GUN - Hombres

Skotští Gun už dávno nejsou takové hvězdy, jako tomu bylo v devadesátých letech, kdy album „Swagger“ zabodovalo zejména na britských ostrovech a skotská parta se trefila do nálady posluchačstva. Dokázala zkombinovat poctivý hard rockový fundament, glam metalové pozlátko a zdatně zareagovala i na grungeovou vlnu alternativnějším přístupem, čímž tvořila jakési pokračování končící naděje britské scény Little Angels. Fanoušky uchvátili natolik, že když vydali album „0141 632 6326“, řada z nich toto číslo vytáčela v touze pohovořit s muzikanty. ..více

[recenze]

[27.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NIGHTBLAZE - Nightblaze

S blížícím se létem je vhodné hledat adekvátní hudební kulisu. V rockové oblasti k danému ročnímu období nejvíce sedne žánr AOR. Není nad prosluněný den s jasně modrou oblohou, dobrým nápojem při ruce a tunou nasládle romantizujících tónů, které dotvářejí lenošivý relax. Nová italská kapela Nightblaze, kterou v roce 2021 založil multiinstrumentalista a producent Dario Grillo (Platens, Violet Sun), výše uvedené nároky splňuje v podstatě na výbornou...více

[recenze]

[26.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us

Co se vybaví fanouškovi neo progresivního rocku při vyslovení názvu původně anglické kapely Big Big Train působící na scéně od roku 1990? Asi tuna inspiračních postupů Genesis v počátcích, hodně folku a mnoho citací klasických sedmdesátkových spolků na ne vždy plně kvalitativně vyrovnaných albech. Možná si vzpomene, že to byl dlouhá léta jen studiový projekt, který se na pódiích začal častěji objevovat až po roce 2015 z důvodů navyšujícího se světoběžnictví jeho členů...více

[recenze]

[26.04.2024]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

MOTÖRHEAD - Inferno

To, že kapela sklouzne po bezmála třiceti letech existence do rutiny, je naprosto běžná věc a nelze to vyčítat ani tak specifickému spolku jako byli Motörhead. I na ně by se dal aplikovat citát Anguse Younga z AC/DC o tom, že každý rok točí stejné album, jen s jiným obalem, protože tyto kapely jsou v rockové historii ojedinělým úkazem, jak lze přežívat desetiletí jen s minimem jakýchkoliv změn nebo pokroku. To si nutně muselo vybírat daň v podobě slabší alb. Na jejich vlnu Motörhead najeli v druhé polovině devadesátých let, ..více

[recenze]

[25.04.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie

Přestože se první desetiletka formace Tierra Santa jevila bezmála jako idylická, něco se v útrobách kapely přece jenom dělo. Vlastně se není co divit - když někde probíhá rychlá kadence alb, jež jsou tvořena v (téměř) totožné sestavě, jen málokdy se to obejde bez rozporů mezi jednotlivými členy. Dříve nebo později se dostaví ponorkové problémy a někomu začne cosi vadit. Krize u těchto Španělů vypukla naplno v roce 2008, kdy došlo dokonce k rozpadu kapely. Ještě předtím nicméně Tierra Santa..více

[recenze]

[25.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

CONCRETE AGE - Motherland

Kavkazská oblast, rozkládající se mezi Černým a Kaspickým mořem, je domovem mnoha rozdílných kultur a národů. Zdejší krásná horská krajina, bohatá historie a především tradiční lidová hudba se staly hlavním zdrojem inspirace metalové formace Concrete Age. Tu před čtrnácti lety založil multiinstrumentalista a zpěvák Ilya Morozov v ruském městě Mineralnye Vody, nacházejícím se jen pár desítek kilometrů od hranice s Čečenskem. Kapela, jež ve své tvorbě mísí thrash metal a melodeath s prvky kavkazské etnické hudby,..více

[recenze]

[24.04.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

Mark KNOPFLER - One Deep River

Když na minulém turné k albu „Down The Road Wherever“ Mark Knopfler oznámil, že je na konci kariéry a na žádné další turné nevyrazí, fanouškům zatrnulo. Sedmdesátku fenomenální kytarista dávno překročil, s Dire Straits dosáhl všeho možného i nemožného, a uplatnil se i jako sólový umělec, takže už ani nemá co dokazovat. Jak koncerty pokračovaly, Knopfler začal své výroky mírnit, až prohlásil, že turné miluje a že přece nebude nezaměstnaný. ..více

[recenze]

[24.04.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

TÝR - Battle Ballads

Na vydání prvních sedmi alb potřebovali Faeřané Týr jedenáct let, stejnou dobu Joensenově partě trvalo vydání posledních dvou nahrávky. Tempo vydávání desek je asi to nejmarkantnější, co se v životě Týr na první pohled změnilo. Personální změny lze vzhledem k více než čtvrtstoletí dlouhé historii kapely označit za decentní, lehký náladový posun k větší syrovosti, který přineslo aktuální album „Battle Ballads“, není natolik zásadní, abyste si už u první skladby neřekli, že staří, dobří a snadno rozpoznatelní Týr ze svého umění nic nezapomněli ..více

[recenze]

[23.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

COCK SPARRER - Hand On Heart

Už toho není mnoho, co zbylo po mohutné punkové horečce, jež přišla v druhé polovině a přepsala všechny platné pořádky v rockové hudbě. Z těch, kteří byli bráni za hlavní lídry stylu do dnešních dnů přežili pouze The Damned, kteří však už nehrají punk tehdejšího střihu a stylizace do role gotických důchodců svědčí o absolutně něčem jiném než o punkové revoltě. Naštěstí je zde pár kapel, které dobu, kdy se ukazoval prostředníček na portréty královny, veřejně se plivalo, šťouralo se v nose a sichrhajska byl nejběžnější módní doplněk, ..více

