„Jsi nervózní?“ zeptal se Steve. „Hmmm ani ne, ale když si představím, že tam na mne čeká dva tisíce lidí …“ odvětil suše Brian. Brian Cowley nastoupil jako zpěvák ke kapele Blue Flash již před mnohými lety a nyní, po dlouhém období vymetání PUBů a všelijakých pochybných podniků, kde hráli pro pár opilců se na něj a Blue Flash usmálo štěstí. Poslední deska se prodávala celkem slušně a také koncerty se plnily stovkami a místy, jako dnes, i tisíci lidmi. O tom vždycky snil. Neznal nic jiného a celou svoji dosavadní kariéru..
Jako vojenská služba za Marie Terezie. Zabralo to přesně sedm let. I když ohánět se v tomto případě jakýmikoliv čísly je docela relativní. Tvrdit totiž, že kapela, která před sedmi lety vydala album „Víno z temných hroznů“ (tedy Cruel Barbarian), má něco společného s kapelou, která aktuálně vydala desku „Ekvilibrium (tedy Cruel), je tvrzení pravdivé tak nějak napůl. Jistě, tyhle dva spolky spojuje osoba kytaristy, klávesáka, zpěváka a autora hudby i textů Marka Neckáře a na koncertě zazněly i skladby z doby Cruel ..
Najít nejslabší album v dějinách Savatage nebyl žádný velký problém. S hledáním alba nejlepšího už to bude podstatně složitější. A asi to pro kapelu musí být super, když se fanoušci i kritika mohou donekonečna dohadovat o tom, které z následujících osmi alb má právo honosit se tímto titulem. Osobně bych tento výčet (budeme-li mluvit o kompletních albech) zúžil na šest, ale nebudu-li se držet úzce vymezeného pojmu the best, tak od alba „Fight For The Rock“ je každý z následujících počinů Savatage pro vývoj, ..
Islandského metalu se k mým uším dosud mnoho nedostalo a proto ve mně vyvolala deska Potentiam, kterým je tento ostrov domovem, exoticky šimrající očekávání. I když většina infomací, které jsem o kapele našel, udávala za její styl black metal, jsou ve skutečnosti „Roky ve stínech“ míchány spíše v doomových barvách. Drsnějšího stylového brášku připomíná jen nekompromisně špinavý zvuk (především syrových kytar) a občasné žánrové odskoky. To ovšem platí pro první polovinu alba, které slouží jako zremasterovaná ..
Kolikrát jsem si kvůli recenzi pustil tuhle desku? Čtyřikrát? To obvykle nebývá moc, ale tady jsem to mohl zapíchnout hned po prvním poslechu. Přizpůsobím-li se totiž diskurzu kapely, můžu o jejím výtvoru prohlásit jediné: naprostá píčovina. Cremaster jako by se snažili vše parodovat, ze všeho si utahovat. Být jakýmsi velkým fuck off hodnotám a vkusu, podobně, jako tento článek bude velkým fuck off těmto tendencím...
Zdá se, že Turisas trpí škatulkofóbií. Bodejť by ne, když se zařazením jejich produkce by po vydání prvotiny “Battle Metal” mohl být každý hotov raz dva. Pokud jste někdy polemizovali nad tím, co si představit pod pojmem vikingský metal, dnes už můžete s klidným svědomím použít jako synonymum výraz Turisas. Jejich druhé album „The Varangian Way“ podtrhlo linie, které byly načrtnuty úspěšným debutem „Battle Metal“. Pompézní, oslavná muzika, ramenatě hrdinské melodie, majestátní chorály. Uřvaný agresivní zpěv pravého..
Hned několik „poprvé“ lze spojit s albem „Fight For The Rock“. Tím nejdůležitějším bude skutečnost, že pro hudební neshody z kapely odešel Keith Collins a tak se poprvé coby hráč na čtyři struny v řadách Savatage představil Johnny Lee Middleton. A jedná se v pravdě o historický okamžik, protože až budeme na konci story o Savatage čárkovat účast jednotlivých členů kapely při tvorbě řadových alb, tak jediný Johnny se bude moci pochlubit tím, že počet čárek v jeho notýsku dosáhne závratného čísla deset a to pěkně v řadě za sebou ..
...o to více slin mi však kane z mlsných úst při výhledu na to, co se na nás chystá v roce následujícím. Samy pověstné žně, a to doslova a do písmene. Budete-li chtít, můžete teď nahlédnout pod netrpělivě nadskakující pokličku mé lačnosti po hudební budoucnosti a zavětřit se mnou opojnou vůni právě pečených desek.....
Literární soutěže jsou vděčnou záležitostí. Jako nenáročný prostředek k upoutání pozornosti se pořádají všude možně a může se zdát, že je to tak trochu laciná záležitost. Přesto si myslím, že na metalovém zinu, který má navíc pod názvem přívlastek kulturní, se pro takovou „slohovku“ otevírá velice zajímavý..
