BRITNY FOX - Britny Fox
nečekaně skvělý debut; bohužel další fošny už...

RUNNING WILD - Death Or Glory
Dávám maximum, i když se mi další alba líbí více....

BRITNY FOX - Britny Fox
...určitě lepší, než debut Cinderelly. Pak už to...

RUNNING WILD - Death Or Glory
Vynikající album, jen těsně za nejlepším albem...

RUNNING WILD - Death Or Glory
...a poslední vrchol v diskografii Running Wild....

RUNNING WILD - Death Or Glory
Presne tak.10/10

RUNNING WILD - Death Or Glory
Už první skladba byla pro mně bomba i po letech u...

RUNNING WILD - Death Or Glory
První seznámení s kapelou a rovnou rána do středu...

RUNNING WILD - Death Or Glory
Mocná jízda pod pirátskou vlajkou pokračuje. Od...

OVERKILL - Ironbound
Pro mě je thrash spíš výjimkou, až kdysi mně...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda?

Pokud člověk začínal s metalem v osmdesátých či devadesátých letech minulého století, jde o nespornou výhodu. Člověk má naposloucháno, nedá se jen tak opít rohlíkem a lépe si všimne opakovaných postupů. Nikdo samozřejmě nemůže znát všechno, jak ale přibývá mladších posluchačů, zmenšuje se pravděpodobnost, že si čím dál častějších podobností někdo všimne. Nemusí jít o záměr: i věk hudebníků se snižuje a autoři vypouští do světa nápady, které už byly vymyšleny mnohem dříve. Stejně tak mladší (či méně "vzdělaný") redaktor může klidně opěvovat osobitost kapely, která pouze cizopasí na úspěchu jiných. Řešení se nabízí jediné. Je dobré poslouchat staré nahrávky. Pokud někdo chce hrát muziku nebo psát recenze, měl by mít najety nejzásadnější klasiky, pokud možno napříč žánry. Všichni ale víme, že je to utopie. Už jenom z pohledu času by taková příprava zabrala mnoho let. Zkušenost, kdy člověk vyrůstal souběžně se vznikem největších alb, se nedá nahradit nebo obejít. Je to spravedlivé i nespravedlivé zároveň a samozřejmě neplatí, že dobře může hrát či psát pouze ten, kdo má určitý věk či znalosti, kvalitní věci se dají tvořit i tak, navíc daný vzorec platí i obráceně. Rozdílový bod každopádně tvoříme my, fináloví konzumenti. Jen na nás záleží, s jakými nároky k poslechu hudebních novinek nebo čtení recenzí přistoupíme a co od této činnosti opravdu očekáváme.

Petr Štěpnička, 8.6.2025

BLUE ÖYSTER CULT - Ghost Stories


O tom, že Blue Öyster Cult patří mezi obrovské rockové legendy, ačkoliv jejich půvab českým fanouškům povětšinou unikal, se není třeba bavit. Faktem ale je, že kapela měla vždycky trochu rozkolísanou diskografii a po výživných sedmdesátých letech, kdy pálila jednu skvělou nahrávku za druhou, jí v osmdesátých letech došel dech a v dalších desetiletkách se s novou hudbou hlásila spíše sporadicky. Svědčí o tom díla „Agents Of Fortune“ „Secret Treaties“ či „Spectres“, která Blue Öyster Cult v diskografii doplnila nepoměrně horšími alby ..více

[recenze]

[20.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


VIOLET ETERNAL - Reload the Violet


Japonský hudebník Jien Takahashi je powermetalový nadšenec, který se netají svojí oblibou finských Stratovarius. Před časem se mu povedlo odkoupit od Tima Tolkkiho práva na několik skladeb, které zařadil do playlistu svého projektu Majustice. Loni zveřejněné debutové album "Ancestral Recall" nebylo zlé, nicméně dojelo na příšernou zvukovou produkci. Takahashi ale mezitím rozjel novou kapelu Violet Eternal, která znamená ve všech ohledech kvalitativní posun...více

[recenze]

[19.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE LIBERTINES - All Quiet On The Eastern Esplanade


Právě teď je pravý čas, který ukáže, jestli The Libertines byly protežovanou kapelou právem nebo za to mohla jen dětsky nevinná tvářička Petea Dohertyho a jeho aféry s top modelkou Kate Moss. V jejich stínu vycházely všechny dosavadní desky, a palcové bulvární titulky a fotky obou milenců, rvoucích si nosu kokain, vrhaly hudbu až na druhé, třetí či bůhvíkolikáté místo. Ještě v roce 2015, kdy vyšla poslední nahrávka „Anthem For The Doomed Youth“ a Pete s Kate dávno nechodil,..více