[recenze]

[23.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

PERSEUS - Into the Silence

Italská power metalová formace Perseus si dala s vydáním nové studiové desky pořádně na čas, vždyť od předešlého zápisu "A Tale Whispered in the Night" letos uplynulo plných osm let. Nelze ovšem tvrdit, že by pětičlenná (od minula nezměněná) sestava v mezičase zahálela. Důkazem budiž seznam hostujících zpěváků, kteří se podíleli na přípravě novinky s titulem "Into the Silence". Téměř u každé skladby najdeme jiného tandemového vokalistu, takže jenom logistická stránka příprav aktuálního alba musela zabrat obrovské penzum času. ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MONTROSE - Warner Bros. Presents Montrose!

Sammy Hagar zmizel ze sestavy Montrose v únoru 1975 a Ronniemu Montroseovi spadl kámen ze srdce, protože najednou byl v kapele jediným vůdcem, ačkoliv si neuvědomoval, že na Hagarových vokálních dovednostech, jeho hlasu a přirozeném frontmanství stála velká část úspěchu kapely. Ten nebyl nijak omračující, ale v Kalifornii patřili Montrose mezi zavedené pojmy, mohli se chlubit smlouvou s velkým vydavatelstvím a drobným žebříčkovým úspěchem ..více

[recenze]

[22.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

LEVIATHAN PROJECT - MCMLXXXII

Před třemi lety, v době vydání debutového EP „It`s Their World“, to vypadalo, že Leviathan Project je jen černá ovce bývalého kytaristy Britny Fox Tommyho Krashe, producenta Matta Narda a někdejšího sidemana Chucka Schuldinera z období deathovského alba „Symbolic“, Bobbyho Koelbleho. Nahrávku nazpíval bývalý zpěvák Judas Priest Tim „Ripper“ Owens, který nejevil o trvalé členství valný zájem a vypadalo to, že projekt nebude mít dlouho trvání. Stylová roztříštěnost (kapela hrála na jednu stranu zmetalizovaný hard rock,..více

[recenze]

[21.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

NOCTURNA - Of Sorcery and Darkness

Když před dvěma lety představila italská Nocturna debutové album „Daughters In The Night“, šlo o velmi zajímavé překvapení. V pozadí trojice částečně utajených muzikantů, jejichž totožnost vlastně není až tak zásadní, s výjimkou kytaristy a klávesisty Frozen Crown a Volturian Federica Mondelliho. Vzhledem k tomu, že jde o hlavní tvůrčí mozek Nocturny, jeho identitu kapela sice ukryla pod pseudonymem Hedon, ale zároveň si dala záležet na tom, aby pod tajemným oparem nezůstala skryta příliš dlouho. ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

BLUE ÖYSTER CULT - Ghost Stories

O tom, že Blue Öyster Cult patří mezi obrovské rockové legendy, ačkoliv jejich půvab českým fanouškům povětšinou unikal, se není třeba bavit. Faktem ale je, že kapela měla vždycky trochu rozkolísanou diskografii a po výživných sedmdesátých letech, kdy pálila jednu skvělou nahrávku za druhou, jí v osmdesátých letech došel dech a v dalších desetiletkách se s novou hudbou hlásila spíše sporadicky. Svědčí o tom díla „Agents Of Fortune“ „Secret Treaties“ či „Spectres“, která Blue Öyster Cult v diskografii doplnila nepoměrně horšími alby ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

VIOLET ETERNAL - Reload the Violet

Japonský hudebník Jien Takahashi je powermetalový nadšenec, který se netají svojí oblibou finských Stratovarius. Před časem se mu povedlo odkoupit od Tima Tolkkiho práva na několik skladeb, které zařadil do playlistu svého projektu Majustice. Loni zveřejněné debutové album "Ancestral Recall" nebylo zlé, nicméně dojelo na příšernou zvukovou produkci. Takahashi ale mezitím rozjel novou kapelu Violet Eternal, která znamená ve všech ohledech kvalitativní posun...více

[recenze]

[19.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE LIBERTINES - All Quiet On The Eastern Esplanade

Právě teď je pravý čas, který ukáže, jestli The Libertines byly protežovanou kapelou právem nebo za to mohla jen dětsky nevinná tvářička Petea Dohertyho a jeho aféry s top modelkou Kate Moss. V jejich stínu vycházely všechny dosavadní desky, a palcové bulvární titulky a fotky obou milenců, rvoucích si nosu kokain, vrhaly hudbu až na druhé, třetí či bůhvíkolikáté místo. Ještě v roce 2015, kdy vyšla poslední nahrávka „Anthem For The Doomed Youth“ a Pete s Kate dávno nechodil,..více

[recenze]

[19.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Hammered

Oslavy čtvrt století trvání kapely, které v roce 2000 Motörhead svedly dohromady s původním kytaristou Eddiem Clarkem, jenž s kapelou a dalšími hosty (Brian May, Doro Pesch, zpěvák Ugly Kid Joe Whitfield Crane) vystoupil v londýnském Brixton Academy, měly velký vliv. Ne kvůli tomu, že si Motörhead po skoro dvaceti letech znovu zahráli s Clarkem, ne proto, že si Lemmy nutně musel přiznat svůj věk, ale z toho důvodu, že si uvědomili, že poslední deska „We Are Motörhead“ byla co se týče tvrdosti asi nejzazší mez, za kterou kapela nechtěla jít...více

[recenze]

[18.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]