Práve vstúpil Majster kat, náhle niet sa čoho báť… !?!
Od kapely, která funguje už od roku 1998 (s nějakou tou roční pauzou) a má za sebou 3 úspěšná alba (s moc hezkými obaly), jsem čekal, že se mi pohodově vyslechne, vykouzlí mi úsměv na obličeji, a hlavně se mi bude s lehkostí recenzovat... Opak je ale pravdou.
Ve svém raném období byli Savatage velice aktivní. Každý rok chrlili na svět novinku, neustále se pokoušeli pilovat svůj styl, typický rukopis a hledat svojí parketu. S albem „Power Of The Night“ se váže důležitá změna v životě Savatage. Podpis smlouvy s nadnárodní společností Atlantic. Vzhledem k tomu, jak významným způsobem se Atlantic dokázali na Savatage za léta spolupráce podepsat, je až s podivem, jak dlouho tohle spojenectví fungovalo. Na druhou stranu, právě u Atlantic stvořili Savatage svá přelomová alba ..
Co ještě kurva může bejt horší, než nazvat úvodní skladbu debutového cédéčka „Co ještě kurva může bejt horší, než děti v plynovejch maskách“? Zdráhám se napsat, že celé album, neb tak zlé to zase není. Jenže, milí medové, ona ta vaše muzika fakt není žádný med (ale možná to je záměr…). Rozhodně netrvám na tom, že bych mermomocí musel každou muziku bezpodmínečně zaškatulkovat, ale u vašeho díla se mi do charakteristik stále tlačí výrazy jako pseudo, alterna, psycho či jiné, spíše znevažující výrazy. Nemám nic proti vašemu ..
Lord Morbivod je opravdu neskutečný týpek. Sotva člověk vyndal z přehrávače poslední CD jeho kapely STÍNY PLAMENŮ, už do něj zase hustí další svoji chytlavou muziku. Tentokrát se rozhodl realizovat pod názvem WAR FOR WAR, pod čímž už v minulosti dvě nahrávky vyšly. Je však zajímavé, že se rozhodl takto, protože „Kovy odjinud“ je v mnoha směrech úplně jiná deska než předchůdci.
První zásadní změnou je, že texty jsou tentokrát české, což mi k Morbivodovi sedí daleko více...
Nebývá vždy zvykem řadit épíčka do oficiální diskografie. V případě Savatage však rozhodně stojí za to udělat výjimku. EP „Dungeons Are Calling“ sice není pro vývoj kapely žádným zlomem či limitujícím faktorem, ovšem opomenout ho by byla velká chyba. Už jen z toho důvodu, že bývá označováno jako nejvíc heavy album v dějinách kapely. A vzhledem ke konceptům, kterým se kouzelníci z Floridy budou ve své, zatím vzdálené, budoucnosti věnovat, určitě stojí za to připomenout dílo, na kterém se Savatage (obvykle ..
Co čekat od kapely s názvem STAROSTOVI MUŽI? Popravdě jsem se docela bál, co mě to zase čeká za hrozivý bigbítek. Ne že bych tento českými muzikanty patentovaný žánr neměl rád, některé kapely jsou lepší než rádoby true heavy metalové bandy, ale kravin nám tu přece jenom hraje dost. Zasouvám CD a s napnutím čekám... A ono to sakra není vůbec špatný!
Kapela si půjčuje vyloženě všude, ..
Pěkně dlouho nás nechali klatovští PROMISES čekat na novou desku. Kdo si počká, ten se dočká, „In The Pharmacy“ je na světě a my můžeme už pomalu rekapitulovat, jestli náhodou kapela nevyčkávala kvůli své skladatelské impotenci. Na rovinu píšu, že tomu tak není. Jedenáctka nových songů se věru povedla, i když věřím, že někteří původní fanoušci budou mít s aktuálním repertoárem problém...|
Dnes je 13.6.2025, svátek má Antonín
|
| Úvodník: |
|
Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda? |
|
[19.02.2008] |
CRUEL (křest CD), KRLEŠ, FLUSSOR - 16.2.2008, Praha, Rock Café
|
[19.02.2008] |
SAVATAGE - Hall Of The Mountain King
|
[18.02.2008] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[16.02.2008] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[15.02.2008] [hodnocení: 2/10] |
|
[14.02.2008] [hodnocení: 8/10] |
|
[11.02.2008] [hodnocení: 6/10] |
|
[10.02.2008] |
VELKÁ METALOVÁ LITERÁRNÍ SOUTĚŽ MFMM!!!
|
[09.02.2008] |
|
[07.02.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[05.02.2008] [hodnocení: 5/10] |
|
[04.02.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[31.01.2008] [hodnocení: 4/10] |
|
[30.01.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
SAVATAGE - The Dungeons Are Calling
|
[28.01.2008] [hodnocení: 7/10] |
STAROSTOVI MUŽI – Bez starostí
|
[27.01.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.01.2008] [hodnocení: 7/10] |