[recenze]

[19.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - Hammered


Oslavy čtvrt století trvání kapely, které v roce 2000 Motörhead svedly dohromady s původním kytaristou Eddiem Clarkem, jenž s kapelou a dalšími hosty (Brian May, Doro Pesch, zpěvák Ugly Kid Joe Whitfield Crane) vystoupil v londýnském Brixton Academy, měly velký vliv. Ne kvůli tomu, že si Motörhead po skoro dvaceti letech znovu zahráli s Clarkem, ne proto, že si Lemmy nutně musel přiznat svůj věk, ale z toho důvodu, že si uvědomili, že poslední deska „We Are Motörhead“ byla co se týče tvrdosti asi nejzazší mez, za kterou kapela nechtěla jít...více

[recenze]

[18.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


TIERRA SANTA - Apocalipsis


V roce 2004 přišel dle španělské bandy Tierra Santa čas na Apokalypsu. Kdo byl však seznámen s tvorbou kapely, dobře věděl, že výhrůžný název bude plnit maximálně komerční charakter a při spuštění kotouče se dostaví stará známá heavymetalová konstrukce, jež bude ve skutečnosti neškodná a přítulná jako hladová kočka. Daleko větší hrůzu mohl vzbuzovat obal nahrávky, který prodloužil sérii umělecky beznadějných motivů, podle nichž se nikdy nedala odhadnout skutečná kvalita hudebního obsahu. Ten byl naštěstí na zcela jiné úrovni, ..více

[recenze]

[18.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KING ZEBRA - Between The Shadows


Skupina pocházející ze švýcarského Curychu se ukazuje jako nová tvář rocku v harmonickém spojení mladistvé nevázanosti a veteránské moudrosti, tvrdí propagační materiály. Nechci hned poplašně křičet „zapomeňte!“, protože i na tomhle šprochu se něco pravdy najde, nicméně to nejzásadnější, na čem novinka hard rockových King Zebra funguje, je vyzrálost, nadhled, zpěvnost a dostatek energie...více

[recenze]

[17.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DARKNESS - Blood on Canvas


Studiová historie německé thrashmetalové formace Darkness se letos rozdělila na dvě rovnoměrné poloviny. Zatímco první tři zápisy vydala Temnota v osmdesátých letech, druhé trio alb vzniklo až v novodobé etapě, která se začala psát v roce 2013. Novinka s titulem "Blood on Canvas" vyjde na konci dubna a v promo materiálech je avizována jako nejtvrdší nahrávka kapely vůbec, plná divokého hněvu a agrese. Několik skladeb se této definici opravdu blíží, na albu se ale najdou místa, která vzbuzují naštvání poněkud jiného druhu.....více

[recenze]

[17.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


HAMMER KING - König Und Kaiser


Německá parta Hammer King si věří a v krátkém sledu vydává další studiovou novinku. I když těleso sdružené kolem kapelníka a zpěváka s přezdívkou Titan Fox pravděpodobně nikdy velkou díru do světa neudělá, ničemu to vlastně nevadí. Příznivci melodického heavy-power metalu si poslechem alb Hammer King mohou krátit čekání na vydání novinek zajímavějších žánrových interpretů, přičemž existuje téměř stoprocentní jistota, že tím neutrpí žádnou mentální nebo duševní újmu...více

[recenze]

[16.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ATTIC - Return Of The Witchfinder


Nová vlna nové vlny, to je dnešní tradiční metal, který se snaží přiblížit hodnoty metalové hudby osmdesátých let mladým posluchačům. Trochu pozbývá relativity, když tu stále máme Iron Maiden, Judas Priest, Saxon, Diamond Head, Mercyful Fate, kteří koncertují a zároveň tvoří nové desky, ale každá generace holt chce své idoly. Zástupci dnešní vlny tradičního heavy metalu nikdy nemohou dorůst ani poloviny velikosti svých předobrazů, ale dají se mezi nimi najít kapely, které ač jsou nepůvodní, mají slušné vyjadřovací schopnosti,..více

[recenze]

[16.04.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


FATAL FIRE - Arson


Kolo bylo už dávno vynalezeno, což je výhoda německých Fatal Fire. Na debutu „Arson“ nemusí nic objevovat, stačí jim držet se pravidel, podle kterých se hrálo v osmdesátkách, být dostatečně akční, rychlí, ostří a melodičtí, mít pořádně našlapanou rytmiku, kytarové ostrostřelce, kteří pálí riffy jako z kulometu a zpěvačku, která tomu dodá patřičný říz. A pak byste ani nemuseli používat omluvné zaklínadlo, mluvící o tom, že na prvotině se nad nějakou drobnou chybičkou dají oči snadno přimhouřit. ..více

