za pult povolána dokonce dvojice producentů (Charlie Bauerfeind a Dennis Ward), takže se pánové mohli vzájemně jistit. Místo toho ale došlo k rozpolcenému a polovičatému mixu, jehož největší slabinou je ozvučení bicích. V nasnímání baterie jakoby se odrážela snaha o částečně analogový záznam nahrávky, což byla ostatně strategie, kterou Němci uplatnili již na předešlém eponymním albu. Jenže zatímco minule to Bauerfeindovi vyšlo (ano, ve studiu seděl stejný člověk), tentokrát je situace o poznání horší a nové album Dýní je tím nenávratně poznamenáno. Velkým kapelám by se něco takového rozhodně stát nemělo, vždyť i lokální spolky s daleko menším rozpočtem svá díla už dávno vydávají ve zcela bezproblémové zvukové kvalitě! U novinky Helloween (a ve všech dalších podobných případech) pro mě zůstává největší záhadou skutečnost, proč se v celém nahrávacím procesu nedokáže najít osoba, která by na daný problém upozornila a tím zajistila včasnou a pravděpodobně nijak složitou nápravu.
Petr Štěpnička, 9. 8. 2025
CD vyšlo již v roce 1997, ale po nedávném návratu na scénu jsem usoudil, že by bylo O.K. napsal i recenzi na tohle, podle mě nedoceněné dílo. CD začíná klávesovým intrem - dobrý začátek. Materiál pokračuje ve středně rychlém death metalovém tempu. Matně si pamatuji na recenze v tehdejších zinech, kde CD zrovna nechválili, abych byl přesnější, nechválili zvuk. Já si myslím, že na debut je zvuk slušný, ani dobrý, ani špatný. Stejně si myslím, že ty pomluvy týkajících se údajných ..
Musím se přiznat, že na poslech tohoto CD jsem se dost těšil. Precedens s Bárou Basikovou je pro mne dlouholetá a naposlouchaná klasika. Jan Sahara Hedl patří mezi mé další oblíbence (jeho CDs plánuji na další recenzi) a tak jsem s chutí sáhl po CD Precedensu s, tentokrát, Petrem Kolářem. Jejich frontmena myslím není nutné představovat. Petr zpívá s Arakainem, Precedensem, v muzikálech Johanka z Arku a v mnoha dalších… má za sebou jedno sólové album. Jeho ..