[recenze]

[15.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MONTROSE - Paper Money


Pro kapelu byl neúspěch debutového alba šok. Montrose dobře věděli, jak třaskavý materiál mají v rukou, jak je jejich hudba nadčasová a nezájem posluchačů jim přivodil nejednu bezesnou noc. Situaci nevydržel basista Bill Church, který oznámil na začátku roku 1973 odchod. Ze scény nezmizel, jeho chvíle měla ještě přijít, ale po obrovském zklamání s Montrose si na chvíli dal oddych. Nahradil jej v té době zcela neznámý basista a klávesista Alan Fitzerald (řadu let pak působil jako koncertní klávesista u Van Halen),..více

[recenze]

[15.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Jiří JÍCHA (EPIDEMY) - Thrash metal nenechává na nikom nit suchou


Byť se životopis pražské thrashové formace Epidemy začal psát už v roce 2005, název debutového alba „Rány osudu“ by mohl být dobrým odůvodněním toho, že s druhým dlouhohrajícím albem, nazvaným „Zrůdy v nás“, se Epidemy přihlásili o slovo až v loňském roce. V současné chvíli to vypadá, že v Epidemy se všechno usadilo na správné místo – o tom, že „Epidemy Rules“ vás chce přesvědčit kytarista Jiří Jícha. ..více

[rozhovory]

[14.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]


LUTHARO - Chasing Euphoria


Kanadská parta Lutharo je na první pohled sympatická snahou o pestrý nadžánrový mix. V její tvorbě najdeme výrazné stopy melodeathu, metalcoru i poweru. K tomu velice pohledná frontwomanka Krista jako bonus pro mužské / ženské oko. Otázkou je, na kterou sortu posluchačů přesně kanadský kvartet míří. Pokud chce zasáhnout posluchače všech uvedených stylů, pak se obávám, že jeho snaha přichází víceméně vniveč. ..více

[recenze]

[14.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Marco CUSATO - Untamed Souls


Zdá se, že chilský hudebník Marco Cusato není úplně stylový dogmatik – před třemi lety jej coby kytaristu zlanařili heavy thrashoví Cronos, v řadách thrashových Warpath strávil víc než dvě dekády (byť z naší zeměpisné šířky to nevypadá, že by šlo o kdovíjak aktivní kapelu). Nejvíc ho to však zjevně táhne ke gotickému rocku. S The Falacy má na kontě již pět alb, se Somberwind, v nichž se spřáhnul se zpěvulí Caterinou Nix (po které v rámci Chaos Magic sáhnul Timo Tolkki), zapsali zatím jeden albový zářez. A teď přišel čas na to, aby si Marco zasóloval...více

[recenze]

[13.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Živě z Moskvy - LEGION + AMALGAMA


Mezi nejstarší legendy ruského heavy metalu patří moskevští Legion, kteří na tamní scéně působí od roku 1978 a jsou uznáváni jako jedno z prvních metalových uskupení v SSSR. V evropských metalových časopisech se o kapelách z oblasti sovětského bloku psalo jen z určitého bulvárního úhlu, než kvůli uměleckým kvalitám, i když formace Ария, Чёрный Обелиск, či thrashoví Коррозия Металла nebo Шax dokázali také vyplodit poslouchatelné nahrávky...více

[recenze]

[13.04.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


KORPIKLAANI - Rankarumpu


Když se na konci loňského roku objevil v éteru „havajský“ videoklip Korpiklaani na výpůjčku „Gotta Go Home“, který frontman Jonne Järvelä okořenil prohlášením, že ve videu má stejné pohyby, jaké v dětství nacvičoval u této skladby před zrcadlem s tenisovou raketou, možná si příznivci dávných rozjuchaných nálad finských lesních mužíků povzdechli, že je škoda, že už s Korpiklaani není taková sranda jako kdysi. Kdo mohl tušit, že „Gotta Go Home“ je vábnička, ..více

[recenze]

[12.04.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


SUM 41 - Heaven :x: Hell


Odejít z hudební branže včas, to je umění, které nezvládá jen tak někdo. Když se rozhlédneme, vidíme nekončící zástup kapel, které správný moment propásly a jsou v nejlepším případě jen odleskem někdejší slávy, živořící na okraji zájmu, v horším případě trapnou imitací dávné síly. Jak to vypadá, tento stav kanadským Sum 41 nehrozí, přestože největší komerční úspěch si kapela odbyla, když vytěžila neopunkovou studnici na třiadvacet let starém debutu „All Killer No Filler“. Naštěstí nezůstala jen u něj ..více

[recenze]

[12.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 45 / 658 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.03555 sekund.